(navigation image)
Home American Libraries | Canadian Libraries | Universal Library | Community Texts | Project Gutenberg | Biodiversity Heritage Library | Children's Library | Additional Collections
Search: Advanced Search
Anonymous User (login or join us)
Upload
See other formats

Full text of "Výbor drobných spisů Jakuba Malého"

Google 



This is a digital copy of a book that was preserved for generations on Hbrary shelves before it was carefully scanned by Google as part of a project 

to make the world's books discoverable online. 

It has survived long enough for the copyright to expire and the book to enter the public domain. A public domain book is one that was never subject 

to copyright or whose legal copyright term has expired. Whether a book is in the public domain may vary country to country. Public domain books 

are our gateways to the past, representing a wealth of history, culture and knowledge that's often difficult to discover. 

Marks, notations and other maiginalia present in the original volume will appear in this file - a reminder of this book's long journey from the 

publisher to a library and finally to you. 

Usage guidelines 

Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the 
public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing this resource, we liave taken steps to 
prevent abuse by commercial parties, including placing technical restrictions on automated querying. 
We also ask that you: 

+ Make non-commercial use of the files We designed Google Book Search for use by individuals, and we request that you use these files for 
personal, non-commercial purposes. 

+ Refrain fivm automated querying Do not send automated queries of any sort to Google's system: If you are conducting research on machine 
translation, optical character recognition or other areas where access to a large amount of text is helpful, please contact us. We encourage the 
use of public domain materials for these purposes and may be able to help. 

+ Maintain attributionTht GoogXt "watermark" you see on each file is essential for informing people about this project and helping them find 
additional materials through Google Book Search. Please do not remove it. 

+ Keep it legal Whatever your use, remember that you are responsible for ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just 
because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other 
countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can't offer guidance on whether any specific use of 
any specific book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search means it can be used in any manner 
anywhere in the world. Copyright infringement liabili^ can be quite severe. 

About Google Book Search 

Google's mission is to organize the world's information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps readers 
discover the world's books while helping authors and publishers reach new audiences. You can search through the full text of this book on the web 

at |http : //books . google . com/| 



IMOBNI BIBMOTEKA. 



VtBOR PRACf 
^BLNEJStOH SPISOVATEL^ 6ESE0SI.0VENSKtGH. 



DIL PATNACTt. 



VYBOR DROBNyCH SPISO JAK. MALEHO. 



SVAZEK PRVY. 



V PRAZR 

NAKLADATEL KNEHKUPECTVf : I. L. KOBEB. 

1872. 






VYBOR 



ii®iN¥@HSPIiU 



JAEUBA MALEHO, 

MIMOR. CLBNA KBAL. CKSKB SP0LBCN08TI NAUK. 



SVAZEK PRVY. 



V PBAZE. 

NAKLADATEIi KNilHKUPBGTVi : I» L. KOBER. 

1872. 






Veikera prava Tyhrazuje si nakladatelalT*. 



Iforodni kuehtukdma : 1. L. Kober o Pra*t. 



f^vjvy-/?^ 



JKHO OSVICENOSTI 

VYSOCE TJROZENfiMU PANU, PANU HEABfiTI 

JANU HARRACHOVI 

•NA EOSAVB A TANNHAUSECH, 

svobodn^mu pdnu z Pruggu a Parrhensteinu, dedicnemu pod- 
konf y arciknlzectvi Rakoaskem pod a. nad Enii, c. k. komo- 
ffmu a majoru mimo sluzbu, rytifi cis. ruskeho fidu sv. Anny, 
poslanci na snSmu cesk^m, starostovi okresu Nechanick^ho, 
kuiatora Matiee ceske, clenu sprdvniho vyboru Musea kriloy- 
stvf Cesk^ho', protektoru vcelafsk^ho spolku v Chrudimi, pfed- 
sedovi hedb^vnick^ho spolku v Praze, hospoddfske krajske 
jednoty v TAbofe, Slovansk^ besedy ve Vfdni, jakoz i cesk^ho 
spolku pro vyyoz a priyoz y Praze a t. d. a t d., p4nu na 
ielci, Konarovicich a Puchloyicich, 

vern6mu synu sy6honirodu 



y bluboke ticte 



vSnuje 



spisovatel. 



Pfipomenutj. 



1 

iodavaje u vefejnosf sbfrku svycb drobnejsicb 
hpisA, povstalycb za dlouh^ radv let in6ho literarniba 
pfisobeni, pripominam, ze jsem do ni pi^ijal jeiiom 
iakoy6, o kterych se domnfvam, ze by pro ja^vOUKOliv 
pflcinu hodny byiy obnovene pozornos.i obecensiva. 
Jsou to v6t§iin dfltm prace obsahu vazneho a .fm 
samym trvalejsi zajimavoati; nebot schvalne v^loucil 
jsem sepsani lehif, ceny jen pomljejicl, hyt 1 nfeKdy 
byla charakteristicki pro dobu svou. 

„V;fbor drobii;fch spisfi" m^ch vyjde ve dvou 
dilech, z nichz tento prvnf obsahuje prdce publici- 
stickd obsahu pfevahou politick^ho, ktere dflve bud' 
sobs vySly anebo v rozliJnych Casopisech roztrou- 
Siny ise nalezaji, a pak histoiickou monografii Vymo- 
ieni Rudolf ova majestdtu, Drutjy dflobsahovati bude 



Pojedndni nepolitickd^ sebrani te2 z rozliCnych 6a- 
:opis6, a jako^io pHdavek Povesti Udu i^eekShoj 
ktur6z V poslednlm desetiletf jsem bud' sam sebraly 
aaebo podle jinych bberatelfi s pouzitim mng zn^- 
ui^ch variants vzd6laL 

J. Malj^. 



PUBLICISTIKA. 



Hftly. L 



Odpoved techsL 

na spisek hrab^te Josefa Matiase Thuna 

ftlier SlaTiainiis In Bdhmen*^* ') 

Pfeloiena z nSmdiny. 

Prtwdu tohi mluvmef 
dobH «po2tt hueRne. 

deskd pfislovU 

V neJDOY^jSlm (ase poskytoval 6echisinns pHle2itosti 
k £etn^ tivah^m. Mlad^ma N^meckn, sklddajfclma na- 
d^je sv^ V bndoacl sjednocenoa vlasC, bjla ztr&ta (Xyrj 
miliony ^Itajlcfho obyvatelstva pHrozen;^m spiisobem velmi 
nemilA, i hnedky jest h&jenf tj(M pr&v, jak4 sobc N^mci 

^) Broiurka tato yyfila r. 1845 v Praze v knihknpectTf 
GalyoT^odpoTdd p^ na ni t^i y jazyku ndmeck^m pod nft- 
zvem „ Worte eines Cechen, veianlasst darch die Graf Josef 
Mathias y. Thun'sche Broschlire a t. d." t^hoi roku y Lipska 
y expedici (asopisu MSlayische Jahrbacher**. Poslal jsem ji 
do tiskn 8 yddomlm a schy&lenfm neboitlka SafaHka, kdyi 
pak yydla, yzbudila na sebe pozomosf obecenstya y ZDadn^* 
mii^e. Posilati do ciziny spwy k tisku bez poyoleni rakouik6 
censory bylo u n&s tenkr&te prlsn§ zakiiz&no, i ocek&yal J8en» 
ndjak^ opiet4ni. y^a, 2e jmeno moje co spisoyatele brofiorky 
neztkBtalo -tii^ada tajn^. AySak ani j& nebyl stili&n ani2 pro- 
deji Inroinrky pl^ek&iky Uadeny. 

1* 



y Elsasn, v Slesvika a v rask^ch Baltick^ch provinciich 
osobojf, Sloyanfim ^esk^m za zlo6in pokUd^no. Ozvaly 
86 falasy pro et contra, ale vetsim dUem byli to nepovo- 
lanci, jmenovite odpftrcdm vdci masf se vyt^kati ba<f 
tp\n& neznalosC pomerd, anebo neomlavifeln^, zlomyslnd 
podezffv&Di. Zatfm 6echov6, nedbajfce toho. co jini mln- 
vili ji h po^in&Df, state^n^ kr^6eli ka pf edn, a,i zaajali 
postavent ticta vymlhajlci a nikdo vice klamati se ne- 
mohl v^zoamu dov^ probazen^ literatury 6esk6. Sami 
xnaiov^, ktefl z neznaiosti veci toma vSemu dflve oo 
prAzdn^ hfi^ce se byli usmlvali, jali se vzd&vati ticta 
ilechetn^ma snaSenf 6esk^ch vlastencft. a mnohy mateN 
sk^ma jazyka sv^iua odvykly Cech n^il se jema v pokro-, 
£il^iD sv^m v§kn. Ale destl Nemci byli vvplaseni z cita 
d&vDo obvykl^bo kllda a bezpedaosti, a ti, kteH dHve 
Botva pfipoust^li existenci slovansk^ho iivln v Cech&cb, 
bojovali nyni vsemi silami proti netvora, jenS jim rostl 
pfes hiavy. Ta pozdvihli se rozumnf hlasov^ radfci ka 
prostFedkov&nl, ano k obapolo^ma se doroznmenf. Jeden 
2 t^chto hlastl jest broSnrka hrab^te Josefa Matidse Thona 
i,Der Slavismus in B5hinen", kterd, seps&na dacbem ne- 
fitrannosti, spravedlivost v^ci CecbA stavl na jasnd svStlo. 
Tlastnfbo stava vSci viak nenf tarn hrab^ dotknoto, pro- 
iti dovoloji sobi eo Cech podati n^kter^ vysv^iyky 
a doplAky, majfcf vylf^iti v^c se staaoviska ^esk^ho. 
Brieti se pH torn badn zcela chodo broiorky. 

Hned s po6&tka pravf llechetn^ hrabS: »Zmatenos< 
jftojmA, nenzB&vini pra?d poti^eby, nejatnost clle, ktert 
ikk b^ti dosaien, slovem blad jest na oboa stran&ch.*' 
Jtik dalece tato v;^oy^d! m& platnosf o naSich odpftrcfch, 
nen&leil sem; pokasfm se poaze o to, abych n48 samy 
o6i8til od n&i^ka blodn. Vseobeond nemohl to ilechet&j^ 



hrab^ my&liti, nel»o( pak by cel& aaie y^e byla bind 
a tim sam^m jii Di^^ed ztracena, v jejiito pro8|>^ch bjr 
BOtva byl posdvihl sv^bo blasQ. Rozomi-li pan brabi 
toma tak, i^e jednotliv^ nedosp^l^ hiavy meti Dtoi ne^ 
majf pfed o£ima jasti^ cil svdho snaieai, tedy vyslovil 
paraydn, kter& se tak dlonbo pH kaM^ pHle^itosti bnde 
opakoyati, dokud se nebadoo lid6 roditi s roznniein jii 
dokonale yyspel^m, a kter& tedy nikterak na v&ha ne^ 
pad&. M&*li to ale smysl ten, jako bycbom my, aneb 
alespod y^tsina nds, kter& ten rnch Hdf, nebyli sobe do^ 
8tate6nd poyedomi cile svdbo : to^ mohu dlechetn^bo bra<« 
b^te ye jmena yesker^ch 8?;^ch spolnyla&tencd obezpe^iti, 
ie dobfe ozn&yajlce potfebu syornosti mezi Oecby a N^mci 
y CecbAcb nemdme na zfeteli zddn^ho jin^bo cile, nei 
abycbom opet zanjali ono misto y fad^ civilisoyan^cli 
n&rod&, z jak^bo jsme bez yiny sy^ byli vytist^ni, coi 
tak^ pan brabe ozn&y& za y^c jedin^^pravon. 

Prayi-li d^le slecbetn^ brabe, 2e Cechoironti a ni- 
koliv bloozniyci £estf rozdmycboyali jiskrn pod popelem 
skryton. ie n^meck^ boHyo dalo yyslebnoati plam^nka 
y plamen, y torn s plnon pfesved^enosti ma pHsyed^nji» 
Bez n^meck^ polemiky by la by y^c 6esk& daleko ne*. 
zlskala tolik pffyrienctl. Dllem rostlo odporem tisilf; 
dilem mnozf Cechov^, kteH by domdcfm blasdm byli 
ney^Hli, tepry prostfedkem zahrani^ntfbo tiskn doy^d^li 
se yzkHsenl 6e&k6 literatnry ; nejy^tsf sluiby ysak pro- 
kAzali udm nepoVolanf §krabaloy^, kteff pozyedli prott 
n&m sy^ch kfiklay^ch blasfi, ale pH tipln^ sy^ neznalosti 
pomdrfl, snad tak^ z ttmysln^ jednostranosti tak ne* 
iikoyn^ si * po6fnali , 2e nejenom nikobo nemobli pfe- 
sy^d^iti, n^brJ splse kaid^mn rozumn^ma, byt i nebyl 
zasy^cen n y^e, o kteroa se jednalo, bezd^dn;^ tism^y 



6 

vynntiti masili, V^ra, rozli5n& seps4iii toho drahn byly 
pr&vS mistrovskd kasy nerozama a nedflslednosti, a zn&m 
maie, kteH ponze 6tenfm jich z osob docela Ihostejn^ch 
stall S6 horllv^mi 6e8k^ini vlastencl. Jen d&le tak ! 

Pozerabodnft pro odpArce slavlsmn jsoa r&zn& slova 
ilechetn^ho hrabete, jimii odvracf od Gechft podezfenl 
rasisma: „!te by toto poslednl (totii^ st&tl se provincif 
raskon) Cechov^ sob^ pf&li, ano ze by o torn jen snlti 
mohll nejbezblav^jsf Slavomanov^, jest tvrzenf, kter6 pH 
nejmensfm svM6i o tipln^ nezDalosti nyn^jsfch pomlrft 
i potfeb , nem&-ll pfimo nazna6ena b^tl co zlomysln;^ 
v;^mysl. 6echismas vyrflstd ze iivlA 6ist^jsich, a 6im 
Qv^domdleji se ndrodnosC desk& vyvijl, tlm vice vzdalaje 
se ztrnql^ho severa.^ E tomu ponze jestS dod&v&me, 
kdy2 znovQvzki^fseQl llteratory iesk4 pfece na viechen 
spftsob naz^vatl se mnsl pokrokem, ie nemoino jest, aby 
vzbazovalo Oddest kroka zpdtedalho. 

D&Ie klade ilecbetn^ hrabe ot&zka, „zdali Cech jest 
V t6 mlfe vzdSIavateln^, aby N^mce, na vyssl vzdSUnl 
fiv^ tak hrd^ho, dovedl V brzce dohonlti anebo dokonc^ 
pfehoniti?" a odpovfdd na ni „8 ohledem na vsecky 
dosavadni okolnostl*" z&porn^. ^) Zde mnsfm pana hrabSte 

*) Ztoho Tyj&dreni prosvltd prav^ smyfilenl hrab^te Jos. 
Mati4se Thuna, ktery st&l na t4m2 stanonsti, jako dnednl nadi 
odpfircov^, ktefi pok]4dajl Slovany za pl6mg ni£§i. PHchyl- 
nosf, jiz pH torn vsem jevil k n&rodnim zdjm&m nasim, a2 
i radii velmi zbytefin^ p]^elo2iti do nSmdiny ^Rukopis Kralo- 
dvorslc^**, d4vno ji4 16pe pfeloien^ od prof. V&clava Svobody, 
dluino 8ob6 vysvStliti jebo ct^ddoa'L Predvidaje totiz, ie pri 
nejblizsfm poHtick^m obratu dostane se jednoho z predoich. 
tkoitt narodu Ceskemu, doufal od neho prijatu byti za vfldce; 
hdyi vSak r. 1848 ndrod, nehledaje milosti pansk^, jednosvorn§ 
pHjal za 8v4ho politick6ho T&dce Palack^ho, zklamand naddje 



^e vif Bkrom&osti npozorniti na to, ie okolnoBti nemi^f 
iAdn^ho vlivn na nd6f vzd^vaMnosi, nfhri toliko na 
moino»( jeho vzdMdnL Protoi nechme otdzka tato tak 
41onho nerozhodnntOQf poknd ji nerozlastf s&m 5a6. Ne*- 
v6asn6 fr&ae o torn pfflii by zap&chaly vlastenecktm horo- 
Tteim, proti kter^mn* bych r&d vindy byl ohraien. 

Na dtLkaz nestranosti sy^ pravf Slechetn^ hrab^ 
o sobd, 2e ueni ani Cech ani N^mec, „sondem nnr ein 
BOhme.** Toto vyj&dfenf by 6nad pohorienf spfLsobilo 
amoh^mn, komn pHrozen^ b^h v6cl jest hlemej2dfm cho- 
46m, coi abych zamezil, chci je pon^knd §ffeji objasniti. 
Podobnd vyj4dfenf 66tli jsme pi^ed neddvn^ dasem v je- 
dnom £I&nka ^asopisn ^DeatBche Yierteljabrschrift'', kter^ 
8 bezpHkladnon nevMomostf a pomatenostl idef o nasich 
pomdrecb jednal. Tarn jevilo se die slovnlbo zn^ni i die 
kontextu co dokonal:^ nesmysl ; hrabd Josef Mati&§ Tbqn 
dodal mn v brosnrce sv^ vysokdho v^znamn. JeitS pfed 
m41o lety by nikdo v 6echdcb, n&leiejfcf k jist6 tNd$ 
Btavft, nebyl vyslovil to velik^ slovo, 2e nenf 2&dn;^ N^mec, 
a nyni spatfojeme, kterak vyj&dfeni toto nalezd. obliby, 
a nenl to zde ponejprv, co se s nlm potk&vtoe n vef ej- 
nosti. Die m^ho mfn^nf n6in$n tfm velik;^ pokrok a vy- 
Bloveno tu pffmo odHk&nf se snah po nemecke jednote, 
kterjfi Bice mohon se lihnonti pfi psacim stolkn. avsak 
nikdy nemohon se nskate^niti, ^) a kter^, kdyby n^kdy 

sptisobila 6plnj pFevrat u brab^te, ze napotom odfekl se vSeho 
pfisobcni politick^ho a yystShoval se z vlasti do Salcpurku. 
Ufiindn pozdSji dddidaym dlenem pansk^ sn^movny cislajt&nskd, 
T^rn^ 86 pridri^el strany centralistick^, uk&zav se v prav^ st4 barvd. 
') Y torn ardt neje?il spisovatel prorockdbo ducba, av$ak 
mtkie se tfm t^siti, ie v omylu torn vdzelo spolu s nlm tisfce jin^ch 
lidl. M&met o jeden priklad vice, ie dijiny clovd^enstva ne- 
ublri^i se tou drahon, jakou jim dloy^k y domytlu sv^m yykazuje^ 



8 

nymoiiti se mlU v Cedi&ch, neb6zpe6n!$jftimi by se ol^ 
jevily st&ta, ntili cely Sechismns a slavismas. Za ta se 
n&m pod^v& ruka k sjednocenf a sbratfenf, abychom spo«- 
leinS pAsobili ve proepech vlasti. Skoda, ie ku pevn^j* 
ifmo ntnieni jednotnibo svazkn nemAieme se tak^ nazvatl 
„B3hmen^ ; ale bohniel jazyk nis nein4 tobo siova, a prota 
muBime pi^eetati na torn, nazyvati se Cecby. A v pravd^ 
nezndm jmena po^eatoejiibo, slavn^jsfho, neiii jmeno Cech; 
Jest to jmeno statn^ho, bnjar^bo n&rodn, kter^ v minii^ 
l^ch stoletfcb kr&6el n vzd^Ianosti pfed Ndmci. Pam^tky 
£esk6 literatnry dosabojl ai 6asii pobanskycb, 6arodivD^ni 
sv^tlem objasiiojfce titrobo n&roda. Hrdinstvf CecbAv od*- 
Jakiiva bylo sv^tozn&m^; oni to byli, kteH Olomonckym 
vft^zstvfm nad Tatary N^mecko, v obavn^ anarcbii y&* 
znoucl, vysvobodili od nevybnateln^bo otroctvf; Praisk^ 
vysok^ Skoly to byly, kter^ po cel€ stfednf Evrop^, jmeno- 
vitS po N^meekD, rozsifovaly sv^tlo uov^ povstald vzdSIa- 
nosti, jeni brzo vyslehlo v bfejfci plamen nen&bi^ osv^ty^ 
Sto let pf ed Lutrem nvedl Has jazyk 6e6k^ v pevnA pra* 
vidla; my mime klasiky jest^ ze starsl doby, ay 16. sto* 
letf, kdy% Ndmci psali jazykem s £isti jeit^ barbarsk^m, 
m^la ^eski literatnra svflj zlat^ vek. V 15. a dilem 
i V 16. stoletl by la ^estina v Polska a v Litve dvor« 
sk^m jazykem. Fro&ei ticta budii jmeno 6ech! KdyS 
po sponst§ 30Iet^ vilky obyvatelstvo Cech s v^se asi 
nyn^jSlmu po6tn rovn^ spadlo na 600.000 — 700 000, kdy* 
nejslechetnljsi rodiny byly se vyst^bovaly, v6tsl cAsf po- 
zemkA v cizfch rakon se nach&zela, se vsech stran N^md 
vol&ni byli do zem6, aby ji znova olidnili, tenkr&t by 
zajistd nikdo an! ve snAcb byl na to nepomyslil, ie po 
dv^st^Iet^m ocbabenl nfirod, vSech prostfedkfl vzd^linl 
zbaven^, ncltf v sob^ jestS dosti sily, aby dadevn^ ^qq9» 



9 

se zrodil a single vstoapil do obrady k boji za svoa jit 
sapomenntoii nArodnosC. Ukaite mn^ dmh^ takovy pM^^ 
klad y d^Jin&di f Veliki v^ci staly se jii, a n&rod Cesk^ 
jeit^ vltii vykoni, pro6e2 s radostf a v hrd^m sebe- 
v^domf voldme: „My jsme a ziHstaneme Cechov^i** 

Tato v^povM nutnd zahrnuje v 8ob6 jest^ jinoa, 
toti2: „My uechceme se sUti Nemci.** Zde slysfm tak 
miK^idbo nepovolan^fao pfetfepavatele iiasf z^le^itosti oka- 
zovati na to, ie pfece Cechy jsoa pftvodn^ zeme nemeckd, 
6echov^ ponze jejf opanovatei^, a ie odjakiiva asazeno 
jBst y zetni praobyyatelstvo nemeck^. Prvnf nAinitka, 6ili 
spfie pr&yo, kterd se z nl vyvoditi md, zdstavnjeme ka 
pofloazenl ka^d^mn rozamD^mn; co vsak se ty^e D^me^^ 
ck6ho obyyatelstva, o t6 veci nepustime se teprv do ob- 
iirn^ho rozborn bistorick^ho, nfhri avedeme jedinoa nd^- 
lofet Kterak byli by stavov^ 6eStf rokn 1615 rpzumnym 
Bpilsobem mohli a^iciti sn^movnl soeseni, aby ka^d^ obyva- 
tel (jech povincD byl am^ti ^esky, kd) by jen n^jak^ zDa6- 
n§j&i 6&6t zem^ byla mela nemeck^ oby vatelstvo ? Zajist^ 
by se tebdejsl stavoy^ nebyli dopostili takov^ nesprayedli * 
vosti. Krajiny majlcf nynl obyvat^lstvo n^meck^ ponem- 
deny byly y^tslm dflem teprv po tficetiletd v&lce, kdyi 
do lidaprdzdn^ zeme Voldni osadnfci n^me£tf 

Jin^ spfisob rozDiDOv^nf nasicb odpArcd jest nAsle- 
dnjfcf: Oechy majt vzd^lanosf svoa z N^mec, tedy jednaji 
nevde^n^, chtfce se od nich odtrhnouti. logi^nosti t^ta 
y^pov^di poml^fD), to ysak jest mi n^co nov^ho, ie by 
Cechoy^ roeli yzd^laoi sv^ z Niraeo. I ptAm se vAs, vy 
Mladonemci, kteH nmite tolik tvrdit, ale tak m^lo do^ 
k&zat, ve kter^ dob^ asi byly Cecby z N^mec civiliso- 
v&ny? Snad tenkr&te, kdyz yasi polodiyi pfedkov6 pa- 
yol&yali slovansk^ osadafky. aby yzdel&vali jim pftda. 



10 

^mi se povalajfce ua nedv^df kikii? Ci.snad od ndme- 
akf ch mmon&th, kteff aeznajfce jazyka zemsk^ho k&zali 
^echAm evangelinm, aby zemi jejich zlskali di^cesi ftezea- 
sk^, kdeSto tito ji2 dffve z Cafihrada byli obdrieli dobro- 
dinf kfestansk^ho n^enl? Anebo v on^ dobS, kdy2 vy- 
stdhovalf z Prahy neme^tf mistfi z osobnfho z&sti spflsobili 
na sbora Eostnick^m np&lenf Hasovo ? Snad v sedmn&ct^m 
fitoletf, kdy£ dragon! n&s lid obraceli na vfra katolickoo 
a Jesuits poklady nasi literatary na hranicich spalovali? 
Anebo jeite pozdeji, kdy£ n&rod n&s nech&n beze ikol, 
vyd&n tipln^ nev^domosti, aby se z n^ho stall poslaini 
poddaul. *) A za tato dobrodini m&me b^ti vd^6ni? *) 
UpHmn^ fe6eno, my se obapoln^ n6ili jeden od drah^ho, 

*) Dosavadni vysledek vzd^l&v&ni obecnimi Skolami vStsiny 
m^st y Cechdch jest ten, ie vystoupiy 24k umi disti — nikoli 
V matcfsk^ re^i bv6, nybri — nSmecky, nerozumSje pri torn 
ani jedin^mu slovu ndmeckdmu. Jakkoii neuvSHteln^ to jest 
▼ nasera stoletf, nemAie toho popirati nikdo pernor A naiich 
znaly Ye Ty§gich vzdela?acfch i^stavech, jak same sebou se 
rozumf, neni tak^ ani zmfnky o deiStin^, tak, ie (ifednik do 
praktick^ho iivota vstupujlcl zaova se teprv priucovati masi 
Bv6 napolo zapomenut^ matergtin^, v jejl£ znalosti £asto k hanb§ 
fiv6 byva prekondv&n od nejsprodtSfho yenkovana? Zatfm vsak 
bezpednS ocekav^me, ie zamyfileny novy studijol pl&n die 
moinosti u(ini pfitrz tomuto pfevr4cen^mu porddku. 

^) N^mci by se yelmi r&di vyd4vali za dobrodince cel^ho 
Bv^ta. Abychom uvedli pBklad dobrodini, jaka pHnideji n&- 
rodfim, odkazujeme na brosurku, vyslou r. 1«44 v FaHii a Lip- 
sku pod n4zvem ^La Rassie, enyabie par les A)lemaad8*< (Rasko 
napadan^ od Ndmcft). Xam yyprayoje se mezi jinym o Eate- 
Hng n.y kter4 pi^ece sama bylaN^mkynS, ndsledujici: nPoyid& 
se, ie jednoa, kdyi musila ei ddt 2ilon piistiti, podajic neohro- 
ien^ ruky sv^ Rogersonovi av^mu angiickemu i^kafi, prayila 
k n^mu: ^Pustte mn^, ale dobi'e mne pnsfte, aby ani jedin6 
kapky n^meck^ krve nezftstalo y m;^ch iiUohl"* 



11 

a!e nikdy se iidnf Cech neopovi^il tvrditi, ie K6mecka 
m& s?oa vzd^nost z Cech, jakkoliv takov^ tvrzenl bylo 
by m^n^ sm^in^, neili nSkter^ v^rodek nSmeck^ dom^Sli* 
vosti. Jen si ka pHklada zpomefime na Komensk^ho, 
kterf z 6ech vypov^zen apravil dkolstvf t^m^f polovice 
Evropy. 

N^co vsak dla^Qi jsme N^mcftm, co2 arcif m& ne- 
malon vihn — podvr&cenf naSeho starod&vnfho, svobo- 
dn^ho, 6i8t^ sloYanskdbo zHzenl a n&sledkem toho nevol' 
nietvi, PrvotnS platila n OechA rovnosf pfed sondem, 
p&n i sedi&k podlefaali stejn6 pravo*mocnosti. NSme^tf 
pfistehovalci to byli, kteH nejdffve vym&hali pro sebe 
v^hrady, toho pffkladu brzy nisledovali jjnf, ai doSlo 
tak daieko, i^e za Karla IV. slechta, sama slnsic pod soad 
zemsk;^, dos^hla na sv^ch statcfch pravomocnosti patri- 
moni&lnf. V n^sledajlclch na to zmatcfch hnsitsk^ v&iky 
osobovaly si vrchnosti jestS v^tsi pr&va nad sv^mi pod- 
dan^mir a^ za Vladislava a Lndvlka dovrsena jest ne- 
volnosC jejich, zcela tak jako telesn^ poddanstvf pano- 
valo V NSmclch jii piii tisice let. Toto viak podrobenf 
sedi^kft ned41o se vsnde stejn^ pokojnou cestoa. Vfmef, 
2e venkovsk^ lid v okolf KHvokl&tsk^m brannon rakou 
^inil odpor, a £e tebdejsi nejvyssf parkrabi Prai^sk^ Zde- 
D^k Lev z Ro^mit&la mnsil na ne t&hnonti s vojskem* 

Tak6 n&m politick^ svazky s NSmeckem nikdy 2&- 
dn^ch ttii nepfin&sely, a nenito bezdAvodnd tvrzenf, pra- 
yfm*li: Cechy neklesly samy sebon, n^br2 N^meckem. 
Col divn tedy, kdy2 Cech od N^mcfl podmanen;^ a po- 
tia^en^ citi k nim tak mdlo sympathif? kdyi jmeno 
N^mec stale se v lidn t^m§f nad&vkon? A my bychom 
se mSli chtit NSmci st&ti! To badii dalek^ od n&s! my 
zfistaneme, co ji2 jamo; my z&staneme Cechov4. 



18 

Jakoito Ceehovig viak jsme tek^ Rakndan^, t j. die* 
no¥^ spolkn n&rodnfho, s jehoi trv&nfm 8on?i8f nase vlar 
stLl existence. To cftf se mnoii kaid^ osvlcen^ Cech, 
to jest pevn^, vroncf pi^esv^ddenl n&s viech, Rakonsk^ 
neni i&dnf n^mecky st&t, jeho 6 milionfi NSmcft nem^ie 
rozhodovati naproti daleko pfevahnjfcl v^t^ine jeho estate 
niho .obyvatelstva. Vice nei^ polo vice cel^ho objyatelstva 
rakoQsk^ho — 18 milionA — json Slovan^, z nichi 7 
nuliODA niivk mlovy 6esk^ co spisovniho jazyka Ra- 
kottsko musi se nakfoniti tendencim slovansk^m^ a na^ 
kloni se jim take^ cCS neehce^li ' samo v nebezpeSenstvi uvesti 
sve trvdni. Mimo to, ie j&dro jeho vojska z&leif ? Slo- 
vanech, m&ze jenom v techto nalezti pevn^ podpory na- 
proti separativnlma dacha altramadarsk^ma, kter^ hrozf 
tak dobfe NemefLm jako Slovaniim. A dejme toma, 
6ehoi viak nelze se nadtti, ie by kdy jednotnf snahy 
B^meck^ nalezly pfistapa i v Rakoaska, pak jsoa to zase 
jenom Slovan^, v jichi^ prosp^cha le21 ne2&dati sob^ sjedno* 
cen^ho NSmecka, kt.er6 by dnes neb zftra nebezpe6fm 
hroziti mohlo velik^ma n&rodnlma spolka rakoask^ma. 
Bakoo^ti Slovand dobfe v^df, ie podvr^cenfm Rakoaska 
bylo by jejich osndem rozpt^Ienl; jedini fiechov^ byli by 
odtr^.enfm korany Cesk^ od Rakoaska politicky odd^leni 
od 3 milionft ahersk^ch rodikii, kteff a^lvajl stejn^ho 
8 nimi pfsemniho jazyka. Proto jest Cech apftmn^m 
▼lastencem rakoask;^m, a jakoi s& vlastenectvf toto y diH- 
vdjsfch sklf^enych dobdch skv^le osv^ddilo, tak i badoacne 
nikdo nebode v^rnSji st4ti ka praporn rakoask^ma jako 
Cech. *) Pod Jezlem rakoask^m povznesly se 6echy k nyn^j- 

®) Pravdivoaf t^chlo slov dok&aa] nirod Cesky od t6ch 
dob Drjednou; jakyeh vdak dikft se mu za to dostaio, jest 
bohuzei zn4mo. 



IS 

fiiiDii vysoktou stapni vzd^lanasti sv6, ^) jejtch prftmysl 
piMhonil daleko vsecky ostatnf zem^ nakonsk^, rodftci 
^eiti zaujfmaji tfetinn viech tifadfl mocn&fstvf, a tfeba 
zde oude jest$ vselicos mohlo b^ti lepsi: to2 kaSd^ roz- 
manf dobfe nzn&v&, fe. nelze vsecko a6initi najednoa. 
Bakoasko skate6nS pokra6nje, odm^fenym sice postapem, 
ale tfm bezpe6n^ji, a pr&vS 6echov^ mobon do bndon- 
cnosti kiasti nejlepsi nad^je. Proto sl&va Rakonska na* 
sidy ! «} 

KoaednS jakoito Cechov^ jsme tak^ jest^ Blovany. 
Nelekej se, mlad^ N^mecko, tohoto strasliv^bo jmena. 
Ozna^ajeC se jIm tich^, dobromysln^, rozumn;^, a?Bak 
trpfci, zDenzD&van^, pomloavan^, nevinnd topen^ ndrod. 
Jest^ podoes jest h^injf obydej, naz^vati Slovana roze- 
o^m otrokem a pochybovati o jebo yzd^lavalielnosti. A. kdo2 
Jsoo ti, ieni takto 6inf? Potomci onech barbarfi, ktoH 
pomahali Di6it ataroslovanskoa vzd^lanosC a svoboda Kdo 
ztroskotal bobatoQ Vineta, jejii velikost a nAdhera leto- 
pisci stfedovdku porovn&vali s fomem a Gafihradem? 
Kdoi jinf nei Germanov^ ! Pr^ve l&ska k svobode a repn- 
blikanska cnost vrozeny jsoa Slovana, jako2 toho podnes 
diikazem json oni n&rodov^, kteH nejm^n^ se nch;^lili 
od staroelovansk^ho mravn a zHzenl. Pro pffklad jmena- 
jeme jedin^ Srby. A 6fm poYznesl se^ asi start Nov- 
gorod k onooQti stopni mod a velikosti, ie mohl Ba sv6 
koronhve psati beslo: »Kdo2 proti Boha a velikomii Nov- 

^ Tehdii Qvtan nesm^o se Hci — ani ve apise, kterf 
ae vyhaal rakonskd censni^, -— ie ae* to atalo bei oflsptoi 
Bakouaka, aoo vador p(ek4ik4m od a^ho nAroda Ceak^mtt 
kladenym. 

') Ai D&rodo nafiema aa apravedliv^ ae atane, budeme 
a radoati opakovati toto provolini 



1* 

gorodn?** — nebyly-li to cnosf repiiblik4ii8k& a veliko- 
lep;^ prtimysl, kter^ die mdho domndnf piPedpokl&dajf pfece 
dosti zna^n^ stnpeii vzd^lavatelnosti. Ani2 pak potfeba- 
jeme chodit tak daleko nazp§t. Pohledme ku pf. na malt 
Dnbrovnfk, drahdy obnisko jihoslovansk^ vzd^lanosti, kter^ 
Ai do noyejsicb dob zachoval byl svoa samostatnost Ffk 
obyvatelstvn, kter^ za nejv^tsfbo kv^tn repnbliky nikdy 
nepfesahovalo 70 000 dnsi, dosp^l k takov^ v^si moci 
a y&inosti, ze mobl zandseti se dmyslem, vypaditi Porta- 
galce z Indie. (Viz Gebhardiho d^jiny Dnbrovnick^ v 55. diln 
n^m. vyd&nf Vseobecn^ho dSjepisa Gathriebo a Graye.) 
Jako §v;^carsko vojska, tak pronajimal Dabrovnfk lodstva 
SV&, V pomdra k velikosti jebo velmi zna^nd, jako2 jmeno* 
.vit^ 66astnil se nepfemoiiteln^ arm&dy Filipa II. s det- 
ii;^mi lod'mi. A co povzoeslo ten maly st&t k takov^ 
znamenitosti ? Repnblik&nskd cnost a mlrnost. Pri nad- 
bytka bobactvi byl pfepych z&kony obmezen, a zevnitfni 
politika dnbrovnickd zaklddala se na pKsnoa spravedli- 
vosf. V sedmndct^m stoletl m^l st&U slovansk^ divadlo^ 
a klasikov^ t^to periody, jicb2 milokr&sn^ bdsn^ zasla* 
hnji b^ti pf elo^eny t6i do jinych evropsk^ch jazykfl, plati 
nov§ povstal^ ilyrsk^ literatnfe za vzory. Op^t dftkaz 
o nevzdelatelnosti Slovanft. Abychom pak z (etn^ch Slo-- 
YanA pokrok^yddy zasloaiilych pro kr&tkosf jenom 
jedin^ho ovedli, jmenajeme Kopernika, vnnka do Polska 
vyst^boval^ho C)echa, jeboi pftTodnl rodinn^ jmeno Kopr* 
nlk Bi dosavad v Cech&ch tr?&. 

Pry£ tedy s yt6itkoa neyzdelanosti a pHrozen^ho 
otrock^ho dacha I Pi^esy^d^te se dfiye neili odsazi^ete^ 
abyste nebyli pokl&d&ni za nen&yistnfky a neyde^infky! 
Za nev^d^^nfky prayfm, neboH yd^6nS byste toho m^li 
zpomlnati y^chodnfm Sloyan&m, 2e sloaiili Eyrop^ za 



16 

hradba proti z&plav&m asiatsk^ch barbarfl; .nv62iti m^lf 
byste, ie nyn^jSl jejich poroba jest cena, za kterou byld 
konpeno trv&ni evropsk^ civilisace; titrpn^ litovati byste 
mdli piln^, dobromysln^ n&rody, kteH ^p^jf pod rnskym 
knutem a jahnem tareck^m/ ale nikoli bUto na n^ h&- 
zeti. Obrafme t^c; co by se bylo stalo z Ndmcfi, kdyby 
oni mlsto Slovanft byli m^li odvracet davy asiatsk^ch 
hord, nemajlce 6asQ k dasevnlmn v^voji , jehoi by se 
naopak SlovanAm v nerasen^m poklida hojn^ bylo do-' 
st&?alo? 

Proto vzdejte ^est jmenn Slovan! Nedovrsigte ne- 
n&vistf a nevd^kem kHvdn, kterou spdchali vadi otcov^ 
na nadich! — Yy se bojite Slovanft? V^rn, k toma ne- 
m&te iidn6 pH6iny; oni nebyli nikdy podmanivf. Ci 
myslfte snad, 2e strain^ ten severnf velik&n proniknnt 
a oiiven jest dachem slovanskym. Nikoliv, jest to dnch 
despotismn a nkrntnictvl. A proto pr&v# m^l by N^* 
mec tim tSsn^ji pHlnoati k sv^m nejbliidlm slovanskym 
sonsedAm, kteH sobS ni6eho tak vroacn^ nepfejf, jaka 
aby v^chodnl jejich kmenovci co nejdfive osyobozeni 
byli z nediistojn^ch okovft, jimi2 sevfen jest jejich dnch. 
PohHcha nemfiieme k toma doposud pfisp^ti ni£fm jin^m^ 
neili zboin^m pf&nfm. — Pozonihodno vsak jest, 2e 
N^mec tak m&lo se star& o to co ma jest nejblitslhOr 
2e pomerA slovansk^ch tak milo sob6 V8fm& a jenoni 
v$6n^ mole staroa piseii o slovansk^ zotrodilosti a ne- 
vzd^lanosti. 

Kdyi^ jsme v nejnov^sl dob^ poznova za6ali vzd^« 
l&vati sviij matefsk^ jazyk, co2 bylo pfirozendjifho, neili 
ie se to delo s astavi6n^m zfetelem na ostatnf vzd^lan^ 
nAfedf slovanskft, na rastina, politinn, cfrkevnf slovan- 
itino a t. d., z nichi pHjali jsme mnoh;^ materi&l, jejS 



16 

jsme si die zdkon& aaalogie n&fe6l aaseho foriMlii^ pH- 
spdsobili. D&le Pol&ci prijali vselico^ z nasi maohem 
vyvinntejsi v^deck^ terminologie, a v poslednlm ^ase pa- 
DQJe jmenovite mezi nasi a nove pov«taloa iljrskoa lite- 
ratarou nejvetsf vz^jemnost. - Tato literArnf vz^jemnost 
odv&iil se vefejae vysloviti ponejprv Koll&r, a hie, pfad 
o6ima nleklych Nemcfi obj'^vil se seredoy bab&k pansla- 
vismns, strasidlo to, jakd jen soa^en^ fantasie zl6bo s?^- 
doml vytvofoje. V^ro, kdyby N^mci pfed sto lety, kdyi 
se za6ala tvoHti iiteratara n^meckd, mlsto opisovdnf 
francoQzskych frdsi byli zretel svdj obr&tili k uejbli^sfm 
pffbnznym n&fe£fm, ke skandinavskym, k holandsk^ma 
ft t. d. — nikdo nebyl by vynalezl slovo pangermanis- 
mas, ani2 by koma bylo napadlo b&ti se Nemc^i proto, 
ie jazyk svfij cbt^jf vzddl&vati rozamnym spHsobem. A 
protoi vice ani slova o panslavisma. 

A nynl k dorozam^nf. Jakoz byli to 6ecbov6, kteH 
fito let pi^ed N^mci vzt^6ili koroohev reformace, tak nynf 
vzty^njl potomci jejich koronhev klidneho pokroku a lid- 
skosti, Z. n&silnych pf evratA nikdy nevysel stav 6a8n pfi- 
m^fen^, anglickA i franconzsk& repablika byly zjevy jen 
pomijejlcf. Go md trvati, mnsi zr&ti zvolna. Badoacn^ 
jii nebadii vykon&v&no panstvf n&silim, ono pfislasi 
dachn. Proto jest tak6 na§e oposice proti nynejsfm po- 
m^rftm Apln^ z&konni, a vl&da zn& i ctf naie 8m;^sleaf. 
{jeho jsme a^. posad dps&hli, za to povinnov&ni jsme 
v2dy vice se roziifojici inteligenci, kteroo2 spravedlivosC 
naif v^d vidy vice se azo&y&, a sv^, vddomim tii spra- 
vedlivosti posil&oTaB^ pevn^ vftli. Prodei zmizii^ kaidd 
zAitf n&rody rozdyojujfcl, a jakoimy zalist^ viecky foz- 
nmn^ n&rodnl snaby N^mcA die z&slahy oceiiajeme a 
flchvaliyeme, kfi takd oni stcjjn^ spraTedlivi jsoa k n&m. 



17 

kteH nikdy jsme jich nenapadali, nfhri jen proti nim 
•86 br&nili, a t^i postavl se pod vzifienon n&mi koronhev 
Jclidneho pokroku a lidskosti, jedin^ho to z&klada pra- 
T^bo blaha n&rodft! 

Vy pak, krajan^ n^ineck^bo jazyka, kteh necbcete 
b^ti N^ci, podejte n&m bratrskd rnky k spoledn^ma 
zvelebov&nl vlasti, aby Cecby, je2 objfm&me vsickni stej- 
soo l&skoa, poznova zkvetly y starod&vnfm leskn, skv^- 
Jfce se CO drabokam* prvnf velikosti v cfsafsk^ kornn^ 
rakoQskd. Odm^noa vasi bade : Hcta vdd6nycb potomkil 
a ona sl&va nepomijitelni, jen2 provAzl vie)ik^ . snahf^ 
sm^figici ka blaha 61ov^6enstva. 



UtLlf. I. 



Neco • po?aie Bsseho nirodnibn sMzenL 

<Cteno V Prafek6 besed^ mdfifansk^ doe 30. ledna 1847, vy-- 
tist§no ve ^KT^^Uch"" na r. 1847 d. 15.) 

N&i v6k jest v^hradne v^k prakticky, sm^r jeha 
i vsei'ka snaha obr&cena poaze k toinn co a2ite6ii6ho, 
kone^ny pak toho vieho tdel nejvy$Si hlaho materidM, 
tak sice, 2e a2 krasocit, dlov^ka slechtici, dim d&ie tfm 
vice klesft i ochabige, a vsechen idedl aestbeticky ve 
▼Ira dacba ndasigfciho lopotov&ni a zx cblebem se pach 
t^nl se topf. S takovymto materialismem v patrn^m od- 
pora zd& se na prvnf pohled byti objevnjicf se vsode. 
snaienf roenslch, posud sevfen^ch h&rodnostf, prodrati se 
ku platnosti pr&vem jim n&leiejfcl. V tomto hyb&nf nA- 
rodnostf vidf nete^n^ hejno pohodlf miiovnych sprosC&kft 
ncprosp^Snon novota, povrcbni pozorovatel^ poahoa moda y 
priimyslnfk ho nech&pe, sv^Uk s opoviienlm na ne po^ 
hlfif , pf epjaty apostoi pokroka horlf proti n^ma co proti 
obnovov&nf stavn dftvno minul^ho; jinf je povaiigf to- 
liko za hH£ka n^kolika samolibych n^encfi, ba an! za^ 
slepencfl se nedostAvi, ka2d6 snazeaf takoT^ naprosio 
2a zpozdllost yyhlascgfcfcb. Ti vsickni tedy shoduji se 
ye sm^ilenf svto o neprakti^nosti takov^ho po6iii4ui ja- 
koito protivii^ho docba naseho v^ka, a jen mAlo pra- 



19 

v^cb osvfceuGA naopak sondic vidi v kfiseni n^rodoosti 
mocDy paprsek on^, svet nyn^jsf vyhfada^ opanovavil 
8Qahy po hlahu matmdlnim. 

M^iit se velice oni pAnov^, kteH jicenovit^ n^oir 
jeni zveiebenf jazyka a n&rodnoati sv^ 6esk^ stojlme, 
vytykaji tendenee obmezeo^, poaze jazykav^. H^eldm vys- 
slm odporajfcl a pokrok. v jich smysla vzat;^, zdiiujfcL 
My ovsem v obzvlAstni ticte mdme fe6 svoa -matefskaa, 
od state^nycb a moadrych pfedkA zd^d^nou, v niita 

V nabdi titldm prvni slova detskyini listy jsme blabotali ; 
my nanejvyse milujeme jazyk desky. nad jin^ krdsnejsl 
a spaniiej^i, s pychoa se jim co nas m pHrozenym bo- 
nosice: ale tak zaslepeoi oikoli nejsme, abycbom blabo 
a spasenf hledali v jazyku, by€ sebe v^tsimi pj^ednostoii 
nad jin^ vsecky vynika), abycbom jazyk za ell a konec- 
vsebo sna^eni sv^ho poklddaii; my jin^bo nic aa o6ich 
nem^me, neMi hlaho vSeobecney llabo ovsem materidluff 
jeliko^ bez neho postup ku prav^ma blabn dosevnlma 
nemo^ny jest. 

Ndze toho ovsem tajiti, ie byl jistf 6as, kde p^- 
stitel^ nftrodiii na<i Hteratury vice k jazykn zfeni m^li 
nezJi k potrebdm obecnym a vice z n^jak^ho se slito- 
v&ni Bad jebo kleslosti jema p^di svoa vrnovali, neili 

V povMomosti velikych vysledkd sv^bo po6indin, broo- 
sice, bladice i mno^fce jej kazdy die rozamu sv^bo, tak 
ie pon^kud ovsem o Dicb flci se roohio, ze prov&dejf 
o^eooo bfidka s jazykem: led za dnA nasicb, kde osve- 
domenf n^rodni v t^ mire vzkfiseao jest, ie ze vsech 
stavd, vysokycb i nizkycb, blavua i rukoa pracojicicb* 
ozyvaji se stejui blasov^ o privo sv^; ie k&id& obe<^n& 
potfeba, kaidy n&rodiiost podporajici tistav tak vfel^ho 
i rozs&hl^bo j&dasteostvi nal^z^, jako toho pfiklady vi* 

2* 



20 

dime na zam^ilen^ prflmyslnf gkole^ na Matici Sesb^ 
a t. d. — nikdo vice nemiiie se klamati, jakoby toto 
hnnti cel^ho n&roda Cesk^ho bylo ponze n^jakoa jazy- 
koYon libAstkoa. Poch&zfC oqo z Qzn&nf, ie, pokad Cech 
nebade mlti stejnyeh prostfedkfi k sv^ma vzd$l&&i jako 
N^mec, pokad v mezech n&rodnosti sv^ nenalezne tipl* 
n^bo ilkojeni b^in^ch sv^ch potfeb, v^in^ pozadn zft- 
stane v ohleda sv^ho dobr^ho bydia za sfastaSj^fm son- 
sedem sv^m, v^^n^ v odvislosti jeho i daSeynS i t^lesn^ 
potr?&. Poti^ha tedy, pilnd a nutnd potreba probndila 
n&rod n&S ze dv^Btelet^ho sua, a nikoli d^tinskd zalibeni 
V jazyka nebo marnft zpomf oka na minaloa sl&vn pf edkft. 
^ toa mftSe kochati se o samotd sn&f, zalet^ v dacha 
do Hsh d&vn^cb a zabera se v tradnomysln^ rozjfm&nl; 
dach jar^ a 6il^ vflkol se ohl^dna kde potfebf je statn^ 
raka pfilo^f, a mfsto, na kterd jebo povol&ni ho posta- 
vilo, fddn§ a s prospechem vyplnf. S jazykem koketo- 
yati, s nim laskovati a hr&ti, . hejdkati jej a mazliti se 
8 nlm, v^c jest lidi d^tinskych a malicherntcb ; mui 
T&znf jej tak jak^ jest povaiaje co org&n dacha Bohem 
dan^, a jako prostfedka k osy^cov&nl rozama a filech- 
tdnl mys^li ho poa2iv&. A vera, n&rod n&s ani skormoa- 
cen^m sn&fem o samotd ani d^tinsk^m a malichern^m 
se neprok&zal, ale protfey si o6i k toma hledl, o to 
6t&ti a asilovati po6fn&, (eho nm potiPebi k lepSfho bydla 
dosaienf. Z toho patrno, ie nirodnf naie snaienl nenf 
2&dn;$' pr&zdn^ sen, a netoliko neodpir& prakti^nosti y^kn 
naieho, n^bri spfie zcela y dacha jeho se d^je, ano 
z dacha toho poystalo. 

Tedy, chceme-li pokra6oyati y dacha &i8a, neehce- 
me-li pozada zilstAyati za jin^i n&rody, chceme-li pro- 
sp^ini b^ti n&roda sy^ma a pH^initi se k dobra obecen^- 



21 

stra: viemo^ii^ hle&ie vyzd?ihavati nirodnost^ h^jiti 
pr&¥ jejich^ podporovati vse, co k zvelebeni a rozilfenl 
jazyka naseho deli, zasazovati se spole6n]^mi silami 
vse, CO D&m jakoita 6echfiin kB prosp^cba a k niitka 
jest, nedadopce m^iti se odfitrasnjicimi hlasy protiynikft 
aodpdrcft svycb, ale maSne napfed kr^£ejlcefia€eatepr&?a. 

Aviak nevydetl jsem tiito vie, co n&s nab&dati mft 
k Ysemoi^n^ma podporov&ni a bdijenf n&rodnosti, blaTXil 
k tomn jeste jeden jest podn^t, o kter^mi tato iife pro- 
9ilaviti sob^ dovolfm. Podn^t tento. zove se : povinnost 
naSe co dobrpch poddan^ch, — Tomn nejednobo diviti 
se vidim, zpomenonclbo sobe, kterak pr&vS v torn obledn 
sna^eDf. nase v podezfenf nemal^ se b^fe, jakoby delilo 
proti bezpednosti st&tn a vMda sama s nelibosti na nd 
patfila. Ne2 domn^ni takov^ poch&zf blavn^ od zlo- 
mysint^b nepflznivcii nasich anebo od lidi pHlis ^zkost- 
livych a 08t^ebav;^ch, ktefl z neroznmn^ b^zn^ kaid^ 
jim noviS neb neobvykl^ y^ci se Stltl, aby z leniv^ bez- 
pednosti sv^ nebyli, vystraseai. V pravd^ v^c naopak 
se xa&, a s pln^m v^domtm opaknji: povinnosf naife co 
dobr^ch poddanpch veli ndm ujimati a zastdvati te sv4 
ndrodhosti. 

Nebof jako£ kaSd^ vl&d^ na torn z&le2eti mpsi 1 z&- 
leil, aby vsickni db6an^ co moiu& stejn;^cb vseobeco^ch 
pr&v i stejn^ dobr^ho bydla po^fvali a vMckni vespolek 
bez rozdlln n&rodnosti v bratrsk^ svornosti se inilovali 
a jako jedna rodinn tvofili, z&habnym rftzniclm mezi 
seboQ vznikati aed&vajfce: tak rovnei jest povinnostl 
kaid^bo podann^ho, k ti6ela tomato die sil sv;^ch v me- 
tech zdkonnich a v okresu prdva sveJio pHsplvati, a co 
by koli proti n^md deliJo a jema pfek&ielo, to pfedch&- 
jseti, a kde se pi^edejfti ned4, odstrafiovati. 



Kdyi al«, jako a n&s jest, kdeito ob6an^ dvojiho 
B&rodn vedle sebe pfeb^vaji, v^ickni vyi$f astavo?4 vzd^- 
lavacf v^hradn^ jen jednoma s nich slonSf, kdy2 na ve- 
lik^ 6&8ti i po6Ate6nl vychovAnl tak pfevr&cen^ se ddje, 
ie dHi v ei:dm jazykn 6i8ti a ps&ti, ba i 6i&nky sva- 
t^o nftboienstvf, vsf mravnosti z&klad, jen zhoia na- 
zpamet, nerozum^jice jim. odfikftvaii se ndf ; kdy2 jenom 
jeden z b^in^ch jazykd, a to jazyk valn6 mensiny, v^- 
bradne jest jazykem vseho vefejn^ho i tifednfho jeda&ni : 
jakAi tn ma^i povstati nerovno^C a chybn^ proti sob^ 
postavenf obon D^rodDostf, ob^ma zajist^ k velikd skod^ 
Divno-li, kdy2 sprostifiky, necvi6en^ Cech se zAvistI v srdci 
pohlfii oa obratnejSfho. vzd^Ian($ho NSmce, kter;^ mu vse- 
chen lepSf vyd^lek odeblrft a k tomu jeitS se s?^ strany 
6 opovr^enfm naii co oa tvora nizSfho bledi? Divno-li, 
kdyi Cecb, ke skodS sv^ i s potapoa se potkAvajIcl, 
zatvrzoje se v mysli sv6, z ^ehoi op#t nedfivera n N^mce 
povstAvA. a tak ob6 strany v podezfenl se ve'spolek 
berou. Ooi divn, ie nemravnosC mezi lidem obecnjm 
den ode due se slW, vselici v^stofkov^ i zlo6iny mnoi^! 
a v^zeuf i Hldkfe vice a vice, az k tki^asD, se naplnujfl^ 
Coi divo, kdy2 pouby Cech, maje s tifady 6iiiiti a k toraa 
flobe prostfednfka ^sjednav, neschopnosti aneb i nepocti- 
vostf tohoto ke skode pfichAzl, o 6em^ bylo by ronoho 
mlaviti — anebo naopak fifednrk, prinucen jednati se 
stranami v jazykn jemn neobvykl^m, mylf sebe i strany, 
2 6ehoi pfe^asto nemall zmatkov^ pocbdzejf, a kdyS pak 
na nespravedlnost tifadfl se nafikA, ba i na vlddo stl2- 
nost vede? 

Nei v§fte, p^iiov^, vlAda nase railostivft nenese vinu 
i#ch v§cf. Stav nasich skol pochdzf z doby minal^, ve 
kter^ ndrod nAs blaboce dHmal, a jestli my nyn( se pro- 



23 

l>iidili z tvrd^o sna, tedy jest nase povinnost, hl&siti se 
1i sy^mu a spnravedlivtf vl&d^ potfeby a 2&do8ti svd op^ 
a op^t pfedkUdati. Nemohlat zi^st^ posad milo6tiT& 
jBaie vl&da opravy v t^to ?fei n^niti, jelikoS potfeba 
Jeji neohlasovala se v m\H dostate^^; jak mile viak 
tato se ak&fe op^tovan^mi hlasy, ze ylexAi kon^in vlasti 
^aii se ozyvajicfmi : pak nenf pochybao8ti» 2e slaind a 
spraredliT^ i&dosti cel^bo n&rodn nv42enl a railosdv^ho 
^yslySenf dojdoii. 

Co se vyisfch ristavd vzd^lavacfch t^6e, vflbec zn&tno, 
Jak^ z&kony vyd&ny json strany vyn6ov&nf jazykn 6e8k^iini 
na gynmasifcb, ano ^as od ^asa 6fednf epr&va se i6M, 
na direktor&ta gyixmasi&lnfm o pokrocicb, jak^ se v uhm 
ii^Snily na adilistlch jema podflzen;^cb. Jestliie pak na- 
fizenf tato nezachov&vajl se v t^ mffe jak z&kon velf, 
bud! pro likoavosf t^cb, kteiy^m nlo^eno, anebo pro kte- 
Toukoliv jinon pfl6inii, jest to tresta bodnd zame§k&T6af 
povinnosti a zjevn^ nesetfenl z&konfl. Namilostiv^ vl&d$, 
jak vidno, Bi6fm tn nescb&zl; kaSd^mn pak obdann ote- 
vfena cesta stiinosti, Na vysokych pak ikol&ch naSieh 
m&me stolid jazyka 6esk^ho, a vsem do tak zvan^ch chleb- 
Bfcb stodif vstQpajlclm oznamovati se md, 2e po skon- 
^en^ch stadilefa k i^^dD^mn vei^ejndma ti^adii v krajfch 
^esk^cb pHjati nebndoii, nevyk&il-Ii se nmMostl jazyka 
^ski^o. I zde tedy z&kon jest pro n&s, ano nemaloa 
Y^bodn D&m nad rozen^mi Ndmci poskytnje, jelikoi Cech, 
byt 1 pflsn^cb mlavnickych pravidel jazyka sv^bo neznal, 
iridy s Cediem se soilovl, kdeito NImec pracnS pHu6o- 
Tad se mnsf jazyka jema docela ciztma. Kde by ¥§ak 
proti tomn z&konn se co konalo, to d^je se proti viM 
▼l&dy z^jmS vyslovea^i a jest povinnosti kaid^bo do* 
tnr^o ob6ana, tak.ovon vdc k vySsfmn lifada adatL 



24 

Ostatn6 jest spravedliyd nadlje, 2e dosti brzo, alespo^ 
na gymnasilch, jazyka ^eskdma v^tiiho prostrsnstvf se 
dop^eje. 

Eone6n$ co do ve^ejn^bo postavenf jazyka nstieho^ 
tomn netoliko v Ufadech stejn^ s n^meck^m prdvo d6- 
leif — die Ferdinandova obnoven^ho zflzeni zemsk^a 
n^meckdmn jazyka toliko vedfe i^esk6ho v (ifadech mlsto- 
d&no, a z&kon tenposavadeiddD^m jinym zrnsen neni — 
njbr2 ai posud v jist^ch pHpadech pfednosC pfed nfime- 
ck^m jema se d&v&, a to jmenovit^ pH nejvyislch fank- 
clch st&tuich,. jako pri sndmfch zemski^ch, pti konino- 
T&nl krSlft a t. d. Edyi tedy desk^ pfed sondem je- 
dD&ni Btejnon m& platnost jako n^meck^, a nikdo na^ 
▼efejn^ tifad nem& b^ti dosazov6n, le6 by se prv vykA- 
zal, ie jazyka 6esk^hojestmocen: 6f tedy vina, ze n^m- 
dina tifady opanovavdi 6estina skoro docela z nich vy- 
tiskia? Stalo se to nete^nostf otcA nasicb, ktefi pr&vo< 
sv^ lehkomyslnS zadali, a2 pak nesetfenf jeho ve zvyk 
a obySej veslo; naie pak povinnost jest, op^t jeho vy- 
hled&vali a pH kaidd pHleiitosti ni^lvati. 

to vie kdy£ se horlivS zasazovati budeme, pM- 
^intme se opravdn k zlepi^enl stavn materi&lnlbo lida na- 
ieho a tfm i k svornosti mezi obyvateli obojiho nArodu 
ve vlasti naif, kter& jedind tiplnoa jeho ve vsem sob^ 
rovnoatf doelliti se d&. Pak, kdyi jeden piPed drnhym 
niSeho napfed miti nebode, bratrsky sob^ raku Cech i 
Kemec podajl a jedna sCastnoa rodino 6iiiiti badon pod 
ochranon a z&stitoa spravedliv6 vl&dy. Ti pak, jea^ n&s 
y tomto blahoplodn^m po£fn&ni nasem m^liti chtf a jemn 
2lomyslnl piPek&2ejf , v podezfenf, jakobychom nefiist^ pH 
torn timysly chovali, n&s ovoznjfce, jednaji zjevnS proti 
2ftkoDfiiri, mU prftvo, podkop&vajl obecn^ blaho, rozsfvaji 



25 

slmd rflznic a syftrft, a tak sUta v dosa^eni vznesen^cb 
tidelfl jeho odpor a pfekAikj kladoace pr&vem nepf&tely 
Ylasti sloQti zaslohnji. 

Kdyi tedy D&rodnl Daie snaienf, jak jsem ukdzal, 
k rozSffenl blaha obecn^ho, k svornosti mezi ndrody a 
tfm k ntvrzenl cel^ho spolkn st^tnibo sm^ftije, o pro- 
sp^ch pak stdtn db&ti a die sil svych k ndmn se pH' 
^idovati povmnosf jest kaid^bo obfiana: nnie, kdo ii2i' 
te£D;^m ob^anem, kdo dobr^m poddan^m slooti cbceii 
podporuj pfede v§im n^rodnosC nasi a dobndP sob^ tak 
6e8tB^ho jmena vlastence ; a jestli snad poBiid v&hal j8i 
to n6initi, nedfivefnje y prosp^dnosC snaienf takov^bo, 
nebo snad z bdzn^, abysi neodporoval vftli vyiSl, bod! 
^ibezpe^en, ie hlavni dva znaky nArodnibo naseho snaienf 
JBOQ jebo prakt%6nost a jebo zdkcmnost 

^) Z tdnn pi'ednd&ky t^to Tid^ti, jak pfed rokem 1848 
bylo poti'ebi se kroatiti, m^lo-li se pon^kud svobodD^jsl sIoto 
promlaviti. A pfi torn vsem policie PrazBkd, ktere pted- 
kUddny byti musely vgecky predn&&ky, jeni se yei'ejnS od- 
b^vati m^ly, oem&lo se rozpakoyala, mk-M tuto doToliti. Ska- 
tednd pak mnozf divili se, 2e smi se takov6ho n6co v Praie 
vei^ejn^ proo^sti. Jak se easy mdnl! 



Hrab^te Lva Thnha 

IFvahy o nyndjSicli pomerecli 

hledfc zvladtd k CechAm. V 

Z&dostiv^ o6ekAvany spis ministra osv^ty^ hrab^ 
Lva Thona, le^I pfed ti&mi. Masfme se vyznati, 2e, a£- 
%oiiv jsme zcela opa6n^ho minenf, nelli pan ministr, 
nicm^n^ 6teD{ spisa toho QpHmnoo radostf n&s naplnilo, 
pon^vadz jsme v n^m op^t shledali oou pflsnou sprave- 
dlnest a nestrannosC, kteroa jsme v^dycky pfi pana hra- 
bdti ctili, ale o kter^ vAs ad&losti lonak^ho roka k ne- 
mal6 nasi boiesti ji^jii pochybovati nntily. ^) 

^Nemdm nikoliy za to,"* pravf pan hrabS v pfed- 
mlnv^, „ze ndhledy m6 masf b^ti veskrz a jedin^ prav- 
div^; nybr2 napaal jsem je jen proto, pon§vad2 myslfm, 
ie dAle2itost ot&zek, kter^chi se t^kaji, poiadoje, aby 

Tato bro&urka hrabSte Lva Thuna vysla brzo po jeho 
povolani do ministerstva osvSty a vyu^^ovani. Moje odpoy^d 
na ni vysla r. 1849 v Praze u Pospisila. 

^ Slova tato uemohou byti vyklad&na za pochlebnictvi 
m omu, kdo jako spisovatel tohoto objasn^nf pHlezitost mSl, 
poznati hrab^te Lva Thuna ze soukrom^ho obcov4ni. 



37 

se ti«kem jedn'alo o nich vefc^jo^.^ Pan hrab^ tlm tak* 
f ka i dnihoo strana vybldl k vef ejntea odilvodii^iKf 
8V(Sho 8m;^ilenf, a my s radostf nchopi^eme se pHle2i- 
tosti, jedoati o tak dftieiit^cb oUzk&eh, o nichft pHti 
jest aby se nsrozum^i vi^ickni, jim2 opravda na srdci 
\ef.i b)aho n&rodn i stfttu. U^hkfme to otev^en^, beze 
vlebo 08t;^cb&ni a tajenf. 

Nej6ast^ji bffH pff«!^iiia li*lsk^ch ^porfi a b&dek ta, 
ie ob6 strany rozcb&zeji se v ardovftni nejakidbo z&klad* 
niho pojina, a dokad o torn se neshodnoa, neaf mo2&& 
knezi nlmi ^du^ho sroznm^iii. Ve sv^ch d&sledefch mfyd 
V takov^ pfipadQosti kazdi^ strana pravdn, co se viiak 
podstaty veci i^kft, tu ro^bodnje pravost vym^ni tako- 
v^o zd:kla.dn1bo pojmn. Spis pana brab^te (pomljejfce 
n^kter^ vseobecn^ tivahy, kter^ pfedcb&zeji) ps&n jest 
k tomn ift^eln, aby dok&zal, ie ndrodnosf nemd miU 
Sddneho vh'vu na ptfliHku, Ta blavne z&\^ii na torn, co 
kdo roznml pod n&rodnostf. Pan brab6 Tbnn Yykl&dA 
ndrodiiost takto: „N4rodnosf jest pfirozen& pflzed, kte- 
rou zrozenci jednobo kmene k sob^ citt vernost, kteroa 
Inou ke sv^mn jazyka a mravflm svym, a snaba, aby ve 
vsem, cokoli poslytaje postonpn^ ro^vljenf 61ov€6enstva, 
8poli]66inkovali ve sv^ch formftch.** Kdo k tomuto v^- 
klada pfisv^d6i, niQsf v . cel^m spisn pana brab^ti pfi'- 
8?^d^ovati, pon^vad^ vsecky t^mef ndbledy v n^nf obsa^ 
2en^ json vysledkem z nebo. My ale nesrovn&me se 
s timto vykladem n&rodnosti, n:^br2 mftme jej i^a pHliS 
tizk^, ano za bladD]^ v sam^ jefao podstatd. Dftsledn^ 
m&me tak^ vsecky n&h]edy, kterd z n^bo vyplj^ajf, za 
blndn^, a tyto blndy bodl&me nkAzati panu hrab^ti sine 
ira et stndio, jako2 cbce, aby spis jebo 6teii byl. Na- 
d^jeme se, ie i nase mfu^ni bode slyi6no sine ira et 



d8 

studio, neboC i ,9&in n«jedn& se o 2&daoa stranu, „nfhrt 
pravda.a dpbro vlasti." 

Kdyby svrchn uTedeoft defioice n&rodiiosti prav& 
bjla, foyl by i Borrq^pb na ffssk^m sn^m^ ve Vidnl 
pravdu m^l, kdyj^, mJave o libtistkdch n&rodnickych {^a- 
ttoflalitfitenlieb^aberei), timto neietmym slovem a vefejnost 
vyvolal Bestastny spor n&rodnosU, az posud praco^ ta*- 
jen^ a tuUaay. N&m jest n&rodnosC li^co vice, neSlI 
ponb& nigjak& pflzei^ si, zalibenl ze zvl&iitn( cboatky po- 
cb&z€^ici, my naz^vdme n^rodnostf onu spolecnou povahu 
lidu jednoho, kmene, kterd $e ohrdM v jeho jazykti^ 
Sivobpti a mravech, lisic j^ od kaSdeho jmeho lidu, 
Kdei^to podle v;^rokii pasa hrabdte neip&ie dtisledn^ n&- 
rodnost pro sebe i&dn^bo jin^bo pr&va ye st&tn 2&dati 
kromd pr&va svobodn^bo fe ?^viaov&nf, n&rodnost, jak 
my ji rozDmime, povai^ov&na mnsl byti za jeden z hlav- 
nich faktor^ stdiniho iivota, Pravda-li, 5e rozlifin^ spft- 
sob iivobyti, rozli^n^ mrav a rozU6n& n&klonnost 2&dajf 
rozli^n^ nakl^d&ni 8 lidem, rozlifin^ tistavy a rozli6a6 
z&kony : samo sebon vypl;^v&, 2e nejpHbodn^si pftda pro 
zakl4ddnf stAta jest tam, kde lid v jedn^ vseobecn^po- 
vaze se srovoftv^ a kde v iivobyti a*'v mravecb neni 
rozdila, poD^vadi tarn obecn^ zMzenf nejvfce d& se zje- 
dnodoSiti, co£ znamenit^ pHspi¥& k sile a vnithil pev- 
nosti st&tn; kde^to naopak tarn, kde mezi lidem panoje 
rozdll povohy, iivobytl a mravd, potfebl jest zhzenf slo- 
ienejsibo, aby se vybov^io na vseeky strany a odpornf 
iivlov^ proti sobe Depovstali, iiml trpi jednota a n&sle* 
dovne i vnitfni pevnost stdtn. A v skiitku n^i nds bi- 
f^oiie, 2e piivodne vseeky stAty bez vjminky povstaly na 
z&kladc ndrodnosti. 

»St&t podle pojmn sv^bo/ pravi pan brab^, i,ned& 



39 

«e rozd^liti od mzemf zemSpisn^fao, urSitd otirafien^ho. 
N&rodnost pak nepotfebi^e ii^dndfao azavfen^ho tizemf, 
i ned& si pfedpisovati i&dn^ch hranic; Hd^ zaneson ji 
tarn kam se jim zalfbf, pfes hory a mofe, a cit ndrodni 
4ojfm& srdce jejich p&vabem sv^m, a Q&rodnf dest a po- 
krok zdst&v& spole6n^m ji^h jm^nlm, ti^eba by se na ti- 
fike mil od sebe rozeili a vsechno jid^ •obeov&ni mezi 
nimi pfestalo.^ Podle pana hrab^te mohl by n&rod po 
cel^m sv^te rozptj'ieny ztlstati pfedce n&rodem. My o 
torn pocfaybnjeme, nebot velikA S^st povafay lida, kteroa 
rozamfme pod n&rodnostl, jest v^rodek okolnostl mfst- 
nfcb a menf se takd podle mfsta. Jednotlivci od n&roda 
BV^ho odtrleoi ▼ cizin^ v prvnlm pokolenl odadrodaf se ; 
cel6 pak osady a vzd&lenosti od pflvodafho kmene sv4ho, 
a6 k takov^ zm$n§ delsfho ^asa potfebuji, tak^ jf pod- 
lehnoa a se spdsobem iivobytl sv6bo podle potfeb nov6 
vlasti i mravy menl, ba s&m jazyk nor^ okdlnost^m 
a potfeb&m pftpodobojf. Tak odrodl se rostlina i zvrhne 
«vlfe, pfesazen^ z pftvodniho sv^ho p&sma do jin^ho. 
M&me jen jedin;^ pffklad n&roda po cel^m sv6t§ rozpt^- 
len^ho, totii n&rod 2idovsk^, a ten ztratil jazyk svil^: 
ty pak zrl&itnf mravy a spole6n^ apomlnky, kter^ dosad 
podriel, zachovalo mn n&boSenstvf, kter^ pH n^nf t&ieji 
nei jiode bylo s n&rodnostf spojeno ; bez toho n&bo2en- 
Btvl byl by d&vno zmizel mezi ostatnfmi, ani2 by bylo 
po n^m pam&tky, neboC ono bylo ^fnskoa zdl mezi nfm 
a viemi jin^mi n&rody. 

Ostatnd cit vlasteneck^, kter^ se vztabdje poaze ke 
Btftto, tak^ si nedd pHdpiaovati hranie^ % jej mohou lide 
zandsti tarn kam se jim zaWHj pres hory a moi^e, a cit 
vlaiieneekfi dqjimd srdce j^ich p^vahem sv^my a Sesf a 
pokrok vUisti z^tstdvd spolei^pm jich jminim^ H^eba by 



30 

9e na Mob mU od $ebe rozeSU a nSeeko jine obcowin{ 
fppzv nimi prBBtait^, M4ine€ dosti pHktadfi, 2e lid^ dioubi 
l^ta 2ili V cizine, zftsUvajfce poddanymi sv6 vlasti a za- 
chovfljfce Bejvfelejsl soacit pro ni. 

jkdyby pravda bylo, it rozd^leni stdtnl nedotyk^ se 
n&rodno&U, pro6 cfti se n&rodov^ sUtae rozdeieni tak 
DesCasrnymi ? prod neustAle jde snaba jejich k op^tu^ma 
V jedno se spojeni, kter^hoi oni vsi mod a vsemi pro- 
stredky doslci u^'iiajf? SUtnl rozdrobeoi n&rodii jest 
nejbojn^jsl pramea nepomfjejfclch revolncf. Pohl($dneme 
jen na Polsko, na Vlacby a na Nemecko. Ano cit pro 
n&rodnosC jest na mnoze mocn^jsi neili cit pro svoboda^ 
a mnohy n4rod by stitnf sjednoceni sv^ rdd zakonpil 
ddstkoQ politick^ sv6 svobody. 

DAle pravf pan iirabe, ze^ve vzdelau^m svete ne- 
nalez^me jiz ani jednoho st&tn, jehoz hranice by se 
srovn^valy s mezemi jednoho n^roda." Zde pan brab& 
bezd^ky sdm sved6i pro n4s. Pr^vc, ze jiz nenalez^me 
takov^ho st^ta, pfipoasti, ie takovych st&tfi bylo ; kde 
ale st&t obmezoval ae na jedna n^rodnosC, tarn 6^/a nd- 
rodnost zajUste hlavnim faktorem stdtniho Uvota, tedy^ 
na Ysechen spusob vice nezli ponze nejak^ prhen a li' 
h'&8tka ; ieby se by la ale podstata n&rodnosti zm^niia po- 
stnpen] historie, kterd pftvodn( st&tnf meze pomdtla, toma 
siiad pan bFubo s&m nepfipusti. 

Pficiua, proc nynf t^mef nikde nesrovn&vflgi se hra- 
nice stdtfL s mezemi n^rodnostf, zn&me dvoji. Jedna pfK 
dina jsou tak zvan^ hranice priro^en^, na kter^ my pH 
ntvofov&nl st&td vedle n^rodnosti velikon vdha klademe, 
jakoz jsme se o torn jii na jin^m mfstS zminili. ^) Pro 

') Viz V d. 166 nN)^tt>d. Novin<< dl&nek: Eortttta ceiiri ^ 
T 4i<ktn]jirce. 



31 

pffUad takov;^eh ^rozenfeh branic neipasime jfU da-^ 
leko: podivejme se pooze na mapu nasich Cech a nvi^ 
dime, ie hory, ode vsad vlast nasi obtd^ejfdj na ?^6n^ 
iasy odsondily n&rodiiosti, v objemn jejich obyvajlci, kr 
spoleiutop Bt&tBfma svazka. — Drabd prf6|na json st&tnl 
smloavy, azavlran^ v interesu pano¥QfkA a ne v interesv 
Dirodft, a rozd^lojlci tyto mezi sebe nejin&d neili co 
stMa dobyt^l. Zikladem pak nyBejsiho obmezeiif st4tft 
evropak^ch jest jedna z n^nespravedliv^jsfch takov^cb 
smlnv: kongres Vidensk^. Takov^ obmezovinf st^tii my 
nikdy pfed prdvem a rozomem neazndv&me, nejm^n^ 
pak V dobe neazavfen^ jeste revoioce evropsk^, kter& 
za. tiiel m&, vseeky nepfirozenosti poHtiky a st&tnibo zi^ 
vota vyrovnati. My bycbom Rakoaska astanoviii docela 
jm6 hrauiee na zdklade pfirozenycb mezi, ne^ jak^ jsoif 
ty, ve kieac6 vt^sn&tio jest kongresem Videnskyro. 

Kdyi tedy pfi ohranioov^ni st&tfi blavne na v^e 
dvoji zfetel brdti se musi : ua meze n^rodnt a na meze 
pHrozen^, jest tUobon kaid^ho st&ta, oboje tyto meze co 
moin& k sob$ sblfziti. kde samy od sebe v jedno ne* 
spad&vajl, jakoz to vidime na pf. p!i Pyrenejfch, kter^ 
d^lf od sebe Span^lsko a Francoozsko jak ve st^tnlni 
tak V n^odnfm obledn. 2e neize se pri torn vybnoatir 
aby mal^ odfizky jednobo neb drob^bo ndrodn jin^mo 
st4tBlmn svazka nepfipadly, nei^ii blavni kmen, nemii 
24dn^ v&by; takov6 odfizky byvajl snadno oieleny od 
nArodo, ktery snad na drnh^ strane st&t svftj t4i roz- 
siHl za meze sv6 nirodnosti a podobn^ odHzek jindbo 
nirodn ve stdtni svazek svdj pojal. Tak N^mci d&vno 
oieleli Holsatsko, anij^ n4m OecbAm napadlo kdy nafi- 
kati na ztr&ta nekolika obci ^eskycfa, kter^ ae ve Slez- 
ska nachAKcgi pod vlMoa praskon. To pravda ostatn^ 



32 

nikdo zapirftti nebade, ie z dyoo st&tii cetms parfcilms 
vMycky oaen bade mfti vdtsi vait^nf pevnosC a tedy i 
zevaitiPai moc, kde vetsi massa lida a^leli toliko k jedn^ 
n&rodnosti, nezli ten, kter^ obsahnje ?ice n^rodaosti, 
? po6etao3tl 80^§ v4ha drMcfch. Vizme Anglicko, Fraa- 
43oaz3ko a Rasko, a naproti toma ohldda^me se na Ta- 
recko, jehoi slabosC jest sv^ta za&ma, a na Rakonsko, 
kter^ svoa ?iiit^al n&rodai rozdrobeaosC, kterd je Ion- 
sk^ho roka ni samy kraj z4haby avrkla, marnS v jednota 
«dr&tovati se snail nepHrozenon centralisacl, moinon to- 
liko pH vl&de absolatnf. 

Zfizovati st&ty podle nJirodnostf nen( tedy i&dndr 
^z pfeQ&hleno3t{, jak^mi se osved6aje ka^dd doba revo- 
In^ni," jak pan hrabe pr^vf, kdyi se tfm bledl zfskati 
nejmocndjsl faktor st&tn pro jeho z&klad; anl2 to jest 
„8trdnka pomfjejici nynejsich nkazft politickych, ie n&- 
rodnosti vzaly na sebe smer v^hradn^ politicky.^ LefAt 
to spise V pHrozenosti v^ci sam6, jako2 pan hrabS s&m 
• n^kolik Mdkii d&le vyzn&v&, „^ se nejbliisf cit stran 
B&rodnich nezHdka vztahaje ka potfeb&m 8kQte6ne po- 
Jitick^m.« 

lonsk^ch snah&ch Nemcii o jednota vyjadfaje se 
pan brabd takto: r,A.by z^leiitosti politick^, jeni se spo- 
le^nS dotykajf zemi N^meck^ho spolka, fizeny byly spr&- 
^ou mocnSjsi a jednotnej§i, bylo zajist^ potfebon skate6- 
noa. Zot4zkyt6to politicks adSlala se ot4zka n&rodnl!** 
T6 okolnosti ph6ft4 pan hrabd viecko neitSstI, kter^ 
Ndmce V bShn tohoto roka potkalo, i m4 za to, ie 
V Ndmcich zftstane tak dloaho vsecko zmafeno, pokad 
z&le2itos€ ta nse bade povaioTati za v^c n&rodnf, to jest 
jBa Y^c n&rodnosti n^meckd, ne pak za ?^g politickoo^ 
io jest za ySc st&tA v torn dotykan^ch. " My neo^me za 



r 



3a 

to, ie se a&ftienf o ndmeckoa jednota udikUa se tepr? 
ot4skft Bi^odnf, nfbri my oUzkn tato pova2tij«i&e jii 

V pAvodv Jejfm za n&rodnf . StAljt v loni proti sob6 

V Nemefch interesy nftrodn a interesy kabinetfl. Sna- 
ieni Ntocfl, aby co velik^ n&rod ^inili teden politick^ 
spolek, bylo i^rozen6 a spravecUivd, pondvadi ale pa* 
novnici n^medtf obftvali se pH torn o By6 koniny a ko* 
rooky, vzoikla oposice kabinetA, kter6 nmdla pooiiti 
^etoych ehyb straoy n&rodnf ke zmafeni jejfeh zAm§r&. 
Ne to jest pfek^koo sjednoceof N^mecki^ ie se ta 
ot4zka pova^oje za ot&zko n&rodnf, jako spise to, ie ka* 
biaety v ni6em nechtf ostoopiti interesfim n^rodnfm. A 
proto2 my naopak povid&me, ie z&leiitost nemeck& tak 
dloobo i&do^o 2&doocfho konce nedojde,po^n<d se bude 
powiSovaJti za vie kabinetni, to jest za vie kh'GUit neme- 
ck^chf ne pak za vie ndrocM, £ili jin^i slo?y, pokud 
nelmde Nimeeko chai^stvhn anebo repubUkou, 

y postopo spizo 8v4ho pfich&zl pan hrab^ na rovno- 
pr&vnosl. Totoi&stkB povatojeme z ed^fao spiBO za nej- 
poditfen^sf; jevlt se v nf netoliko ona nestrannost a 
spravedlivost, kterA jednak viechno pr&vo oznilyd, jedoak 
ale viem pfepiat^ poiadavkflm na odpor se stavf, i^f\rl 
i doit prakttinosti. Pan hrabd dobito azn&v&, £e nenl 
na torn dosti, prohibit! roynopxAvnost slo^em, kdyi Bem& 
prtdiodBmiti v Mvot^. YyiadfojeC se otomtakto: „Kdo 
by cht^l Slovany rovnopr&vhostf tak ffkaje odbyti, 2&- 
daje, aby se pi^ yii chovali hezky zticha a netein^ za- 
lo^i race, jednal by zrovna tak protf rozumo, jako 
kdyby cht^l povoliti 6ernym otrokftm v Americe eman- 
dpad, ale s too v^minkoo, aby se neopovaiovali baiiti 
po jm^nl, ani po vyisfm yzdSUnf, ani se poklftdati za 
rovnorod^ s bdlochy ▼ IvnM spole^ensk^m.* Od pana 

Maly. I. 3 



34 

hrabite neotekAvali-jsme Jiaak, laeMi ie pojine rorao* 
pr&yno6i y pravto jejfm smyslii ; d&vn^ horlivy iaata?a- 
tel n&rodnlch naiich pr&? nemohi se vyj&dHti jin&ie* 
„Go poinah& rovaopr&vnost toma, kdo z nl net^if?** po« 
kradjQJe pan hrab§ dile. „Ka pfeda tedy majl se Slo- 
Y9Jk6 8iia2iti, netoliko maji k toma pr&vo, nfbri Json 
pofinni, aby pooiiii sily sv6 a nezakop&vali hHvnii, kte- 
ron jim sv^fil P&n. Bozamf se, ie se jim v torn musf 
jedmtti ?£c pravoa, o ?nitfnf sfhi ^ivotnl, nikoliv pak 
n^jakon marnoa podobn.* Proti t^m, kter^m jenom 
o tato se Jedn^ pozd^ji vifm pr&vem horll. povrho- 
v&Bf Slovanfl od jintch n&rodfl pravf pan hrabd: ^Do 
dnse se n&m protivi, kdyj^ chvastonni nftrodnl, ktei^cb 
ani N^md nemaji nedostatek, sobS osobnji bledati pfi- 
iinn, pro£ N^mci^ pfedstihli Slovany, v n^jak^ vysif 
nilechtilosti nArodni. Nestrann^ pobled do dSjin lidsk^ch 
zd& se n&m dokazovati, ie i&dn& vyisl povaha n&rodnl 
nevybledila bv^zda S ovanil, kdykoli za^ala svitati, nihri 
ie ph6inon vyblednatf jejibo bylo to, co v d^jin&cb pH- 
pisovati sluif proziPetelnosti hoiU totii nabodn& na oko. 
sonslednosf anebo sonia^^nost cbarakterA a nd&Iostl« 
Posnd ale nenf konec d^jin&m obon n&rodA, a jako ne- 
slnii £lov#ka, aby opov&ilivd soodil o sv^m bliinlm, tiik« 
t6i neslasi n&rodo, aby sondil o jin^m. nejm^n^ pak, 
poknd tento jest^ neleii v brobd.^ Vid^ti to na slovecb 
t^cb, ie json mlnvena z blonbi srdce. 

Uznav pan brab^ princip i podstata rovnopr&vnosti 
▼ prav^m jejfm sraysln pf estnpoje kn k&r&nf tSch, kteH 
na z&kladS jejim 6inf pfepiat^ a neroznmn^ po2a<iavky. 
„Nenf vltifbo nerozamn," pravf, „jako kdyi se proto, ie 
Sloyandlm kone£n§nd^lena byla rovnopr&vDost, i&d&, aby 
bez predleni ve ySem vSudy postaveni byli v rovnosC fa- 



36 

ktiekoa.* Shodajeme se zoela 8 imnem hmb&eiD, aao jtme 
toho mfn^nfv ie net k t6to hktkk6 rovaosti pj^de, pH 
n^menifrnjednoeel^pokolenl bade maset vymHti. Rovno- 
prAvnost m4 toliko stejnon pHlei^tosC poskytnoati jaik 
jednomn tak drnh^mQ n&roda, aby se mohl svobodn^ vy?i- 
iio?ati, i^mi jedind dosp^ti rnHie k on6 hkUcU rovnosti 
V iiTOt^. Tak toma rozomf i pan hrab6, kdyi pravf: 
«Pfede ?ilm- badi£ dftna ka$d4inii nArodn 8tejn& 8?oboda« 
by se o sv^ch sil&ch vy vinoval, kdekoli se nezvrhige v ra- 
ieni prifajin^eh.' Go se t^£e speci&lnlch ot&sek o royno- 
prftvnosti, vtom, oo pan lurab^ i^ekl o nonnl^ch vl&dafch 
a o divadie, zoela jeraa pfi8?^d6ajeme, poknd se jednA 
o pffsn^ prA?o. Z hledidtS slasoosti vsak tato vdc vidy po- 
nSkiid jiiiAie se okaznje. Ne tak m&iemese s nim- shodoonti 
▼ torn, CO pravf ohledem nadeskd katedry. «PosQd (pr^) 
nenf po£et mnit v jazyka tpln^ povddom^ch daleko ta- 
kov:f, jakoby b^ m^, abj v$ade, kde mntt jest za- 
potfebl, spiUobil^eh kandidAtd bylo na v^^b^r/' Pan brabd 
bezpochyby po^ftal jest6 z t^ doby, kdyi ho pfed vice 
lety povol&Ql jebo pry6 z ^asti zavedlo. V stejn^m pada 
8 panem hrab^tem bychom jist^ i my y stejnt omyl nbd- 
hli, nebot jest ka podivn, co ? n^koiika letech dospdio 
mui& jednotliy^ pftsutf vddy ? jazyka matersk^m p^sta* 
jfcfeh, anebo aspoft schopn^ch k takov^ma pSstov&ni. tak 
ie ^?^k, ktert ten 6&s v ciziad str&vil, kdyi^ se zase 
navr&tf a vdc pozni, ani sv^m o6(m nev^Hl by. Necbci 
tfm tvrditi, ieby snadpotfebama>ft takov^ch ve velker^ 
odv^tyfchved jii dokonale kryta byla, toliko za to ni4in, 
ie soaze o d6 daleko nenf takovA; jako si pan ixtaM 
pIPedstavBje. Z&\eii toliko oa torn, aby se takov^m ma- 
ihm data pHleiito^t vystoopiti ze sv6 skrytosu. Ale 
? torn ohleda se posad ani dost m&lo nesialo; k yflli 

3» 



36 

« 

bezRbttttaa doceatstYl nemUe ktMi opntdti jistoa v^^ 
iiyjD, Necht se nadajf ieskd katedry rovsd jako n^meckd, 
a avidfme, sdali to ^piNijde >k tonm, ie se budoa miuet 
dosazovati s£itel6 noMhopiii pooze proto, i« jsoa sbikli 
T jazykn.** My naopric myBlime, ie iidd schopni bndoo 
se hn&ti do destiny, kdyi a?idf, ie zn&most jazyka toho 
tM k materialnbna prosp^cfaa vede, a ie mnohy, kter^ 
by v^bornj§ vyplnil ta nefat onn katedra, adkolir ma po- 
safad vadila konkurence k dosaienl ji, jak mile mm 
otevfen bade v:fhled pH destind, v kr&tce v jazyka t<Mn 
tak se zdokonalf, 2e bade mod poi^&dnd v n^m pfednft- 
ieti. — Go se t^ie znaiosti oboa jazykfl se strany zem- 
sk^cb tlj^dnfkfl, i my s panem hrab§tem myslime, ie 
toho neize bade v 6plnosti dociliti dHve, nei „ai jazyk 
6esk^ bez n&silf dosAfane asi t6ie platnosti v pospolit^m 
obco?&Qi jako n^meck^;" toho vsak n&m tajiti nelze, 
ie to, CO ai^posad seadinilo kvyhovdnl tdto pfed&leiit^ 
potfeM, daieko zftst&v& za moinostf toho, co bylo'^lze 
pxov6sti i pti nyngjiich okolnostech. Podobn^ vyjadfoje 
se pan hrab^ o sn&na zemskdm: „Na nijblfie pflstim 
snima zemsk^m sot?a sch&zeti bade poslancfl, kteff ne- 
badoa rozomdt ndmecky, a jist^ tarn bade i takov^ch, 
kteH nebadoa rozameti desky, at^i pomir bade se opa- 
kovati V zastapitelstvich nejednoho kraje a okreso, ba 
i pi^emnoh^ oboe. Necfa si v pHpadech takov^ch pomohoa 
jakkoli, vidy to bade bfdn^ nazov&nl, kter^ nepfestane 
dhye, pokad nebade kaidy povMom jazyka drah^ho toa 
mSron, aby ma rozam^i.^ V tom i my zcela stejn^ho 
jsme mfntei, nikoli ale v tom, co pan hrab^ hned na 
to povid^: »Neo£ek&vej ale nikdo, ie by se toho cfle 
dalo dos^noad jedin^ ikolami V tom masf pftsobiti 
spola iivot, zavdAvi^e pHdina ipHleiitosC, aby se kaid^ 



37 

ja^jka neylastnf mn ndii a jeho o^al ; sice biide zn&motC 
jefao Y^dy jen vzienostf.** Arci 2e k tomn pAsobiti mas! 
tpoln iirot, a sice hlavii^; ale ten iirot nemAie pfipra- 
▼OTati 8 Y^iUm ttopdobem nic jindho neSli ikolj, kdfi, 
Jako2 jnn^ z&sadii to vyslovili v Nirodnfeb Novinftdi Te 
iUnkn o provedeni rovnopr&Tiiosti, na gymnasilch £eBk;^ch 
bode n^m^ina, a na gymnasilch n^meck^ch 6eStina oblig&t- 
nfm pfedmStem. Kdy2 mtie v cizozemskn na podobn^di 
niililtieb l^ oblig&tnlm pi^edm^tem ?zdAlen& fran^na 
neb angliiina, proi by to ti n&s nemoblo b^ se zem- 
sk^ jazyky ? Poknd to se nestane, bnde ^eStina ve ve- 
fejnto iiTotd v2dy na dtrann odstriena. 

Pojednav o nirodnosti mcf se pan hrab« zase la 
pfedeil^mQ. thematu o nftrodnosti a politice. PH torn 
▼Btoopf JM historickd pole a nkaznje, jak^m spAsobem 
pftsobila vzdilanosC Hmskft na pozd^^f Evropn. DomnSl^ 
lipa^k Hmsk^ civilisace If^ takto : ^Yyblazeno a nov;f m 
nahraieno bylo viecko cokoli fifman^ byli ntvoHli;* nic 
nezbylo z dSl jejich krom^ zffcenin iimdleck;^ch jejidi v^- 
t?arA a n^koUka pohozen j'ch svinnttcb papfrA. Ba i Jazyk^ 
Jejich yymf el jakoito Jazyk nftrodnf, jen ponikud zaeho?&n 
jsa T zakrndl^di form&ch od cfrkre, ponSvadS jf n^l^e 
fdoniil mezi fiemi aArody tehd&i, kdyi se za£ala roz- 
i^vat V jazykn tomto a v on6ch pohozen;fch papfrecfh 
?fiak zachoval se poklad dnievnfho Tzd^l&nf, k jak^ma 
sen&rodo?^ rozkotavM flli ftfmskon ani po stoletfch ne- 
zdvibfi.** My se nepHzn&v&me k mfnlnf toma, ie ▼ tak 
nazvanto st^hovAnl se n&rodA yeiker& civilisace fim%i& 
takofka se potopiia ; jejt 6padek nebyl tak blnbok^, aby po 
Hi nic jinAo nebylo pozflstalo krom^ zficenin mn^leck^di 
jejfoh yfUtLttt a n^kolika pobozen^ch svinnt^ch papfrft. 
Boafe, ve kter^ch zahynolo zApadnf dsafstvf, nemohly 



38 

pHzniTy hfH am^leckjui ▼^▼arftm, to )iebtva}f ani itiky 
B6j?zd61a&Sjifch fiArodft mezi seboo, iiei^kn*li vp&dy kmenA 
barbftrsktch; niem^nd m^la dviiisace HmsfcA tolik vmd 
a spojent s ni laxas tolik l&kadel pro tyto barbary, ie 
jo soadiio sobS podmanily, tak jako milostn^ pti?aby ladbi^ 
divy BkroGQjf a k sloSbS 8ob§ podmaiiigf prchl^o divocha. 
Severnf barbaroy^ poroachali jenom 6&8tka tSla ftmsk^ 
dvili^Kse, dncha jejfma koHli se na jejl pAd^. Byiif to 
barbarSt( dvorov^ italiU, pfi kter^h iili nmiovi, jako 
Boethius a Jornandes, diikaz to, ie hmakft civilisace 
i a6eQ08< nebyly zahlazeny p&dem hie, ano ie tlpls^ho 
azn^nf nach&zely i a sv^ch neokfesan^ch podmanitelft. 
fifmsk^ dnch a mrav nebyl udasen asazenim se barbarfl 

V po2ehnan6 Italii, naopakon brzy pronikl i pHstihovalce, 
a civilisace Hmskd, aikoli pondkad prom^n^na ^tsem i okoi- 
nostmi, nepfest&vala nikdy rozprostfrati pfes celoa zem 
ona Bkv^loa z&t, kter& teprv ve mnohem pozdl^jiim 6a8e 
zbtedla. Svfm Casern obiivlo nm£nf samo od sebe zase, 
a i6i Q^kdejli vefejn^ iivot^ffliani obnovii se vst&tnlm 

.2i?ot6 stil^edovdktch republik vlask^eh. Anii vymfel ja- 
zyk 6imanil jako n^rodni, on, jakkoliv ne vice ? t^ pi^e- 
snosti a 6i8tot6, jako za zlat^oh &tsA Aogastovtch, zft- 
stal jazykem jednacfm a spisovnim nepl^etriea^ $i na 
ij doby, ve kter;^eh Daate a Bocaccio pozd?ihli mlova 
obecnfho lidn za splsovnL Vlastnd n&rodnioi jazykem 
aebyl jazyk latinsk;^ aai v dob&ch nejv^tii s?^ rozsfi^iiosti, 
on byl toliko jazykem spisoynfm, vedle n^o2 panovala 
CO mlu?a obecnfho lidn tak zvan& lingna rastioa, kterft 

V pfoii^m £a8e na nyn^jlf vlastina se zmdnila. Ta eiTili- 
sace tedy, kter^ ve sti^ednfm ?§ka Italie ostatnf Evfop6 
▼zorem byla, nebyla n4sledkem 2&dn^bo nalezenf poho- 
2en;^ch svinat^ch papfrA, ona byla 6iit^ proadem z S- 



39 

ipAo do$ad pramene. Tak bylo, a£ ? mffe skroYniyii 
fifo T^tif Yzd&lenosC od pflvodafho edroje, t^i a ostatafdi 
oArodft Fomansk^ch, od nidi2 n&rodovd germanitl se uiiH ; 
<ditijf-li tito Yzd^l&Di sy6 odvozovati lad^i od pohose- 
n^ch papirft neili od Siv^ho oboovAnl s jin;^ nArody, 
my proti takovdmu ga%txL nic nemime, tolik ale si do- 
Toligeme, ie to jineiiq|emo zastand^ Ikol&ck^ nAUedem. 
PH torn vsem, iese nesrom&vAme spimem hrab^tem 
y jeho hi8torick;^ch n&hledech, tiplnd nm za pravdn d&- 
T&me, j,ie tryanliyd politicks v&hy nelze dosfci jinak, le6 
fitatnostf y obecai§m 2ivot$, v4faa pak, kteron tim ilov^k 
snebo nftrod ni&, miim nemAie b:^ti zmafena." V torn 
bychom mn byli diUi za pravda i bez uY&d^nf onoho 
kiBtorick^ho pfiklada, ktery ta ztoji jako piPediod k tomn, 
CO pan hrab^ povid& o mo2a6 badoacnostii Siovanfi. Pan 
krabi toti2 m4 za to, kdyby „y z&padni Eyropd anarckie 
zyitdzila nad vlMami/ ie by zmatek z toko poSl^ »po- 
volal na d^jiitS bnjard v^cbodnf kmeny slovansk^ k po- 
dobn^mn dflo, jako vykonali v iest^m stoletl n^dovS 
germanitf." I vidf pan htabd v torn p&da bned zni£enoa 
civilisaci prosti^edni Evropy, a sponstn a.zk6za nemenif 
neili za £aa& o&rodaiko st^hovtoi. Spola pak m4 za to, 
ie by to byla kone2n& zdhnba Slovanstva, pon#?ad2 pry 
by vzd^landst gennanskA av^ podmanitde nevyhnntelnS 
sn^m^ila. Takov^ obivtof zd& se n&m b^ti zbylein^, 
nebot pokro6il^ v^k nynSjil nikterak porovnati se ned& 
s Y^kem, ye kter^m germansti o&rodoy^ dor&ieli na &m- 
flkoa HIi, tak 2e podobn^ho yyUazenl dyilisace, jaken 
pan brab^ y onom 6ase spathge, ob&yati se nelze. Od 
loho, dou£&me, ie debit osnd Sloyany zaehrAnf, aby se 
kdy staii ^metloa k yyplenSnl zkaien^ch pokolenl,'* my 
yidlme y budoacnosli jiny dkol 81oyand, totii stAti se 



40 

iiviem svetieloa £?ropo omlasojlefm, ano Evropa m4 
o^ekAvati: od Sknranfl zrf^enf iirot, nikaliv ale Makn. 
Ctoace <Ule ?idfme, 2e ani pan hrabd n6?W v takovoa 
vandalskoQ bodonc&ost Slovanft, jak ji yylfiil ? avrcho 
pok>2en6m p&do, i seise n&m Jinak neiii domnlvati sOr 
ie obraa ten vjstavil pouae na vtstiuhn t^m, kt^ by r&dl 
Slovanfim pM^tali t&lobn B?Stobonioi» a podmanitelskwir 
V torn domndnf potvrzijge n&s dobr& rada, kteroa pan 
brabd v ohledn torn SlpvanAm d&?6, ie pr^ „nesm^jf bo- 
Hti vad^lanost ndmeckon, n;^br2 v mfrn mntf ilti s Ntod 
a t. d.^ Jest u&m od srdee Ifto, 2e pan hrabd tak milo 
zn^ snaieni Slovanii; od n^ho bjcbom se nejm^n^ b^i 
nad&li, 2e si na nds vypfljif brejie naiich Ablavnlch ne« 
pf4tel a tnpitelfi, kter^ n&s okazi^f ve svdUe ncjohayn^Jifm. 
Kdy vAbec vystonpili Slovan^ co podmanitel^? Ede jme- 
noTitd fyslovili, ie chti boHti vzd^lanosf n^meckov? 
Kecht Ndmci 2gf ? mfra a n&mi a nevnacajl nim vzd£- 
lanosC svon, kter& n&m sloif pr&yd tak, jako kab&t 61o- 
v6ka na kter^ho nenf lit. Jen proti takov^ vnncovand 
▼zdSlanosti se oplrime, spokojnjfce se radijt sprost^jiUn 
oddvem, jen kdyi n&leiit^ na t§lo pHlehA, ne2 abychom 
na sebe poY^sili skvostnt frak v tarmarce konpen;^, jefaoi^ 
rakAvy by n&m pfes prsty sly a jehoilto iosy bychom 
po zemi vlekly. Ai se Jenom YzmAieme, ?iak mi se tak^ 
dovedeme po ivih&ckn vjfintit, ale potom si dAme niit 
odiv podle ylastnf miry. 

Pondvadi pak pan hrabd za jedinon sp&sn Slovanstva 
«snAY& oestn mlrntfho pokrokn — zAsadn to, kteroa i my 
nepfest&yftme opakovati — poJfm& ho nemalA b&zeii, aby 
se Slovan^ pHIiio^ kvapem nepHchv&tili. K tomato 
pMiintoo kyapa po6ftA mfch&nf nArodnosti do politify, 
a tn se na hned y dacha okazoji podivnft strastdia, aS 



41 

i Tidi ▼ Cechftch drnbAo ^oSvtft a drob^ Uiry. Froto 
Becbee miti pa& hrab^ ve stita iMnoii nArodnl stratra. 
«N4rodiif straDa ve stftta mieban^bo obyvatdstva — ^ a rji* 
nto beztobo b^ti nemflie'^ — jsmi slovajeho, „m»^ A- 
atati vd&nd oposMsi* YlAda takoti^dbo sUta, a6 necbce'li 
b^ti absdlotof, nemiile se nikdy postaviti na straiiQ |e- 
dnobo nAroda, n^br^mnsi se snaiiti, aby nestrannon spra* 
vedliyosti st&la nade viemi.** Pan hrab^ trefni ta vjttknnl 
nesniz vkUly centralisovandbd siMvL — neboC jen o tako^ 
ydm to platiti JoMe — naproti roz]i6n;^ jej sklftdajlefm 
n&rodBOstdm. T^k& to tlloba, st&ti nade viemi stra&ani 
B nestrannoQ spravedliyostl! Ohjiejnf osad tobo, kdo chce 
yyboyiti mnoha «trandm, bf^k, le se nezavddif 2&dn6. 
Neosobigeme si iAdn^bo prorock^bo dneba, kdyi pMl- 
povldAme, ie nejpr? pffltf fikkf sn^m centraHsoyan^ho 
Rakoaska tato staroQ pravdn znova potvrdf. Pro6 ne* 
necbati radSji ka&don strann voln^ bospodaKti doma, kde 
by nebyla y Hdn4 oposiei, a toliko ye spolddn^cb potfe* 
b&cb syolAyati yiecky ke spole&idporadi^? Tato jest pi^f- 
£nia, pro6 my rakonitl Sloyan^ jsme federaUst^. My yi* 
dime spAsa mocntfstyl jedin^ y torn, kdyi proyiacte, 
rozdfleB^ na z&klad^ n^rodnostf s obledem na pfirozen6 
hranice, kterd n^dast^ji obmezi^jf t^ mfstnl intwesy, bodoa 
mfti tiplnoQ antonomii ye yiecb syt<^b ynitfnfcb z&leii- 
tostecb. Jeni ah moind se n^fbeepe^Sji pyhfumU H^rnnohn 
mezindrodnim^ kdyS k(!dkUindrodn(>8ive9vfchmegeehbude 
Mavnkn fakiorem std^niko Sivota, Z tobo pozn&y& pan 
hrab#, fte naie federalistickd smyilenf tSsn^ sonyisl s na- 
ilm pcr^mem o ndrodnosd, jak jsme jej svrcha definoyali* 
Z tobo nasebo stanoyiit^ jest n&m snadao odyaliti 
od prayice b:^al^bo ffisk^bo sn^mn y^6itka, kteron ji 
pan brab^ 5inf, prav^, ie nezastdvala Sddnon straTin politi* 



42 

dioQ, Btbri ponse stniiitt ^firodn, ve kter6 spojovalj se 
roili&i^ stnuiy politickd, jeoi byly terrorismem pHvAd^y 
k s^jn^mn blasovinf. Straay politicks v torn amysla, jak 
je ptn hrabft Mf e» mohou se odddiki od sebe toliko ve 
sttoi na p6Tii;^di zikladech ji2 Organisovan^m ; ale na 
ffiskto sndmd jedaalo se ta teprv otakovon organisad, 
kdyi pi^vMienf bylo ?ieobecn6, ie Bakoasko na pfe- 
deil^ch sv^ch z&kladecfa nemiie d^e trvati* Ta ovsem 
vfickni, kteff se o stejn^m z&kladd srovnAvali, jako pra- 
tice o Bftfodaoftti, musili. hiaaovati spole&a^, at si jii 
mfn^nl jejieh, jak Y6lik4 64st svobody m& b;^ Uda add* 
lena, bylo sebe rozliio^lf. 

Frmce ph viech separatistickycb tendencfch, jak^ 
se Ji vyt^kaly a podnes nArodni Strang yyt^kajl, vyslo?ila 
se energioky pro zacbQy&Qf Bakoaska, a v torn siojf do- 
dnes Q&rodnf strana slovanskft; centralistickd levice na- 
proti toma iQevnd praoovala o jefao roztrj^enf. Odkadtento 
odpor? Ob6 straay stejnd ktoma vedl cit n&rodnf, kter^ 
iidal, aby n&rodnosf stala se Uaynlm fiaktorem st&tniho 
iivota. Slovan^, jsooce na vice nftrodft rozdrobeni, spo- 
kojovali se 8 tfm v mezech pronnd&lnfch sv^cfa tizemf, 
a proto 2e kaid^. z nich s&m osobnd slab^ byl k atvofeni 
zflAitnfhofiamostatn^ho st&ta, hledal ochrany ve velikdna 
Bt&lQfm spolka. Nteci naopak« oplr%jlce se na velikoa 
masa zabraniintch sookmenovefty chtSH nigdfive skrze 
oentralisadzislnti n^yrodnosti svtf pfevaha ve st&ta, a kdy2 
Tid% ie toho naproti sUndjsf federalistick^ strand ne- 
provedoo, vzali titodiitd k i«tolad, kterou ehtdli Bakoasko 
ztroskotati, aby se mohli ptivt^iti k velik^ ndmedid Hdi, 
o kterd se jim tenkt&te ndeo zd&lo. • Yem, 2ivel, kter^ 
tak mocnd pftsobt ypolitice, jako jsme tato onirodnosti 
akazali, nemftie b^ti z nf vyloa6en au2 vyloa^iti se dft. 



D&le panhrabd hUieohledkv^nloT^federace 9k demo- 
krade co hesla na§f strany. PH federad prayf: „Bakoa- 
sko, vznikld skapenlm st&tft samostatn^ch, Mhem poslednlch 
Btoleti Btalo se 8knte£n^ st&tem jednfm.* To mynaprosto 
nplrftme. Uhry a 6ecliy, kter^ pfistonpily k n^oasktoa 
Bpolkn st&tnlma svobodii^ yolenfm panoynika, ?ftzala k je- 
dnot^ t^ toliko dynastie, i bylo po yiecken &i9 aznftno jejich 
prftyo, po yyhyBQtf jejlm znoya sobS moci syobodn^ krtie 
yoliti. Pr6yo toto posnd ani zadftno nebylo od nich ani 
jim yzato. Uhry a2 do lonsk^ho roka podiiely odddlenon 
od ostatnlfao Rakouska zemskon spriyn, a kdy2 nynl 
pfijjdoa o seperatnl sy^ postayenf, stane se to pr&yem 
tim, kterd smlonya od jedn^ strany zniienoa i drnh^ strand 
raSiti doyoltge. Jest y6c pHrozenft, ie panoynfci rakooiti 
die moinosti k tomn zfetel obracoyali, jak by cel^ moc- 
n&iPstyf takm^ y jedno t^lo slili, ale tato jejich snaha 
tepry^ pod Josefem n. mocndji yystapoyala, ktei^ jest 
hlaynfm tyArcem t6 ceotralistick^ boreankracie, jak& ylidla 
za absoIntismQ. Jak^ho odpora Josef nalezl y UhHch, 
kterftito zem§ ze yiech jedinft zachoyala sob^ Jest^ syoa 
antonomii, dostate£n§ je zntoo. Akdyby se desetkr&t pro- 
kl&silo Rakoasko za jedin;^ st&t, to nem& Mdn^ho yliyn 
na prdvni^ou ot&zkn, zdaU jest jim de jure Clinic. Pan 
brab^ naz^& federaci beslem negatiyn(m, pon^yadi pr^ 
.mliiyfc Rakonskn i&dft se tfm sloyem pfedeyifm; aby 
pfestiUo b^ti jednim ^tem.** Panti hrab^ti, jak yidSt, 
jBoa stAt a centralisace pojmy od sebe neodla£n4t my 
federalists diceme takS jeden st&t, toliko pro snadndjsf 
sprAya ayniti^ pfimdFenS rozilAnkoyan;^. S y$tifm pr&yem 
mAie^se Hci o eentraiisma, ie jest to heslo negatiynf, 
pon^yadi nplr& st&ta jeden z blaynfch faktorft jeho, toti2 
Bftrodnost 



44 

Rovnd jako Merooe jest pana biabdti proti mysli 
taM demokiucie, kter& nra velik^ch strachii d^&, neboC 
86 neob&vA niiefao meniflio, neili 2e se jedsA o to, ^abyse 
v46iid lido popndiiy proti Mvltm aiistokratick^, a aby 
86 ilechta a vik^ni, kdo jsoa bobatif a zBamenit^jif nad 
jind, probi&sili za bdzpr&fn^?*' Strach j66t nakaftlivt^D. 
To sam^ ob&v&nf slyieli jsme v lonskdm bi^ezna jeviti 
znmoh^cb slecbtick^ch tst, dHvo nei pan brabd zasodo 
^cb pHjel, a ncHoiAme za jind, tkeili ie m& p4yod svilj 
V ii68my8lii^cb pov^stecb onaiem ilecbtoSrontstvi, rovn^i 
jako N6mc6 podobn^ povSsti k tomii pHvedly, ie nMnili 
iiYOty 8v^ za bezpeind mezi n&mi. Naie demokrade 
obmezige se blavnd nad?ojf: na vyzn&y&nf svrcbovanosti 
niroda a na 24do8t, aby byla pfed z&konem 6pln& roTnost 
yiech tHd lidn. 

Pan brab^ d41e vyt:^ka vfldcAm naif strany, ^ie za 
Uas lidn vydAvaJf to, coi oni blasem lidn teprv addlati 
cbt^f.'^ Pan brab£ jist^ nepov&iil, jak se vestfttecb kon- 
stitn&ifcb vei^ejn^ mindni tvoH. Lid nvainje mfndnf a n&- 
hledy tdcb, kteM sobi slovo osobnjf, a pHjImA za sv^ 
sm^ilenf to, co poti^ebAm obecnd citdn^m nejvfce vyho- 
vnje. Kdyby se m^lo dekat, a2 se z mas 8am;^ch vy- 
vine min^ni od inteligenci neodvisl^, stAly by st&ty ?My 
na prahn strainych revolocf. Masy jsoii vinde nedosp^ld 
a poti^ebiQf poroienstvi, ostatn^ majf dobr^ takt a snadno 
nznajl, co jim slonil. Oviem nemohon se sem potabovati 
takof^ n&siln^ agitace, jako byla v loni ve Vldni, kde 
nejenom roznmem, n^bii yiemi jin^mi prostfedky na lid 
66 ti^inkoyalo. 

Nepocbopnjeme, kterak pan brab^ mft2e yyt^kati n4m 
BamoyUdnosC, a jeitd m6n^, kterak snaienf naie mUe 
roynati ke snah^m Mad'arft, kde2to obojf json prfty^ opadn^. 



45 

My vysloviH rovnoprftvnost nftrodnf, Meito Mad^s^i chteli 
aristokradi ptemen; my se r&zn^ vyslovill pra Rakonskcv, 
kdeito MachiK rozkotati je ckt^i. Kde jest tedj ta po- 
dobnosl? Jifiym lidem jsme se nedivill, kdy2 n&m ly- 
tfktM, ie chceme nd^lati z Ceeh novoa Koiatoma (etne 
nene St6\d^n^\)i o panu hrsblti jsme se nad&li, ie nase 
tende&ce l^pe zn&. 

Co pan hrab^ na konci povid&, z« ^reTolace, ve 
kter^ Sijeme, nedqfde sv^ho konce dflve, dokod se vse- 
viadnost sn^moTiiIch v£tMn nestane tak nemoinon, jako 
vievl&dnosC absolatnfko mocnAiPe anebo absolntnf bnreaa* 
kracie," tomu my poroznmdti nenmlme. Kdo m& tedy 
viadnont na sn^m^, kdy£ ne v^tsina? 6i nemajf b^ti-iftdn^ 
snSmy a maji se sSlrati hlasy po ndrodn die hlav?^) 

Prosedse takto cel;^ spisek pana hrabete pfich&zime 
k tomB resultatn, ie rozdfl jeho a naseho mln^nf v torn 
zfleif, ie kaid& strana na jin^ stanovisko se postavila, 
on na positivni, konservathmi, my na prirozene^ na revo' 
luiM. Edy2 pr&vo positivnf od pftvodniho pfirozen^ho 
prftTa tak dalece se ncbyll, ie tlm obecn^ blaho ▼ ne* 
bezpeienstvl nbibft, tenkr&te mnsl nastat revolnee, kter& 
nedojde sv^ho konx;e dffve, dokod se nenavr&tf pHmlfena 
rovnovaba positivniho a pfirozeniSho pr&va. Nejv^tsi pfe- 
kaikoo nveden^ takov^ rovnov^hy jest pfflisn^ konsenra- 
tismns, kter^ hodia adrieti, co £as chce mlt odstranSno. 
Takovt konservatismns jenom driidf revolaci, kde2to by 
moadrd (nikoliv naprost^) povolovanf ji mlrnilo a npo- 
kojovalo. 

') Stlznost pana hrabete na ^vsevladnosC snemovnicb 
T^tsin^ neni tak licba jak se n4m teokr&te Tid§lo, kdyz jsme 
broftnrka tuto psali; ale dostatednou obranou proti ni jest sou- 
itaTa dvoukomornl, jako2 vidlme na pHkladu Anglie a Ameriky. 



46 

My ostata^ cUme kaid^ sm^ilenf, tfebft se naiema 
vlastnlmn sebe ?fce pH£ilo» pokad tolika iK>ctl?6 jesti 
a to Bam^ i pro sebe i&dAme, poncvad2 i n nAs Tych&zf 
z vnithifho pfeivgdieni bes pHiin^nf jak;^chkoli ohiedA. 
Blondlme-li, jest toho pfi6iiioa nedostateinosf rozmna 
naieho; sy^domi nAm ni6eho nevyiitA. Nikdy ale ne- 
bndeme n^kornn vyt^kati nepoctivost proto, ie waxfsU ji- 
vMe nei my, jako iini pan hrabd n&m beze vieho divoda. 

Mnoho bylo by jeitd pann hrabdti aamitati strany 
ostatnfch ve spiska jeho yysloven^ch n&hledd, my ale ob* 
mezili se ponze na hlaynf ?£c, vedlejifch mimo sebe pustivie. 

Podotkmifi. M&me za svou povinnost d&ti pravdd to 
Bvgdeetvi, 2e politick^ sm^filenf Jeho Ezcelence pana hrab^te 
Lya Thana, vYBlovenl t brofiarce jebo, proti kter6 jsme hlasa 
B¥6ho pozdnhli, casem zna6n6 se promSnilo, jakoi vysvitil ze 
soDkrom^ho lista jeho, psan^ho na zaditka tiooca ISIO. PraWC 
tarn o ndkdejftim av^m od^Arci: „N^kter4 jeho pfipomenuti 
neJBoa neprav&, v hlavnl T^ci nafiich rozch&zejicfch se n&hledA 
o politice n&rodostni le£f pravda aprosti'ed. Jedn&€ se — snad 
B oboa stran — Tlce o sprliTD^ yyj&dFeni a ml^tn^jsi od&vod* 
n^ni TysloTen^ch mTsl^nek.*' A na jui6m mist^: „Nevib&m 
pHznati se, te snyftleni moje o torn, co £iaiti ti^eba ve \elik6 
politick^ otdzce stitopr&vnich pomdrft Eakouuka, Yyjasniio se 
n mne teprv roka I860.'' 



Politieti idealist^ 

PHrozen^ b^h v§cf to pKn&if a vinde to skntkem 
potvrzov&no vidlme, ie Hdnf pokrok nedlje se ii8tavidii6» 
bez pfetiieni, bez pfest&vky ano i bez diTilkov^ho zpdt 
pocoovnaU. S(la, kter& dala pftvod n^ak^ma hnntf, ne- 
rxAie napoMd zflstati y stejn^ napantosti, a Sfm prad^eji 
8 po64tka pflsobila, tlm rjchleji ochabne. Pondvadi pak 
kaid^ tlak pAsobl zase protitlak, tedy nemHie jia&ie b^ti, 
neili ie y t6i mffe, v jak^ h^bajfcf sila ochaboje, na<* 
hfvk moenosti sila jt protivn&. Zrn§f-li se koneinS rovno- 
v&ha oboa ve prosp^ch t6to posledof, nastane reakce, 
kterA tak dloaho trv&, a2 sila nyni potla6en& odpodinntim 
mod nabode a znova ka pfeda bn&ti po6ne. V torn z&le21 
t42 vln^Di lidsk^h osadft a prom^oliTosCd^jfl ilov^ienstva. 
PH torn viem ale, pova2ajeme-li 6lovd6ea8tvo jako celek, 
pHbliduoQce bliie k veci sezuime, ie ono skatein^ po« 
kradaje, tfeba i n^kdy se zd&lo, jakoby trochn nazp^t 
se poiiinnlo, a tfeba jedaotliv^ ildnky jeho co zkaien^ od- 
pad&valy a nevzkfisitelnS bynaly. Obo nazp^t conv&Df jest 
jen ebvilkov6 a z vigtSiho dlla poaze zd&Qliv4, i podob& se 



48 

maa^^ni 6lov^ka, ktery pHjda neodek&van^ kn pfikopn 
o nekolik krokd coavne, aby se rozbehnoati mohl k jeho 
pfe3ko6enf; hynatf pak zairtv^i;^ch 64Btek ddje se podle 
z&^ady phrodni, die kter^ drahov^ pomljejf, ale pokolenf 
oapof&d trv&. 

Co vftbec d^jin&ch dlovedenstva platl, to piatf t6i 
pohybech jednotliv^cfa jeho 61&nkil, o reform^ch st&tnfch 
i spole6eii8k;^ch jedaotliv^ch n&rodfl, at se ji2 deji cestoa 
pokojnoa anebo n&siln^i pfevraty, iei revolacemi na- 
zy v&me. Kaid& revolnce in& v prftvodn s?^m reakd, a elm 
n&silnSjsi byla ona, tfm hordl jest tato. PH6iiia toho nenf 
jiD&, nezli ie revolnce, k JejlmuS provedenf bylo potfebf 
zDamenit^ho n&sill, nevyilla z potfeby ^asov6 dostate^ne 
ode ?ieeli stran citia^, aby se mohla st&ti cestoa pokojnoa ; 
uShH 2e mnsel b^ti moci pfemo^en iivel odpora^, kter;^, 
jak mile zivlo?^ revolaini se atifii« v stejo^ mlfe op^ 
sesileti se masl. Vidy ale, kde na revolaci n&sledaje siln& 
reiricce, jest to neomyln^m znamenfm, 2e )[)i^ekroden jist^ 
prostfedni stav 6inlcf pfechod od jednoho k drofa^ma, ie 
pominat ^l&nek v iret^za ^sovdho postapa nevyhnotelo^; 
pffroda ale i&dn^ho skoka netrpf. Co n&sledovalo po 
nftsiln^ a krvav6 reyoloci francoazsk^ ka kond minal^ho 
Btoletf? Neobmezen^ dsaf'Stvf, pak konstita6nf kr&lOTStvf 
BoorbonA, na to trojbarevn^ kr&lovstvf Orleansk^, a po 
ndmteprv^serepabUka, aviSak mnohem mlmSjif akonsec- 
yativn^jsi »e21i ona prvnf, kter& svrhla a zase restan- 
rovala Boha. Ale i tato prom^nila se v nov^ dsafstvf, 
8 ktarym sotva jest okonJena iPada st&tnieh promSn ve 
Frandi. A co bezprosif edn^ n&sledovalo na rovn^ krva- 
voa a n&silnoo, jako nesmyslnoa i^novoa revolnd Vldeii- 
Bkoa, neti^eba pHporafnati. 

Jakkoli vsak tnifm dosii jasnS jsme dok&zali, 2e 



49 

n&sledoY&nl reakce na revolnci jest nlco pHrooen^ho, 
V povaze samd vSci zaloien^o, nicm^nd nezd& se n&m 
byti zbyteino, hloab^ji a v^c nahl^dnonti a pAtrati po 
pH£inS toho tikazn, pro6 tak m&lo kdy st&tnf prom^ny 
zfist&vajf Y mezech 6asovd potfeby, ale oby£ejn^ £toi je* 
jich pfekra6igf, kterdito pi^ekro£eni jedin^ jest piivodem 
n&slednjf cl reakce. PH6ina toho nejhlavn^jdf . jest neco 
samo V sobd ilechetn^ho a chvalitebn^ho, bohnSel ale 
velmi nepraktickdho. Jest to snaSenf po kr&sn^ch ide&lech, 
kter^ V pln^ sv^ mffe pod slnncem dosaSitelny nejson. 

Povaha lidskd jest dvojitd^ jedna str&nkn m& hrnbon, 
materi&lnf, t^lesnoa ; drahon yzneienon, mraynf , dnchovou. 
Jenom rovnov&ha obon pftsobl blaSenost, pfevaha kter^- 
koli? nad drnhon rnsf ji a plodf neshoda se Bknte6non 
potfebon. V stejn^ mffe, jak povrh^jeme 61ovdka, kter;^ 
poaze na hrabd t^lesnosti Ipl, iMn^ch vyiifch tnienl 
a rozkosl neznaje, a tim ke zvli^eti se sni2ige, masfme 
t6i litovati toho, ktery* ponze vHii ide&lfl horqje, docela 
zapomfnaje na Sivot vezdejsf a na vie, co smdl^ho dacha 
k zemi pontft; jako onen pod 61ov§ka pad&, tak tento 
nad n^j se vznftsf, ale neprosp§sn§, nebot ho tdlesnosC 
v2dy zase dolft stahtge a nelib& zknsenosf ka2doa chvlli 
z blaien^ch jeho snft bndf. E tomato. poslednfmn drnha 
lidi n&le2ejf politiiti idealists, a ti jsoa hlavnf pHJiinoa 
pfekra£oY&nf mezf, okolnostmi 6asoY:^i dosti ostfe na- 
zna^^en^ch. 

St&tnf pfevratjentenkr&te ve SY^ch n&sleddch mflSe 
trv&nf mlti, kdy2 materi&lnf prospech z nSho Yypl^Yajfcf 
Yieobecn;^je6t. Neost;fch&meC setYrditi, 2e poaze a jedinS 
materi&lni potfeba roYolace j^ini, a byt i nejkr&sn§jif, 
nejide&ln^jii sIoyo heslem jejlm bylo, poslednf jejf ti^ef 
jest viidy zlepienf YezdejSlho blahobyta. Masami h^b& jen ' 

M«ly. I. 4 



50 

materi&lDi potfeba, a pozd?ihne li so kde lid zd&Dlivd pro 
n^jakoa idea, jest to dftkazem, 2e porozam^l spojitosti 
t6 idey s materi&lnf jejf vyhodou. toto poslednf tedy 
86 jedn&, chceme-li masy ziskati pro vyssf idey. Dejme 
tomn, 2e bychom cht^li povzbazovati lid k ^inn^ horlivosti 
pro n&rodnosf, tedy ma pfede vslm dok&zati masfme, kterak 
zvelebenfm n&rodnosti zlepsl se i jeho materid.lQi blaho- 
byt, jenom tlm jej mAieme trvale ziskati. Dr&Mfme*li 
pfi torn t^2 jeho n&rodnlhrdosC, pfipomlQ4me-li ma slavnoa 
minalosf, vychvalojeme-li n&rodni jeho cnosti, tfm jenom 
odvol&v&me se na jeho cit a lechtdjne jeho samolibost, 
co£ ovsem tak^ phspfvd. ke zbazenl z&pala pro v^c, ale 
v2dy ziist&v& jenom nS6fm vedlejsim, jsoac, abychom se 
tak vyj&dfili, ozdobn^m §perkem materi&lnfho j&dra, a ^inf 
poetickoa str&nka y^ci. Mii^eC se st&ti, ie sky^losti na 
.okamSik oslepiti se d&, ie mocn^m dor&ienlm na cit 
a pa^t^nfm azdy obraznosti vyvold se chvilkov^ nadSenf, 
jeho2 Y dobe nejvdtii napjatosti jeho poaiiti Ize k 6ina 
odv&21iv6ma; ale jak mile po vykonan^m skatka lid o6i 
Bob^ protfe, jak mile ochladne cit a na mfst^ kr&sn^eh 
ide&lfl, spatfenych vhore£nimsna,-trpkd vsednl zkaaenost 
^lovSka obejme, tn nadsenost jako pdna mizf a bablina 
y^em naplnend se rozplaskne. Kde ale ne cit, nybri 
rozam, ne okamiit^ z&pal, ale chladn& pfesy^d6enos{ masy 
yede, tam m& reyolace n&sledek tryal^, pon^yad2 stala se 
y interesa £asa. Takoy^ch yymo2enosti neodejme i&6ni 
reakce, ony naopak stanoa se peyn^m z&kladem dalslch 
opray a pokrokfi. 

Toho yieho ale politi6tl idealists neazn&yaji, oni sobS 
ntyoH y dacha n^jak^ sky^l^ yzor stdtnfho a spole^en- 
sk^ho pof&dka, ale nic na to se neohl^dajfce, zdali pfi- 
m^fen jest potfebto fiasoyym, nemohoa se tak^ tfm za- 



51 

fi&ietj, aby vyloiili masim sonvislosC jejich materiilniha 
blaha s tim ide&lem; oni verboiji stoapence vnadidkm 
poetick^m — profiei tak^ nejvfce pfivr2encA nach&zeji 
V inl&deii, takov^m dojmfim vice neili jiny vek pflstnp- 
n^il — podpalojf city mas slam^n^ vfchem okamiit^. 
rozdllenosti, krmizdstnpy svdslovy astelon jim - v poyetr- 
O^cb z&mcich. Edyi^ pak sv^m 6asem se pfesyed(^l, ze 
eel^ jejich tak tisiln^ snaimif marn^ jest, kdyi vsade na- 
rdieji na pfek&iky, poch&zeijfcl jednak z ney6asno8ti jejich 
poSin&nl, jednak z 6inno8ti pferozli£n;^ch cbtfifi a n&ra- 
iivosti iidskych, na£e2 oni pf ed tim na nic nepomyslili ; 
ta zanevrou na SY^t, 2enenf nebem, anen&vidi 6iovecen- 
Btvo, ie to nejson samf andeld ; ie by vsak sami pf Iciaoo 
byli sv^ho sklam&nl, ponevadi horujice v fisi idedl& za« 
nedbali sezn&miti se se svetem sknte6nym, to jim ani 
ve sn&cfa nenapadne. 

Z takoT^eh zkiamanych idealist& st&vaji se pak ^asto 
nejlit^jsi zafivci, kteH cfat^jf sv^t oblas&it i proti jeho 
villi Tsemi prostiPedky moci an4silf; jsonce zcela a jediQ§ 
zaiqati pro svtij ide&l, jeho2 dosa^enl majl za vrcb lidsk^ 
blaienosti, vse co tomn pfek&Sl stij co stiij s cesty ne- 
miloBrdng odstraiinjf, a tak briizon dov^Bti se snaSi to, co 
se nemohlo njmonti jinak, ponevad^ potf ebn tobo 5as ne- 
nkazoval. Ton cestou b^?ajl z lidl nejiitlejslho dtn a nej- 
lahodn^jslcb mravA nejnkratnSjil tyrani. Poak&2eme tato 
jen na Robespierra, onobo nejpovgstn^jsfbo brfizovI4dce, 
kter^ byl srdce nad mini m^kk^ho a v dom&cfm obcov&nl 
vehni vlidn^ a pHy^tiv^. Takovy vsak terorismns MH 
vidy a vande stejoy konec, a a&slediije ua n^j zp&tedn;^ 
piPevrat tim vetii, 6fm strasn^jif byl on s&m. 

Kaidy pf echod jednobo stavu do drah^bo mftie se 
Bt&ti jenom po stnpnfdi ; nei pak se a6inl krok z jednobo 



52 

stnpn^ k drnh^fflo, masl, aby mohi bezpe£n^ b^ti, ne« 
vyhnntelnd b^ti pHpravov&n ; tak i n&rod, kter^ m& pre* 
stonpiti z jednd st&tnf formy ve drahoD. Nejedndt se 
to, aby se takovd kroky rychle staly a jich pftrodcov^ 
jest6 ovece jejich iiMli ; biilt splse o to, aby takovy krok 
byl bezpe&D^ a trvanlivy', tfeba teprv potomkov^ z ndho 
koristili. Tato pravda dobfe aznal veliky z&konodirce 
Mojiis, kdyi nechal vymflti na ponsti zkaSen^ pokoleaf 
2idovsk^, a teprv nov^mu dopastil vstonpiti do zeme za-* 
sliben^, kterou s&m pfed smrti jenom zdaleka spatfil. 
Jsmet pfesY^ddeni, ie i nynejSf pokolenf jeste dalek^ 
neazrdlo pro asknte^n^nf t^cb politickych ide&lfi, jak^ 
jednotliv^ slechetn^m horlivcfim pro blaho 61ovecenstva 
ve skvil^ kr&se na ducha tanon. V^ra, toto dflem nezral^, 
dtlem zkai^en^ pokolenl rnnsi vymHti azabynoati, ateprva 
to, kterd pfijde po n^m, pon^eno svlzelemi a utrpenimi, 
zakasen^mi na dlonh^ cestd skrze po^if, o6isten^ a otnien^ 
vejde k zapo^etf nov^ho 2ivota v zem zaslfbenon, kter^ 
nynSjif prorokov^ nevidf zdaleka jakoMojiliS, ale toliko 
v docbn tnaf dobami osvlcenejsimi. 

Avsak i to slnil na pameti mlti, ie ten ide&l politic 
ckdho i spole5ensk6bo stava ^lov^^enstva, jak^ mnozf 
opravcov6 sv^ta pfed o6ima mlvaji, v tiplnosti sv6 nikdy 
uskate£nen byti nem&ie, a tojiS proto, ponSvadi ^lovlk 
jest tvor nedokonal^, kfebkostem a slabostem podroben;^. 
Yrcb toho ide&la nekladoa v nic jin^ho, nei aby fysickd 
mocvsade anaskrze podrobena byla pr&vn apodrobenon 
zistala. To ale odpomje vil pHrozenosti, i pt&me se, na6 
by jeit^ bylo na svStd fysick^ mocl, kdyby nem^la mfti 
prai&dn^ platnosti? Eterak bybylmoiny jak^Mvot, jen2 
pfece nic jin6ho neni, ne21i ustaviSnj^ boj a vyrovnAv&nl 
fie odpom^ch iivlft, kdyby jeden ztlchto iivlfl docela byl 



63 

podmanen oddnih^ho? jukoa vnada konednd m^lby 2i?ot 
bez boje, bez prom^ny v omrzeld jednotv&rnoBti nsta- 
viin^ho bezpefii? Takovy zlaty v^k nehodi se pro ivory 
odpola daievnl, odpola smyslnd, v nich^to pl&polA iiif 
4}hth rAzn^ch chti6A a n&ra2ivostl, kter^ mnohem vfce 
podn^temjestjesjich fiinft ajedn&nf, ne21i rozamem aznan^ 
pr&vo; bylC by pHlis krdtk^ho trv4nf, kdyby se i hned 
na okamieni uskate6niti dal. 

Idedly viibec mohon n&m jen slou^iti za vzory, ovsem 
nedosti^iteln^, die kter^ch se spravovati a k nimz co 
moin& pfibli2ovati se md.me. Tak jest i s ide&lem st&ta, 
pfi nem^ nanejvyie sm^fovati Ize k tomn, aby moc 
a pr&vo dri^elo se v jak^si rovnov&ze k sob^, tak aby 
i&dn& miska nemobla najednon spadnouti a drab& vylitnoati, 
nevyln^njfce ovsem potfebn^ho jich naproti sobS se honp&nf. 

Z toho vidno, ie 2ivot lidsk;^ i iivot cel^bo 61ove- 
censtva jest astavifn^ boj a honSni se po cili, jeho2 do- 
s^hnonti nikdy nelze. Kdo na t^ ceste pmdkym b^hem 
pHlis se nchv&tf, mnsi nevyhnntelne po6kati na ostatnl, 
kteH m^ue sp^snym, ale odmlfen^jsfm krokem kr&5ejice 
na jist^m mfst^ jej dohoniti, ne-li pf edhoniti mnsi, kde2to 
on potom, nechce-li zfistati za nimi, masi se pastiti do 
nchvacDJiclho klnsn. Pro5ez pry6 se vsim idealismem 
a hledfme radeji ke sknte£nosti ; nesh&nejfce se po klam- 
nych pMudech rozjaf en^ obraznosti vyhleddvejme jen to, 
CO moineho jest na tento das, tak nabndeme krok za 
krokem pevnd p&dy, a pri kaiddm Hin6m kn pfedu kro- 
nen! poloilme nov^, pevn^ z&klad k dalilma se yyvinov&nf. 
M&m za to, ie ton pracnon ale jiston cestoa kr&6eti bode 
Slovanstvo, a 2e pfijde 6as» kde dohonf ostatni n&rody na zi" 
vodisti, an nnaveni od pmdk^ho b^hn ti^ice budon od- 
dychovati. 



64 

Jako2 pak varoval jsem pl^ed politick;^mi idealisty, 
kteH pfen&hlenosti svon pHvol&vajl reakd : naopak z tr^hoi 
sam^ho, co tato jsem pov^d^l, patm^ ^ysvitd ka potdse 
kaid^mo, ie i reakce, kdy2 nejsiln^jif jest, jest i nejblfie 
konce s?^ho, a ie brzo na to sastoupiti masi noiry obrat 
v^i. ^) Nic, CO pfen&hl^ho a pHliin^ho, nem& st&ldho trv&nf, 
toliko moderata durant 

Dflkazem tofao jest nyn^jii doba. 



Tato dvd slova stalase odrokal848 hesly koazel- 
n^mi, kter^ch jako mnoh^ch jin^ch zmocnily se rftzn^ 
Btrany politick^ by pod jich znamenimi proti sob^ bojo- 
valy. Jmenovit^ a n&s y 5ech&cb nemal^ byly o to hftdky, 
CO z oboQ m& b^ti blavnfm cllem nadeho snaienf, zdali 
n&rodnost anebo svoboda, pH iemi oyfiem ka2d& atrana 
za to m#la, ie kdy2 jenom jedno dostate^n^ n&m pojiitdno 
bode, potom samo seboo i dnih^ho nkm se dostane. 
Jedsalo se tedy o to, co z obojfho dHve chtfti mAme, 
zdali napfed D&rodnost, kterft by nftm teprv svobodo 
pHnesla, aDebo napfed svoboda, s kteroo by z&roveii 
i nftrodnosC pHila. BylaC ta cel& b&dka z y^tilho dllii 
planft a neprosp^nft, an i&dii& strana na prav^ jidro v^ci 
nenhodila. GhcemeC tedy ta v^c objasniti pon^kad ze 
Btanovist^, ze kter^bo die naieho rnlndnf jedin^ v pra?^m 
sVdtle SY^m se objevnje. 

Trefn^ vytknnl pH slovansktoi sjezdo v Praze knf2e 
Lnbomirski povabn nov^jSfch pitovratfl v Evrop^, kdy2 
porovnAvaJe v^k n&s s vdkem pr?ni revolace francoazskd 
iFekl, ie jako tenkr&te jednalo se o rovnost jednotnlkfi, 
Jedn& se nynf o rovnosf nftrodnoatf. V obojlm pHpadn 



56 

jest vytknaty cil svoboda, a tak toma s po^itkn t^i 
n Ms rozum^no bylo. Tepr? pti Hisk^m sndm^ ve Vtdni 
ona psendo-svoboda& strana; kter& proto odporovala royno- 
pr&vnosti n&rodnf, ponSvadi se b&la pf^iti o posavadnf 
pfednost svon, a kter& svobodu poyaSovala jen za mono- 
pol pro sebe, chytrjm v^yslem slova ndrodnosf po- 
nzila k rozdvojov&nf strany drnh^, jf nebezpe6n^. Mnoho 
ta ps&no 1 kd.z&no, 2e n&rodnosti poaMto od zp&te6nfkA 
CO vnadidla, aby se tfm lid pHldkal a odvr&til ode dr&hy 
kesvobodS vedoncf; hl&s&no na vsecky strany, iepHli^nfm 
bazenfm po n&rodnosti majl oiizeni b;^ti n&rodov^ o svo- 
boda. MlQveno ta o n&rodnostech nov^ vynalezen^ch, 
a tehdejSfma ministra Stadionovi pfifknnta. v torn ohleda 
z&slnha vynalezenf n&rodu Rnsfndk^fao. A v skatka dala 
se tlm kf ikem valni 6&st nagiacft zmtoti, tak ie upastivsi 
od prvotnf horlivosti sv6 pro n&rodnost po6ala se sh&n^ti 
po ide&lech politickych na ten 6as nedosti2iteln^ch, mysl|c 
tak posloaiiti v liebezpeienstvi poBtaven^ svobodS. 

Go by asi v dobd prvni francooztk^ revolace byli 
iPekli lid^ dlov^kn, kter^ by byl vyfknal zdsadn: „Kdo 
cfacei dojiti osobnf svobody, pnst mimo. se vsecka p^6i 
o 2iyot; n'ez&leSlt na torn, jsi-li 2iyneb mrtey, jen kdy2 
jsi osobnS syobodea." NenULme zajind, neiliie by tako- 
y^mn mndrci cel^ tehdejif sy^t jako aSinSn^mn bl&zna se 
byl yysm&l. Syoboden mft2e pfece b^ti jen ten, kdo je 
iiy; mrty^m nehl&sal jeltd nikdo osobui syobodn. Za 
nasich dnft ale — diyni to y^c ! — nikdo neyysm&l se mndr- 
ci&m, kteH jako prayl fideSni prorokoy^ mlnyili k n&m: 
,,N&rodoy^! starejte se pi^ede yifm o to, abyste dobyli 
syobody, a potom tepry hledfte, jak zftstanete -ni&rody.^ 
A pfece jest jcdlno royB^2 tak pfeyr&cen^jako droh^l Go 
jednotliyci iiyot, to jest n&rodn n&rodnost; m4-li tedj 



67 

kter^ nirod jako tako?^ svobodn^m se st&ti, mas! piPede 
vslm podmfnka vieho ostatnfho zachovati, totii svoajsoa- 
cnoit — n6rodno8t 

Co by toma asi i^ekla ostatnf zvffata, kdyby k nim 
pKstoapil vlk s n&sledajfcf fe6f: „Radi^te se vespolek, 
flii 2ivo2ichfl nddlena jest tipln& svoboda, pro lepif sjedno- 
cenost a)e mnsfte vsickni v^ti. Od nyn^jska pfestane 
vsecko st^k&nl, f vanf, ha6enl, feht&ni, mfioiik&nf, mek&nl, 
bza6enf, kokrh&nf, bru^eni, be6enf a jin6 vSelik^ -enf, 
neboCby tojen ikodilo vseobecn^ svobod^ : za to nastane 
rovnopr&vnost vsechnSch vevytf. Pro sonkromn^ potSienf 
nebr&nf se sice i&dn^ma b;^kn, v tich^ dom&cnosti sv^ 
trocba sizaba^eti, nebo psazahafati, medv^da zamnmlati 
a t d., ale ve vei^ejnosti platf jenom vytf.^ 

My n&zyem avoboda vyroznmiv&me datum vSem moi' 
nosf k vyvmopdni se na jakemkoli tdJdadi tak daleee^ 
pokud se Hm jinAnu sUgne prdvo neztenSuje. Tento z&- 
klad mftie b^ ptoozUdn;^, jak prAv6 kdo kteron idea 
Bob£ oblibil, anebo co 61 prospdch phrozenjS ssebonpfi- 
n&if , na pf . vdda, n&boSenstvl, n&rodnosC a t. d. ; ale m^-li 
b^ SToboda pray&, mnsf byti viem timto ide&m po- 
BkytDnta stejni moi^nosiS rozprostrafiovati se. Jak mile 
sebe nepatmdjif obor jii napi^ed z toho se ?yjlm6, ne- 
mAie jiS ostatnf, co. se ponech&v&, jmenov&ao b^ti svobodoa, 
nenf to nic ?lce, ne21i milost addlend od t^ mod, kter& 
ono jedno br&nl. Tomapak, komapr&r^ nejvfce z&le2eno 
na tomto jednom, nenf vSecka ostatnf moinost voln^ho 
se TyTinovftni nic platna. Go by prospdla 2ida svoboda 
bezemandpace? co protestanta bez neodvislosti jeho cfr- 
kye? CO pHrodozpytci, kdyby Jako y Tarcfch bylo ma 
zakAz&no otvfrati lidski t^la? co prAmyslnika, kdyby ne- 



58 

bylo dovoleno nifvati strojA/ tfeba by ve viem jiu^m 
ohleda 4plni voInosC panovala. 

Jest tipln& pravda, ie svoboda sama sseboa pHnisl 
i pojisteni n&rodnosti, ale jako2 ze svobody kaid^ die 
zvl&itnl povahy a die potfeb svych neco jin^ho koHsti, 
tak velik6 £&sti ndrodft hlavnS pfi torn ua jejich ndrod* 
nosti z6leiU a t^m domloavati, aby se nestarali tak o n&rod- 
nosC jako o svoboda vfibec, jesttolik jakomlti je ktoma, 
aby vlastni prosp^ch opastice jinym k rnkoam pracovali. 
Celym svetem h^be sob^ckost, ona pfi nejglechetnejsfch 
snaienfch v2dy nach&zi se na dn^ co skryt^ hlavnf podnet, 
a blavni tiloha vsech sob^ odpornych stran jest, kterak 
by pf elstily 08tatni» aby jim slon^ily za prost^edek k dosa- 
2enl jejich stranick^ho tl^elu. Tak jest i zde : ti, ktef f 
n&cfk vymlonvali z hlavy n&rodnos£ a s&lili n&s svobodou, 
hledSli n&8 poniiti k sv^m ^^elftra, kterd json rozdiln^ 
od nasicb, a tlm, 2e v nasich o6fch zlebtevali pr&vS to, 
CO z celd svobody n&m nejdftleiit^jifho, hledi§li n&s ph- 
praviti o viecko jejf ovoee. My ale hudEtne stejnS 8obd6tl 
naproti nim a odpovfdejme jim na svftdn^ jejich iPe£i : „My 
chceme opravdivon svoboda, kter& n&m i n&rodnost nasi 
pojiitqje, a k villi prospScha jin^ch neodf ekneme se vlast- 
niho. Pdstov&nf a h&jenl n&rodnosti nepfek&if snaze po 
svobodd, naopak ono utrrzaje prvnf podminka naif svo- 
body. Ghceme-li svobodni b^ti jako n&rod, masfme dHve — 
ndrodnosf miti. 



Puvod sUtu. 

St&t povstati mfi2e spAsobem trojfm: podmanenim^ 
dohrovolnym se podrohtnhn anebo ohapolnou smlouvou* 

Podmanini pfedpokl&d& n&silf, n&silf jest n^co bez- 
prftvnfho, st&t tedy podman^nfm povstal^ nem& docela 
Sidn^ho pr&vnfho z&kladn a t n^ jest revolnce netoliko 
ye sv^m pr&vn, ano stane se povinnostf, jak mile jest 
ino2nfi. 

Dobrovolne se podroheni mfl2e zavazovati jen tobo, 
kdo takov^ni spftsobem pr&vo sv^ zadal; pro potomstvo 
nemAie b^ti nikdy zavaziyfcf, pon^vadS toto nemohlo ddti 
nikoma plnomocenstvf, aby ve jmena jeho jednal ; pro6e2 
jak mile ve st&ta takov^m spiisobem povstal^m obSan^ 
necbtl nzQ&vati povinnostf, k jak^m se pfedkov^ jejich 
yl&d^ zavdzali, majf pr&vo od t^to se odtrfanoati. 

Tfetl spilsob povst&ni stdta, totii ohapolnou smlouvou^ 
jest nejpHm^fendjSf rozomn^m z&sad&m a od pr&vnfkA za 
jedin^ platn^ z&klad pHjat, na kter^m nvaSovati se mohon 
poTinnosti i pr&va jak ylidy tak ob6anfi. 

Ka2dy 61ov^k ji2 s?^m narozenfm pHn&if s sebon 
na SY^t jisti pr4va, je2 naz^v&me pfiroMnpni a kterd 
d$lf se na dvd: na zadatelnd a nezadatelnd. Nezadatelad 



60 

Jest ka2d^ pr&vo, kter^ pfimo a bezprostfedne sm^faje 
k dosazeuf li^ela, jeji ye6n& Prozfetelnost vytkia dlovSku. 
Zn^mka pr^va nezadateln^ho jest, ie zahrnuje spoln po- 
vinnost. Nezadateln^ jest tedy prdvo k iiivobytf, nebof 
kdyby bylo naopak, masela by se nevyhnatelnd samo- 
vrazda nznati za mrayn^ dovolenou v^c; d&le pr&vo ksvo- 
bodn6ma tSlesnlmu i dasevnfma ae vyvinov&ni, nebot bez 
toho nemohl by dosaien byti ti£el 2ivobytf ; kone6ne prdvo 
k Y^2iye, co2 die pfedeslan^ho samo sebon se rozuml. 
Yiecka pak pr^va, kterym scMzi dotSen& zn&mka, json 
zadateln&, jmenovit^ ona pr&va, kter& n&m nen&le^ejf poa- 
h^m se zrozenlm, n^br2 kterych teprvd naby'v&me svou 6in- 
no^tl, na ph pr&vo vlastnictvi. ^) PonSvadi^ ale 61ov^k 
V pHrozen^m stava, toti^ beze vsech svazkii spoledensk^ch, 
pfe^asto ablhal by v nebezpe^enstvf, jak od neskrocen^ch 
sil pflrodnich tak od nezbednosti svych spolalidl, niifm 
v nzda nepojat^, skr^cenu b:^ti ve svych nezadateln^ch 
pr&vech : z t^ pri^iny vidime vsude, kde lid6 oby vajf, byt 
i na nejniSsfm stapni vzdSlanosti st&li, vstapovati je ve 
spolky menil neb vetsf (oboe) k lepslma nh&jeni osobnf 
bezpe6nosti jednotlivcii. Tyto obce jsoa prvni z&rodkov^ 
st&tfi a zakl&dajl se bud na ml5enliv6 bud na vyslovni 
smlouve, skrze kteroa kaSdy jednotlivec odflk& se bad 
docela bad s £dsti nSkter^ch sv^ch zadatelnych pr4v ka 
prosp^chu moci Kdfci 6ili vl&dy, kterd zase zaraSaje jedno- 
tlivc^m bezpe^nosf nezadatelnych jejich pr&v, by beze 
vsi p^ek&2ky mohli se oddati svdma lidsk^ma povol&nl. 
Tak na ph odrIk& se v st&ta kaiSd^ ob£an pr&va, po- 
m&hati sob^ s&m proti kHvd4m a n&silfm, k viili obecn^mu 



^) O pr&vech nahytich viz £l&nek: „0 koUcdeh na liis- 
rdnU ploefy a novindf'akj^ kaucieh.^ 



61 

poMdkn, a za to pfijim& na sebe vlAda povinnosC k tomn | 
tak odv&di kaid^ ob£aii 6&st majetnosti S7^ co dafi do 
pokladnice stAtnf na titraty ndriovftnf obecn^ho poMdkn^ 
Yyindfenf pak pr&y, kteri kaid^ma ob^ana ve stdta zii- 
sUviyf, d^je se prostJPedkem z&konft, a z toho poch&zejf 
prdva posUiimi^ na rozdfl od prirozenpch tak zvan&. 

Spdsob yl&dy st&tn obapolnon smlonvon povstal^ho 
mil^e b^ti nejrozU^n^jsf, od despotick^ monarchie a2 do 
nejdemokrati£tSj$l repiibliky, a jisto jest, 26 kaid^ z t^cb 
spflsobft pHmefen jest n^jak^mn stnpni dnseynfho vyvinnU 
ob^aniL Die rozli^n^ho stnpne takov^bo vyvinntf fidi 
se totiz' to, mnobo-li potfebno jednotliv^mn ob6ana po- 
stonpiti ze zadatelnycb sv^eh pr&v yl&d^, aby dost! silnou 
byla vyplniti svAj 66el, totil h&jiti bezpednost nezadatel-» 
nych pr&v ob6an&. PonSvadS ale stdtnf smlonva nikdy 
na ten sp&sob se nestala, aby hned na za6&tkn docela 
nr£ite a na v^dycky vymSfila se pr&va positivnf, coS by 
bylo tolik, jako zavazovati potomstvo k n^6emn, k 6emn2 
ncpHvolilo; ddle pon^vadi nem{L2e se o nikom pfed« 
poklj&dati, ^e zadal st&tn vice osobnicb pr&v ne21i jest po- 
trebf k jeho ndrlenf: z toho iievyhnnteln^ ndsledcge, 2e 
st&tnf smlonva astavi6n$ povaSovati se mnsl za minitelnou 
die potfeb 6asovych. Tak potfebaje snrov^ divocb z&- 
kond pHsn^jslch neili 61oY^k n vzdSl&ni pokroiil^, jeboS 
okres osobnfch pr&v netfeba tak obmezovati, pon^vadS 
jest menSf ob&v&nf, 2e by jich znenifvati mohl. Z toho 
povst&v& povinnosf ka2d^ vl&dy, postnpovati s 6asem a v po- 
mera s rostoncl vzd^lanostf roziifovati okres osobnlch 
pr&v ob£and; 

Pravda, 2e 6a8to td£ko rozhodnonti, jak dalece to 
n£initi r&dno a bezpe£no, protoi nemftie se i&dn^ vl&d^ 
za zl6 br&ti konservatisnms, on spfie jest povinnostl jeji 



62 

tad, poknd nejsoa neomyln^ zn&mky, ie rozSffenI toho 
okresa jest pravoa potreboa 6asa. Tako?;^mi neomyln^^mi 
snimkami nejsoa arci hlasov^ pfepiatych kHkloan& a ne- 
praktick^ch idealistA, ovsem pak jest zn&mkoa takoToo 
vol&Qf cel^ho n&roda o navr&cenf pr&v, jichi zadriov&nf 
iienf yiee potfebn^ k adr^enf obecn^ho poiP&dka. Yl&da, 
kter& Yol&nl takov^ho neaposlechne, nejednft vice ve smy- 
sla st&tnf smloavy, aoa zadr2aje n&roda co jf nepatH a tfm 
vystapnje z okresa priva. Y takov6 dob^ postaven jest 
n&rod na p&da donacen^ obrany, a konsekvence z toho 
jsoa nebezpe6n^, nebof proti sjednocen6 ?flli n&rodo jestS 
i&dn& vl&da se neadr2ela. 

Theorie tato ovSem nesrovn&vA se s theorif boif- 
milostnf, ale tfm vice s pHrozen;^in rozomem; ona ne- 
po?aiaje za tl^el vl&da, ale st&t; ona pHsazaje 61ovcka 
Bvoboda CO n^co pHrozen^bo, nikoliv pak teprv adelen^ho ; 
ona ale tak^ nezavrbaje absolatn^ to neb ona forma vl&dy, 
ona poQze i&d& to co pad& v 6a8, a proto zflstane v2dy 
a pH vsecb okolnostech jedinS pravoa. 



Federace a centralisace. 

Jak ak&z&no v 61&nka pfedesl^m, jsoa po6&tkem 
slAtu obce, ve kter62 vice rodin sestonpilo se k snad* 
n^jgfmn h&jeni spoleSnych interesfi. Ea2d& rodina po- 
gtonpila £4sC pr&va sv^ho obci, kter^ tlm moin^m se stalo, 
jednati za vSecky ve jmena viech. Pozd^ji d&lo se obclm 
jako jednotliv^m rodin&m, ie samy o sob^ slabymi se 
sUedaiy k nhi^enf sv^ch interest, pro6e2 vstoapily v obec 
yysil, vznesse na ni opSt 6&st pfirozen;^ch pr&v sv^ch, 
tak 2e jii ntvof ena byla silnft Tykonn& moc pro valnoa 
6&st lidn. To byl jii^ 8kate6ii^ st&t, kter^ viak v £as 
polf eby zase s jinjrmi podobn^mi spolky v jedno se spojil 
pod jedQQ nejvyisl spoie^noa moc, kter^ito spol6ov&nf 
tak daleko pokra^iovalo, hi zahrnoyalo vsechen lid jist^ho 
kmene a jazyka. Tentot jest pHrozen^ chod pH ntvofo* 
v&nf se st&ti — jest to cesta svobodnd asociace. 

Jak mile st&t obmezen byl v zevnitfnfm sv^m vzrosta 
mezemi n&rodaosti, mnsila se 2ivotaf slla jeho obr&titi 
na vnitfek, tak jako pfi 2iyo6icha, kter^ dosAbl pHrozend 
yelikosti svd, tato sila pftsobf na vniti^nf apevn^nf orga- 
nickd sonstavy. To jest doba, ve kter^ st4ty pftvodn^ 
repablik&nsk^ pfech&zeji v monarchie, kdy2 vsecka moc 



64 

k villi r&zn^jifmn jf vykondv&ni klade se do rakoa jeda^ 
osoby, kter& representige takto jednota ndroda a stane 
se vt^lenoa jejf ideon. Ndrod pak takto v jedno srostl^ 
a jedinou v&lf se fldfcl bezd§ky pazen hfv& k vyboji 
ui Samoa btgnostf sv;fch sil, i podmanige sobS jin^, kter^ 
mod ? porobe drie s&m p&nem slnje. Tak roz§ifaje bra* 
nice sv^ politicks na i^ma n&rodnosti jin^ch, naproti 
kter;^m provozaje krut^ despotstvi. Stdtj takto povstald 
nemoboa se ndrzeti jinak le6 absolatismem, kterj' nej* 
tfSe spocfy^ na n&rodech podmanSnych, an n&rod pana* 
jlci m^n^ jeho citliv jest, kdeito v celosti sv^ se tako* 
fka stotoifinje se s?;^ro vl&deem. PHklad takov^ho st^tu 
poskytiije n&m Rasko. 

Takovy st&t nemiiie i&dn6 6&sti sv6 odstonpiti kus 
vl^nf mod, neehce-li, aby se stalo rozdvojenf a snad 
i roztrilenf. Vidime to patme na konstitad krdlovstvf 
Polsk^ma ndelen^, kterd pflmo vedla k revolad od rokn 
1830. Takov^ st&t mnsf zflstati centralisoyan;fm« absola* 
tismns a centralisace kr&6ejf v ndm podle sebe, opfrajlce 
se o masu n&roda paniyfdbo, kter^ r&d sndsl po domd-^ 
ckn nSjak^ obmezenf sv^ svobody, toliko kdyz proti ji* 
n^m vystnpige jako p&n. Md-li n&rod paniigfd dostate6noa 
materi^inl, toti2 po6etnf pfevahn nad ndrody podrobenymi, 
6imi st&tn jakonsi podstatnon jednotn nddlnje, tedy jest 
takovy st&t siln;^ ve svd centralisad. Ede ale jeden n^^ 
rod nad ostatnimi fMn^ materi&lni pfevahy nem&, ano 
kde proti nim v meniinS jest, tarn nenl piida pro centra- 
lisad) kterd nemd se 06 opHti ; tarn nebude S&dny n&rod 
nach^len upoaitSti od vnitfnf svobody sv^, kdyi ma to 
nenf jinak nabraieno. 

Z toho vypl:^v& dvojl, piPedae, ie centralisace moSnd 
jen tamt kde jest jednota^ a zadruh6, ze s centralisacf 



65 

Bevyhniiteliie jest spcjena iiad?Uda jedii^ itoti nad osta- 
tnfmi, jiili jin^i- slovy, ie emtralisace nesrovndvd »e 
spravau svcbodou. Toto poslednl potvrz^je i skatek ten,- 
ie niirodoT^ jedin;^ celek pAsolrfd , kdyi v postnpa st&t- 
nlho sv^ho v^vinn od obtfin^ jim despocie zase ka pti- 
roaen^ svobod^ se vrAti, ifaned takd snazeni okassuji^ 
obnoTiti piyodni saoiostataosC obd, totii vr&titi se zase 
k onomu prindpu, na jehoi z4kbid§ st4t poYStaL Kde 
se ta snaha nensknte^iif, tarn neni 2&dn6 prar^ svobody, 
tireba by st&t takovy slal nejdemokratijt^'if repablikon. 
Tak nebode Franeoazsko tak dlonho oprairdo svobodno, 
pokad bode pf^lmat z^ony z Paffi^e, ppknd bias a sm;^- 
sleni departementfl nebude mit v politice tolik vAhy, jako 
jim pHslasf die po6ta obyvatelstva. Oz;h^ali€ se jii ne- 
jednoa o to blasov^ v sam^^ch Francoazlch, a pH6iiia, 
IHro6 ve Francii federalismns nevystnpige silndji, jest tat^i^ 
pro kteroa n&rod nad iinfm pannjfcf r&d sob^ d&v& libit 
obmezenf vnitiPai s?6 svobody; centralisace toti2 fini 
Franconzsko zevnitf mocn^m, a proto provincialista rM 
nstapuje d&sC sy6 aatonomie PaHi^a. Pfi torn vsak ani 
od t6di Franconzfi, ktefi jsoa horlivi phvrienci centralis 
sace, nepfehlid^ se ona zl& str&nka, kter& ji 6iiii ne- 
bezpe2noa trvalosti st&tnich forem, kdyi kaid& rcvolace 
PtaH2ak& jest spola i^evolaci celych Franooaz, coi by pfi 
soastavS federatiYnl naprosto bylo nemein^. 

Kdyi tedy nezHdka centralisace i tarn skodnou a z^- 
kabnoa se nkazige, kdeprvnipodminkajeji, jednota nArod- 
nosti se nach&zi, s tfm vdtsimi obti^nostmi potkati se 
masf tam, kde misto jednoty jest takOY& rozdilnosf, jako 
jmenoYit^ v Rakoaskn. N&m se zd&, 2e d&sledn6 pro- 
vedeni jejf n n&s naprosto mezi nemoinosti n&le2i. Pomy- 
sleme si jenom nc^jprv pffstf Hsskt sn^m, obeslan;^ t6i z Uher 

Maly. I. 5 



66 

aVlach, jak^ to zmatek jazykAI Neobivftmese sieetoho; 
ieby seopakoval tikaz, aby sedeli vHsskifini snM^ sase 
bali6tf, a k toma saad i jiaf pod)bn( sedUci, ^) aviak 
mftielii se zabr&aiti voli6ftm t^ neb oq6 zemd, kdeB^m- 
£ina bad dokonce nenf biin& anebo toliko m&lO) aby Be- 
volili na SQ^in nikobo, kdo neni moeen n^meck^bo jazykaf 
Ustanoviti pro fissk^ sn^m tea neb onen Jaayk nikoU 
nejde bez ura^enf ostatnfch n&roinosU, poa§vad2 OAni 
2 nicb nem& absolataf p^evaby nad ostataf. Ta v6c mlsf 
ponecbdaa b^ti sama 80b$, aby rozbodla sama potfeba* 
Tak na tnioal^m fiisk^m sn$md mldky shodly se vSedgr 
straay na n$m6ina, ale tolik jest jisto, ie n&^rfa, pro- 
hl&siti jazyk nSmeck^ za sn^movnf, nebyl by nikdy proiel. 
A tehddi^ neseddli na sn^md ani MidfaH, '^ani VlaSi, ani 
Ratnani (vyjma n^kolik m&lo poslaoift z Tirol, z Istrie 
a Dalmacie n&rodaosti vlask^) ! Nepochybajeme, 2e na nejprf 
pft§tfm ffssk^m sndmd t6i bade se jedaati n^mecky, ale jak 
pHjdoa k toma poslancov^ n$m£iay nepovMomf, a£ Jinak 
dosti vzd^lanf, aby se mobli dSastniti ▼ Hzeafcb st&tafch, 
ie se baioa doyfdati o rokovdnf jea prostfedkem tlamaiii 
a pHli§ pozdd, ano 2e badoa odsoazeni kvMo^ma ml6eni? 
Nenl-lii provincie, kter& takovd depatovaad vyslala, ve 
ikod^ naproti dstatnfm? Jak J to zdloahav^ a obti2n^ je- 
da&of na sn^m^, jak& nepobodlnosC, «a pH torn ov§em vidy 
nebezpe^enstvf mo2a^cb nedorozum^nf ! Kdyby y Rasfckse 
ten z&zrak stal a fi^skf sn^m byl svol&n, ani nebylo by 
potfebi nadboditi ot&zkn, vjakd fe£i rokovati m&: Pol4ci, 
N^mci, TataH, (^achonci a jak se vSickni ti n&rodov4 
jmennjf, je2 podddai jsoa rask^ma 2ezla, oznali by jedao* 

') Jak neocekivanS v^ci se dasem 8t&vaj{, toho d&kazem 
jest nynejSi HSsV& rada; proce^ sc^ivalng jsem nechal stati toto 
misto, psan^ pi'ed dvan4cti lety. (Tato pozn&mka psioa r. 1862.) 



67 

tvon^ za parVameDt&rnf fti rnStinn, iBkoUo jazyk nftroddi 
UavDfho, po6tem vSeckjr ostatnf daleko i>fevy§qjfcfhQ. V Ba- 
]ioa§ka neni i&dn€ho hiavnfho n^roda, v§ickoi drif sob^ 
T&hn, a jak mile by jeden z nicb nejmeQ§I pfedaosC nad 
Dstatnf sobd osoboval, tfeba to i okamiita potfeb^* iadala, 
i hned vzbadf se 2Ar ivosC n jin^cb, ktera bade sUt na 
8v^m pr&7Q i ke Skodd v§eobecQosti. Kdo by to na ph 
aa z\6 mobl miti VlacbAm, kdyby ani.necbtdi obeslati 
sndm filskf, na ni^mi by mlaviti m^ti jazykem, jehoi pp- 
tfeby n nieh nikdy nestdvalo, ponSvad^ a nicb jazyk t&fedni 
a zAkonnf byl pro v§ecky £asy vidycky jenom Tlask^? 
Kdoby to mobl za zU mfti Macfariim, kdyby na ff$^k^m 
antoi protestovali proti n^m^iad, pon^vadi jl nejsoa 
ii&le2it^ mocai ? A podabo^ odpor zvedl by se tiro aam^m 
prftveip proti kaM^majindmn jazykn, kter} by siv^hradaf 
plataost osoboval ve snSmS; tfi jazyk by pak i do 
Ustfednf vUdy ?eiel, a 6ini v^t§f by byl obor t^to» tfm 
Tfce by roz§ifoval panovdaf bw6 na njma ostatafch, ktcrd 
oboiezeay bjly n vei^ejn^ spravS na skrovn^ obor provin- 
ciAlafch z&le2itostf . Tak z pflvodnf rovnopravnosti v krAtce 
povstala by nadvldda jednd n&rodoodti nad jind, a co 
pH torn nejhorsiho, nadvUda men^iny had v^t§inon» stay 
to nepfirozen;^, kter:^ dnes neb zftra zase mnsil by v^sti 
k. n&8iln^ma pf e?ratti. ^) — Kde se cbce centralisoyati, tam 

*) V t^m* smysla vyjadruje se Fr. Palack;^ (Ndrodni No- 
Tiny 1849 £.309): ^Paragrafem 35 a 36 l^stavy t^ (oktrgfrky) 
Tdzany jsou vSecky vysSi ndrodof snahy a f§eckt*n politick/ 
parlament&rjii iivnt k jt^din^mu centrum H^e, k fifisk^ma 
«n^ m n ; nebot sd^idov^ zemHi nemaji nei jUtk naHzpnl (Anord- 
nangen) ciniti o vdcech svych dom^cich m^n^ dillei^itych N4- 
sledovD^ ono vSe absorbujici centruui bisdto stane se pravou 
smisicl a vj^ie Babel, aueb jediny jazyk (ku pr. ti^inecky) pH- 
jat bude de facto sea jazyk ccntralui Tim ale. skutkem vy- 

5* 



68 

masf tiapfed byti n^jak^ pevn6 j&dro, okolo kter^bo by; 
se ostatni 2ivly aklddati mohly ; Rakonsko takov^ho jddrft: 
nem&, a proto ztlstane centralisace jeho v2dy nes(astn>itt- 
experimentem. 

Uk&zavse na nepraktiSnost ceutralisace Rakouska^ 
obr^tlme se k nespravedliyosti t^ soustavy/ Na rfssk^m^ 
sQ^me ce&traUsovan^ho Rakoaska, jemni vyk^ian tak si-^ 
Tokf obor^ byl by kazdy ndrod pro sebe V mensine, a ▼€? 
svych provinci&lnfch z&lezitostech v2dycky pfehlasbv&n pd* 
ni^rodA ostatnich, kteH o jeho pomerecb a potreb&ch ne-' 
maji d<)state^nych vedomostl. Tak by se vsem n&rodftat' 
stejn& kfivda d^la, vsech zmocnila by se ste|n& ne- 
spokojenosC, a na mfst^ sbliieni jicfa k sob^ soas'tavOiz' 
centralisia^Df jeste vice by jeden drah^ho odstrkoval, a sfla' 
centrifHgAlif rostla by v stejn^ mife. J^aopak bylo byv 
kdyby Astfedni zAkonod&rnl nioci pouechdny byly poaze^ 
z&Ie£itosti zevDitfni a pak takov^, kter6 celou fi§i obsaha*- 
jfce nedotykajf se v nejmeniim strdnek n&rodnfch. Jer^^ 
V takov^m prlpadu moihd bylo by doclliti potfebn^ho' 
sonhlaseni vsech ndrodnostl, jen v takov^m pfipadu moin.V 

loudeni badou vsickni ostatni jazykov6 zemsti na vidycky' ode 
vSeho Tel^ejn^ho parlament&rnjiho iivota.. I nebade anf na t6to>, 
ran6 dosti, ale ?lada centralni, uiiyajic t^hoi^ jazyka, vyloudi. 
napodobn^ vdecky ostatoi jazyky ze vsech obori&v administr^ce* 
vySsf. Takov&to nerovnosf nejen vvvr^ti a2 do dna y^ecky 
ty licht reel o rovnopravnosti ndroddv, a poatavi po.uh^klani 
za mravni z4klad rise, ale stane se i amrttlni nebezpe^u pro' 
vdecky ty n&rody, ktefi krome Rakous budto ani nezjji, aneb 
aspon politickeho zivota -vyvijeti nemohou. Ni.rod zajiftte,' 
kteremu kazd4 n&rodni politick^ a parlament4rni pohybovtof^ 
na v^ky odjato jest, kdeito zatim soused^ v pln6 inljre jeho' 
pozivaji, — takovy n&rod propadl neuchranng dfive neb po-I 
zdSji zahynuti Bv^mu co narod, a proti smrti takoye nenf na 
^vete leku." ' • • •• 



69 

bylo; by V 2i?ot provolati onen vieobecn:^ rakaaak^ patriot 
iismas, o iel vUda posavad matn^ se snai^ila: Gentralisace 
nikdy neniinl Rakoasko. silii;^m , pongvadi nikoho nenspo- 
koji, kde2to naopak pHmSfen^ federalismus, viem r£izo;^m 
interes&m vyhovnjfcf, vsecky sympathie by pro sebe ziskal. 
KQne£a^ centralisace ji2 sam^m organismem svym 
m^iie schopna jest odolati moln^ re?olaei. Pot^ebf jea 
^vrbnoati tistf edni vl&da^ a cely stdt rozsype se a kazdi 
<^sC jeho podd& se bez nejmensfho odpora zcela sile 
<entrifag41nf. Nejpatragjsim pfikladeih toho jest bfezea 
1848, ve kter^m pdddosavadniho principn tistiPednf vUdy 
Kakoaskou hsf a2 do nejhlobsfch z&kladii fejicfa jcachvel 
:a na samj" kraj rozpadnnti ji pHvedl. Tenkr&te vUda 
pozbyla t^m^l^ vsi moci nad proviQciemi, kter^ potom 
praene nazpet masela dobyvati bod4ky a dely. Pfi fede* 
tacni sOQStayS nenf revolace nikdy tak nebezpe^nA. Opravda 
-st&ta nebezpednoa mohia by se st&ti jenom tenkr^te, 
fcdyby se stala vseobecaoa; toma ale jii pfek&zi pr&vi 
ta rozliinoaf interesfl, kter4 st&tpHm§la k syst^mo federa^ 
^Bimu. Ye federaci zftstdv^. revolace obmezena vzdycky 
jenom aa tu 6&sC, kterd se domaiv& b^ti skriceaou ve 
^vych interesech, a^brzo by v& bad v cest^ mlra6 akrocena 
:aiiebo potlafiena spoleinynii silami ostatnfch i&stL Po* 
bl^daeme na Severo-americk^ Soost&tf anebo na Sv^car- 
^ko^ zdali moln& jest, ano zdali j^nom se mysliti d4, ze 
l>y tyto st^ty zasaieny mohly b^^ti revolaci vieobecnoa ? 
ZppmeiUne si na Sonderband a jeho konec. Ede ve st^ta 
86 objev^je tolikero interesfi rozli£a^ch jako v Rakoaska, 
tarn jedin& sp&sa jest ve federaci, ceatralisace pak jistoa 

Zd& s^, ie i ti, jea2 adelili n&rodfim rakouskym 
<)ktrojfrka, nezapirali sobd obti2e a«td2kosti spojen^ 



70 

B centralisacf jakoa zavAdS'i. 1 nach&zfme r dstavd od 
4. bf ezna n^kolik paragrafft, kter^ oivfrajf systemn federa* 
5nfma jak&si zadof vr&tka. Tak zuf § 73 : „ V kr&lovstvi 
Gbarv&tsk^m a Slavonskdm s Pffmofim k tomo patffcfm» pak 
8 m^stem Rekoa a okrescm k toma Q&le2ej(cfm, badoa jejicb 
2vl&§tDl t&stavy ve spojenl t^chto zemf s Hsf, stanoven^m fii- 
skoa dstat^oQ, zacbovdny v tp\n6 neodvislosti od kr&lovstvf 
Uhersk^bo. Depotovanf dalmatStibadoa se sn^mem tSchtc^ 
zemf pod prostfedaictvlm vykonnd Hssk^ mod vyjedn&vati 
pHvt^leni a jeho v^miak&cb, a podajf v^sledek toho 
yyjedn&v&oi cfsafi k potvrzenf.^ Tento paragraf zjevn§ 
a patrn^ pfiponstf dvS v§ci, kter^ my za z&klad vsf fede- 
race pokl&d&me: zvldStni ustavy a spojeni stejnpch ndrod- 
nosti. Go 86 pak povolf jednoma nArodo, nemftie se ode- 
pi^fti jin^ma. — §. 74 jde jest§ dAle, potvrznjlc sedmi-- 
hradskym Sasflm jejich privilegie, neboC tak a nic jinftSe^ 
rozamSti 8e mA2e tomn paragrafa, jeho2 znSaf je doslovn^ 
toto: „ynitfnf aspofMi^nf a zHzenf velkoknfiectvf Sedmi* 
hradsk^ho ar£f se die z&sady 6plQ6 neodvislosti od 
Ubersk^bo kr&lovstvf a rovnoprdvnosti vsech v.zemi ob;^' 
vajicich ndrodfl novym zemsk^m z&konem ve srozamdof 
8 tistavon 1^f§skoa. Pr&va Sask^bo n&roda zacbr&ni se 
vttfto HS8k6tl3tav6." V^raz „pr4va Sask^ho nftrodu** he- 
mft^e 80 vztabovati na pfirozen& prdva h&rodnf, pon^vadS- 
ta kai^ddma n&roda, tedy tak^ SasCim, vyslovenoa vt^mi^ 
paragrafa rovnopr&vnosti pojistSna json; nem&-li tedy 
pHvSsek tento zcela zbytefin^m byti, nemft2e se rozumdti 
jinak neili o starych privilegifch ndroda Sask^o, kterft 
mn adolaj( jak^bosi separdtnibo postavenf ▼ zemi. Zde^ 
tedy Ustava zjevne nzn^vA princip federa£nf, nejpatm^Jt 
ale aini to v §. 76, kter^ pravl: „ZvUfitn( zAkon ur6l 
listava LombardskbBen&tsk^bo kr&lovstvf a pom^r t^to 



71 

lenid k fiii.'^ Tedy ten pcmi^r bude jiD^ neili ostatnfcL 
leiri, a Yloefay obdrii zvl&Stol postaveni v Rakoaski^m st&to. 

Yiddla^li se vUda nncena, ji2 v oktrojfrce (initi 
rfiitoky a aefaylovati se v jednotliv^ch pHpadech od pfi- 
jat6 centxaltsace, naskytnoa se jf zajist^ i pH nov^m 
xKsov&iii Ukersfaft takovd obtfie a pfek&iky, ie bode 
iBBBet iimt sovd vjjimky od sv^ho systemu. I mile se 
Bt&ti, ie to tak ^eko ptijdio, ai nebnde Rakousko ani 
jedno ani drnh^, ani centralisovan^ ani federa^ni st&t, 
ale od ka2d^ho n^co. Earn takovd n^dftslednosf v organi- 
saci Y^sti masf, jest na jevd. Jii jest tato str&nka zAleii- 
tostf nherskych pfedm^tem diileMt^ho nva2ov&nf vscch 
Btran, atn§lm 2e se nem^lfme, kdy2 zato m&me, ie vUda 
sama nzn&v& kliikn, kter& v t^to otftzce le2f. Melo4t by 
Uhersko skutedne zaae ohdrieti postaveni separdtni, tedy 
jest nevyhnuteino^ dby teS ostatnim zemim udelena byla 
stejnd vnitrni satnostatnost Tato nevyhnntelnost za£fn& 
ji2 azn&?ati tak^ ona strana, kter& v2dy nejvfce byla pro 
centralisaci, vyjfmajf c Ubersko ; nastnpnjic na to, aby Uhry 
jakodflve st&lyjenv pom^ra federativnfm vH§i Rakonsk^, 
dflsledn^ vidf se pozena k azn&v&nf federa£nlho priocipa 
?Abec. TakoY^ shodov^nf se odporn;^ch stran v t^to blavnl 
ot&zce av&df vlddn y patrnon nesndz, a orgdny jejf centrali- 
saci zast&vajfci kladon jii mnohem slabsi odpor dnihd 
strand, olevn-jfce sobd nSkdy v poahjfch lamentacich. 

Z toho vSeho ne bezdilvodnd mftieme donfati, ie to, 
eo pro RakoQsko jest potfeboa, v kr&tk^m snad 6ase i sknt- 
kem sestane, a iesnadjiSna nejbliidfm fi^sk^m sn#m§ 3) 
Blaviti bade federace ?itdzstvl nad centralisaci. Tento 



*) Na zacitkn z&H 1849 se ovsem jefitd nemoblo pfed- 
vidati, ie k i4dn6ma nepHjde. 



72 

pak ffisky sn^ni by nmsil b^ti poslednf, m^Ia*H bj fede- 
race mfti ii&le2iti$ho pr&diodii, jakoi jsme svrchii ak&* 
zali obtfinosti takov^o snlmn. Zastonpenf prdvindf pH 
tlstfednf vl&d^ mnsilo by se stftti ponase phfuimoenikiy od 
zemsk^ch snSmii do 8pole£n^o koBgreiu vyslan;^, tak 
ieisi, jako tistava od 4. bi^ezna sestavoje vyiif komora, 
z iehoi .s&m seboa ji2 nstanov^je se obor iinnosti jak 
zemsk;^ch sn^mil tak i centr&lnfho kongpresn. 



Korniia Ceskii. 

« 

Yfrsa historicke prdvo jest jeden z on^ch inisU} 
opakovan:^ch a hibxfdtk, kter:^ch jedna i dnili& strana 
My^ bez n&leSit^ho sobS osT§domenf jeho vfznamn^ hud 
ibj sejim h^jila anebo aby jim naznadila vie, co vnyniSj- 
iiin poHtickto pokroka ch€e mlti odstranSno. PH ne* 
nriitosti tobo pojmii nemajf ani jedni pro^^ satarasovati 
•e za jeho nedotykatelnosf, anii ms^i drozf* plHiina, vie, 
CO oby£ejne tfmto jme^ein se naznaioje, a opovrienim 
zahazovati mezi star^ haramp&tf. Jen tenkr&te, kdyi se 
vyraz Ttistandce prdvo nvede na nejii2il sv^j v^ziiain, totii^ 
na pr&vo, kter^ se zakl&d& ponze na drieni skrze. jist^ 
das bez jin6ho platn6ho titale, i my z pln^ daie pfi- 
av^ddojeme onem, kteHi&d&6ho takov6ho pr&va nechl^f. 
Rozomi se, ze to ponze fed jest o pr&vn vef ejn^m, nebot 
V sonkrom^m pr&vn platf o t6 v6ci positivni z&kony. 
Ohraiovati se historick;^ pr&vem v torn smysla vzat;^m 
jest tolik, jako ^evn£ vyzn&vati nedoutaUk vS^ho prdva. 

Jsont pak mnofa^ fftdy a listavy, trviyfcf nepromdn^d 
od mnoha set let, pH nichi nelze vice vypfttrati pAvod- 
sfho pr&vnihe dflvodo, na jehoi z&kladd povstaly, anii 
saopak dokAzati Ize, 2e takov^ho dft vodn nebylo ; o tako- 



74 

T^ch f&dech a t&stavech, kter^ po tak dlooh^ 6a8 se 
povedlo ndrieti se v platnosti, masfme pHjmonti, 2e po- 
TStaly taki^ka samy od sebe z potfeby a nntnosti. Pro 
nd mfi2e se t6i vindikovati historickd pr&vo, ve smysta 
jii roziffendjifm, ale s platnostf ne v^tSf. PH oUzoe 
viak jich daBfm tr?&nl musf hlavnd ktomn zfetel b^ti 
obr&cen, zdali ta potfeba a natnoaC, kterA by pHiinoa 
jich Tznika a tak dloob^ho se adrlenf, a2 dosavad trvA, 
£ili jednfm slovem, zdali tako?^ f&dy a 6stavy jsoa pH* 
m^fenyst&yi^fcfmokolnosteiii a praktick^ pro v§k. Nejsoa-li, 
tedy je necbrftni i&dn4 pfedstfr&nf domn^Mho historick^lio 
pfftva; CO se pfeMlo, masi nstonpiti v^ci nov4» 

y pftpadech pr&v^ zmfn^nych tnifme toliko pftvodai 
potfeba a nntnosC jist^ch f&dft a 6stavA ze samd je- 
jich ezisteoce; json ale pHpady, kde potlPeba a aatnosC 
takov& y osvMom^ni veila obcfm a n&rodftm, tak 2e^ 
8 plnon vAti a rozvahoa stanovili si jist^ Hdj a ftstavy, 
jleh2 potf eba tk niitnost tak dlonho mnsf pHjim&na b:^ti za 
trvajfcf, dokad trv& yflle iateresentft ndrieti je. Tako?^ 
Mdy a tLstayy ni$itinein& nikdo pr&ya kromd tdch, kieft 
jim jsoii zav&zini; yztahcye^li pak setato zavAzanosf bA- 
sledkem smlonvy na dv6 strany, nemiie 2&dQ& strana* 
pro sebe bez svolenf dmlHS nii&dnd zmlny. v torn odiniti, 
I toto b;^v& naz^y&ao historick^m pr&Tem, a6 ne?hodiidr 
ve smysln neJiirSfm. Ale jen ▼ tomto jedin^m smysl* 
jest prAvo historick^S skate^n^in prAvem, na kterd se 
platnS Ize odvolAvati. 

BadAme li d&le, odkod yypl^va ona potfeba, kter* 
notf obce anftrody katyoiPenf sob^jist^ch Hdi a Ustayfl^ 
shledAmetdyojfz»dlo jejf: lidi totii, a pddti, kteron ob^- 
yajf . Jak daleko s&h& podobnosC oboa, y tdch mezeeb 
vsDikaji obce a st&ty. Tato podobnosC vztahoije se imM 



75 

Ifdecb na stejn;^ pflvod, z 6eh6i vjjilfvA steJhosC jazyk* 
a mraxft; pfi pAd^ na polohii, z £eho2 poch&zf sttjnf 
fipftsob iivobyti a stejny interes infstDf. A sknte^od vl- 
dime, 2e odjakMva tvofily se staty ? mezech narodnosti 
a pfir6zen}*ch brdnic geografick^ch. Pon^vadS ale t^m^ 
oikde toho nenf, aby pfirozend branice pojimaly ? sob# 
takd jistoa n&rodnosf v cel^ tiplnosti jeif, tak aby aiii 
uvnitf t^ch branic i&dn6 jin6 se neDal^zalo, ami ons 
sama nikam za tyto branice sftbala: z tobovysvitA, pro6 
takd t^m#f Dikde nespatfojeme, aby meze statft byly 
spola pHsnd meze nflrodnosti, ano pro£ naopak ▼ jedes 
8t&t ^astokrftte Tfce n&rodnostf se pojf, an jio^ n&rod 
▼ rozdflD^m sUtnfm svazka se nacbftzf. Patrna z tob<> 
t6i velika dftleiitosC tak zvan^cb pHrozen^cb branic, jednak 
z obleda snadn^jSf obrany za vrcby n^b vodami, jednak 
a obleda obchodnfcb cest, kter^mi^ pHvdif se co zemi 
achazf, a vyv&ii 6ebo nazbyt ma. Nejdokonalejsl ovieni 
jefst obmezenf st&ta takov^, ve kter^m co rao2na blfzko 
st^kajf se branice pfirozen^ a etbnografick^. Kde se 
pHli$ vzdalnjf, tarn oby6ejn6 boje mezi ob^ma vznikajf, 
?e kterych jedna nad drahoa sob6 platnosC osobnje. N^* 
patrn^JM toho pHklad jest boj Francouzd sN^mci oBM 
ktera^to feka by byla ovsem nejpHrozen^jS! branicf mezf 
ob^ma HSeml, ale daleko se vzdalnje od mezi narodnlcb. 
Sravice se na tnto z&sada dobfe krok za kroken^ 
stopovati mflieme spojeni se roz1i6n^ch zemi a n&rodft 
ve velikea h$i Rakooskon z pada t6 nntnosti, o kter# 
svrcbn jsme pov^d#li, 2ejedin6 tvrdi trvald f&dy aAstavy. 
Trbn^me oko na mapn Evropy, a nvidime v sam^m stfedv 
Jejim celoQ kupa rozliin^ch narodfl, pffbnzn^cb i rAzno** 
kmen^cb, kteN, jak mile svA sidla zde ast^Hli, ka2d^ pro^ 
aebe zapoiall svAj vlastni st&tni iivot Krom£ specialnfcb 



76 

•v^ch ^t\oh mely yiecky tyto st4ty ohledem na Evropir 
jpiti 6loho spoleinoa: prostfedkovati mezi z&padni avy- 
chodnf dyiUBaGf a chr&mti Evropu piPed n&yalem asiatsk^eh 
terd. PohHcim promenila ae oaa prml c&stka t^ t&lohy 
oAsledkem oaobivosti z&padnich cisafA, delicfch se s pap^r 
iem panstvf svdta, v z&habny boj mezi dvdma n&rody 
^y 86. potkaviimi, totil mezi N^mci a Slovany. Go se 
|^£e dcnh^ £&stky t6 tllohy, ta s vStsfm prosp^chem jest 
fykon&na, aikoliv pti torn nem&lovadila slabost jednotli- 
y}ch8t&tflajejich nesuednocenosf mezi sebon. Tato slabosf 
* rozdrobenpsC s jedn6 atrany, s drah^ pak aznanft po- 
tfeba ndjak^vetsf st&tnf mod vsrdd Evropy po vsecken 
i^B rftznd tyto st&ty vice m^ni k sobS blflila, brzy tam, 
brzy onde stfedn hledajlc k jidi spojenf. 

. Byly to hlavne ityry st&ty, kter^ se ta za sti^edufho 
vdka ntvoHly a kaid^ pro sebe znamenitd mod dos^: 
^ediy, Polsko, Uherisko a Bakonsko. St&t cesk;^! opfraje 
se o sv$ j&dro, kolem horami ohraienoa vlastni zem 6e- 
«koa, na vjchod dioaho s pfibdza^m 8t4tem polsk^ 
o hranice z&pasil, a2 kone6ng obmezil se tSmi, jak6 ma 
vykazovala poloha a n&rodnf rozhrauf. Polsko, dloah;^ 
&kB rozdrobend, kdyi^ se sjedaotilo, zase pi^flisaj'm se roz- 
«ii^enfm vnitfnf pe?nos€ ztratilo. Uherskoi z r&zn^ch iivli 
^loien^, bylo nejvfce rozryv&Qo vnithifmi sv&ry; Rakoasko 
kone&ne, a6koli pod NSmedcoa hii stojfd, v prav^m skatka 
Ale samostatnd, ponen&hla pohlcovalo vsecky mensf polo- 
ida?ansk^, polon^medsd sonsednl zem^, Ki kone6n£ do- 
stalo se na stapeii mod, kter^ i bez kr41oYsk6ho titqle 
yymihal znamenitoa v&inost. Jak velice vlecky tyto 6tyry 
«t&ty dtily potdPebn bliisf jedaoty, nez jakoa spflsobigf 
4)by6€|jn6 st&tni smloavy, patmo z toho, ie t^mSf ani ne- 
f)i^68t&valy pokusy, spojiti dva neb vice jich pod jednu 



77 

hlavn bncP svobodnou volbon nebo pr&vdm dSdi6n^m. Tstif 
spajeno nejdffY Rakoasko s becky pod Otakarem IL, pak^ 
6echy a Polsko pod jeho synem YiclaYein IT., pozddji^ 
Uhry a Polsko pod Lndvlkem Velikym, Uhry a Cechy 
pod Sigmundem, Cechy, Uhersko i Rakonsko pod Albr^ch-^ 
tern a Ladislavem, a op§t C!!echy a Ubry pod VladislaVen/ 
a Lndvlkem , aS kone^n^ Ferdinand I. pbdrnb^ spojii 
Viecky tH rl§e pod Albrechtem aLadislavem ^ednocen<^; 
a to na v2dycky, odknd2 b^i^e po£&t^k nyh^jsf ffie Rakonskd^ 

Syazek Uher a Cech s Rakonskem jedt dobrovoln:^^ 
on spo£fT& na smlonvdch a nemdie nikdy pfirovn&n b^i 
kesvazkn, jakypont& na mocn&fstvf jin^ jeho 6&sti, kter^ 
k n§ma pHsly pr&vem n&padu, jako zeihi nitrorakonsk^; 
anebo ndsilfm, jako Halifi a Vlachy. Uhry i Cechy spo- 
Jily se s Rakonskem co h§e samostatn6 se vSeihi sV;fmi 
pfislngnostmi, kaSd^ co jeden nerozdilitelny celek, kteryni 
i ve spojeni torn nikdy hjii nepfestaiy. Zemd Uhersk^ 
kornny st^ly pod jednou dvorskon kanceUff nherskon; 
a takt^S mfvaly Cechy, Morava a Slezsko jakbi^to 6&8tky 
kornny Cesk^ jednn spoIe£non (eskou dvprskou kancel&f J 
Ohledem na Uhersko a Ceciiy bylo Rakonsk^ mocn&Mvl 
pov2dy st&tem federativnfm, tfeba zd.sada ta nebyla ve 
spr&v^ jprovedena. 

Revolnce rakousk^ nezni6ila 2&dn;y^ch platn;pch smlnv^ 
tfni2jakych zni6iti ch^la, ona m^la za tiiel ponze odstra-^' 
nSnl nei^ddti anvedenfpHmSfenychoprav. Revolnce cht^laf 
pbnoviti Rakonsko, ona nemohla zam^ileti zrnsenf jeho 
historick^^ch zdkladfi. Jeden z t^chto z&kladA jest stfttiif 
smlonva, kterd spoji^® komnn Ceskon s Rakonskem a do^^ 
savad niiMn^m skntkem neztratila platnosti/ ^oruna Oe-^ 
skd trvd tedy d^*jure d£ posavad ve svd nerozdilni ce^ 
loM. Morava a Slezsko nepatH kmocn&fstvl Rakonsk^mn 



78 

€0 bezprostfednl jeho korannf zemg, ony json korantii 
semd iesk^ a n41e2ejl k Rakonska Jen tak dalece, jak 
dalece k n§ina ndleif kpraaa Cesk& ve sv^ celo^ri 

Kdo2 by cbtel neazD&vati, 2e intereay Cdch a Moravy 
(pod kteron i rakoask^ Slezsko rozamlme) netoiiko se 
eo nejblfie st^kajf, ale na mnoze tyl^2 jsoa. To ]\i vy- 
plj^vA ze stejad v oboa zemicb blavnf nlrodnosti. Abycbom 
^§eeko ostatnl pominali, zdali2 nenf 2&doQCQO. aby d&« 
ulednd provedenf n^rodaf rovaopr&vnosti v oboa t^cbto 
«esterskj^ch zemich d&Io se podle jednobo systemo ? .Z«lali2 
oebylo by prosp^Sno, aby vrchnl dozorstvf nad Skolami 
V 6eeb&ch i uaMoravd bylo jedno? Zdali2 nebyla by to 
velik& vjhoda pro v^ecky strany, kdyby mista ve st&tnl 
slaibS, ko kterj'm poti^ebf zde i tarn zn^mosC obojiho 
jazyka, obsazovftna byla v oboa zemfcb od jedin^bo uej- 
ygyUlho HHifi? A takov^ch spolefioycb iQtere&fl C)ecb a Mo* 
ravy^ d&se i firome t^ch, jen^ vypl^vajf ze sreja^ n)rod« 
itosti, napo^fsU mo »istvi. K jicb spoleiadma zaU&v&iii 
nevidfme jin^ho prostfedka, nei aby Cecby a M )rava m^ly 
spoleinoo zem^i^pr&va, a nad sa^my z^msk^mi ie^k^m 
a morav8k;^m aby st&l sn^m geoer&lnf 6ili koraanf, jeiii 
by se odb^val tfeba stHdavd v Praze a v Brn^. 

(PrAvo 6eskd korony neaf spata^j^f neili pr&vo ko- 
foay Ubersk^, toto doSIo azn&nl sv^ho diplomem cfsaN 
sk^m od 20. i^fjaa, i smime tedy o6ek&vati, ie se p'>dob» 
D^bo ozn&iif a slaSn^ho postavenf dostaoe i korand Cesk^. 
Tfibec dokad v§ecky 6&sti fl§e nebadoa poilvati p^v 
fltejn^ch, neaf nadeje, ie by spokojeuosC abo^tila semezi 
ndrody rakoask^mi, 2e by ntvrzen byl vnitfnl mfr, 2e by 
mocn&fstvf nabylo on^ sfly, kter& jest v^sledkeoi pHroze- 
Ddbo v^voje v§ecbJebo iivlft.) 



ravnopriTBOsti nirodnL 

Kiyi V bfezna 1848 pnrni kroky se staly k potfeb- 
a6«iii ji2 na nejvyie piPetvofeni Rikoaska, Vysloveno jest 
fonejprv o n&s slovo rovnoprdvtwsff kterd napotom pHjato 
■a heslo cd^ho hnntf. A v skotko nemAie roYolnce miti 
j^tkilko rozamn^ho t&eln, ne21i zavedeai steja^bo pr&va 
yro vie<Ay,; provedeDfm U zsAsady postavena jest hrftz vsemB 
liievracovftal. Ponivadi alenedft seiBysliti, Sebykdysti^ 
■pole2no9ti lidsk^ st&ti se mohl takov^m, aby sadndho 
4aliiho pf&nf a zlepienf nepf iponit^l, tedy 6plnd nsknted- 
aittf rovBopr&YQosti y fiej$ir§fai smysla odkftzati mnsfme 
■a^rosto do ft&e ide&lA a spokojiti se v 2ivot6 poaze 
lak daldk^m k s^oni se pfibHienfm, jak6 dovolojf okol* 
settL Bo?ftOpiA?D08€ n n4s CeehA vyiPknotft biavnd roz^ 
m^aabyki/fesa&rodaostecb, atoliko o tdto n&rodnf rovso- 
pdbfMiti hodUine tato nSkoUk sUyf promlaviti. 

Y frmim «kaai£eBf pHjato jest toto ^ov6 beslo 
4i4 oboQ stuan se stejD^m nadlenfm: Cech vid^l v tarn 
vikateindnf svfA nejvysSfcb ii^dostf, yyjahB^ni z cizfbo 
#tioet?i; NImec zas nemohl b^ti pfed sv^tem tak ne- 
apraTedliv, aby ^ dob$, kteri slibovala navratiti lida zar 
ArienA jebo pr&va v&bec, v^tsf iastce sv^ch krajaoA tak 



80 

dftleiitoa i&stkn tSch prftv poaze z interesa sobeck&o 
zadr2o?ati chtdl. To viak trvalo jenom na kr&tce, totij^ 
ponze tak dlooho, jak trvalo bratrstvl mezi Cechy a N^mci. 
Nastoupl^ brzo na to n&rodnf rozmfSky obnovily a jedii# 
strany star^ pretense k nadW&dd, i nifv&no rozliinych 
pro9tf edkfi' proti prakticktoa provedeni rovnopr&vnosti. 
PIMn^ nkazov&no na nemoinost, aby najednoa takofka 
pfesnoc vSecko vefejn^jedn&nf, kter^posavad proti viema 
pr&va jenom v nemSin^ se konalo, tak^ spoln v 2esk6m 
jazykn se d&lo, kdeStopry nenl anilidf vnem dostate^n^ 
cvi£enych, ani2 jazyk 6e6ky stoi ve ?iech od?6tvlch jedna- 
cfho sloba n&le^it^ vzdSl&n ; d&le vykl&d&na roynopr&vnosC 
Ve smysln tak sirok^m, 2e to pr&vo naproti ssAsad^ saiii^ 
Milo: kdekoli bylo jednoho N^mce na sto Cediil,. taw 
(^tSl ten jediny pro sebe mlti tolik pr&va jako tecb.= sto 
dohromady ; kone^nS i 2jevnd vystdpovali proti sam^ z&sisui^ 
2e pr:^ tato tak fe^ena rovnopr&vnosC nic jtn^ho nen^ 
ne21i <^hytiPe nastroJen& 1^6ka, 6elfcf kn kone6n6ma pot 
i^t^nf N^tncn, tedy prftv^ ka potla^^f jedb^ z obqn 
adrodnostf. ^ '; 

NebndeC zbyte6no bU2e ohledati ysecky tyto n&mitky 
a y^^klady. Ck> se t^^e okami^itd nemo^notti, proV^stt 
IJrakticky n&rodnf rovnopr&ynosC ve viech odv^tvicfa vefejr 
n^ho jedndai, mohli bycbom, chtfcfe byti jen mali^ko zloBiysl^ 
Jifa^, s dobr;^ pr&vem z velik^ 6&8ti ji zapfrati, na fh 
mobli bychom p^edpoU&dati, 2e viioktii st&tiii A^ednici 
v'668k;fch krajin&cb jak naleif se vieitine znajf, pokSvadi 
i pod absolatnf vl&don nemil b^ti nikdo v 6ecfa&Gb pi^i«^ 
pniten k 6fadn, nevyk&zal*li se dostateSnon zn&mosU^^ 
sk^o jazyka, a nelze se dom:^Si6ti, 2e by 6e byly zti(<^f 
plfsn^ ne?ykon&valy ; my viak dobi^e vlme, Se bylo jiatt^j 
a 2e ph mnoh^m na personal dosti hojn^m tihui^ st&^f 



81 

bylo nalezti 61ovi^ka, ktery by byl jen pon^knd poMdnoa 
deskon sadn napsati umel. Beronce tedy v^c jak jest 
ne2&dalij8me nikdenic nemoin^bo, anobri vS^dy s dobroa 
viUl za vddk jsme brali, kdekoliv jenom se okazovala; 
ovfiem ale nemohli jsme lebce n^sti patrn^ lamysln^ zane- 
db&v&nf rovnopr&vnosti, kde provedenl jeji bod zbola se 
i&dnymi anebo dosti nepatrnymi piPek&ikami se potk^valo. 
Abychom Jenom dva phklady nvedii : jak^ pr&ce ajak^ho 
dor&2enf to st&lo, nei zaveden jest pri PraSskych ^esk;^ch 
novin&ch tifednf list stejn^bo obsaba s n^meckym! a jak 
sob^ nyni po6fn& Jisty clsa^sk;^ tHd v Praze, ktery oznd- 
menl sv& vyd&v& pouze v jazyku n^meck^m a ned&vno 
novon, pouze n^meckon tabnlkn si vyvesil. ftnohy fekne, 
ie to jsou mali6kosti, kter^ ani za ^e£ nestojl; my ale 
na to odpovldtoe: Edy2 ani v mali^kostech necbcete 
Qzn&vati z&sada od vl&dy sam^ vyi^knntou, jakon naddji 
m&me, 2e ji uzn&vati bndete ve v^cech dfileiitijsfcb ? Ostatn^ 
V obora pr&va nefiinfme i&dnf rozdll mezi mali^kostf a ve- 
likosti, zanedb&nimal^jak velk^vdci jest stejn^ bezpr&vf. 
D&le m&me i tolik nzn^nf, ze sob^ nezaplr^une, kterak 
i pH nejrozs&blej^lm proiwdenf rovnopr&vnosti v zemi 
pHce ve mnoh^ch Jpffpadecb proti vyhradnimn nifv&nf 
ndm6iny, aspoii na n^jaky 6as, se nenbr&nfme; ano co 
se tf&e centr&lniho st&tnibo Hzeni, m&me za to, ie n$m6ina 
bade mnset zflstati spojidlem jednotliv^ch zeml. V torn 
ohledn nevyhleddv&me ^Mn;^cb nemoinostf, a nemAze se 
n&xa 6initi v^tsi kf ivdy, jako kdy2 n&s protivnfci naii jme* 
nnji pf epiatymi. Nikdy na to nezapomeneme, kterak pf ed 
sejitfm se do Hssk^ho sn^mn Yfdenskd iarnalistika, pfe- 
jlcf B&m Slovandm jako pes ko^ce, pfedpovldala babylon- 
skoii smesici f e6f mezi z&stupci ndrodnimi, bl&sa^lc jmeno- 
vite, a2 pfijde Palack;^ se sv:^mi Cechy, ie bndoo chtlt' 

Mftly. I. * 6 ' 



82 

mlavit slovansky, a spflajfc i nad&vajlc n&m vielijak jit 
naplPed : a ejhle ! Palack;^ pH$el se sv^mi Cechy, a viickni 
mlnyili n^mecky. 

Go se tt^e n&mftky o nedostate6n^m posnd vzd^l&nf 
iesk^ho jednacfho slohn ve viech jeho odv^tvfch, to na- 
skrze za pr&zdnoa a jalovoa prohlasojeme ; nebot jednak 
nenf jednaci slob (esk^ tak m&lo vzd^i&n, jak sob^ mnozf 
p&novtf mysU, jednak nemohi ani dosad b;^ti l^pe vzd^l&n, po- 
QgvadSvefejn^hojedn&nf £esk6bot^mef aninebylo. Ka2dft 
v^c ma8( mfti nejak^ zafi&tek, ale proto 2e je kaid;^ za6&tek 
ti^ikf, nef ekne nikdo, 2e Idpe jest dobroa v^c ani neza^fnati. 

fiekli-lifsme svrcha, ie ne2&d&me 2&dn^cb nemoinostf, 
nechceme nicm6n$, aby to vykUd&no bylo tak, jakobychom 
se provedenl vieho toho, go na ten das za nemo2nd azn&- 
v&me, ji2 na v2dycky odf ikali ; nikoli, my se sice na 6as 
t6 nemo2nosti spokojajeme dobron vftlf, spoln viak z&roveii 
se viim pr&vem 2&d&me, aby se pracovalo k tomn, by ne- 
moinosf ona co mo2n& brzy se odstranila. Eaid^ nhodne, 
£e minfme n&rodnf vychov&nf. Tn hlavnl pfek&2ky jsoa 
jen ve vyiifcb stndifch, a to proto, pon$vad2 mUdei nenf 
pHvyklA 6esk6ma yyafiov&ni; tfm vice tedy masf se hle- 
d^ti na to, aby se polo2il dobi^ z&klad, na n^mi by se 
postnpOTalo krok po krokn. A2 n&m doroste ml&de2 n&- 
rodnd vychovan&, pak zmizf ona nynSjsf obtfi a vieobecn^m 
provedenf jazykov^ rovnoprAvnosti ; do t^ch dob bodeme 
trp^livS iekati — vMyC jsme lidd trpSlivosti zvykll! — pH 
torn ale tak^ ni6eho nepromfjeti, kde by se pod z&st£roii 
nemoinosti kryla zl& vAle anebo neodpastiteIn& nedbalosC. 

Go se dnibdho kasa dot^6e, toti2 pfflii sirok^ho 
▼ykldd&nl roynopr&vnosti ka prospSchn i nepatrnd meii- 
iiny, o torn platf z&sada: Qaod nimis mnltam probat, 
nihil probat, t. j. co dokaziye phlii mnoho, nedokasi^e 



83 

nic. Y mistech, jejichS objrvatel^ n&leiejf ke dvojlm ndrod- 
nostem, rozezn&yati slasf, zdali jsoa obe strany rod&ci 
jili nic. V prvnfm pffpada byvajf obe strany obySejne 
po£tem bud^ stejn^ anebo m&lo rozdfln^, neboC kde se 
jedeukr&te objevl Yelik& pre^aha jedad strany, tarn drah& 
strana v brzce se podrobi vStsinS a bad' se pon^m6l anebo 
poj^esti. V takov^ pHpadnosti tedy maji ob^ strany stejnd 
pr&vo, mfti n&rodnosC svon zastoapena v tifadd, v cfrkvi 
iskole. Jin&5e je, kde pHst^hovalci hl&sf se kjind n&rod- 
nosti nezli rod&ci. Tu op^t slasf rozezn^vati, k jakdma 
stavQ n&le2ejl. Jsoa-li osadnfci, kterl tu nov^ domov na* 
lezli; masf rozhodnoati jejich po6et, neboCjednotliv^m ci- 
zimrodin&m, kter^ se nsadf mezijiaym n&rodem, nem&2e 
se pfifknonti pr&vo, mfti n&rodnosC svoa vSfejnS tak zai- 
fttonpenn, jako nirodnosf pfivodnfch obyvatelft. Dejme toma, 
2e by se deset ^esk^ch rodin asadilo n^kde.v Rakoasfch mezi 
fiam^mi NSmci a 2&dalo, aby se v jejich z&lei^itostech lif ednS 
£esky pojedn&valo ; zdaliS by se stalo» ie by se tifednfci jim 
k villi £esky a£ili.' Naopak m&me ale v Seskych mfstech 
dosti pHkladfl, kde pHst§hovali NSmci skate5n§ takov^ 
poiadavky 6inf. Tak jest i s cfrkvf a se skolon. Kde 
nepatrn^ n^jak& mensina chce mf ti zastoupenn svan n&rod- 
nost Y cfrkvi a ve Ikole, necht to a6inf na sv^ titraty, 
proti 5enia2 nikdo ni(eho namitati nebade; jenom nei^&d^^ 
aby k toma ptisplvala tak6 droM strana, kter^% toho 
2&dn^ho prospSdia nem&. Json-li cizf pHst^hovalci lid^ 
Z9L ^YpOi obchodem pHilf, majf tfm m^n^ pr&vo nv4dSti 
nArodnosC • svou u veiPejnoa platnosC, za to ale tfm vet§f pro- 
spich zpHnSov&nf sejazykn toho obyvatelstva, mezi kte- 
r^ a od kter^ho iijf; za svAj penfz slyseti slovo boil 
. V pHrozen^m sv6m jazyka a v t6mi i dltky d&ti vyaSovati. 
nebade jim nikdo br&niti. N&le2ejf-li kone^nd pHst^hovalci 

6» 



84 

k dfednictvu, taf se samo sebou rozamf, 2e mnsejf hfii 
dokonale mocni jazyka toho lidu, jej2 msgi spravovati» 
tedy netrpi i&dti6 njmy, kdyi jejich tfeba pftvodnS jin& 
n&rodnosC nenf vefejnS zastoapena. ^) Ostatne jsoa nsta- 
noveniiia sy& mfsta proto, aby sloaiili vefejntm poti^eb&m, 
a nikoliv aby ^inili pretense. Cht^jf-li jinon&rodai choatce 
sv6 na 8y6 tltraty dosti ^initi, k toma majf tiplaon villi. 

Z toho, CO jsme pr&ve povdd^li, snadno ahodne 
^ten&f, die 6eho posnzajeme n&rodnosC obyvatelstva n^- 
kter^ho mista, 2e ne podle t^ch, kteH jeit# jin^m jazykem 
rozpr&vSti nm^jf, ani2 podle pfist^hovalcfl neznajlcfch 
panigfciho jazyka, n^bri podle dom&cfch rozencft. Tim 
spfisobem bychom o mnohdm m6st^ v Cechdch, kter^ se 
oby^ejnd za atrakvistick^ ad^vft, se vslm pr&vem tvrditi 
mohli, ie jest ponze 6esk^, kdyz n^meck4 6&8tka jeho 
obyvatelstva skl&d& se pouze z cizincii a dfednfkfl, kteffito 
poslednf beztoho z&konnd povinni json 6e8ky um^ti. Y tako- 
v^ch mistecfa nemflie b;^i o rovnopr&vnosti i&dn6 fe6i, 
a menSina povinna jest ve vsem podrobiti se v^tsin§. Ne- 
ddje-li se skute^nd tak, nenl ani tak velik& vina t^ch, 
kteH si osobigf pr&vo jim ndleiejicf, jako splse tich. kteH 
neam^jf hdjiti sv^ch dobrych pr&v, a bnd* z hlonposti, budT 
z pffliSn^ povolnosti, anebo dokonce ze sm^in^ho opi- 
6iictvf ^d^ji nstupnjl, nei aby se maSnd o svd zastsili. 

Ona v^6itka kone^ne, ie vyi^knatA od n&s z&sada 
rovuopr&vnosti nic jin^ho nenf, ne21i chytfe vymy§len& 
z&minka, pod kteroa bychom voln^ potlaiovati mohli n&rod- 
nost n^meckon a kone^n^ viecky N^mce v Cech&ch po- 
^estiti, jest nejlepSfm diikazem slabosti t^ strany, kter& ji 
6inl. Kter;^ n&rod medle by se netSiil ze sv^ho se ro^* 
iif ov&nf a mno2enf ? kter^ 6esk6 srdce jmenovit^ ne- 

■) Pohl^dngme na n§meck6 tii-ednictvo t Italii. 



86 

saplesalo/ by, kdyby pfekrisnd a tirodn^ severni kraje, 
onen r&j Cech, navr&ceny byly k Q&radaosti slovansk^? 
a mtie-lii se pf&af 6ehos takov^ho mfti za zl^ yfeldmii cita 
vlasteneck^mn? V i&dosti uenf jestS hHcha, ten by teprv na* 
fital, kdyby i&dost za6ala se asknteifiovati prostf edky n&sil- 
ii^mi a nespravedliv;^!. Ale v provedenf rovnopr&vnosti n&- 
rodnl, jak jsme ji svrcha nazna^ili, nenf ani nejmensiho n&silf, 
ani jiejmensl nespravedlivosti. Edo se ob&v& pro sebe igmy 
od spravedlivych a8lii§Q;^ch prostfedkft, victakovdho ne- 
miiie spo6fvati na spravedlivosti a slasnosti. Edo v rovn^ 
boji s jiD;fmi ob^v& se napfed aby nebyl pfemo^en, vyzn&vA 
tfmjenomylastnf slabosf. Pravda, ie 2i?el nSmeck^ vCe- 
ch&h GO do mnohosti znamenite slabsf jest neili ^esky, ale pH 
zachov&nf n&rodnosti nez&lezi tak na po6ta dusi^ jako spise 
natahosti avnitfnf sile; nad to pak pf emnoh^ ty yybody, 
kter^ n n&s posav&de nem^ina nad 6estina m&, ona neroynosC 
po6ta vice nei dostate6ne nabra^nji. Jest to tedy ob&v&nl 
lich^, ie by d&slednd a vieobecnd provedeni nirodnf rovno- 
pr&vnosti nbll2ilo v 6ecb&ch 2ivln n^meck^mn, ono by 
odstranilo toliko nespravedlivon jeho nadvl&dn, sam^ho 
pak j&dra n^meck^ho obyvatelstva netklo by se. Nechceme 
toho pflti, ie by pfi tiplnd rovnopr&ynosti ^esk^ho i n^mO'* 
ck^ho 2ivla v Cechdch nastati masil z&pas obon ii&rod- 
nostl, ale byl by to z&pas ponze mravnf, kdeito my a2 
posad vedli boj nerovn^ proti mravnfmn i fysickdmn po- 
tlatovtoi, a pH torn viem zachovali jsme pfece svoa 
n&rodnost. Od mravnlbo toho z&pasa nevidlme jeit^ Sivla 
nSmeck^mn nast&vati z&dn^bo nebezpe6enstvf ; kter& strana 
▼ takov^m boji klesne, ta nem^la dosti Sivotni slly, ta 
nemobla byti nikdy faktorem spole6ensk^ho pokrokn, tako- 
ir^ho Sivlu nenl skoda pro civilisaci. N&rod, kter^ se 
nendrM vlastnf svoa siloa, ktei*;^ k yflli zachov&nf s?^ 



86 

existence nncen jest potla£ovati n&rody cizl, jest ndrod 
bfdn^ a hoden spravedli.v^ho zahynatf. n&roda N^me- 
ck^m to platiti nemfl2ei ten m& v sob^ dosti zdrav^ho 
j&dra. Ztratf-li pak zde onde neco pftdy, ami si to na- 
braditi jinde; takov^ mfchanice a pfechody jsoa vsode, 
kde se st^kajl dv6 n^rodnosti — hlavnf kmen pfi torn 
netrpf v nejmenilm. 

M&me za to, ie jsme tfmto dostate£n^ vysvetlilf 
i ospravedlnili nftrodnl rovnopr&vnosf. A2 posnd jest ona 
nejblavn^jsi z naSich vymoienostf, ji muslme povaiovati 
za 8v6 paliadintn. Protoi jest povinnosf f kaSd^ho z n&s, za* 
sazovati se vsnde a v^emoinS o jej( provedeni, ne s pfe- 
piatOQ borlivostf, kter& nebledfc na okolnosti i nemo^nd- 
v^ci vybleddyd, ale s rozomn^m uv&ienim, s pevnostf a vy- 
trvalostf , kter^ito jsoa znaky povaby deskd od \^kt zn&m^. 

Velice by se vSak m^lil, kdo by myslil, 2e vseobecn^ 
provedeni n&rodnf rovnoprdvnosti jest ji2 kone^nym cllem 
naSebo snafenf, nikoliv, my ji povai&ojeme poaze co pro- 
stfedek k dal§fma pokroka. P^ed rokem 1848 nemoblo- 
se n&m jednati o i&dnf vySsf politicky pokrok, my se 
maseli obmezovati na b&jenf samobytosti nasi, my maseli 
hlavnS k toma pracovati, abychom azn&ni byli za to, Hm 
jsme se hfti cftili, totii za ndrod, Toho azn&nl dostala 
se ndm, nynl jsme n&rodem, ale toliko tak dalece, jak 
sami jfm b:^ti cbceme. Jestliie jsme se dfive citili co 
nirod, nynf jest na n&s, jednati jako n&rod. Jako kaM^ 
jednotliv^ 61ovlk, tak i kaSd^ zvl&stnf n&rod yyk&zanoQ 
m& svoa tiloha. a povinnostf jeho jest, poznati ji a hie- 
ddt ji vykonati. Jak jednotnfkn tak cel^ma n&roda 
potfebf k toma pflmefendho vyvinati viech jeho sil, a k tomit 
vyvinov&nl blavn^ sloa2t rovnopr^vnost nArodnf. MA-li 
b^ti toto vyvinovAnl vsestrann^, masf bjti rovnoprdvnost 



87 

ona v8eobecn& bez nejmenif v^jimky, ona mosf se vztaho- 
yati na veiker^ pbory dinnosti lidsk^. Jak mile by v torn 
neb onom oborn nem^la platnosti, ji2 by vyvinoYftnf se 
n&rodn v tn strana bylo, ne-li docela zamezeno, aspoii 
jistd velice stfieno, co2 by i d&le piisobilo a n&rodnf 
samostatnoBti na njmnbylo. Prav& rovnopr&vnost n&rodnf, 
jsonc zn&mkon n&rodnf samostatnosti, zftleil v dan^ moSnosti 
Bvobodn^ho, vsestrann^ho se vyvinov&nl lidstva na z&kladd 
jeho n&rodnosti. 

Toto vyvinovdnl m& pferozli^n^ str&nky: v^deckoo, 
prftmyslnl, nm^leckoo, nAboienskon, politickoo a t. d«, 
z nichi tato poslednf Tede ke svobod^ co sv^mn ide&ltt. 
Gesta ke svobod^ jde tedy skrze ndrodni rovnopr&vnost^ 
tato m& se k on^, jako prostfedek k ti6eln. Mfli^ef b;^ti 
n&rod samostatny bez politick^ svobody, kdyS jestd 
yyyinntf jeho vta strana tak daleko nepokro6ilo; naopak 
ale nelze sob^ pomysliti n&rod politicky sice svobodn;^, 
ale CO ndrod nesamostatn;^. \idyt svoboda v ni6em jin^m 
nez&le21, ne21i ve vieobecnd roynopr&vnosti bez vselik^ch 
pf ednostf, a sem tak^ n61e2i rovnopr&vnost n&rodfi. Jakoi 
tedy rovnopr&vnost n^odnl jednak yede kn politicks svo- 
boda, jest ona spoln i d&stkon jeji. Mfi2e-Ii2 b^ti, aby 
kter;^ n&rod spoln podffzen byl jin^mn a tak^ pH torn 
zanlceh pro svobodn? Horliti pro svoboda a zamltati 
n&rodni rovnopr&vnosf jest tedy nesmysl; kdo chce ti^el, 
mosl chtit tak^ prosti^edky ; kdo ckce n^jak^ celek, mnsl 
chtft vsecky jeho 6&stky. Naopak byla by ne menif po** 
ietiiost, pfest&vati na n&rodnf rovnopr&vnosti a nechtlti 
dos&hnoati die, ka kter^ma ona vede, spokojovati se £&st- 
koQ, kde mo2a& dobrati se celka. Bylo by to stavinf 
hjrizf vseobecnMn pokroka, a nepozn&y&nf (ikoln, kaSd^mn 
n&roda co takov^ma aloien^ho. 



motiecneiii profedeni nartdni rovnopravnosti. 

Fovd2fme-li, kterak rovnoprdvnosC n&rodnf od vl&dy 
sice prohl&Sena, ale ve skatek tak milo posad nvedena 
jest, 2e vSt$fm dflem jelte vsecko pH star^m poHdkn 
zfist&v&, bezdSky pHchdzf n^m na mysl star& absolntnf 
vl&da pfedbfezaovA, kter^ vyd&vala naHzenl, ale nestarala 
se jejich vykon&vAnl, Cehoi ze maohtch jedin^ ten 
pffklad avedeme, jak se zachovdvalo naffzenf, aby na 
gymnasifch t6i 6estiaS bylo a6eno. NenI dost na torn, 
kdy2 se vyfkne nejakd z&sada, iidni, z&sada neprovede se 
sama seboa ; ta jest potf ebf vydati positivnf naffzenf, vzta- 
hnjfcf se a2 na zevrabnosti, a a6inlti ka^d^ho odpovMn^ho, 
koma n&leU je plnlti. Az posad ale hrabS nic ta.kov^ho se 
nestalo; a co do nynSjska sknte^nS zfsk&no v rovnopravnosti, 
za to vice dSkovatl masfme ochotnosti Jednotlivc&, neili 
pffsQ^mn vykon&v&nl povinnosti. Ani vsak tolik nebylo 
by se stalo, kdyby nebylo nstavi^ndho pob&d&ni ve vefej- 
n^ch listecb, tak 2e skate^nS bdzeii zahanbenf a mnoh^ch 
vice p&sobila neS^li opravdovd horlivosC. A tak ta znova 
potvrzaje se pravda, le 6eho my samy sob6 nevydobademe, 
toho odnikad o6ek4vati nemAme, tfeba byla v6c sebe 
spravedliv^jsf. 



89 

Vefejntf proiredenf n&rodaf rovnopr^vnosti tfkSk se 
hla^ne drko^,, Skol a t^raid. . Bade-li v torn (ipln^, pak 
sama sebou vejde i do spole^enskdho 2ivota. VynasaaSfiiie 
te nk&zati, jak by die naieho mfndnf v kaiSd^m z t^chto 
tH oborii od dolejika ai nejv^Se a?6sti se dala pra^ft 
rofnopr&vaosC n&rodiif bez vielikdho abll2enf jedntf neb 
drah^ strand. Oviem neosobnjeme si pfi torn 2&dnoa z&- 
slaha R^Jak^ dplnosti, kter& se ani v mezecb novin&f sk^ho 
^Unkn docfliti ned& ; jest to vice zbdSny n&kres systemn, 
jaky V t^ vdci za jedind pravt nzn&v&me, a jeni obr&titi 
se d& i na pffpady a pomdry ▼ £l&nka tomto pominat^. 

Co se pfednS tt^e drkve, ta roznmf se samo seboa, 
ie V osaddcb nemichand n&rodnosti sln2by boM a kfesCan- 
sk6 Gvi^enf dfti se inas( v jazykn lidn. Tot^2 platf o vedenf 
matrik, ano nevidfme i&dn^ platn^ pH6iny, pro6 by i viecky 
jind rejstHky farnl nemdly b^ti zavedeny v td2 fe6i, tak 
aby byla tifednftn jazykem t^ fary. Vsecky pfsemnosti, 
vych&zejfcf z takov6 fary, mnsf b^ti dftny ponze' y torn 
jazykn. Mohonf pak takov^ pisemnosti b^ti bnd! kore- 
spondence tifednf, anebo listiny stran&m vyhotoven^. PH 
korespondencfch, tfeba s lii^ady v jin^m jazykn jednaj(- 
clmi, nenf nejmensf obtf2e, ponivadi za to m&me, ie pfi 
tipln^m a dftsledndm provedenf n&rodnf rovnopr^vnosti 
T zemi pHsnd mnsl b^ti zachoy&na z&sada, aby nikdo 
ani k nejmeniimn vefejndmn Ofadn nebyl pHpnStdn, kdo 
nenl dostate6ii$ mocen obon jazykft. Pfi listin&ch, kter^ 
se vyd&Yigf stran&m, mftie se sice ndkdy st&ti, ie strana 
nenf mocna nfednfho jazyka &rniho, avSak nem& ta ydc 
nejmenif v&hy, neboC kdo by na pf . vyzdvihnonti si chtdl 
kf tie! list svflj z Franconz, kde n&hodon se narodil a po- 
kft^n byl, mnsl si tak^ d&t Ifbiti, 2e mn je poilon franconz- 
sky, netftifce se ho dHve, zdali roznmf tomn jazykn. 



90 

Kdejsoaosadymichap^, roseKD&vati jest, zdalioboje 
n&rodnost ? po^ta v&ba sobS dr2i, anebo zdali jedna v pa- 
tm^ menlind jest. • V onom prvnim pHpada jak slniby 
bo2f tak i ovi^enl kfestensk^ v obojim jazyka drieti se 
rnnsi, a siee pro vyhov^nf obi^ma strand sti^fdavd ▼ ten spft* 
sob, aby jedna ned3i ty a ty fonkee v ta a v ta hodina 
desl^, drahoa neddli tyt42 fankce v ta sarnn hodino 
ndraecky se konaly. Matriky masely by se T^sti s dvoji 
hlavoD, ieskoo i n^meckoa, aby jak Oecha tak-N^mci 
mohl b^ nfthled v n^ popiNln, a zApisky d&ly by se 
V jazyku straa, die 6eho2 by se takd i^diti masely listiny 
na z&kladS t^eh sfApiskfl straa&m vyd&vaa^, tak na pf; 
aby dlt6 ^esk^ch rodi^fl zaps4no bylo v matrice £esky 
a tak^ ie%kf krtici list ma Tyhotov^, a iiaopak. To 
by m§lo i ta vyhoda pro sebe, ie by se zamezilo zpotYoi^o- 
v6nf jmen, jak6 s velikd 6Asti odtad poch4zl, 2e 6a8to 
zapisov&na byla jm^na do matrik v ortografii cizlho ja- 
zyka, \ 6ebo2 nes^isliid zmatky povst&valy. V jakto 
jazyka fiardf takov^ osady svoa korespondenci a farnf 
rejstHky v^sti cbee, badii ma na ?&li ponech&ao, pon^- 
vad2 tlm nikoma lyma a^initi nemil2e, ani2 pak pr&va 
anii^ pff^iay neiif, k toma neb onoma jej natiti. 

Kde ale vmfchan^ osad^ jedna ndrodnosC vmensin^ 
jest, tarn by nejl^pe bylo, aby ta meniina pHd^likt se 
k nejak^ osad^ stejn^ n&rodaosti; nemo2n&-li to, tedy 
neni jia^ pomoci, nej^li aby tato meniina pH slaib&cb 
bo^ldi spokojovala se menifm pr&vem, tak na ph aby 
ne ka2doa ned^li se d61o svrcha zmin^n^ stHd&ni, nj^br^ 
die pom^ra po5ta oboa stran teprv tf eti neb (tvrtoa nedSli. 
Go se t:^^e matrik a liiPednfch listin od fary vycb4zejiclch» 
masi platiti toi6i co o stejn^ mfchaD:^eh osad&ch, korespoa-' 
dence viak a iamf rejstfiky mnsejf se vdsti v jazyka vStsiny. 



91 

Toto hlavnd platl o TenkoTSk^ch osad&ch a menifch 
mlBtefikAch; y^tSf m^sta, ve kter^cb, tfeba domlcf liA 
poaze k Jedn^ n&rodnosti uHeiel, v2dy za ti^adem nebo 
obchodem 8v:^m bydli t^2 o sobj n&rodnosti Jin^, mnsejl se 
poiitati do tffdy osad smfSenych, kde jedna n&rodnos( 

V meniinS se nal€z&, a Hdfti se podle pravidel pro takov^ 
osady platfcfcb. Je-li v takov^ch m^stech vice kostelA, 
masel by se poMdek slnSeb boilch v jednom i drnb^m 
jazykn zav^sti podle okolnostf a mfstnfch potfeb. Jako 
pHklad toho Qv&dfme zde n&vrh tykajfcf se Prahy, kterf 
die naseho min^ni dosti by 6iiiil viem potfeb&m i sltiin^til 
poiAdavkfim jedn^ jak drnh^ strany. 

Nikdo nftm zajist^ dftvodnd poplrati nemflSe, 2e Praha^ 
jest m^Bto £esk^, kdeSto sotva nalezneme rozen^ho Pra'* 
2&ka, aby, bacTsi jiS pravidelnS neb chybng, aspoii srozami- 
telnd neum^l se v 6e§tiii§ vyjMHti, an naopak mezi obec<' 
n^m lidem naldz& se mnoistvf takov^ch, kteff tfeba po 
cel^ iivobytl z Praby nevyiedse pram&lo neb docela nie 
n§mecky neam^ji. Pooze n^meck^ obyvatelstvo Prahy z&- 
leM jedin^ z cizincfi a (inf toliko jak^si Skralonp. PM 
takov^m stavn v^ci nemA2e ani fe6i b^ti o potfebS nd- 
jak^ poaze n^meick^ fary v Praze, kde by seslaiby boif 
a viecko jin6 toliko ? fe£i nSmeck^ vedlo. Ta potfeba 
naskytla by se jenom tenkr&te, kdyby vilckni N^mcf 

V Praze pobromad^ pfeb^valina jednom mfst€, jakodrahdy 
byvalo, 2e m^li za bydliSt^ vykAzand pfedmSstl PoHck^r 
Doknd toho nebade, ano doknd se prftvodnd nedok&SOr 
ie N^mci v kter^koli PraSsk^ osad^ skote6n£ tvoM v^tStnii 
obyvatelstva, jest ka2d& n^meckd fara ▼ Praze kHvdoa 
a bezpr&vlm, kter^ se d^je 6esii^mn obyratelstvn, a bylo 
by slnino, ano jest povinnostf viech osadnlkfi takovifch 
ht, aby se a n&leSittcb vyiifGh mtst o s?^ pr&vo, totii 



92 

o promfo^nf ndmeck^ch far v^skd, co nejr&zn^jinch&zeli., 
Rozamlme to hlavnd o iPe^i, jakoa se konati majf po- 
boinosU v takov^ch farnlch kostelfch ; co se t^2e matrik, 
ty by masely b^ vedeny jako v osad&ch smfsen^ch, pond- 
?adi- V kaSdd Praisk^ osade vidy takd nach&zejf se rodiny, 
kteT4 se hl&sf k n&rodnosti n^meck^. t^fednf pak jazyk 
{>fi Praisk^ch far&ch mosil by b^ti £e8k;f. 

Aby ysak toato zm^noa nepHili Praiitf N^mci docela 
a pobo^nosti a k&zaui ve svto jazykn, 8ta5ilo by vy- 
k&zati jim na kaid^m mdstS po jednom kostela, coi by 
zajiatddostatednobylo, kdy2 poy&ifme, ie n^meckd obyvatel- 
stvo Praiskd ani tarn, kde json slaiby bo2( ndmeck6, 
hrabd do kostela nechodf. Aby se ale tyto n^meck^ 
slaiby boii konaly bez pHliin^ho nam&h&ni kar&tnfho 
klera, nejMpe bylo by, aby se k nim yyk&zal v ka2d^m 
mist^ ndjak^ kl&iter, jehoS mnisi Dejson pMlii zahnmti 
Jin^mi povinnostmi. Drab& v^minkajest, aby takov;^ kl&ster 
byl na bllzku jindba kostela, kam by 6esk^ obecenstvo 
tobo okrskn na svoa poboinosf choditi mohlo. Pro Star^ 
H^sto zd&l by se n&m k tomn negpHhodn^jsl kl&ster 
minoritsk^, kter^ jest nedaleko Tynsk^ho kostela. Rozomi 
se, ie by fara ^vato-Jakabsk& co do matrik i tifednfbo 
Jazyka ne^inila 2ftdn^ v^jimky mezi farami Praisk:^ini; 
nimeck^ jazyk by se tarn obmezoval ponze na slo2by 
boil, pH kter;^ch beztoho a2 posad jeho se iiifv&. Cestf 
osadnici Svato-Jakabitf mohli by choditi na k&zani bn<f 
do T^a anebo k svatdmn Haitaln, kam by kdo bliie 
m^l; starom^stski^m pak N^mcflm, kteff na k&zanf a na 
po^ehn&ni chodi, byl by kostel Syato-Jaknbsky nejpHleMt^jsf, 
an se tdm^f v sam^m stfeda t^ £tyrti nal^z^. Pro Nov^ 
MSsto navrhajeme k n^meck^m sla2b&m bo2fm kostel 
frantiSk^Bsbt, rpvnd2 skoro aprostiM 6tvrti t6 leifcl, y n^mi 



98 

. by tji poMdek jako n sv. Jaknba se masel zaehov&vat« 
^eitf osadnlci fary frantisk&nsk^ mohli by choditi badf 
k Svat^ Trojici, aneb k svat^ma Havlu, neb k svatdmo 
JindHcha co do» nejbliiilch kosteltl. AvSak ani'toho ne- 
bylo by potf ebf , aby osadnlci Svato-Jaknbstf nebo frantisk&n- 
stf k yflli £esk^ 8la|b&m boifm thodili do jinycfa kostelfl ^ 
jak minority tak frantiskftni maji pfi svdm kostele dosti 
prostrann^ kaple, kde by z&roveii s n^meck^i slaibami 
boSfmi, V hlavnfm kostele odb^van^mi, konati se mohly 
tak^ 6esk^; kn$2f, ktefi by je zast&vati mohli, nesch&zelo 
by tuslm v t§ch kl&iteHch. Na Mal^ strand navrhnjeme 
pro ndmeckou pobo^nosC kostel maltezikii, kteffil^io bez- 
toho mnoho na pr&ei nemajf, cestf obyvatel^ z blfzka 
toho koBtela nemeli by nikde daleko do jin^ho chr&mo, 
ta kn karmelit&ndm, tn k svatdmn Mikal&si. Na Hrad6anech 
beztoho se k&ie v metroj)olit&n8k^m chr&md kaidon ne« 
ddli ^esky a n^mecky, jin6 nSmeck^ poboinosti mohli by 
y ^as potiPeby bez obtlie vykon&vati kapacini, kteH maji 
t^z pH sv^m kl&stefe dva kostely. — Tymi spftsobem 
masila by se ta v^c sprostfedkovati i v jin;fch mdstech, 
kde pom^r oboQ n&rodnosti jest podobny. 

Go se kotie^nd t;^6e nejvyssi instance dnchovnf, totiS 
konsistoH, samo seboa se rozami, ie vsecky knrendy 
a yftbecTse, co se oznamaje vfiem vikari&tAm v di^cesi, mnsf 
b^ V oboo jazycich ; dosilky jednotliv;^ m poaze vikaii&tfim 
nech€ jspu v t^ f e6i, kter& jest v tdch vikari&teeh ttiPednf^ 
Jak^ jazyk se pfi kter^ konsistofi zav^sti m& co kancelAf' 
sky, jest vlastnd jedno ; slnsno by vsak bylo, aby se vzal 
ten, kter^ p&sobf v di^cesi vdtsinn. 

Podobn^m spftsobem jako v cfrkvi musl se rovno-^ 
pr§>Tnos< prov^sti i ve Skole, Podle toho rozamf se samo 
seboa, 2e elementftrnf vya6ov&nf v osad&ch nemfchan^eh 



94 

diti se masf v jazyka tarn panigicim, co2 posad jen ve 
Ikol&ch vesnickych yseobecnS platilo, kde2to ve mnohj'ch 
me&tech, kter& pova^ov^na byla. za atrakyistick&, i pH 
poaze £esk^ch osad&ch nSmeck^ elementi&rka se nach&zela. 
Jmenovit^ v Praze nepotfebajeme choditi daleko pro ph* 
klady. — Katalogy a korespondence budtei v t6mi jazyka. 

V osad^ch michan^ch, kde jedna n&rodnoaC nad dra- 
hoa 2&dQ6 patrn6 pf evahy nem&, budtei bud dv^ rozdllu^ 
ikoly, aoebo pfi jeda^ skole dvojf oddelenf, jedno pro 
Cechyj droh^ pro Nemce. Pfi takov^ skole vdak nesm^l 
by tifad ustanovendho a6itele byti v&z4n poaze na jeden 
z paniylclch jazykfi, tak aby vya£ov&ni v drahdm jazyka 
jenom pomocnfka bylo ponech^no; n^br2 maselo by se 
mlsto a£itele bad pravidelnd stfidati mozi Cechem a NSm- 
oem, anebo dosazov&ni jeho diti podle z&slahy bez ohleda 
ua ta neb ona n&rodnosC. V kaSd^m oddSlenf by se pak 
vedly katalogy v fe5i, v kter^ se tarn vyaScge, a v t^m^ 
jazyka d&vala by se tak6 vysySd^eni, korespondence pak 
Hfednl masela by se v^sjti v 16 fe^i, ve kter^ vya6xge 
piPedstaven;^ skoly. 

V osad&ch mtchan^ch, kde jedaa n&rodnost v men- 
iin^ je, necbt je pro tato mensinu ustanoven zvl&^tnf 
pomocnik, misto pak pfedstanoven^bo skolaiho nechc za- 
Bt&v& vidycky a^itel v t6 f e£i, kter& in& pf evaha v osade. 
Ph takovdto skole jest jazyk, jak^m vetiina osady mlavf,. 
jazykem ^fednfm. Na mnohych mlstech dalo by se toma 
yyhov^ti tfm, aby se d^ti menslny posfialy do §koly jin6 
osady, kde se jejich jazykem vya6aje, jestliSe by tato cizi 
ikola nebyla pHlis vzdilena. 

Se ikolami hlavnlmi by se to maselo drSeti tak, 
aby byl jist^ poiet hlavnich §kol ve mSstech ieskjrdi 
a jist^ po6et n£meck:^ch v n$meck;^ch mSstech. Zde by 



96 

se nikterak nesra^l mfti okled na to, zdaH ve mdst^, kde 
je ieskft hlavnf Skola, nal^zA se ndkolik rodin, kterd se 
U&sf k n&rodnosti nSmeck^, a tak naopak i ve mdstech, 
kde se iialdz& nSmeck& hlavnf skola. Takovl rodi6ov^ by 
si to jii maseli d&t libit, posflat dSti sv^ jiDam do hlavni 
ikoly, anebyli by onic hfife vtom, neili obyvatel^ m6st, 
ve ktei^ch nenf Hdm^ hlavnf ikoly a kter^ tak^ ddU 
sv4 mnsejf posflati jinam. Ani2 by se v td pi^padnosti 
nesm^lo db&ti na 2&do8ti obyvatelfi, v jak^ jazykn by 
hlavnf ikola v jejich radst^ zilditi se mdla, kdeito m&me 
dosti pffkladfl, ie ponze 6e8k& mdsta 24dala v sos&ck^m 
roznma svdm o ndmeckd hlavnf skoly proti vlastnlmu 
sv^ma prosp^chn. Ta by neplatila i&dnk v^mlava, 2e obyva- 
telstvo nejl^pe zn& sv6 potf eby ; nebot kdyby z&sada tato 
m^la mfti vieobecnou platnosf, mnsela byvl&da ka2d6ma, 
kdo od nf n^6eho 2&d&, po vAli b^ti, bez ohleda na to, 
je-li 2&dosf slasn& 6ili nic. Vl&da naie nmf dobfe adr- 
ieti antoritn svon co porninice sv^ch n&rodft proU i&- 
dostem jf neoiil^ffl, nechC t^ antority poa2\je takd proti 
iidostem patrni nesmysln^. 

Ke ikol&m hlavnfm fadf se a vyisfm postupa skoly 
pirAmysln^ dili re&lky i^ gymnasia. I t^ch masel by se 
j^tS^ po5et nlmeck^ch a jist^ po6et 6esk:^ch v pHhodnych 
miatech zffditi, a sice v pfim^f en^m po6ta kn pom^ra hlavnfch 
ikol n^meck^ch k iesk^m. Na tSchto a6iliitfch by za6alo 
vyn^ov&nf drah^mn zemsk^ma jazyka, na ^esk^ch nime- 
ck^mu, na n^meck^ch 6esk^ma, a pi^edm^t ten by masel 
b^ti oblig&tnfm. Toto vyn£ov&nf by muselo byti dflkladn^ 
a pokra6ovati postapem tHd aS do stadia filologickdho. 

Go se tfie Prahy, m&me za to, ie by staSilo tolik 
nimeckfiAk element&rek, co jsme svrcha ndali kosteU 
k ndmeckd poboinosti ; strany hlavnfch ikol masil by ny- 



96 

n^if pom^r docela b^ti pfevricra, tak aby na mlstd 
posavadnlch tH n^meck^ch byly tH desk^, a na misto 
ned&YDO teprv zHzen^ jedin^ 6esk^ jedna n^meckd. Takd 
by bylo dositi pro Praha jednoho n^meck^ho gymnasia, 
ostatnf dv^ necht json desk^. nynSjsIm mfchan^m yy- 
utov&ni na Praisk^ch gymnasilch nedr2fme mnoho z ph- 
^in, kter^ tnto nv&d^ti nebylo by na sv^m miste. 

Pro ponze speciftlni ikoly, jako jest na pf. Pra2sk6 
konservatorinm, navrh^jeme vya6ov&ni atrakvistick^, tak 
aby Cechfim ^esky, N^mcAm n^mecky se pi^edn&Selo. 

Na university a tecbnice bnd!tei pro ysecky pi^ed* 
m^ty astanoveni dva n6itel^, jeden 6e8k^ a jeden ndmeck^, 
tak sice, aby vidycky starif z nicb m§l plat i titnl profe* 
sora, dmh^ ponze jm^no docenta. Boznmf se, ie stndnji- 
cfm bnde na vfili, kobo z obon cbt^jf poslonchati. EdyS 
pov&ifme, ie pH takov^m zffzeni niisfch n6ili$t nikdo 
z dom&cfch stndentii nevstoupf na aniversitn anebo do 
techniky, kter^ by nebyl wiping mocen obon jazykft zem- 
sk;^ch: patrno jest, 2e bez obledn na jazyk, ve kter^m 
pf edn&il, bnde mfti vice poslncha^ii onen z n^itelA, jeboi 
pfedn&seuf jest v^te^nSjSf. Pfi dispntacfcb a disertacfch 
bndi2 volno n^fvati jednobo i dmb^ho jazyka. V jak^ 
feii se majf dfti jedndni faknltetnf, necbt zflst&va navftli 
Mtm. Ktery jazyk se vyvolf za jazyk kanceUfsk^ pH 
ani?ersit§ neb tecbnice, jest stejno. 

t^fadov^ a dozorcov^ uad skolami nstanovenf necbf 
Tyd&vajf naHzenf vseobend v oboji ^e5i, speci&lni pak 
k jednotlivym n^ilistlm v jazyka, jak^m sena t^chto pfed- 
nftil. — Stolice jazyka 6esk^ho na nniversite pf estane. 

Die tychie zftsad, jak6 jsme pf^ali pro drkev a ikoln, 
necbt se p^ovede rovnopr&vnost i v liradeeh. 



97 

Kevyhnateln& potfeba jestj aby se kaid^mii vei^ejn^ma 
diPednfka nloiila co conditio sine qua non zndmost obojlho 
jazjka, nechf si ji2 ti^adaje v mtst^ pouze 6eskdm anebo 
ponze nemeck^m. Pri takov^m zi^lzeni ikol, jak^ jsme 
navrhli, bylo by beztoho vScI nemo2nou, aby ^lov6k v Ce- 
cb&ch rodil;f a vychovan^, kter^ m& dosti vzdeldnf aby 
zastdval n^jak^ vefejn^ ilfad, nebylmocen obojfbojazyka, 
^fmS tedy viecka obtlSnosC odpad^yd; co se pak ty6e 
antipathie naMch nSmeck^ch krajanft proti £estin^, jak& 
se rokn 1848 s mnohycb stran jevila, to nebyl bias nlme- 
€k^bo obyyatelstya v Cecb&ch, ale ponze n^kolika snrov;^ch 
zuHvcfi. N^vfm ostatne, pro6 by se nasi nemeStf krajand 
mSli zponzeti proti y^ci, kter& jim samym tak prosp^sna 
jest jako Cecbftm ; *) neboC kdyby NSmec bez zndmosti 
^efitiny mobl b^ti tirednikem, mnsel by se obmezovati na 
ponze nSmeck^ krajiny, kdeSto by tak^ jest^ mnsel yy- 
dr^oyati konknrenci s Cecby, ktefl nejson takoyf bl&zni, 
aby scbyalnS pohrdali n2ite6nymi v^domostmi. 

Pfi tifadecb okresnfcb bndi^ ysecko jedn&nf, ysecky 
protokoly arejstHky yjazyknobyyatelstva; je-li mlchan^, 
bndi2 jazykem kanceldfsk^m jazyk y^tsiny, jedn&nf pak 
se stranami fid se die jejich n&rodnosti. Pon^yadS pak 
ka2d^ tifednfk zay&z&n jest nmSti stejne dokonale jak 
^esky tak n^mecky, tfm poddna i moznost/ ie y obzyldst- 

') Mimf dobfe na pamgti, kterak po skoQdenych studifch 
pr4vnick^£h roku 1835 obr&tilo se ke mn^ nSkolik n^meckyeh 
kolegfl, kteri teprv ted videli, kterak jim bez zn&motti 6e§tiny 
zayrena cesta k tiradftm, se slzami y ocich na to zalujice, te 
nebyli ve stadiich pHdriovdni k u£eni se6esk^mujazyka, a ii- 
dajice mne ota laskavosf, abych jim dal n^jak6 navedenf, die 
kterefao by sami se cyi6iti mohli v cestin6, coz j4 milerid u6inil, 
€urdeda£ tgch ubohycb lituje. Tak zanedb^v&ni destiny ve sko- 
l&ch samym N^mcftm na dkodn bylo. 

M»l^. I. 7 



98 

nfcli pHpadech Ize sejednotlivcflm jen jeda^ i^e6i moca^m 
obr&titi V jazyka sv^m i na 6fad^, v nichi zavedeaa 
jedn&n( v jazyka jia^m, kdykoli toho pilad jejich potfeba 
vym&hd, coivsakmelo by platnos£ vMy jenom y^mine6noa. 
yysslch tifadech platf pak totdS, co jsme navrhli straa 
vikariatfi a konsistpH. Die toho viecky z&kony, viecka 
naHzenf a ozn&menl, kterd se t^kajl cel6 zemS, mnsejl 
b^ti vyd&v&ny v obojlm jazyka a kaidy text masf mlti 
platnosC origin&Ia. Gokoliv jenom na jednotliv^ Ufadf 
jde, mMe v2dy b^ti vydAno poaze y torn jazyka, jakf 
a toho tifada panige. 

Strany tifednlch novio maselo by se to drieti tak» 
aby poaze 6eskdtifady zav&zdny byly kodbfr&nf aoYin6e- 
sk^ch,, tif ady pak n^meck^ zase k odbfr&nf novio nSmeck^ch^ 

Aby pak se v zemi rovnopr&vnosf f&dnS mohla pro- 
v^sti, nechC se prlsn^ k toma hledf, aby dosavadnf 6esky 
neam^jicl tifednfci odstraneni byli, starsf toti^.na odpo« 
iinatl d&ni, ostatnf do jin;^ch zemf pfeloieni. To necht 
se vztahnje i na ostatni viecky tifady kromd politick^ch 
a sondnfch; mimo to masf se jim ddti pHsn^ naflzenf^ 
aby i&da6 ohl&Senf neb jakoakoli pablikaci nevyd&vali le6 
V oboa jazyclch, md-li nekoho zavazovati. PH nevykon&v&nf 
toho miie se kaSd^.pIatn^ ohraditi nev^domostf, tak ie 
viecka Skoda, kterd by t^ neb ond strand z toho po- 
Tst&vala, nesena masf b^ti od nedbaldho tHdn. 

Samo sebon se rozami, ie pfestanoa viecky trans* 
latary 6e8k6. Ostatnf co se t^^e speci&lnostf, tSch by se 
dalo mnoSstvl av^sti. My tato ' nemohli se do podrobnosti 
pastiti, a vytkli jsme toliko hlavnf n&kres toho systema^ 
podle kter^ho myslfme, ie rovnoprftvnosC prov^sti se masf, 
mit-li provedenf toto dosti 6initi slasnym a spravedliv^m 
2&dostem. 



porotnich sondech. 

Svobodn^m st&teni nazyv& se ten, ve kter^m vl&di 
ponech&no jen tolik moci, co nevyhnnteln^ potfebf jest 
k adr2enf politick^ho svazka, ostatnl pak moc jest pK 
ob£anstva. Rozezn&v&t se ye st&tn moc troji : zdkonoddmd^ 
v^konnd a soudni, Moc z&konod&moa provozovati mile 
n&rod T^hnadni s&m, ani2 proto masl stdt mfti igmn 
▼nithif pevQosti; neodvislost sondnictvi od*vUdy jedno- 
svom^ pova2oy&na jest od pr&vnlkfi za hlavnl ^st ob^an- 
sk^ svobody; zb:^v& tedy vl&d$ jedinft moc v^konn^ iili 
spr&va politicks, kteron nemftife d^liti s ndrodem. Jake 
moc z&koQod&rnon provozDje n&rod prostf edkem sn^mfl, do 
nichi po8fl& SY^ d&v^mfky^ rovn^2 tak provozaje sondni 
moc prosti^edkem porotnfch sondfi t^2 skrzc dUvimiky, 
Oboji pak d^je se vefejni. Rozdfl, kter^ jest mezi ob^ma 
tkstavy, totii sn^mem a porotoa, vyp];^& z v^ci sam^, 
pro6ei^ nechceme pfi nem d^le prodleti a pfejdeme ihned 
k toma, 6em prorrlnviti jsme sob€ nminili. 

ti^stav poroty z&leif tedy v torn, 2e nad vinon a ne- 
▼inoQ obi^alovaD;^cb ob6anii sondi maiov^ ze sam^ho pro- 
stiPedka jejich, d'Q.vemici ndrodn, povolanf k tomn pro 
BYon rozsafnosC a spravedlivosC z po6tn onech, jenS die 

7* 



100 

tstavy i z&konod&rnoa moc volenlm do snema provozigf, 
a ie sond takov^ kond se vefcjne, kde^to jinde sondi 
^fednici od vUdy astanovenf, a sice oby6ejne v sezenf 
tajn^m. ie k takovymto sond&m nemfiSe mlti n&rod velik6 
d&vSry, i kdyby byly jakkoli beztihoQnd, kaM;y^ uzn& ; 2ddn& 
tajnosf nenf k toma aby vzbazovala d&v^ra, coi obecn^ 
lidjevidobfepoi^ekadlem: „Go je septem, toje s^ertem;*' 
a nad to hfy§L n&rod zvykl^ povaSovati tifednlky ne* 
obmezen^ vUdy za sv^ 6hlavnf nepMtely. Zavedenfm 
poroty ostrafinje se oboji pfi^ioa k ned^veiPe v soady, 
coi platf vfibec o vsech pffpadech ndlezejicfch pod trestnf 
z&kon. A vsak i kdy^ tyto ndleSite podle podstaty^ roz- 
vrhneme, sbleddme pH ka^d^m jich drahu patrnou y^- 
hoda soadS porotnich nad soady ilfednick^. 

Pf estnpky, kter^ podlehaji ve sUtn trestnim z^konftm. 
jsou hlavne spftsobu dvojlho: bud! 6ell proii bezpeSnosti 
0tdtu neho ]pToti bezpednosti jeho obdan^i 'y onyno nazyvtoe 
politick^, tytii prost^ pfestupky ueb zlo6iay. Pfipoliti- 
ck;^ch pfestupclch jest vldda stranon, ponSvadi^ ony Self 
jedin^ proti nl, 2ddn& strana ale podle spcavedlnosti nem& 
byti soudcem ve vlastni pH, proto^ ve svobodn^m std.ta 
nemft^e iidnf politick;^ provinilec souzen bytl od org^nft 
stAlnlch anebo lidf od vl4dy zAvislyeb. V takov^ch pH- 
padech jest sond porotnf silnou. hradbou svobody proti 
vselikym titokiim mod, kter4 by ji obmezovati chtela. 
Jeho v^roky pak jsou spola neomylnd projevy obecn^ho 
sm;^slenl, neomylnejil ne^Ii projevy jen2 dSJi se tiskem, 
ponevad2 vychAzejf bezprostredae od dfiv^rnfkfl t^ Sisti 
n&rodu, kterd jest v tipln^m pozlvAni politickych pr^v, 
kdeXto projevy tiskem zprostfedkovand pfe6asto .vychAzejI 
od osob k toma v 2ddn^m spiisobu nepovolanych. M&€ 
tedy vldda z vyroku porotnich, kter6 se stdvajl v politi- 



101 

ck^ch pfech, tu vyhodu, ie z nich poznati mA2e pravtf 
8m;^sleQf ndroda; spola pak nastAvd jf i povinnosf, sm;^- 
ileni tak projevovan^ho 8ob6 vslmati a podle n^ho se 
ffditi, nebpt jenom tak mMe vyhovovati potfebdm 6aso- 
y^m a Qdr^ovati se na cest^ roznmn^ho pokrokn. 

PH sprost^cdi pfestupclch a zloMnech jest tifednl 
sendee v rozhodov&nl nad vineu vneb nevinnosti obiSalova- 
n^ho poQk&z&ii ponze na paragraf trestnlho z&kona. Avsak 
ikduf, hyt sebe v;^born$j§l z&kon nenl co dllo lidskd tak 
dokonalj' a neomyln;^, aby se nedal mysliti pffpad, v kterto 
by pflsnd rozbodnatl die paragrafu bylo ukHvdSnlm •, a za- 
jistd i nejspravedlivejsl krimindlnf sendee pfich^zl n^kdy 
do rozpakfi, ye ktery'ch svedomi jeho osvobozuje obJalova- 
n^ho ed viny, an zatim povinnosf jeho, drieti se pffsnS 
z&kona, jej odsnztye. Y takov^ pflpadnosti ale jest 2iv^ 
SY^domi sprayedliv^jsl sendee neili mrtvd pismena zdkonn. 
Send porotnf V takov^ rozpaky pfijlti nemflie, nebdf 
porotnlk jest v&zdn toliko sv;^m svedomfm, a cit jeho 
1^0 spravedlnost a slnsnost nahradf v poehybn^m pfipadn 
nedostate^nost z&konn. Stane-li se pak, ie yfrok poroty 
zjevnS .6elf proti jasn5 vysloven^mn a ur6it^mn smyslu 
zAkona, ba opaknjeli se podobn;^ v^rok Vlcekrdte, pak 
jest to patrn^ zndmka, ie ustanovenl z&kona se nesrovn^vd 
8 dnchem 5asn a iQ potfebl jej opraviti. Abychom to 
vysv^tlili pHkladem, dejme tomn, ie by na n^jak;f pfc- 
Btnpek nstanoven byl z&konem nepfimefen^ pffsny trest. 
Eteraksezachov&porota V takov^mpHpadn? Mdme za to, 
ie kdyi i vina bb^alovan^ho patrna bnde, send porotnf 
T^tif zfetel bnde miti k okolnostem ji zmirdujiclm a £a- 
Bt^ji za nevinn^ho jej prohl&sl, nelli v pHpadech takov^ch, 
kde vina a trest jsou vice sob6 pfimSfeny. Ukaznjef 
to zknsenosf y zemlch, ve kter^ch tistav porotnfch sondii 



102 

d&TQo jest zaveden. Tedy i ve pfech nepolitick^ch jsoa 
vyroky porotni hodny vefejn^ pozornosti, ponSvadi prak- 
ticky akazigi vady trestnfch zdkon&. 

Jako svobodn^ tisk jest theoretickou konirolou z^kono- 
d&ratvi a st4tnf zpr&vy, tak jest tistav poroty pratickou 
jich konirolou : moc soadnf, provozov&na od ndroda, jest 
2ivoa kritikon mod z&koQod&rnd a v:^koQii6. Toto jest 
prav^ a veledfileiit^ v^znam poroty. 

Podotkneme into jeste ueco o sestavenf poroty. Pova- 
2igeme-li moc z&konod&rni a soudni za tako?^, jichil 
provozoT&nf zftstaveno jest n^odn, on6 totii volenfm 
poslancft do snSma, t6to ti6astnenfm se v porote; pova- 
2i^eme-li d&le porota za kontrola z&konoddrstvl ; av&2fme-li 
naproti toma, ie v 2&dn6m stdta nenf a nemil2e hfti 
▼eikerenstvo ndroda ti^astn^m viech politick^ch pr&v, dili 
jin^m slovem, ie vsnde masf pH torn byti nSjak^ censas 
(ji2 vyloa£eni Sensk^ho pohlavf a nedospSl^ *ml&de£e jest 
census): masfme pHjiti k toma v^sledka, ie provozov&nf 
mod sondnf nemftie ptin&le2eti iMn6 jind tfidS ob6anft 
ne21i t^, kter& provozaje moc z&konod&rnf, uemajf-li vzni- 
knoati z toho nes5lsln6 zmatky, £ili jinak, 2e pro porota 
masf platit tfi census, jak^ je pfedeps&n pro voIi6e do 
snemu. Kontrola nemA2e nikdy b^ti vykon&v&na od jin^ch 
interesentfl, neSli kterym n&le^f ustanovov&nf t^ch, jen2 
majf kontrole byti podrobeni. 

Ze vseho ale, co tnto povSd^no, jasn§ vysvItA, 2e bez 
poroty nenf i&dji6 opraydovd svobody. 



kolkidi na literirni plady a iMiiriaarsk^ch^ 

kaneieh. 

Glov^k ystnp^jicf do st&tniho spolka odffk& se jist^ 
2&sti sv^ch pr&v, kteronvzoese na st&t, za6e2 tento pH- 
' jlm& na sebe povinnosti chr&niti jej pfi ostatnfch jema 
pozAstal^ch pr&yech. 

y pr&vech sam^ch £infme rozdll mezi pr&vy pft- 
roxenpmi a nabytpmu Prdvo pHrozend jest ono, kterd 
poch&zf z podstaty lidskd a zAle^f ve svobodS, vykon&vati 
vieeko co vede k dosa^enl il6elfl dlovSck^ch. Pr&vo pH- 
rozen^ nem& 2ddn^o konkretnfho pf edmSta, ono se vzta- 
hnje ponze na kon&nl. Prilvo zas nabyt^ jest takov^, 
kter^ ra& z&klad svdj v Sinnosti lidsk^; ponSvadS pak 
lidak6 (innost jen tenkrdte mftie byti plodn&» kdy2 jest 
obr&cena k jist^ma konkretnlmn pfedmSta, tedy pr&vo 
nabytd v2dycky se yztahiye na takov^ pfedmet. Slovem 
pr&vo pHrozen^ jest wo&oda, pr&vo nabyt^jest vhistnictvi, 
Ea2dt ob6an tedy jestpovinen, obStovati st&tnfma ti£ela 
^tka sYObody iylastnictvf sy6ho. Toto posledQfd^'e se 
ody&dSnfm danf. 

Vidoace tak, z 6eho poch&zl pro ob6ana poyinnost 
ko placenf danf, bademe t^2 moci posoaditi, jak dalece 



104 

8&h& pr&vo st&tn k jich akl&d&nf. Dang se vztahnjf k vlast- 
nictvi, xns^i tedy vyblr&ny b^ti z jmSnl, ponSvadi ale jmenS 
^lov^ka nez&leM pouze v z&sobe nabytjch 8tatk&, anii^ 
y^dycky mo^iiio jest velikosC t^to z&soby die sknte^nosti 
vySetHti, masejf b^ti nepffrnd m^Htka k ocefiov&nf nd^fho 
jminf. Takov& m^Htka jsou: spflsob nab^v&nl a spftaob- 
niiv&id jeho, fiili jin^mi slovy: prdce a Strata. Kdo vie 
pracQJe, vyd^lA vie, a kdo vie utr&ef, mnsl mlti z £eho, 
tedy daii zpr&ce a daii z titraty v2dycky vlastnd dotkne 
se jm^nf ob^ana. A kter&koliv dai^ nedd se av^sti v z&- 
kladd sv6m na jedno z toho trojlho, badf pffmo na jm^i 
sam^, anebo na pr&ci neb Strata, ta jest^ nespravedliv^. 
Tak na pf. daii z hlavy jest nejv^tii nespravedlivost a bar- 
barstvf, pon^vadz se ukl&dd na 2ivobytl lidsk^. M&2et 
sice tak6 danemi obmezovdna b^ti svoboda stdtnfho ob6ana» 
tak 2e za vykon&v&nl jist^eh pr&v nloiien jest plat, ale to 
se miii^e t^kati ponze pr&v zadateln^ch, kterd ma ne- 
nkl&dajf spola povinnosf, jak to 6inf pr^va nezadateln&, ^) 
a pak ndleif takovd dafi do kategorie tltrat, na pf. dan 
z provozov&nf hudby. Prdvo nezadateln^ nikdy nesmf 
obmezov&no byti danl, pon^vadi by tim stdt netoliko meze 
pr&va sv^ho pfekra6oval, sdhaje na n^eo, nad i.iml ma 
niiddn& moc nenfdina, n;^br2 i pfek&2el ob6anftm a vy- 
kon&v&nf jich povinnosti. 

Die spftsobn, jak;^m se vybirajf, dell se dan^ na dv^, 
prim4 a neprime, PHm^ dane osobne vyhledAvjgl povin- 
nbvandho, zavazajfce ho ke slo2enl snmy jema aloi^en^ 
V ar£ity ^as na vyk&zan^m mlst^; nepHm^ danS, kterd 

') Tak m&me zajist^ netoliko prdvo, n^br£ i povinnost 
i^va bj^ti, Yzd^Uvati se a t. d., a tato povinnost £inl pr^ro 
takoY^ nezadatelnym, pon^vad2 bychom sejeho sadinim she- 
still povinnosti sobS oloien^. 



105 

86 yeskrze vztahnjf na titratn, skr^vaji se v tri^nf cene 
zbo2f, a potf eb^jlce pfi odvdd^nf prostrednlka mezi sUtem 
a povinnovan^m necMvaji se od toholo die jeho libosti 
vyhled&vati. Mezi danS pflm6 n&Leii: da&grantovnf, daft 
z v^d^Ika, dad z komlna, z konl a t. d. ; mezi nepffmd 
n&le2€ji : clo, daii potravnf, kolek a j. 

N&m tuto ^initi jest toliko s tfmto poslednfm. Kolek 
jest forma daaf, kterd snadn^ji neilijak&koliv jin& miii^e 
se t^kati vseho, itak^ se t^k&. Pokad sevztahaje ponze 
na prdci, nebo na jm^nf neb titrata, m& k nf st&t pr&vo, 
tak jako ke kaid^ jin^ forin^ danl vztahajfclch se na 
tyto .pfedm^ty. Nikdo zajist^ nebnde za nespravedliv^ 
pova^ovati, kdyi^ stdt akl&dd. kolek na vysvSd^enl, nebot 
tato slon^i k materi^lnfmn prospecha tobo, komn jsoa 
dina; y t^ pHpadnosti jest kolek danl na pr&ci, a kdyi 
jenom jest mfrn;^, nikdo se jlm nebnde cftit pf ili§ obtl^e- 
nym. Proti kolkn, kter^ se uklddd listindm t^kajfcim se 
pfendSenf jm^nf od jedn^ osoby na drnhon, tlm mdn& 
bade kdo n^ca namftati, a tato vyloba snadno i rMase^ 
o^elf; naprosto pak neslnsn^ byla by stl2nos( na kolek 
takovy, ktery se nkl&d& na v^ci zbyte^n^, ponze k rozkos- 
nictyi sloo^icf, n pf . na karty. Toto json pfiklady, kde kolek 
dotfk& se pr&ce, jm^nf a litraty, a ve viecb t^ch pf ipadeck 
masfme zavedenf jeho, stalo-li se jen s roznmem, schva^ 
lovati jakoSto velmi laciuy a pobodln^ sp&sob yybfr^nl danf^ 

Ale pr&vg tato pofaodlnosC byla pfl6inoa, 2e se kolek 
rozSlHl i na v^ci, kter^ podle iddn^ho rozama ani pr&va 
danim podrobeny b^ti nemohoo, co2 stalo se die star^ 
z&sady finan£ni:br&ti tarn kde jest nejsnadn^ji. Taknlo2en 
kolek i plodfim dacha, jmenovitS kalend&Hm anovinto^ 
Takovoa dafi prohl&siti masfme bez ost^ch&nf za ne- 
spravedlivoa, pon^vadi^ aloSena jest na poa6ov&nf lida. 



106 

Pfednf a hlavni povinnostf ka2ddho jednotlivce jest 
fim^f ovati k nskateinSnl toho povol&nf, kter^ ma vyk&z&no 
Jest jako^to £lov^ka. Sada tato nepotfebcye teprv dAkazti, 
nehot jest sama sobS jasQ& a z nf vyplyvaji v^ecky 
zvl&stni povinaosti ^lov^ka. Nejdi^eji pak s nf spojena 
jest poYinnosC 61ov^ka, vzd^l&vati se v kaSd^m ohleda, 
i jest tedy 61o?Sk mravn^ve 8?edomI sv^mzayftzAn, hie- 
dati vsemo2n^ho poa6eiil. Tato povinnosf jest ale spoln 
i nejvStilm pr&vem jeho, pr&vem nezadat^ln^m, jeni ne- 
miie 2&da^m positivnfm nstanovenfm ojmy trpdfi. St&t 
netoliko ie zav&zanjest, chr&niti obianypH plnosti aee- 
losti toho to jejich prdva, on masf nad to za tikol sobS 
postaviti, aby vypliiov&nf tdpovinnosti obdanftm como2n& 
iisnadiioval a jim viemoznon pfile2itost ke vzd^l&v&nf se 
poskytoval. Nejedno z&konod&rstvl ^fejmS nznalo a v^- 
slovnS vyfklo, 2e st&t povinen jest obfianftm ndelovati 
vychov&nf, a tato povinnost plyne z toho, ie lid6 ne- 
vstonpili V st&tnf spolky ponze ajedin6 proto, aby nabyli 
bezpe^nejsf ochrany sv^ svobody a s?^ho jm^nf, nybr2 
hlavnd proto, aby toho, 6ehojednotliv^m sil&m dosfcine- 
moi^Bo, totii askntein^ni povol&ni 6Ioy^ck^ho, snadniji 
a rychleji doch&zeli spole6nym snaienfm a vz^'emnoa po- 
mocf. Bezpe6nost svobody ajmSnf jest jenom jeden zpro- 
stfedkft k. tomato vzneien^ma clli. Proto zakl&d& a vy- 
•dr2aje st&t ikoly a vzd^lavacf Astavy vselik^ho draha, 
proto pHdrSaje mladd pokoledf kjich ndvitSvS, proto add- 
laje chad;fm 2&kftm vya^ov&nf zdarma. 

Ale vzdSldvdnf £loy6ka nepi^estane yystoapenim ze 
ikoly, ano cel;^ 2ivot jest ma i^koloa, ye kter6 se kaid^m 
4nem pHo^aje no?;^m vecem a neast&le rozs&hlejifch y$- 
4omoBtf a y^tSf zkasenosti nab^vA. Podporaje-li ale st&t 
yychov&nf ml&de2e, kterak milie pfek&2eti ds^lifma se 



107 

TzdSUvdnf dosp^l^ch ob^anft? A takovoa pfek&ikoa jest 

daii na spisy, jeni roz$if aji mezi lidem niiiein6 v^domosti. 

Viibec-b' jii takovi daii jest nespravedlivA, pon^vadi ob- 

mezaje ^lov^ka v nezadateln^m jeho prAvn, znesnadftige 

urn yykon&v&nfByat^jehopovinnosti apfek&2ky ma klade 

na cest^ k askute^nenf sv^ho povol&nf: tim vice st&v& 

86 nespravedlivon, t^k4-li se tHdj obdanft takovd, kter& 

beztoho m& mdnS prostfedkA k sv^ma vzd^l&v&nf a kterd 

by se tedj splse v n^m pom&hati nei^li pfek&i^eti m§lo. 

Nar&21me tIm na kalend&f e. Kdo 6erp& pon6enI sv^ z kalen- 

d&M? Na v^tsim dlle ona tffda obyvatelstva, kter& nej* 

nfie stojf na stnpnfch spoleiensk;^ch, kter^ nepHstapny 

J son jin^ prostfedky vzdSlavacf, kter^ skolnf vyaiov&nf 

pro chadoba nd^lnje se zdarma. A t^ tfld^ zdrai^tge se 

jediniS, k toma jeitS dosti skrovnd a chad^ poa6ov&nf» 

po kter^m se shdnf, nklAd&nlm kolka na kalend&fe, an 

Tzd^layacl spisy vyssiho drnhn, slonifcf tffdto z&mo2n^j- 

ifm, bez takov^ dan^ zAst&vajI ! Co by se f eklo o finan£- 

nikoYi, kter^ by potravnl dafi obmezil ponze na takov^ 

potfeby, od nich2 v^hradn^ nejchndsf tffda jest 2iya, na 

•ehl^b a na zemSata, ostatnf pak viecky drnhy potrav, jichi 

Bobd jenom z&mo2noj§f opatHti mohon, poplatka zprostil? 

Tak a nejin&£e jest i s kolkem kalend&fj^k^m. 

Co se ty6e kolku na noviny, ten netoliko 2e jest 
^m V BobS nespravedlivj', on jest i nepolitick^ a st&ta 
ikodny. Pova2ajeme>li £lov^ka co stdtnfho ob^ana, jak^ho 
medle pon^enl jest ma nejvice potiPebf? Zajist^ poa6eni 
politickdho, kter6 by ho sezn&milo s prdvy a povinnostmi 
Jeho ob£ansk;^mi, sevnitfnlm stavem vlasti a postavenim 
jejfm kdzlm stfttfim^ sbShem nd&lostf sv§tOY:^ch a pflso- 
benfmjejichnavlasC, s potiPebami £asov^i a sprostfedky 
kjich vyhoT^nf, smaSi v^hlasnjp^mi a obratn;^mi ve veiFej- 






108 

n;^ch spr&v&ch, jen2 zaslahnjl dftvera obecenstva, i s mno2- 
stvlm jin^ch veci, kterd se t^kajf stdta a prosp^cha obeo 
n^bo blaha. Yidlme to ve vsech zemfch) jak velik^m ne- 
it^sUm jest politicks nedosp^losC lida, kter^, kdyz se 
jedn& reformy, 2dd& aemo2ao8ti, a kdyi se 2&dost 
takov& nevyplni, n&silng podvracnje z&klady a slonpy 
vefejn^ho pof&dka. Je-li ka pokojn^ma pokroku politi- 
ck^ma potfebf s jedn^ strany poctivosti a dobr^ ville 
vl&dy, s drnh^ strany nem^n^ potfeb! k toma jest nale2it6 
osvlcenosti lidn, aby tamto nestala se 2&dQ& chyba, tnta 
Sddnd p^en&hlenost. Odkad ale mMe ob6an snadn^ji v&* 
2iti pon^enl o vSech t^ch vicecb, kter^ jsme svrcha vypo- 
£tli, jakoito D&le2ejlcl ke vzd^l&nf politick^mn, neili pr&v$ 
z novin, kterd se v^hradnS jimi obfraji ao'vSechdAle^t^ch 
ot&zk&ch Sasovychjednajfl Aby ale ka2d:fob5aQ co mo2n& 
d&kladnS politicky se vzdSlal, na torn mast b^t stdta jii Ye 
▼lastnfm jeho interesn z^IeSeno, pro6e2 m^l by st&t vzd^l&v&nl 
takovd nsnadfiovati a podporovati, ne ale je st^2ovati a jema 
pil^ek&leti. Eolek na noviny jest dan na politicks vzdS- 
l&v&ni lida, a co takov& odporige interesn stdtnlmn. Na* 
BtaneC ta povinnosf sn^mflm (a2 n^jak^ bndou), opfiti se 
proti takovd nespravedliv^ a skodliv^ dani. 

6ekne snad mnob^, ie cinime pfllis mnoho hlaka 
o v^ci nepatrn^; avSak nenf ta v^c tak nepatrnd jak se 
nd oko zdd, nebof kde se ar&21 princip spravedlnosti, 
tarn nelze pFedvfdati konce nAsledkfl, a kdy2 se zavede 
nespravedlivos^ jedna, zda2 Idkav^ pHklad nevede k zav&- 
diSnl jin^ch? Ani2 pakna tn n&mftkn Mdn6 v&hy neklademe, 
kter4 se odvoUvA na jind zemS a uvAdI pflklady st&tft 
svobodn^ch, kde noviny t6i kolkiim podlehajl. Na to 
odpovldAme, ie to, co vprincipu azAkladu nespravedliv6 
jest, nestane se spravedliv^jSim, kdy2 to i jinde misto' 



109 

1D& nei n n&s, a ie neslasno odvol&vati se na ipatnj^ 
pHklad. 

Jin& pfek42ka politick^ho vzd^I&T&ni lidn prostfedkem 
novln json kauce uloiea^ jich vydavatelftm. JestliSe kolek 
tf2i toho, kdo poa^enf hled^, tak SedrazesobS musi ka- 
povati, ^eho by se mn mSlo dost&vati zdarma — pf iek&f eji 
kance tern, kteH ^ftf povol&n! nd^lovati takovd pon6enf. 
Eaace nezdrai^QJl noviny, jak to £inf kolek, onyjenpo£et 
obmezajf. Zastavateld kancf rozamajf takto: n^djhj 
volno bylo kaid^ma beze vsf garancie svdho poctiv^o 
fim^slenf n&rodn za u6itele vpolitice se navrhdvati, brzo 
by k tomn do^o, ie by velk& 6&s€ novin&fstvi dostala 
fie do rakoa lidem, ktefl nemajtce co ztratiti rozsifovali 
by mezi lidem z&sady obecn^mn pofddkn ikodllv^ a ve- 
doacf pflmo ku piFevrattim, z nichS nikoli n&rod, nybrj Jen 
on! sami by kofistili; ano jest se ob&vati aby hanebn^ 
^naSenf jejich ne6elilo i proti vlastnictvi a sprost^ lid 
jeSte vice se nenakazil pfevr4cen;^in ii6enfm komnni- 
8tick;^m, kterdi^to v naSich 6asech beztoho bohaiSel a£ 
pfflis jist6 tftdy spole^enstva proniklo. Pfi kanclch ne- 
Ize se ob&vati takov^ho nebezpe^enstvf, nebot ten, kdo 
filoM kanci, masl mlti Jm^nl, a kdo m& jm^nl, nebnde 
bov^ti tendencfm jemn nebezpe£n^m. Eancemi zamezf 
se pflsobenf jenom t^m stranto, kterd json ka2d^ spole£- 
nosti, kaM^mn pof&dkn nebezpe5n^ ; jin^ strany politick^ 
tfm ni6eho netrpf, ani2 tfm njma se d^je liter&rnfm kapa- 
€it^m. Zdle^f li sknte6n$ nekter^ politicks strand na torn, 
aby m^la svfij org&n, tot i kdyby sejednotlivy podnikfttel 
ze speknlace nenasel, snadno se2efle potfebnon kanci, 
ovSem pak bade hled^t zfskati sob^ co mo2n& nejv;^te6n^j§f 
liter&rnf sfly, tak ie jenom m^n^ schopn^ kapacity pro- 
padnou, jichS nenf co il^eleti. Je 11 ale nSkter& strana 



110 

aama v sobS tak slabd, ie nedovede sehnati kanci na zvldstnl 
org&o, jest to jenom dftkazem, 2e jest nepatrnos meniinou 
y n&rodn, a takov& m& povinnosf podrobiti se vetSin^.*^ 
Majft tyto dftvody na pohled jakonsi zd&nlivosf pravdy 
pro sebe, pHbliisfm viak ohled&nl kritiky nevydril. PH- 
pouStfme, ie kdyby nebylo kaocf na noviny, mohly by 
▼edle dobr^ch £asopisft povstati i takov^, kterd by obecn^ 
lid blndn^m a nebezpe^n^ spftsobem zav&d^ly, ale pH 
torn jests nevidfme iAdn^bo hebezpe£enstvl pro veFejn^ 
poiP&dek. Pominonce i to, 2e takov^ bind igfmati se mMe 
jenom v lidn, jehoi roznmoT^ yzdlUnl 6myslnS zanedb&na 
jest, kdeito pak pH£ina toho jinde le21, namitneme na- 
proti tomn jen dvojf. M&-li bladnd nSenf svoboda ve- 
Kjnd vystapovati/ m& tat^2 svoboda takd a£enf prav^, 
a kdo by pocbybovati chtSl o yf t^zstvi pravdy nad 
121, mnsil by tiplnS zonfati nad 5lovS£enstvem. Zadmh^ 
jest proti zneuMv&nf tiskn z^on, kter^ stihi trestem 
vse, CO by st^ta bylo nebezpein^. Go d&le toho se 
t^Se, ie pK kancfch na noviny jenom ony slab^ a ne- 
£etn^ strany i:gmy trpf, kterd nemohoa kanci sehnati, 
ponkazQjeme na to, Semn sknteSnosC a£l: ie ka2d& nov& 
pravda hfy& z po^&tkn jen od mal^ho po6tn lidf azn&- 
v&na a teprv ponen&hla ke vieobecn^ platnosti se prodfHL 
YezmSme sobd pfiklad ze sebe 8am;^ch. Na jak velik;^ 
po5et ti6astnlkfi obmezovalo se asi ndrodnf snai^enl pfed 
tficeti nebo dokonce pfed 6tyryceti lety ? ano opanovalo-lii 
i nynl n&rodni osvSdomSni opravdovon vStsinn naseho 
nAroda? Kdyby byla revolnce rakouskA vypnkla roku 1828 
anebo dokonce 1818, by la by tak^ za prvnf jejl z&sadn 
pfijala jednosvornd idea rovnoprAvnosti ? a kdyby i byla 
pKjata byla, zdalii^ by se uskate6neni jeji nebylo potkalo 
B desetkrAt tak fietn^mi pf ek&ikami , jako s kter^mi 



Ill 

jeitd z&pasiti mnsf? Protopak, Semensina jest meosinoa, 
nemftie b^ zten£ovi.na ve sv^m pr&vn svobodn^ho slova. 
Ostatad nikdo npfrati nemft^e, ie okl&d&nf kancl napoli-^ 
tdckd 6asopi8y tvoH z aovin&fstvi m^n^ aeb vice monopol 
n^kolika z&moinejslch nakladatelfl, jimS pH obmezeni kon- 
knrence literirnf kapacity z nonze i proti lepsfma pfe- 
Bv£d6enl nnceni jqpa se zaprodati. 

Z toho, CO j^sme tnto pov^d^li, ka2d^ vidl, 2e v prin- 
dpn jsme proti kaacfm na noviny. Pon^vadi ale n n&s 
z&koim^ nvedeny json a nelze se naditi, 2e by vl&da tak 
snadno od nich npastila» nebnde zbytefino nk&zati» kdyi 
ji2 bez nich obejfti se nelze, jak by ta ?Sc pHm^fen^ji 
mohla byti za?edena. 

§ 13. tfetfho oddllo tiskov^ho z&kona znf takto: 
„Za kaid^ periodick^ tiit^ni^ spis, ktezt tfeba jen co 
vedlejifv^cf obiri se dennfmi ad&lostmi politick^mi, mlnvl 
politickjfch, n&bo^ensk;f ch aneb soci&nlch otdzk&chaneb 
vAbec politick^ho obsahn jest, mnsi pfedepsan& kance 
sloiena b^ti. — I jin6 periodick^ tist^n^ spisy podrobeny 
json kaoci, jak mile pro svAj obsah anebo pro pf estonpenf 
tohoto patentn odsonzeny json od sondn. — Rozhodnntf» 
zdali n^kter^ paiodijck;^ spis povinen sloSiti kanci, n&- 
le2f, kdyi se tomn odpor klade, n&m^stkovi kornnnl zem^, 
pH odvoUnf pak nejvyiifmn policejnfmn tlfadn." 

Pfflii rozsdhl^ smysl tohoto paragrafa die na$eho 
mfnSnf daleko pfevjsnje tiiel kance, kter;^ neni i&dnf 
jin;f neSli pfedejiti skodliv^ a nebezpeSu^ pftsobenf na 
lid. Ponh;fnii zpr&vami z politick^ho d^jiit^ sv^ta, po- 
d&van^mi beze viech v^kladii a dvah, nenakazf se sm^* 
ilenl lidn, a v torn ohledn sta£( trest na 6mysln^ roz- 
iifov&nf nepravdiv^ch zpr&v k nvarov&nf se vseho zby- 
te5n^ho znepokojov&nf a pobnfov&nf mysli. Ostata^ ned&> 



112 

-se ani pfisn^ nstanoviti, jak& ad^ost jest politick& ajak& 
ne, ano miie se st&ti, 2e tat62 ad&lost jednon se nk&ie 
ye sv^tle politick^m a podrnh^ ye sy^tle nepolitick^m. 
Dejme toma, 2e panoynik nebo ministr n^ak^ n^kam 
na cesta se yyd^^ nileii to mezi politick^ anebo ne- 
politick^ nd&losti ? Podle okolnostf a t!i6ela cesty mftie to 
nileieti do jedn^ i drah6 kategorie, £asto ale nemoino 
^ni rozhodnoati y torn, kdy2 tfeba ani ^kolnosti ani tiel 
zn&my nejson. A takoyj^ch pflpadft mtie byti mnoistyf, 
coS^ jenom pffleSitosi! zayd&y& k tyr&nf 6a3opisft nepoliti- 
<;k^ch, kdyi pfin&Sejf podobn6 zprftyy. Zase jsou jin6 
politick^ nd&losti tak rozsd,hl^ zajfmayosti , tak yelik6 
diileSitosti, tak radostn^ho obsahu proyesker6 ob6anstyo, 
ie tSi^ko jest £initi monopol z jich roz§if oyd.nl, ano 2e 
s&m obsah jejich 2&dd co mo2p6fao rozfald^enf. Takoy^ 
nd&losti jsoQ : smr£ mocn&fe, narozenf d^di£e trfinn, yelikd 
n$jak6 yft^zstvl, nzayi^enf mfra nebo prosp^in^ n^jak^ 
smlonyy s cizf mocnostf, a jin^ch podobn^ch mnobo. Kdo 
bade br&niti, aby takov^ veled&lezit^ politicks zpr^yy 
nerozhlasoyaly se t6i skrze ^asopisy nepplitick^ ? My yzta- 
hem na podd.y&ni ponh^ch politickych zpr&y nepoyainjeme 
.kance za nic jin^ho, neiW za nzda lidsk^ zySdayosti za- 
^^senoQ a za pfiyod a podpora nesprayedliy^ho monopoln. 
Jinak jest s novinami, kterd dennf nd&losti politick^ 
-ve smyslu jist^ strany yykUdajl a 6ten&f8tyo pro sy6 
pfesy^d^enl a sy6 politick^ tendence zfskati nsilnji. Zde 
Jedind jsou kaace, kdy2 ni bez nicb b^ti nelze, na sy^m 
mfst^ a pfekdSeji.nejm^n^, pon^vadi ta strana, y jejlm2 
interesu noviny yychizejf, yyhleddvi jimi syfij prospSch, 
pH 5em2 st&t yidy mfii^e se ob&yati, aby tento strannick^ 
prosp^ch nepH6il se prospScha yseobecndmn, za6e2 m& 
kance podati garancii. 



113 

Fodobn^ jako s obsahem politickjfm jest i s ot&z- 
kami ndboiensk^mi a socidlDinii. Go vsecko nedft se v pojem 
ten zahrnont' pH neordtosti zAkona! A skute^n^ po- 
flkytovala tato lapa^ka v minnldm devltiJetf libovolnosti 
policejnf sirok^fao pole. Nenit ^asopisn, kter^ by pH 
n&lezite iirok^m vykladu tecbto pojmfli nedal se zabrBoati 
mezi tako?^, kter6 json podrobeny kanci. 

Co se tj6e vysokosti kance, o torn nstanovnje §. 14 
Uihoi oddiln tiskov^ho z&kona takto : ^Kaace obu&si pro 
periodick^ tiiit^nd spisy, kter6 vycb&zejl vinlstech svfce 
neili 60.000 obyvatellch anebo v obvodn dvoa mil okolo 
nich, 10.000 zl. ve stffbfe, ve vsech astatnich mistech 
5000 zl. stf., pro periodick^ spisy, kterd m^ne nei tfi- 
kr&te za tyden vycb&zejl, pokl&d4 se jen polovi^ka 16 
Sumy jakoito kance." 

Tento paragraf patmd otomsveddi, sjakoazb^2nosti 
a povrchnostf pracov&ny byly z&kony a naf Izeni Bacbova 
samovl&dn^ho ministerstva. Stanoviti v t^to vici stejn^ 
pravidlo pro celoa moBarcbii, jestv^c nanejvyse nespra-* 
vedliv^. Opomljejlce toho, ie poi^et oby\atelstva sAm 
sebon neni 2&doym prav^m mefidlem politicks diileiitosti 
n^kter^bo mlsta (a o takovon dAleiitost se zde blavnd 
jedii&), poukazigeme na rozdiluosf z&mo2aosti a na roz- 
li^ny stnpefi politicks probnzenosti lida v rozli^o^Gh pro- 
vinciich, i m&me za to, 2e pray^ vyrovn^nl t^ v^ci je« 
nom tenkr&t st4ti se mnie, kdyi vl&da, astanovfc n^jak6 
minimam kaace, vym^fenl jejipro rozli^nd zeme zanechA 
jcjjich sn^mflm. 



I ru a ^"^ ^^ m M' > r'>r' >i ~w~^ ~ir"M~ r 



Mal^. I. 8 



politickem Tychovini mUdeze ft skulach* 

Ghce-li mft st&t pof&dn^ obfiany, masf je sobS vy- 
chovat. dAle^itosti ikoliiiho vychov&v&nf byla by zde 
zbyte6a& v^c mla\riti, kaid^ tfeba 6^ste£n6 zanedb&nf 
y torn ohleda m4 nepfehledn^ t\& n&sledky. Jak^ lid 
chceme miti, k toma jej masime vdsti. Nynf iijeme chv&la 
Bohn ji2 podrah^ ve st&ta konstitaSafm, kolik&t& 6&s€ 
lidaale inynlvico jest konstitace? Pod absolatnf vl&doii 
nebyla poti^ebf, aby obecn^ 61oy^k o takov^ch v^cech (eho 
vIdSl, ta 2&dala jenom poslasn^ poddaa^, a nikoli? a^ea^. 
lidi. YlMa absolatnf myslila a jedaala za n&rod, kter^ 
musel ml6ky a trp61ivS sn&seti takov^ pora6eiistvf. Nynf 
jest jinak, nynf m& n&rod jedaati s&m za sebe, a k tomn 
potfebl, aby znal 8v6 postavenf, sv& pr&va a s?^ povin- 
nosti, 6iU slovem aby m^l politick^ vzdSI&nf. Kam ne- 
dostatek politickdho vzd^l&nf vede pfi propfij6en6 svobodS, 
tobo n&m trachliv^ d&kaz dal zmatkfiploy rok. 1848. 

Pravda 2e odtSchdob, blavn^ prostf edkem mnoh^ch 
zknienostl, dilem i roz§ifen^jsfm pfisobenfm literatary,' 
jmenovitS periodick^, lid obecn^ nabyl mnobych v^do- 



115 

mostf jiehi d.ffve nemel, i poznal nov^ Mvot, 2ivot po* 
litickt; to viecko ale jeit^ nemA2e se nazvati prav^ 
vzdSl&Qfm, nebot jednak tjt6i v^ci, co jednomu rozam 
.otevfelj, drah^ma jej popletly, jednak patra§ vidlme, ie 
Jestd velik'& 6&8t lida fidl se v politick^m phleda vice 
jak;^si pHrozen^m pudem a bezd^^n^m taktem, ne21i 
osvSdom^l^m pfesvSd^eofm. Vzd^l&y&ni, md-li m^nS schop- 
n^mn prospesnd b^ti, dtti se mnsf systematicky a podle 
\pl&na. Z tofao patrnS vypl;^y&, jak velik;^ prospSdi by 
to byl pro st&t» kdyby ji2 ve skolach bylo postarftno 
o politicks vzd^Uv&nl bndpnelch svobodn^ch obianft. 

Ta v^c vidi se mi b^ti tak dftleiiton, ie za svoa 
poYinnost po?ainji avefejoiti onf sv^ mfn^nf, pHpomfnaje 
toliko, 2e n&vrh zde a^ia^nj" nepovainji nikoli snad ji2 
za dokonaly, nybri poaze za prvaf prohozenon' my$16nka. 

Politicks YzdSUv&ni §kolnf mlddeie rozvrhnonti se 
dA hlavnS na trd: 1) pou6enl o prdvech a povinno- 
Btech konstitaiufho ob6ana; 2) ponienf o zrlzenf zem- 
sk^m a pflsobnosti veikertch tihidfl ; kone^n^ 3) poa6enf 
o jist^ch positivnlch z&konech, kter^ kaSd^mu obdaun bez 
ir^xiky zQ&ti poti^ebno Jest 

Samo seboa se rozami, ie nebade nikdo 2&dati, aby 
4ite vystoupivsi z trivi&laf ikoly do praktick^ho 2ivota 
pfineslo s sebon iii viecky tuto nazna6en^ obsfrn^ zn&- 
mosti. PoQ^enf o vsech techto v^cech masilo by se na 
▼iecky Skoly a n£ilist^ tak rozvrhnonti, aby se v kaidd 
ikole pfedn&selo to, 6eho pf ede vslm v^deti potf ebf tomn 
fltavn, kn kter^mn dkolf^ pHpravnje. Jakoi pak jistd z&- 
Uadnf vSdomosti viibec vsem stavfim potfebny json a proto 
ji2 V elementdrk&cb se nd^lnjf, tak i pH politick^m vzdS- 
l&ni jist6 z&klady by se dfti mnsily ji2 ve ikol&ch nej- 
aiiisich. 



116 

* 

Tyto z&klady jsoa nvedend svrcbn na prvnfin mlst^ 
znftmosti o pr&vech a povinnostech konstitn^nfho ob^ana.; 
Nemysli nikdo, ie by se tim pfflis mnoho nkj&dalo ch&- 
pavosti veka d^tsk^ho ; vse z&lezi na spi&sobn^ jak;^ se 
to mlad^mti rozamu pod^. Tr&pMi se d^ti y niiifeb 
skol&ch v^cmi abstraktnfmi, nepraktickymi, i dosp^lejsima 
rozQmn nepochopiteln^mi : pro6 byse nemohlo o6ek&vati^ 
ie pochopf Y#ci, kter^ json kaSd^mn blfzkd, praktick^, 
a nejsprost^jslma roznniQ jasn^ n^^initi se mohoa? l^a- 
hl^dn^me jen do mal^ho katecbismn a vizme, co vsecko 
to ubohd dit^ nazpam^C se u^iti mast kde2to ani po- 
mysleni nenf, ie by toma mohlo rozam^ti. Jak ne- 
potfebn;^mi vecmi naplfinje se n&siln^ jebo pameii na 
Djmu roznmn, ktery by naopak ve skole rozvinovati se 
m^l ! Pro6 by se nemohl pro niSSi skoly napsati podobn^ 
kr&tky katechismbs, kter^ by pon^oval dftS o d6eln stdta 
a o pr&vech i povinnostech ob^ana ? . Netoliko dal by se 
takov^ katechismns napsati mnohcm sroznmiteln^ji neiH 
katechismns n&boiensk^, pondvadz by se stavel ponze 
na pHrozen^ roznm, kdeitoten jediny zaklad m& vposi- 
tivnlm dogmatu, ano n6itel s.lm, ktery (^astokr&te nftbofien* 
sk^mn katechisma nehrabd l^pe roznmf neili jebo i&k^ 
mohl by sp{se kn katechisma politick^mn pfi6initi t6i 
sv&j vifklad, pon^vadi^ v^c samatak bllzka vsem jest, ie 
z kaidodennfbo ^ivota nal^zti Ize k ni pffkladft i analogic 

Jest .vcc nznanA, kterak mnoistvf zlo6inft d^je se 
nevldomostf, 2e zpdchan^ skatek n&lezl mezi zak^an^. 
St^v&-li se to pfi skatefch, v kter^ch kaiddmn 6ioveka 
pHrozen;^ cit jebo hl&s&, ie to £initi nem&: tfm vice se 
to mas( st&vati v pHpadnostech, kde toliko positivnf z&kou 
bntf V interesn obecn^ bezpe^nosti anebo z vyssfch sUit- 
nfch ohledfi to neb ono ^initi zapovfdd. Nezn&mosC z6r 



117 

• 

%ona neomlouvd, a pfece nikde neni postarAno o to, 
-iiby- zaimosf takov^ch zAkonfi, kterd prosty rozum pfed- 
f^vidati nem&2eajich2 nezQ&mostm&i^e b^ti mnohon^sobuS 
nebezpeinai n&le^ite mohla b^ti rozslfeaa. Die naseho 
mftieni dalo by se to dobfe provj^sti v hodia&ch opakova- 
cfch/jakdzav&z&nijsonnavst^vovatihosi zeskoly dondenf 
n^ak^ho femesla pHstoapli. Jest to vSk k vystnpkum 
a v^trinostem nejn&chylnejsf, jednak zase dosti dospel;^, 
aby cfa&pati mohl .pH6ina positivnl z&pov^di a z\6 n&- 
sledky jejich pfcstoupenL Ta by byla nejlcpsi pfilei^itosC 
k popal&rnfmn v^kladn n^kter^ch paragraM z trestniho 
z&kona, hlavn§ t^ch, kter^ se t^kajl st&tnlch zlo6inft 
a jist^ch policejiifch piPestapkft. MladlkAm ubirajlclm se 
na stadia takov^ pon^enl m^nd zd& se mi pot^ebn^m 
hfUi ponSyadi ji2 vyssi vzdelanosC, kterd se !i6astn^mi 
«t&vajf, sama je k takov^mn pozn&nl yede, a pak i proto, 
pon^vadii oby6ejn$ teprva v nsedlejsfm v^kn vstnpigf do 
praktick^ho 2ivota neili ml&de^ femesloickd. 

Z&roveii s . naakon o pfsemnpstech bylo by vhod, 
seznaraovati skolnf ml4de2 se zd,koDy t^kajicimi se ve- 
fejn^o jedn&nf, a s oborem £innosti jjednotliv;^cb tifadd. 
Ovsem nemohlo by se to diti tak obslrn^, aby snad z toho 
byl knrs sondnlho Hdnl ale vidy by. se mobly i&k^m 
aspoii vseobecn^jSI vSci povfediti, co2 by melo pro nS 
tu v;^hodu, ie by pozd^ji nepotf ebovali upadati tak Casto 
vracepokontofch-plsa^ft asmejdffft. Na re&lk^ch a f emesl- 
nick^ch skol&ch mohla by se pHdati k toma jeit^ zn&- 
mosC on^ch z&konfi, jen2 vztiahajl se vfibec na femesla 
a 2ivno8ti a na jednotliv'& zvl&st^. 

Ve vyiSfch tHddcb gymnasi&lnfch mnsela by se ml&de2 
fieznamovati s organisacf cel^ho st&tu, se zffzenfm zem- 
fik^m a stnp6ov&nlm i&fadft i okresem ka^d^mn z nich 



118 



YykizMifm. PotfebnosC tobp dosti jas'ne ?ysvit&, kdyi 
kaSdodennf zkusenost okazuje, kterak i lid^ jinak vzdS- 
lani znftmosti tech to teprya v praktick^m 2ivobytf 6asto 
s nemaloQ svon ikodou doch&zejf. • ZeymbnSjSi statistika 
'jako2 i pblitika masily by z&stati v^hradn^ pr&vnick^ma. 
studin. 

Toto kr&tk^ n&vrh v zdleSitosti, kterd by nem^la 
ziistati nepovsimnnta ve spoMdan^m st&tn. 



Pragmaticliil sankce. 

V posledn! dob^ nebjla iddsA stfttnf listisa tak 
jiasto jineDOvdna, jako tento ode vseoh zeml rakonskych 
pHjaty zdkladnl z^koD, ktery stanovf nerozd^litelnosC Hse 
Babonsk^, a jest se nadlf i, ie pozd^ji 6asto bude se 
sad odvoI&ydDO od stdtclkii rakonsk^cb. A piPece jest 
text t^to dfileiit^ listiny tak mdlo zn&mf, jeito a2 do 
t^ doby zfidka kde tiskem nvei^eji]^n byl, a toliko v sta* 
vovsk^cb arcbi?ecb jednotliv^cb zemi a v stdtnfm archivn 
Yidensk^m y pracba se 8kr;^va]. Pro^ei^ m^me za to, 
26 poslonifme obecesstvn nasemn, kdy£ mn n y^ra^m 
pfekladn poddme pryotof yyjddf enf cfsafsk^ yftle, kter^ 
potom styrzeno bylo syoloyaclmi listy od sta\u yiecb jedno- 
tliy^ch zemL Zuit pak takto: 

,,Jeho Cfs. Milost rd6ilake dm 19. dnbna 1713 na 
desdtoa hodinn ysecky Sy^ zde ye Yfdni pfltomn^ tajnd 
rady Da oby6eJD^ mlsto syolati. Edyi pak pfiila iista- 
noyen& hodina, odebrala se JGM. do Sy^ tajn^ komnaty 
pod baldacbyn a postayila se pfed obySeji)^ stfll dfsaf- 
sk^, na5e2 i Sy^ tajn^ rady a ministry tarn poyolala. Tito 
veili ye sy^m poMdka, z&stana kaM;^ st&ti na syto 
mfst^, a sice (p. t.) priixi Eugenius Sayojsk^, knI2e Trant- 



120 

Bohn, kni2e Schwarzeabergrhrab^ Traan, zemsk^ mari&lek ; 
hrabd Thorn, JCM. Eleonorj nejvyssi hofmistr, hrab§ 
Dietrichstein, nejvysdf podkonl; hrabe Seilern, dvorsk^ 
kaacl^f; hrabe Stahrembei^, president komory; hrabS 
z Martinic mladsl; hrab^ Herberstein, vojensk^ mfsto- 
president; hrabd Schlick, iesky nejvySsl dvorsk^ kancldf; 
hrab§ Schdnborn, Hisky mistokancl^f ; arcibiskop Valen- 
d&nsk^; hrab^ Sinzendorf, nejvyssi komomik ; hrab6 Paar, 
JCM. A.malie nejvyssi hofmistr; hrabe Sinzendorf, Hisk^ 
dvorsk^ rady mCstopresident ; hrab^ MiknI&d Palffy, kr. 
nhersky jndex coriae; hrabS Illeshazy, nhersky kancl^f; 
hrabS Khevenhdller, dolnorakoask;^ zemgspr&vce ; hrab^ 
Oallas ; hrabd Salm, JGM. Amalie nejvysSf podkonf ; mark^z 
Romeo, kr. span^lsk;^ st&tnf tajemnlk ; hrabS Komis, sedmi* 
hradsk;^ mf stokancl^f ; referendarins von Schickh. 

„Edy2 tak viickni zmln^nf tajnf radov^ a ministH 
8hrom&2d^nf byli, r66ila JCM. oznftmiti, ie pHiina i ti6ei 
takov^ho povol&nf jich tajn^ch rad a ministrft jest, aby 
jim ozn&mil, kterak od neboitfka Jich v P&na odpo6fva> 
jicfho milostivdho a nejv^ie ct^n^ho pana otoe cfsafe 
Leopolda, pak od Jich nejmilostivljglho pana bratra, tehd&i 
kr&le ftfrnsk^ho, pozddji t6i cfsafe fifmsk^ho Milosti 
a Llsky slavn^ pam^ti, kone6nd JCM. tenkr&te co pro- 
hldsen^ho krAle Span^lsk^ho, a mezi Nimi vsemi rozliinft 
QStanovenf, pofAdek a pacta snccessoria a6indiia a a pfl- 
tomtiosti rozliilin^ch cisai'8k:^ch tajn^ch rad a ministri 
viestrann^ pHsahon stvrzena json. Pon§vad2 ale z t^ehi 
rad a ministrft mftlo kteH jii pfi Sivobytf se nach&zejf, 
tedy MileL JGM. za potfebn^ nznati, jim pHtomn^m 
tQjn^m radftm a ministrftm netoliko to oznAmiti, vfhtf 
i zmfn^nA nstanovenl a pacta conventa Sdm ve zn&most 
nvtfsti a pfe2(sti d&ti, jakoS pak JCM. takovd piPeStenf 



tsi 

Sir^ma nejyyiifma kanol^fi brab^U Seilern ibned o&ffditi 
ffft^il, ktery^to ze jsotioi ^pH race kr&lovsk^ §pau#tsk^, 
•od t^hdejSf Kr&Wvsk^ nyni i Ofsaf sk6 M4l03ti podepsaii^ 
« hbh pfiv^jlenon peSeU opatfenti pftvodnf pfijfmacf lisdnf 
ipati^lsk:^ tivod ; d&le postoapenf od clsaf e Leopo^lda a fttm- 
sk^o kr^le ^osefa podepsan^ a pHv^fienoa dvojf, clsaf^ 
sboti a kr&lovskon pe6eti fttvrzen^ iistiny celt obsah oft 
2a6&tko B,i do konce i s notari^tsk^m dodatkem ; koQe6Q^ 
isase z kr&lovsk^ ipan^isk^ listiny pHjfmftnf iz&vazek aido 
konee, t4i s notarlAtsktm dodatkem hlasit^ aziPetelo^pfe^etl, 
kter^i^to listiny datov&Dy jboq zVfdn^ due 12. zftff 1703. 
„Tokdy2se stalo, ozn&mila JCM. d&le, jak v kr&tce 
into se klade: ZpMten^ch listin 2e se vyrozam^lo a£i- 
t^6 a pHsahoa stvrzen^ nstanovenf a ve6nd pactatn con* 
voBtam mezi ob^ma v^tvemi Joseffnskoa i Earollnskou, 
pro£e2 tedy k d^di6n^ Span^lsk^m kr&loTStyf m azemfm, 
pFeaeien^m od BlaTii^ pam^ti GisaiPsktoh Milostf Leopolda 
a Josefa uA JMC, nynf po tmrtl bez mazsk^ch dddi6ft 
nebo^tlka Jich pana bratra Milosti a L&eky, i vsecka 
jelio pozAstalA d^di6n& krAIoTstvi a zema na JM. pfi- 
padajf a vesm^s |»H Jicfa manielsktch muisk^ch d^dicfch 
A\b pr^iva pnrorozenosti, poknd jak^ch bade, nerozdiln§ 
ziitati majf ; po yymf enl ale Jich moiskidho kmeae (6eboi 
BMi nehovati r^^ii) na manzelsky zAstaven^ dcery vidy 
podle poi^&dka a prdva prvorozenosti tfmi spftsobem n e- 
rozdllnS pHpadaj(; d&le v nedostatka anebo po vy- 
mfeaf vsech od JMO. poch&zejfcfch manielsktch potomkft 
jak maiskdiio tak 2ensk6ho poblav(, tato pr&vo d^- 
diia^ vsech kr&loYstTi a zemf na poz&stal^ pb JMO. 
pans bratra Josefovi GfsafBktf Milosti a L&sky slavnd 
pam^ti panl dcery a Jich manSelsk^ potomky opSt tfvoA 
ispftflobem podle pr&va prvorozenosti pfipadaji a podle 



122 

tabo pr&va a Hdu. i Jim panlm arcikn^fo&m toho <Sa8V 
viecky ostatni pfednosti s&le2eti musejf ; ?ie v torn smy- 
sla, aby po vybynntf oboji, nynl panigfcf Earolfnsk^ 
a n&sledi^icf po pi^eslici pozAstal^ JoBeffnsk^ v^tye JJMGr 
panim sestrto i vsem ostatoliB yityfm nejjasn^jslho ard- 
doma die pr&va prvorozenosti po pof&dkn z toho po- 
ch&zejfcf Yselik^ pr&vo d^diind i se vilm pHslnienstvlia 
B&le2elo a ziistaveno bylo. .A pondvadi totp Y^6n4 iista* 
uovenf, pofftdek a pacta jiJcoito ke cti a chv61e Boil 
i k zacbov&nf viech d^di6n;^ch zeml ^m^fnjicl, yedleJich 
slavnd pamdti pana otce i pana bratra Milosti a lAsky 
t6i od JMC. telesnon pflsahoa stvrzena jsou: propel 
netoliko JMC. jich stAle drieti se bude, n^brS dom^ilf 
se JMC. t6hoi i do 8v:^ch tajn^ch rad a miuistrfi, kter^ 
milostivS iiapomfn& a jim naHziye, aby nem^n^ i oni 
die takov;^cfa smlnv a nstanovenf tUplnS «e ffdili a jich 
zachov&nf i chr&n^nf na p^i a starosti m^li, jako2 JMC. 
k tomu koDci je t^jn^ rady a ministry ? takoY^m pftr 
pada ze z&vazka ml^elivosti proponst^ti r&&i, 

plSaiei JMC. i pftni tajnf radov4 a ministH od- 
stonpli. ,2e vsecko svrchn nveden^ takto jest piPedseila 
a jednino bylo, potvrznji sv^ vlastnfm podpisem i oby- 
2ejn^ pe^eti pHlo2enlm ve Vldnf dne 19. dnbna roka 
1713 j4 JiflFridrich von Schickh. JMC. dvorsky rada, 
dolnorakoQsk^ tajn^ pfsaf a referendarius,- a k tomn 
akto aathoritate eaesarea et archidncali astanoyen^ 
notarins pnblicas.'" 

Toto vyj&dt^enicfsaiPsk^yzneSeno jestpakna stayoy- 
skd snemy jednotliy^ch zeml ku pfijetf, k jeho2to osyM- 
2eni Btayoy^ kaidd zem^ dali od sebe zylftitnf syoloyaci 
listy, y nichj^ piistnpujl k nstanoyenf cfsafsk^mn Strang 
zdgditeinosti trflna i po piPeslici. Svoloyacl list stavft 



123 

leAfch nese daitun 16. fQna 1720, a yyhotoven jest 
na snlm^ zvl&it^ k tomn konci Bvola&^m za DeJTySilh<r 
pnrkrabBtvf Jana Josefa hrab^te z Yrtby. 

Z^ prvotni toto sdllend listiDy t^to st&tnf smlonvy 
jest i!9d6 vSeckn pochybnosf.patmo, 2e cel& pragmatickft^ 
flankce t^k& se jedin^ interesn pantglcibo d6inii, vkter^mS- 
ohledn stanovi se v ni dvoji : pf edn^ rozSihije se zd^di- 
telnost trftnn t6i na potomstvo 2eosk^ho poblavl y pana- 
jfci rodind, a za dnih^ zamezaje se oa v2dycky ro^d^lovtot 
zemf inpzi jeji tidy. Tak a nic jinak roznm^ti se nemfiie^ 
'SlovAm nerozdfln^ (ohnzertheilt) v prvotnl listind, 
a kdo poy421, jak Skodliy^m se prok&zalo 6ast^ d^lenf 
d^diintch zemf mezi jednotliy^ My Habsbnrsk^ rodiny^ 
n^nyidf y torn ustanoy^ni nic yfce, neili mondroa st&tnf 
politika efsafe Earla VI., kter^ toto zl^ na yidycky 
eht§l mft zamezeno. Zn^nf texta jest tak jasn^ a ii6el. 
ce\4 listiny tak patro^, ie nemoinq podloSiti sloyn toma 
jeitS jixkf ndjak^ smysl. 

. Nicm^nS zastayatel^ centralisace yidf y pragmatickd 
sankci ustanoyenl re&inf onie, a k lepSfmn dotvrzenf sy^ha 
mfn^nf ayftd^Jf zn^nf textft jeduotliy:^ch syoloyacfch listin^ 
To jmenoyitd text listiny od nhersk^ch stayii y latin^ 
dan^ zd& se jim k toznn b^ti pHzniy^m, pon^yad2 y n^nr. 
oiito sloy indiyisibiliter ac inseparabiliter 
(nerozdIlnS a nerozk^nd). Ale kdo2 medle neazn& ob$ 
tloya za synonyma? Co se nedft rozdi^Iit^ jest nerozlndn^^ 
a naopak co se ned& rozlon^it, jest tak6 nerozd^liteln^.- 
Poniitf oboQ sloy yedle sebe zbyteSn^ spflsobem jest 
toliko BtyHstick^ okrasa toho 6a8a yelmi oby6ejn&. Pftzni- 
v^sfm se jii nkazqje takoytoa ^ y:^klada n^meck^ text 
syoloyacf listiny stayii ^eskyeh, kde^to stoji: »ewige on- 
zertreanliche Vepeinigang and Beisammen-Behaltnng" (y^- 



tn6 nerozluin^ spojenf a pohromad^ podrieoi). Ta by 

«e jm^novit^ zeslova et^;t^ mohlosouditi, £e toto spojenl 

nerozumSno jest toliko na 6&s trvioi dynastie i po pte» 

«lici, nybri ie i po jejfm dpln^m vjrhynatl in& sftstati 

^ plataosti. A vsak za4mo jest, jak^ vyznam m& v st&t- 

tiiefa listin&cb slovo ve5iiy, a patrno t6i, ie y listioe, kter& 

^>8v^d£ovala poddanost pod d&m pannjfcf, nebyla slOTa 

ta pMsnd na v&hu kladena k d6ela zachov&nf vlastafch 

pr&v, a ie tfm slovem ewig toliko adinSn mel b^ti kompli- 

m^t pauQjfcima doma, jemai tak, tiPeba jen po pi^eslicii 

nevybnQtelQOsC phkfnura. A dejme i toma, co2 z ni'6eho 

fievysvft&, 2e by stavov^ (eitl byli tfm slovem chtSli vy- 

j&dtiti re&lnf anii rakoQsk^ch zemf, bylo by tote jejich 

vyj&df enf ponze jednostraniid , anii by mohlo zavazo- 

vati pstatnl zemS. Cestt staTovd nemobli nikterak platnd 

evoiiti k ng6ema, co se od nich ne2&dalo, nemobli tak^ 

aznati i&dnon reilnf nnii, kterd' v prvotnl listind vyf kantft 

neni. Ostatne ji2 slovb Beisammen-BehcUtung dostate6nd 

nkaziye, jak^bo draha spojenl rozamSno, a ie se. ta 

jedn& toliko o zactiov&ni zevnithiiha komplezn zemi, ni* 

koliv ale ovnitfnf jich. spojenl pod jednn spr&vn. Ototo 

poslednf ani KarelYI. ani Marie I'eresie se nepokonseli, 

Wi byjistdnebyliopomennli, kdyby vpragmatick^ sankd 

skotedn^ byla vyslovena redlnl anie. Gentralifia6ni pokasy 

Josefall. vych&zely zpramene docelajinSho. Nejlepsfpak 

dfikaz, 2e v pragmatickd sankci ani nepomyileno na reilnf 

anii, jest ten, ie UhH pr&ve na ni zakUdajf sv6 pr&vo k od- 

d^len^ zemSspr&v^. 

M&t ale pragmatickd sankce jeit^ jinon, velikoa 
dileiitost pro n&rody rakonsk^, toti2 ie panovnfk nznal 
prdvondroduy ddU sve svoleni ke hmeni zdhkidfUho zd' 
Jconu atdtniho^ kdy2 ji pfedlozil ka pNjetl sndmftm zem- 



125 

skym. Tim, ie sn^miovd zemsti ka pragmatick^ sankd 
ptistoapili, stala se tato pravon slmouvou mezi dynastil 
a n&rody, a jest tedy skntek nevj^vratn;^, ie svazek ten 
8p66fv& na vdli n&roda. 2e takovd svolenl zemskych 
sn^mft nebylo od Karia VI. iM&no jako2to poDhd, formal- 
nost, ani^ se ddlo poaze k rozkazn clsafsk^ma, patrna 
z pHsady v lista cfsafov^ k neiyyUimn purkrabfrna, ie 
„JMG. milostiv^ pochybovati nerd6t/ ie stavov^ k nsta-^ 
novenf jeho pfistoapl. A kdyby, £eho2 nebylo, takov^ 
STolenf z^stopcfl zemst^ch ihned na pooh^ rozkaz a po- 
ni£enl clsaf kd bylo se stalo, ta okolnosC v pr&vni ot&zce 
ni^ebo by nem^nila, ponavadi^ vidycky by nev^vratn^ 
zftslitr skntek ten, ie panovnik takov^ svolenf, byt i vy- 
nncen^ bylo, za potfebn^ pova^oval. 

V^sledek ztobovseho jest tedy dvojl: 1) 2e vprag- 
matickd sankd neHanovena Mdnd redlni unie rakousk^ch 
zemi a ie tento z&kladnl zdkon flse nenf S^dnon pi^e- 
k&ikan systemn federa6nfho; a 2) ie prdvo dynastie 
Hahsbursko-Lotrinski k trUnu pochdzi od svol&ni ndrod'ttj 
£fm2 ovSem svazek obon mtiohem tnSsl a peyn^jSI jest, 
nei kdyby odvozen byl od jinnd, pominntfm vseho p!i 
torn ti6astenstvl n^rodd. 

Poznamen4ni. &ada dMnkfi, podlnajici PoUtiekjmi ide^- 
luty a konifcf timto, yytistdna byla v „Nar. Nov.** 1849. 



•MMIMMMMMMMMM 



tTvahy Cecha 

Tluete a hude vdm otwl^eno. 

Mat, 7, 7« 

Kdy2 manifest od 15. £eryence 1859 oznamoval 
ai&rodfiin rakonskym , 2e clsaf nzn&vd za tiloha svon : 
4rvale pojistiti Rakousku vnitrni hlahohyt a zevnitrni moe 
ndleSitym rozvinovdnim bohattfch jeho duSevnich i hmot' 
npch sit a ^asu primerenymi opravami v zdkonoddrsM 
a sprdv^, vysloveno z^roven pMul Jeho els. krdl. apost. 
Veli^enstva, aby i€i ndrodov^ pod Jeho zezlem shro- 
in&2dSui ti6astnili se v blahod^radm dile, duvirne mu 
vstrlc prichdzejice, Prlm^ toto vyzvdnl, pova^ovdno za 
rakojemstvi bndonclch blaien^jsfch dob, nkl&dalo kaid^ma 
loj^laima ob£ann rakonsk^mu poyinnosC, die sil sv;^ch 
fipola se pH6iQiti ka provedeQl svrcha vytknat^ vznesend 
6lohy. Na ten 6as nebyle k. tomu jin^ cesty, nezli vefej- 
n^ho projevov&nf svdhaTnlmhii prostfedkem tisku ; kterak 
ob6an6 rakousti obmezovdni byli u vykondvdnl t^to sv6 
povinnosti od panovnika jim ulozen^, vftbec je znAmo. 

») Cl4nek tento vySel 1861 n Kobra t Praze co avlistnf 
iroSnrka v6novan4 Frant. PaJack^mu. 



127 

Tdtii volnosC nastala ▼ torn ohleda po zasednotf roz*^ 

mnoSen^ fiisk6 rady, jejfiS rokov&ni v novin&ch se nve- 

•fejikovalo a posazovalo. Ta vyskytavala se rozli£n& hesla, 

▼yjadhgfcl z&sady, die kter^ch mfnily riizn^ politick^ 

strany ntvoHti novoa st&tni badova Rakonska. Ta sly- 

iftna JBoa slova : histoHeke prdvo, ndrodno politick^ indivi-^ 

duality, ndrodnosf politickd^ zastoupeni interest a j. T.y 

a vykl&dilna tak i onak, jak pr&vd kter& strana za dobr^ 

<«ziiala k vdli vlastnfmn prosp^chn. ClsaiPsk^ diplom od 

20. Hjna t r. nazna£il sice vSeobecng z&sady nov^ho 

opravenl vnitfnfch pom^rA Kie, pH 6emi patrnS yid^ti 

flnahn, dosavadnl nepropadlft pr&va jednotlivych zemi sro- 

Tnati jednak s pokrofil^mi potfebami £a8Q, jednak s ne- 

^yhnnteln^mi poSadavky nerozdfln^ho mocndho spojenf 

stdtnfbo. Aviak jelikoS QStanovenl v n^m obsaien& jakoi^ 

i D&sledkem jeho a2 dosavad vyiU daleko jeit^ nenkon- 

^ajl novon st&tnf bndova Rakoaska^ dftle pak pfedvfdati 

Jest, ie ani tato astanovenf nezAstanon pravidlem ne- 

zm^nitelnym: zb^v& v2dy sirok^ pole k Hvah&m o nej- 

pHm^f en^jsf organisaci Rakoaska, coi obzvl&dtd platf o n&s 

Ceifch, jimi^ dosavad nejmdn^ bylo popMno pflle2itosti, 

projeviti sy& loj&lnl pMnf, a o nichi, co se t^6e posta- 

venf jejich y flsi Rakonska, ani v cfsa^sk^m diplomn ani 

V 2&dn^m jej prov&zejfclm astanovenf ni6ebo nenl ar6eno. 

My Cechov^ nikdy nebyli y pochybnosti o torn, die 

jak;^cb z&sad potfebf apraviti novoa organisaci Rakoask6 

flie, m&li viem spravedliv^m poSadavkdm vyhov^ti a tfm 

sam;^m st&ta vnitfnf sily dodati; z&sady ty jsoa rovno- 

prdvnosf a samosprdva. Zb^v& jest^ oUzka, na jak^m 

zftkladS tiPeba staveti novoa badova st&tnf die vysloven^ch 

z&sad? a ta pHmo a bez oslych&nf vyslovajeme : na ik- 

»dn^m jin^m ne2 jedin^ na zdklad^ historickSm. 



m 

Ifechceme nuiHti slov dokazov&nfm, kterai^ pny dv^ 
s&sady od nis vyslovend tvoH pravoB a jedinon podstata 
politicks svobody, dosti na torn, 2e je cfsafsky diplom 
u&m ?y8]ovQje, kde fei jest o rovnosti vsech poddanych 
p^ed z&kooem a o p&sobnosti zemskych sn^mfi. Podo- 
t^k&me toliko, 2e rovnopr^vnost slasi rozezn&vati dvojfr 
osohni a ndrodni, a 2e povolenl jedn^ bez dnib^ byla by 
kr4tkozrak6 jednostrannosC, kter^ by dHve nebo pozd^jl 
pfivodila n&sledky politov&nf hodn6, ale st§£f naprfiLviteUi^ 
Osohni rovnoprdvnogi, kterA neni nic jin^ho ne^li zrasesi 
svobod a vysad jedaotlivych stavii £ili neopr&vQ^nycb 
pi'ednosti jed^ich pfed drah^mi, tak neodbytae zidd po- 
krok ^n, ie ani Rakousko v neblah^m stadia posle- 
dnlho desetileti nemohlo mn odolati. Nem^nS ddle2ityi» 
fiokktorem politicks svobody jest ale i rovnoprdvnosf nd* 
rodni^ jl2 nikdo nemCize npfiti velik^ v6hy, kdo pozornje, 
kterak princip n&rodnosti vinde po Evrop^ mocoiS se ko 
platnosti dob;^v&. DftleMtost tnto vl&da nza&Y&, ano zvl^stnf 
pozornost k nf obracnje, dosavadnl stav vecf vsak od* 
kaztye npravenf t^to z&le2itosti k bndoucim zemsk;^ 
sndmfim, kde2 hlavn^ na torn bade zdlei^eti, jak jedao- 
tlivi kmenav^, jich^to se y^c t^kd, dovedoa obh&jiti pH* ' 
rozen^ sv^ prAvo. Ea^dy zajist^ prav^ vlastenec rakousk^ 
mosi sob^ pf^ti, aby tato velev&^D^ ot&zka co nejdHve 
dosla kone^n^ho spravedliv^ho rozhodnati, neboC jinak 
by se bylo ob&vati, by nevyskytla se po 6ase op^t, snad 
Y dob^ neprlhodnejsi nei^li jest nynejsf, a v podob^ hrozi- 
v^jsl a nebezpe6n^jsl. U^lt odv^kd zkaSenost, 2e vse- 
likd. nespravedlivost sv^m 6asem sama se tresce; a neniC 
v^ra doba podle toho, abychom se niohli konejsiti bez- 
pednostf odmitajlce zatvrzele vselikA nao^enl, jei n&m 
podAvA dejepis. A v2dyt pak se tu nejedoA o nicjin^ho. 



J29 

nel abycfaom i jin;fin pfili t^hoi, 6eho i&d&me pro sebe — 
jednd se poaze o d&sledn^ provedenf nejpfedn^H mravni 
zdaady ^estanskeko ndboSenstvi, 

samospr&vS ps&no ji2 dost a dost, a vAbec veslo 
y obyiej anglick;^ selfgovemjoient co idetl jejl stav^ti 
proti tah6 centralisaci fraocpazskd. Takovd st4tni pora£- 
aictvi nade vsemi interesy mlstnlmi, jak6 tato nal^zftme, 
i^spravedlniti by se dalo jenom ph tak nizk^m stapni 
vieobecn^ vzdSlanosti a osv^ty, pfi kter^m by se ob&vati 
bylo, ie samospr&va jednotllvych £&stf stdta nebade vedena 
8 n^leSitoa rozsafnostf, jak^ poiaduje obeen^ prospdeb* 
K&rod a vzd^lanosti pokro5i]^ (d&lelit^m m^fidlem jsou 
spol6hliv& d&ta statistick^, kolikdt& 6as€ lida v kter^ 
zemi ami 5lst a psdt, a v torn obleda jmenovit^ £esk& 
aa$e vlasC sotvy zftst4v& pozada za kter^mkoli krajem 
6vrop3k^m) neslnino drieti v pornienstvf, znit on s&m 
oejl^pe sv^ potfeby a dovede jim vybov^ti l^pe ne21i 
kter^koliv org&u listfednf spr^vy, kter^ jedaak nemft2e 
mfti tak zevrabn^ho n&hledn v kaidou jemu vzd&lenon 
z&leiitosC, aby dAkladne poznal prav^ stav v^ci, jednak 
pro maoistvi z&le2itostl nafi vznesen^cb nemftie ka2d^ 
jednotliv^ v^novati dostate^D;^ £as a p^£i. St&t, ve kte- 
r^m V n4le21t6 mife provedena samospr&va jedaotliv^ch 
j«ho 6&8tf« podob& se eelka dobfe roz6]&Qkovan6ma, kterj" 
8 lehkostf a obratnostf se pobyb^je; kdeSto st&t, upiaty' 
V tnb^ b&v vse objfmajlcf centralisace, z(ist&v& t^lesem 
neohebn;^in, lin^m, vseho £ilej§ibo racba neschopnym. 

Vytknuvie rovnopr^vnosC a samospr&va co hlavni 
z&sady nov^ organisace Rakoaska, vyslovili jsme zi&ro?eft,, 
ie za jedin^ prav^ z&klad, na kter^mi stav^ti Ize novoa 
bndovQ st&tnf, povainjeme zdklad hUtoricky. 

PK tomto slov^ dlii2no se D4m pon^kad zdrieti. 
Maty. f. 9 



130 

Rozmnfme zde v^razem ^historicfcy*' to co jest sku^e^ 
^niho — jako2to v^sledek pfedch&zejfcfho v^vinn, — na- 
proti poah^ theon'i^ vycbftzejfcf jediiie z domysla. dtav^tl 
na 2&kladS historick^m zDamen& tedy tolik, Jako pokra- 
iOYati V pHrozen^m y^vinn, toti2 pon2ivati k iiov^ organi* 
saei pom^rft dan^ch. Earn vede odch^lenf se od tohoto- 
pravidla, patrn§ nkaznje posligdnf desetiletf, kde odv&2n& 
zkonska, nstaviti st&t na z&klad^ poab^ theorie. bez^ 
tiebo ohleda na zvIdStnf pom^ry n&rodA a zemf jej skl&da- 
jfcfcb, nejmocn^jsf slonpy vnithii sfly fISe Rakoask^ ne- 
bezpeSn^ zviklala, ba m&lem podvr&tila. 2e Rakonsko 
kone6ii^ procitlo z bloda a ka pHrozen^mn bistorick^moi 
zftkladn se vracf, naplfiuje n&s nad^jf, ie nov& organisace 
jebo bade sknte^n^m znovnzrozenfm a prav^ iMy mocs 
a slly st&tnf novou sv^Sestf obdaH. 

Diplbm cfsafsk^ klade zvldgtnf v&hn na prdvo histo- 
ricke, poknd si bo n&rodov^ v^domi json, a tnto se^ 
potk&y&me s jcdnfm z oo^cb besel, kter& vrozmnoien^ 
flisk^ rad^ vyslovena zavdala podnet k borliv^m pablici- 
stlck^ih rozborflm a t&vahftm. Z t^cb besel jmenovite 
^privo historick^** potkalo se s tub^m odporem jist^ 
strany, kter&, bojfc se o piPednosf neslosn^ sobS osobo- 
vanon, podkUdala ma bez rozdilo smysl zp&te^nick;^, 6fniz 
vefejn6 mfnSnl m^lo byti m^leno v jejl prosp^ch. Z t& 
priSioy \idf se n&m potfebi, podfvati se blUe na toboto 
stra§fika, abycbom seznali, zdali a jak6 nebezpecenstvl 
n4m nast&vft od Setfenl pr4v bistorick^cb. 

Kdo by ndzvem „pr4vo bistorick^* rozameti cbtel' 
prftvo takov^ , jeho2 platnosC budoud zakl&dala by se 
jedinS a vybradng na platnosti jebo minuU, nenachAzejlc 
V nyn^jsfcb pom^rech iddn^ho oddvodn^nf, s tfm Aplnd' 
se srovnAvAme, jestH2e se proti dalifma trvAnf takov^bo^ 



131 

priva Ysemoin^ zasaznje. A v akutkiit m^-li by prAw 
historidi^mQ t tomto smyslu pojat^ma pfiHtnata- b|ti 
platiiO0t» pak jest veikeren pokrok avdta nepi^etriit^n 
fadoii heepr&vnibo kon&ni, pon^ifadi jfin neoBt&le nisi se 
CO bylo dfive a povsUvajf no?^ pom^ry a noYi zaUzeal. 
PatriK) tedy, 2e v pHrozen^m hBm v^ci i»r&vo bistoriiA^ 
T tomlo ffl&yslii vzat^^ neplati ; kdyby bylo od poi^ii 
platiti m^lo, nebyli bychom se smdli ani krokem acbyliti 
od stavii prvnicb rodiifi, i m^li bychom dosayad — Aplnon 
rovnosf viech lidf. 

Ghlft zachov&vati takovA pr&va bistorickA, kterA Brfho 
odAvodn^i nachUz^i ponze v poBiirecb minidych a k ny- 
ndjsim pokro^ilym zcela se nehodi, jest tolik, jako staveti 
se na odpor pokrokn vikbec, a poiln&iii takov6 jest ne- 
toliko mravne necbvaln^, n^brS i aa nejv]^s nebesqiie^u^. 
Takovon nev^asnon zatvrzelosti piipraviue se jenom bii« 
doaci hdsiln^ pfevrdceni tobo, co se Deshodaje s diichem 
^n, kdeito by mondroa poTolnosti podporoval se blah^ 
pokrbk povlovoy, neondblen^, ale za to tfm trvalejsi. Ne- 
jsraeC my pMtel^ tipln^ho nifelov&nl, necbeemet aby se 
kde ncinila tabula rasa: my zast&vdme v;^viQ pi^rozei^, 
ovganick^, kde jedno z droh^ho nutne yyply v4, pf i £emi 
oriem se miiscji diti zmeny, ale postopem voloym, bez 
nasiln^bo rasenf. I pH takovtoto postnpo svym ^sem 
odnmirajl organismy, kter^ se pfeSily, a povst4vaji no?^ 
¥0 vsl sUe a bigarosti sveiibo pnkii. 

Ka pr&v&m historick:^m v tomto smysln bez odporu 
n&leieji tak zvan& pr4va stayovskA, kterd, vyvinnvie se 
z pdmSrA d&vno minnl^ch, v oyn^jsim stavu spoleinosti 
i^iUln^ch kolPend nemaji a jicbi obnovenf v nasi dob^ 
bylo by khklav;^ anachronismns. J^enft tutu mista, abyehom 
v;^rok svflj sire oddvodDili, ^eho2 ani potfebf neol, an se 

9* 



132 

<mfiitef obeca^ 8 naiSm tiplnd srovn&v4; jeaom ba to po- 
Q^eme, 2e zasUwpeni ndrodu^ md-li b:^ti pomSrftm jeto 
pi^im^i^eiio, mvsise iHd die 8t&vajf<^ch interest )eho, ant- 
koli 6d osobnosti privilegofan^cb. N^kdejsi staTo?^, i^oi 
apfniti nehe, bjli prvoth^ t^2 jenom representanti pfe- 
vahi^cich interesii v B^rodS ; jak mile ?iak jimi b^ti pfe- 
si^i, pominala iopr&Tn^nosC jejich kzastapovinf nAroda. 
^ : Zmfnivie se o z&sade zastoupeni inleresit^ y nirodd 
•dotkti jsme se jin^ho zheaei svrcha zmfD$D^€h» a to pror 
tivn^bo prdva historickdmn ve smysla pri&T^ rozebran^m, ka 
ktertfnitti hesla pozddji jest^ jedtioa sevr&tfme. Nyni mla- 
viti Mm jest opr&va bistorick^m ? jin^m smyslu pojat^m. 
8t&v& se, ie pr&via nepochybnd, spo£i?aj(ef na z&- 
klad^ dosavad platnem, potrebdm pfim&Fen4 a v sv^, 
domodindrod^hluhoee uiko^ld, heodolatelnoa moef akol- 
nostf vych^zejf na jist^ das zaMv&nl. Enimpak ti, kteH 
se neSeti^enlm jicb skr&ceni Tidf, hl&sl se j^ko k sv^m 
pirdo^m hUtorick^m, V kterto2 pflpada n&zev teato m& 
v^znam zcela jin^, ne2 o jakto jsme pfed t(m mlnnli. 
Jest vsak jistA strana, kter& tiskodn^^ato pr&va bistorickft 
onichft spredeSlpmi, pon^vad2 by je r&da z&roveii stimito 
do star^ho haritbardl bodila. Ned&vodxrost takov^ praktiky 
bade na jevS, jakmile ak42eme, 2e pr4va, kteri mlnfme, 
jenom nevlastne sl^jf bistorick&, spo6lvaj(ce na ur6Uych 
snUouvdch, kjichSto zroseni nevyhnateln^ potfebi svoienf 
oboa stran. Pr&va, kter& minfme, json st&tnf pr&va zemf 
rakonsk;^ch, jmenovitd pr4va koruny Utter ske a koruny 
Ce»key a smlonvy, na ktery'ch se zakUdaj(, jsoa tyt^^ 
smlouvy, na kterych se zaklddft st&taf svazek a jednota 
Hie Rakoask^. Pr&va koraay Uhersk^ dosla slava^bo 
Bzn&nf diplomem cf8afsk:^m, korana 6esk4 takov^ho aznftnt 
sv:^ch prdv o6ek&v&. 



1,^3 

RakoQsko nebylo nikdy jedin^m st&tem» ono se Jim 
nestalo ani pragmatlckon sankcf, auipfijetSm titttle cteafy^ 
sk^ho od Frantiika I., ani centralkad n^nov^iiav^deneii.r 
V st&tnfm svazkn rakousk^m razeznftvati ; tf eba : 1. zem^ 
2ddd£ii^, 2. zemiS smloavon pfistoopl^, . a 3. zepse pH^i 
pojen^. Zem§ zd£d§n6 json ony, v jichi drtenl jest rod- 
panovnicky nepl^etrienon posloiipnosU privem pftvodn sv^bo 
od Albrechta Habsborsk^ho, kter^ je- od sv^o otce ci-' 
81^6 Radolfa I. obdriel ^ l^no k dddi6ii^mii dfdenf . Jsou to 
arcikDfi€Ctvl RakoHsk^ se Styrakem, Tyrol^em, foratan-*. 
skem, Knginskem a t. d., a2 poktid sdh& into aa jibt 
tzemf Neroeck^bo Spoika. Pokud pftnovnid riikoiiitf ob-/ 
mezeni byli toliko na tyto z€id§, nepofitali se go takovi 
k mocnostem e?rop8k;^m, nebot nepoSivali ani tipln^ svr- 
cbovanosti nad nimi, stojice pod cfsaH N^mecktuH co. 
Bv^mi lennimi p&ny. Jenom tenkrdte, kdy2 na hlav^ bv6 
spojovali t6i korann N^meckoo, cof. v 15. stoletf sensU* 
lilo, vystapovali rozhodnd y^ zdleiitofttech cvropsk^cb, no- 
viak CO paaovnlci rakoaitf, n^br2 co pandVBfef nad Mi. 
N&neckoa, jim2 nrd dom&ci moc rakonski n^niU^ vftby 
dod&vaia. Vlastni au>cf evropskoa stale se Bakonsko te- 
prra roka 1526 poyoUafm aroiknfiete Ferdinanda svof^. 
bodnon volbon 8ta.yil na trAn Cesk j". Nikdo nemfi^e 8t4K 
'*^ nf mn toi&B ddjinplrad povabn smloovy, kteron nmnd^Hla 
8 jedn^ strany svobodiui yolba, sd^ab6 stranyjeji pi^etf: 
od arcikn1£ete Ferdinanda, spojen^ s vyplnS^fm v^inek. 
jemn nloienteb, kteriitb smlqava speie^a jett fliavn^* 
koninovinini novdbo krile. 2&dn& pozd^jli >adlk>8f nii^t 
nem^ni v torn faktnm, ie piPyeti arciknijl^ete FecdManda. 
za krftle stale se syobodnon vftli n^broda, vyslovenon od 
zAkeaafeb jebo zastapiteU, atay& zemrit^ch; Saalonvvai 
tedy nastoapil jasn^ rod Habsbof sk^ panoytfnf sv^ ? Ce-**. 



M4 

ch&ch, asmloinrataioobnoyovAnajest napotom pH ki^d^mt 
nastOQpe&f noT^ho panovafka slavaon koraDOvacf — a jedi* 
nan vj^minkoii Josefa I. a 11. — ai na Ferdinanda Dobrdd- 
r4ho, poslednfho konmovaii^tio kr&le Cesk^ho. Slavadnzn&iil 
t4to smloury stalo se pra^mc^ckou aar^M^ kteron dMi^nft 
prAva roda Hababarskdho k zemfm od nSho dr!kenfm 
pfen^ejf se na potomslTo jeho po pfeslici, k &emni, jakoito 
kezotto^ sAkladniho z&koaa stitafJio, panovnik zapotfebf 
imial dosAbnoati sfoleai jedaotUvych zemf, kter^oi se 
no doatalo. Svolovacf list stavA ieskj'di, vyhotoveBf 
na 8afoi6 zvlAit^ k toma konci svolao^joi, nese datam 
10. Hjna 1720. D^j tento jest patrn;^iir svMectdm, ie 
paiio?nfci rakoolti povaiovali smloa?a mezi sebou akoraaoa 
CeBkon za takovoa, kter& nikterak nemftie byti m^ndna 
jednostraD^, 

T&koi rokn co v CechAcb volen jest arcikuiie Ferdi* 
nand za kr&le tak^ v UhHcb, avsak nikoli jednosvorne, 
neboC jiDd strana zvolila sobd vd?oda Sedmibradsk^fao 
Jana ZilpoUk^ho. 8 t(m as Tarky jema pom&bajfdmi 
iii^l kr&l Ferdinand tah6 boje, ve kter^ch roka 1529 
pfislo ai k obleienf sam^ Vfdn^. ie kril odolal nepf&telflm 
Bffm, stalo se hlavnd pomocf deskoii ; vAlky jeho abersk^ 
vedeny byly s vetik^ itoCi pen§zi i voj&ky desk^i. yf^ 
aSedek pak tdcb abiti nebyl 8k?£l^, (esko-rakoask^ 
zbranfm povedio se zachof ati Ferdinandovi jen dosti skrov- 
nan 6&sC kr&lovstvf Uhersk^o, Ferdinand mnsil vedle 
fiiebe iJfana oznati za krile, a mimo to znadnA i&s6 zem6 
Olierskd npadla v moc TorkAm, kteft posd^jif po smrti 
Jaiia ZipoUk^ho, i v jebo podfl se avftzali. 

Takov^ stav y^ci nfaersk^cb trval pi^es p&ldmb^bo 
-^toletC, y kter^mfito (ase i ta £&s€ Uher, kteron likoiiitf 
jpanovnfd drleli, nepf esCala b^ti zmft4na mtfndni bonfemi^ 



X35 

tak ie panstvi nhersk^ po celoa ta 4oba netoliko ni* 
i^n^ho pffrostka moci Bakoaskn neposk) tovalo, afhri 
eaopak byio pro ni nerysichajCclm prameaem oesin&zi. 

V t^ dobS v42Dost Rakoaska jakoito moci evropsk^ 
spo^fvala blavni v konuie 6esk^, ve kter^2 p^Qovnici 
rakoastl po delil 6a8 tak^ sidlo sv6 meli ; techy s korun- 
tilmi zem^mi sv^i tvotili j&dro Habsbursko rakoosk^ hie» 
Jimi jedinymi staia a ndriela se tato. 

Ton samon z&sluhoii, kteroa tato my Cechov^ sobi 
pHSlt&me^ mohou se vSak bonositi t6i Ubry. I jejicb £aa 
pfiiel, kdy2 Mana Teresie davem nepi^&tel obklopena a val* 
opu ikst zemi 8?^ch y rukoa nepMtel vidouc (jmenovit^ 
^!)echy a pHsluMci k nim Slezsko) Cltoiist^ sv^ vzala k veliko^ 
myslnosti naroda Uhersk^bo, kter;^ za jeden rani se ffi^ 
2dvihnav odmenil dA?£ra v nej poloieuon t<m, ie kr&lovna 
svon kornnovanoa obbiijil pfi d^dictvl jejim otcovsk^m. 

Tfetf zem^, kterd cestou smlouvy vstonpila ve st&tni 
svazek rakovsk^, jest Sedmibradsko, kter^ roka 1699 po- 
fitoopeno bylo od knliete .Michala Apafiho 11. cisai^i Leo- 
poldovi a rokn 1713 obdrielo potvrzenl sv^ zvlditni.iistavy. 

Ostatnf, tato aejmenovau6 zemS naleiejl k tfetl kate- 
gorii, dostavse se pod vl^do rakoaskoa bez pH£iaexii se 
sv^ strany. 

6ecby, Ubry a Sedmibradsko , nejsoace aiiddajmi 
odvi8l:^mi provinciemi Rakoaska, n^bri^ rozdflji:^mi st&ty, 
9?azkem spoIeSn^ dynastie spojen^mi, adriely toto zvUstni 
•sv^ PQStaveni v fisi Rakoaska a2 do roka 1848, majice 
ka2dy svoo zviaitni dvorskoa kaaceUf (s ieskoa byla za 
Marie Teresie spojeoa td2 dvoraka kancel&i^ ostatnich rakoa* 
ak^ch zemi) sfdlici ve Vidai. UberskA a sedmibradsko 
4vor8k& kanceiaf jest nejoo^rSjiiimi astaooveaimicisaN^ilii 
obnoveaa, zemlm t^m piPedesM jcgich postaveid, s odvoUUiim 



136 

«e jmenovitd na uherski stdtni prdvo navr&ceno, Uhrftm 
^yhlidka na koranov&ni kr&le otevf ena. T&2eme-li se, £fm 
zem6 tyto dopomobly 8ob$ k sv^mn pr&vn, obdrMme od- 
pov^df: jedno8vorD;^m o n^ se zasazov&nlm vsech stayft 
a tHd nAroda, pi^ede vifm ale nennavn^ tisillm vlastensk^ 
ilechty. Slechta Qherskft, zastdvajfc v rozmnoien^ HSsk^ 
rad^ pr&va hi8torick&, rozum^la tfm v prvnf fadd prdva 
vlasti a ndrodu 8veho, tfm pak skatkem, ie postavila se« 
V 6elo n&rodn k obbdjenf svat^ho prdva jebo, zav&zala 
81 jej k nekone6n^m dfkflm a tou z&slahoa platn^ posloa2ila 
i 8v$m vlasinim bistorick^m prdv^m. prdvecb kornDj 
6esk^, a6 tak^ m^la 8y^ zdstopce ▼ flssk^ rad^, nezmfnil 
86 nikdo ; z&stiipcav^ tito, jak trefn^ pravf bias z Liberce 
ytam^j$)(Cb novia&cb, rozameli slovem „prdva bistorickd*^ 
ponze 8v4 aristokratick^ stavovsk^ interesy. Za to ne- 
mohou o^kdvati n&ddn^ch dihSt od ndrodu. — Ndm 6e- 
chftm zhnsta od naiich protivnfbft podstrkaje a vyiltd se 
demokratismas — nkrotn^ to posm^ch ! jako kdyby n^kdo 
vyt^kati cht^ nbob^mn zavr2enci, jeJ2 opnstili otec a matka^ 
2e se yynasnaiige obhdjiti svoa existenci o ylastni sile* 
UbrAm jen svidomost sy^ho historickeho prdoa do- 
pomobla k jebo nzn&nl — n n&s zajist^ nenf o nie mens! 
a neprojeyila-li se y H$sk6 rad^, tobo jedind pHfiina jest, 
ie tam nebyli poyol&ni ti, yjich2 prsoa ono y^domf yf ele 
2i|e, y jicb2 si^ci nenhasla pam&tka yelikolep^cb d^jin 
ylasti, nesmrteln^cb z&slnb n&roda sv^bo o yzd^lanosf 
a osy^to. M^lo-Ii by se podle blav po^ftati, zdali y oby- 
yatelstyn nhersk^m anebo £esk6m rozMfen^j§{ jest y^- 
domosf bistorick^ho pr&ya sy^ho, neylm kde by se nal^zala 
y^tiina; aspoii pozadn nezAstaly byCechy, a rozdil okd- 
zal by se hlayn§ v tHddch^ \idn, ye kterj^cb v^doml toto 
hlaynS pfeyl&d&. Tb by se ipatrn^m stalo, kdejeHty^tif 



137 

inteligCQCf, — neboC za takovoa zajist€ pokl&datl Ize pro^ 
bozenoBC nftrodnf a politiekoii. — Neprojevnjemet sm^SIent 
poQze jedn^ £&8ti obyvatelstva Ceskd koniDy, v t^ v^cl 
Btejn^ cfti a sm^Slf kaid^ bez rozdfla, at Slovan at N^mec| 
kdo nasi kr&snoo vlast povaSaje za svon, koma tozehH^& 
srdce vzpomfnka na n^kdejif jejl sl&vo, kdo v pokrb£iIosti 
jejl, CO se t^6e dnsevnfch i materi&lnfch interesfl, spatf oje 
rukojemstyf dftleiitd JeStS bndoacnosti. 

K t^mto pr&vflm smlnvQlm, k tomuto v^domf n&rod- 
nimn pristnptge i skate£a& dfllelitosC kornny Cesk^, kter^ 
potiteb&m sUtnim pHspfvd n srovn^nf mnohem vice neili 
kter&koli jioil zem^ v ffii Rakonsk^, ttfUk eo doakrdtf 
tak veUk4 Uhry. 2e Cechy, co se t^ie inteligence, prvnl 
mfsto zaiyimajf mezi zem^mi rakoosk^mi, jest vsestran^ 
nzn&no, jest se tedy m^nS nei jinde ob&?ati, aby politi- 
ck^ch svobod jim popf&n^ch bylo nerozsafa^ a nemiro^ 
a2iv&Do. JeSt^ m^n^ smf se obyvatelstva 6esk^ina pfi- 
^itati zl& vflle, nada^lvati jicb ke skod6 H§e. Pffsloyto 
stala se v^rnosC Cecbd k doma panajfclmu, nejskv^leji 
pak osvM6ila se ? strastiplaych letech 1848 a 1849" 
vzdor faaneba^ma psb6ov&nl nepMtel; i mflieme sm^le 
se tAzati, kdyby v ten 6as, kde cel6 Uhersko a zem& 
vlask^ st&ly ?e zbrani proti Rakonsko, byly nechvaln^ho 
toho pffklada n&sledovaly t6i Cechy, jak^ by byl osad 
flSeRakoask^? Akdyi po ndnsenf zponry neblab^ch n&- 
sledkd jejich i zemd Cesk^ nevinnS zakoniely, tf2e je 
nesonce neSsamd zemd me6em pokofend : kdiibylo slydeti 
m^n^ steskA, kde se jevila ochoto^il ob^tavosC? Bylo by 
mnobo psiLti o t^cbto v^cecb, to vsak nele2( ▼ ttieln na^ 
iem, ndm stafif poah^ nk&z&nf nato, covAbec zn&mojest 
a od nikobo neapfr&no. Z tobo patrol vysviti, le kornna 
CaskA vedle svat^bo prdoa sv^bo ml pro sebe i zdsluhuy 



138 

4 to ▼ mire tftkov6, 2e v torn ohledo pri nejmeQifm 
neustapiye niiUta^ }ln6 S&sti Hse Rakonsk^. 

Ne nesnadno pak dok&zati i to, ze vlastni prosp^ch 
BakoQska 2&d&, by nebylo vnSm n&rodA a zemf privile- 
^OTanych. Pfedn^ vzbnziue takov^ stav vdcf negpokoje- 
nasi, a to oboa stran: n&rodovd a zeme, m^n^ itMfe 
politick^mi prdvy obmydlenf, s trpkostf to nesoo a z&vi- 
utiv^ pobliiejf na ty, jim2 padl stastn^jif los; tito pak 
-v njestejnosti politick^ch svobod jedootlivjcb 6&stf Hie 
vidf asta?i6n£ hrozfd nebezpe^enstvf pro sv^ vlastni v^- 
sady* Dfikaz toho netfeba v^sti: pod&vi^'fC jej kaido- 
4enn^ hlasy v novin&ch se ozfys^icU 

Zadrah^ ruSi se tim potfebni vnitrni rovnovdha^ 
kdyi zemS v tak bUzk^m sfykn se nal^zajici maji roz- 
ii^nd zHzenf, potfebnd centr&lnl sprAva nem&lo se tim 
^tSinje, pond?ad2 jeji tistroji pfilii spleten^m se 8t&v4, 
sily st^tn nemohou se v stejn^m pom^m vyvinovati a moc 
jeho masi 6im d41e tim vice klesati. 

Okazy takovd maseji se a zv;^ieii^ mife dHve neb 
pozd^i objeviti. tam, kde takovoo nerovnosti st&t rozd^leti 
Jest na dv^ pAle, z nichi kaid& m& jin6 t^2ist$. Cfm 
vice takov^ch zvl4stnicb t^2is€ ve st&ta, Um snadneji 
a trvaleji osadl se v rovnov&ha jednak k sob§ vespolek, 
Jednak i ke stiPeda spoleindmn; pro6e2 blaien^mi nadS- 
jemi napliiovaly n&s pov^sti, 2e nov^ zHzeni Rakonska 
stane se die patera neb sestera tlap zemi. Co takov^ 
tlapy pfedstavovaly jsme sob^ : 1) Uhry, tfeba v jednotd 
•s i^stmi pHpojen^^mi (partes adnexae) a Sedmihradskem ; 
12) Cechy se sv^mi komnnimi zem^mi Moravou a Slez- 
«kem ; 3) zem$ vlastni rakoask^ se St^rskem. TyroUkem 
a nikdejiim kr&lovstvim Ilyrsk^m; 4) Hali6 s Krakov- 
skem a Bakovinon, a 5) Ben&tsko. 



189 

4 

Jakoi pak^Uhersko m& spole6n^ svfg sn^m a vedle 
«i6ho i sn^m pro?ind&liii v Z&hi^eM: rovnei tak mysUU 
jame si zftzenf ostatnich tlnp co vtSlen^ch ndrodno-poh- 
Hek^ch indimdudlno^H^ aby V nich kaicUl i&at, bacP roz- 
li^noa n&rodaosti, historickoa tradid anebo spoleinostf 
^^mii opr4vndn&, m^la zvUitnf zastoapenf, snim zemsk^^ 
z kterdho by vysflala dAvSrnfky do snimu komnniho, jako 
tento do f^JSske rady, V dalifm proved^ni 16 soastavy 
myslili jsme 8ob§ 9Jezdi/ krajske nebo inpni — jimii po- 
^i^ebn^ z&yody j9oa v UhHcb sbory stoli£nf (komitdtoi) 
41 V BenAtskn kongregace — , kde by hlad m^li velicf 
-statk&fi, velid prfimyslnid, zastnpitel^ obchodnibb a rol- 
fiickj^ch komor, zastopitel^ obcf a t. d, 

Obor pftsobnostj obd, sjezdft krajskydi, snSmft zem- 
^ky^ch a komnofch, pak fls9k6 rady masil by, jak samo 
«eboo 86 rozamf, 6fm vy§e by se postapovalo, tim sinil 
a rozsihlejsi b^ti. Zevnibn^ ta^ rozvinovati objem kaid^ho 
z nicb, nele^f v nasem tidelu ; n&m b^2f jedin^ o to, aby- 
<shom podali co nejvseobecaijii obrysy nejpfimefen^jslho 
zHzeol Rakoaska, jak je sob^ myslfme. Cim iirsl ostatn^ 
•by byli z&kladovd aatonomie t^chto sbor&, tim v^tifho 
prosff^cbn bycbom od nidi mobli o6ek&vati. 

Co se Yftbec ty6e sa^mft, slibojf nejnov^jsi dsafskA 
-Qptanovenf zastoupeni vSdikych intere$ii (op^t jedao z obli- 
t>3ii^ch hesel) ka2d^ jednotliv^ zem6 vedle zastoopenf 
Mtao&. Z toho patroo jest, ie mk vybovdno b^ti potfe- 
b4m 6asa bez opost§iif pftdy pfedeSl^ representativnl soa- 
stavy. My, kteH se driime zdsady povlova^ho pokroka 
a organick^ho vy^voje, nemflieme dftsleda^ zavrhovati 
opatrnosC, kterA zkonsf, jak dalece asi ttstav nSjak^ bi* 
«tarick^ jest§ iivota jest sdiopen. Aviak pov&£fme-li, 
kterak vl&da jeStd za sv6 absolataosti ? t6 inffe vybov61i^ 



140 

potfebftm &isn, ie nev&hala najednoa zrasfti veiker^ privi- 
legie y obora rozs&hl^m a veledftleiit^m — ▼ obbm 
2iyno8t!: domnlvaii jsme se miti pr&vo p6ek&vati,- 2^ se 
nebode ost^chati zrosit privilegie i ▼ obora jin^m, proti 
kter;^m2to vefejn6 mf nenl fii d&vno rozhodn^ se vyslovilo. 
K zastoupenf iivln aristokratick^ho m&me za to, ie dosti 
prostory jest v hisk^ rad^, do nii znameniton i&Ht tbdft 
vol! panovnik. t— Proti tidastnenf se aristokracie y za* 
stonpenl prav^cb interest obecnych nem&me ni&eho. 

K interesfim obeca^m nepo6ft&me ySak toliko z&jmy 
takoy^, kter^ se bezprostfedn^ yztahnjf k bmotnj'm potlPe* 
b&m nasim ; jsoaC t^z interesy yySsi, sprost^mn oka skr/- 
t^jsi, ale proto nem6n^ dfileMt^ co h^badla y^eob^co^ho 
pokroka. M^-li nal^zti na sn^mfch pHmSfen^ho zastoa- 
penf rolnictyf, prAmysl, obchod a t. d. co specidlnosti 
pokro^ilycb snah 6asov^ch, m& k toma nemenSfho pr&ya^ 
intdigence yieobeca&, kteri, nesledajfc v^hradn^ Jedin^ 
toliko sm^r, pojfm& y rozhled syflj yesker6 sm^ry iaso/^, 
poroyndy&nfm jich yespolek pozornje proud pokroka sy^to* 
▼dho a nabytym ts^to y^eobecaym pfebledem pozn&y^ 
pray^ho docha ^asa, yezdy s nfm zist&yajf« na stejn^ 
y^ii. Zastonpenl takov& y$eobecn6 inteligence yedle inter- 
esfl speci&lnicb neyyhnutelne proto potfebf jest, aby t^mto- 
byla kontrolon, prostfednlkem a uprayoyatelem^ bez nlf 
zajist^ by, ka2d^ za zyl&$tnfm sy^ai tLielem jda, "d&yaly 
▼znikn sporftm a t^eniclm mezi seboa, je2 nroynati bez. 
takoy^ho prostfednfka bylo by jim t^i^ko jako^o stojicfnit 
na rozli£D;^cb, ^sto sob^ odporn;^eb stanoyistfch. 

Jin^ mocnt 2iyel, kter^ pH dosayadilfch yei^ntcb- 
a spoleSensk^ch pom^rech naiich natnS poSaduje zyl&itnlbO' 
zastoupeni, jest ndrodnost Dftleiitosf 2iyla tobo poyain- 
jeme a sy^ch ^tenftfft za znArnon, poti^eba pak zyl&stnfho 



-v'V 



zastoiipeiii jeho vjch^zi hlavn^ ze dvoa okolaosti : pfedaS 

z aedostate^Q^ho posavad ocedovanf jehb vjist^ch tfiddch, 

cadrah4 pak zq skryt^ho odpora, ktery se klade pH- 

rozen^mo jeho v^voji od lid( stranictviin zaslepeaych, ba • 

if^ato od samych nevhodn^ volen^ch org&nfl vUdy proU 

i&fny«lii jejimu a s tresta hodn^m neietfenfm z&konA. 

Doknd takov^muto MdSaf nebade pHtri a^indaa, ne- 

pomiujoa v Rakoaskn 24rliyosti a tfenice ndrodnf, nebade 

iMci vznikati steja& vsecfa pffcbylnosC k spolefiad vlasti, 

TO'ktierd yfidy jedaa 6&3t ob£anft bade se pova^ovatiza 

Qfdstrie&ce ; bez vnitii^al svornosti pak, bez jedQ0tnyslQ09ti 

aenf i&dn6 vaitfni sfly, a ndsledkem toho 2&dnd zevnithif 

mod. Go V Torecka zaamen& rovnosC n&boieask^ho ?y- 

sn&nf, to znamen& v Rakoosko rovnopr&vnosC n&rodnf, pro- 

tei 8 pin^m pfesv^d^eufm m&me za to, aby nalezen byl 

▼hodD^ jnodas k vydatn^ma zastonpeof na jedQOtliv;^cb 

sotoifch piPedftleiitdho toboto interesn. ^) 

Dv6 y^ci V nejaov^jsfcb astanoveafch cfsai^dk^ch na- 
plfiaji Q&s nad^Ji, ie p^ece jedooa lepsf budoacaosC za- 
8?itiie rakousk^m n&rodAm, pon^vadi patrnS okazajf, ie 
na mfstech rozhodn^ch poza&ny jsou dva hlavn( prameay 
jejich dosavadnlch stfinostf. V cisafsk^m lista k hrab^ti 
Oolnchovskdma vyfkoato jest toti2 pr&vo snema k^amo- 
Mtatwmu naJddddni se zemskym jmenim^ a oddeleni mod 
Moudni od mod sprdonL Prvnim vr&cena zemfm vele- 
d&IeiitA jejich aatonomie, kter& jim budoocad do?oU vy- 

^) za^oup^rU intertf*^ mXtkYiM j«ime xdeproto, ponftvadl 
jest to jedno z obliben^ch svrchu dotfienych hesel. Mime 
Hak za to, ie r&dad zattouptni ndrodu, v pf imlhenosti k pofitu 
obfvatelstva, prostfcdkem svobodn^ volby na z&klad£ odv&d^- 
n^ch dani, zahrnovato by v sobi spola xastoapeol veikerfeh 
iiUeresA^ a iB tim sp&tobemjediD^dostaly by se a&leiit^ kapa« 
city na sv& mfsta. 



142 

▼inovati samostatn^ 2iyot kn prospdclm a zdara jejicb 
iieyyhnoteln;^ ; drahym otevfena y^hlidka na odstran^nf 
zla, kter^^m Rakoasko k nenabytn^ ikod^ sv^ bylo do- 
8a?ad V sam;fch dtrob&ch SY;^ch podr^vtoo. Samostatnosf 
souM jest hlavui podmfnkoa vzd^lan^ho st&ta ; kde nenf 
t^, tain nevyhnateln^ nastoptye demoralisace ylddnicb argft&fi, 
tarn klade se do hrobo vef ejn4 dAv^ra. , S toa z&leiitosti 
soovisi t§sn^ stav tiskn; kter^ od tolika let td2ce iipl 
pod tifednickoa libovolnostf, marn§ se dovol&vaje z&kdo- 
nlho nprayenf. Svoboda tisku^ pouze zdkonem ae HdMr 
jest osvfcen^ vldde zDamenitoa pomftckott v prov&dSdl 
blahomysln^ch jejich Amy sift; na pfekfizkn pak jest jefr 
?Iddd takov6, kterft sy^ interesy odd^loje od interesik 
nfirbda, d&vajfc t^mto nechvalitebny pHklad, aby ^inili 
toliki^l. To nzn&valy bez rozdfln viecky strany v rbz- 
mno2en^ Hssk^ rad^, a donf&me pevn^, 2e v&in^ hlasy^ 
kter^ se tarn oz?aly ve prospech z&konit^ svobody tiska^ 
nezfistanoa na pr&zdno pronesen^mi. 

Projeven^ tnto z&sady pokUd&mezajedin^, dlejaky^cb 
moi^D^ vyv^sti pevnou a vytrvalou st&tnf budova v Ra- 
kouskn; a pravfme-li, 2e mln^nf naSe jest mln^nf velik^ 
yetSiny opravda osyfcenych a loj&lnfch ob6anft rakonsk^^ch, 
yyslovujeme tfm plnd sy^ pfesyeddenf. 

ie jstne yfce nepodali, nc21i jenom yseobecn^ obrysy^ 
stailo se proto^ ponevadi jsme necht#li psAti obsirnon knibti, 
njfhrt jen vyhovdti okamiit^ potfeb^ yysloyenlm urditycb 
z&sad, kter^, aby se co molu^ ygeobecnymi staly ve 
prospech obnoven^ho Rakouska, yfele sob^ iild&ine. Ne- 
odfekneme se pak, bnde li ddna pffle2itos<, zevrabn^jslha 
a obslrnejslho provedenf toho, co jsme zde jenom yseobecn^ 
iBohli nastfnlti. 



Politick} Ant Rakonsiia. *) 

Jedii& )i se o to, jak bychom odvrAtili od sebe brozicf 
nebezpe^enstvf, pak nenf ^s klamati se lich^mi nad^jemi, 
spolehati se na nejist^ st^stl, zaylrati o6i a sluch proti 
cbjbim, jimiS jsme neitesti sv^ zavinill, a o6ekftvati spAs^r 
od prostfedkd paliativnfcb , kter^ v nejlepifm pHpadtr 
mohoQ katastrofn na kr&tk^ 6as zadrSeti, nikoliv ale od- 
vr&titi. f dobdcb takovycb pfede vslm potfebl dfikladn^ 
skonmati sama sebe, mi&dn6, sebe od|>ornSjif pravdy 
pfed seboa nezaplrati, kdy2 pak dojdeme prav^ho po- 
zn&nl pH6in, kter6 n&s nvrhly do nesn&ze, jest n&m od- 
bodiand se rozhodnonti k jich odstranignf a na cest^ 
zYolen^ rftzn^ a peyn^ kn pfedo krdieti. 

Je-li to st&t, jema2 nebezpe^enstvf nast&vd, a ne- 
T^df-li sobi spr&vcoT^ jebo rady, jest svaton povinnostf 
kaid^ho, komn na zachov&ni st&tn z&le21, projevenin> 
odftvodnen^ho mfn^nf sv^ho pfispiti k objasnenf sitaace, 
i kdyby. napi^ed v^d<§l, ie bias jebo nepfijde vbod ; — pak 
2hfy&: mu nspokojnjicf y^domi, 2e konal svon povinnosf 
jako poctiv;^ ob6an. Tato ob6ansk& povinnosC jest tfm 

.  Jt.jj ... 

... ^jflTytiStSno v Casopise Masea kr^Iovstvi Cesk^bo 1860. 



^^tii, 6fm v^tsf m&me piPesvM6eiii, ie smysleaf nase jest 
-spolo smyilenfm znaind d&sti nasich spolaob£aiiA, a ie 
jinjm jea p^ni$n& ost:^chavo9t zaforaiioje vystoupiti 8 aim 
a vefejao3t. V takov^m pHpada nebylo by ml^eni o mnoho 
iepii ne2 zrada, Ihostejnost takovA by patrn^ okazovala, 
jak m&lo n&m z&leSi na zachov&a! st&ta. Mjr aechceme 
hfti vin^ni z takov^ Ihost^nosti, pro6e2 bez ohleda na 
to, koira to bade k libosti a koma k nelibosti, aminili 
jsme si vyfknoiiti neobalenoo pravda podle nejlepiiho 
«v^ho pf esvid^eaf. 

2e Rakoasko nal^zA se v poviiliv^m postavonf, nikdo 
«ob^ vfce netaji: avnitf nsspokojenosf ^ vaS niMdn^ch 
prdtel. Tento nad mlra trachliv^ stav jest niitaym 
v^sledkem dosavadnt vnitfni izevnitfof politiky Rakonska, 
obzTl&itl pak t6, jakoa se fldilo v posledoim desetiletf. 
M&li tedy Rakoasko aastd^s^fciho aebezpeienstW zaikaoati, 
masf nevyhaotelnS nastoapiti cesta opafinoa, nei jakpa 
|cri5elo dosavad. YlmeC dobiPe, 2e nenf snadnofi tllohoa^ 
2m^niti na obrat vsechen dosavadnf sp&sob i^ysleai, vy- 
2oati se skokem z pohodlnych obvyklostf, kter^ dloafayaii 
v^ky t^mdf drohoa pHrozenostC se staly, vpraviti se v nov^ 
-sv^t idei, zaajfti jin^ stanovist§» pastiti se sm^rem t^ik^ch 
ob^tf poiadajldm ; avsak je li to jedin^ prostfedek 6p&$y, 
pak velf povinnosC sebezachovftni a^iiniti krok tea, a 6{m 
•odhodlaneji nastoapi se aov& dr&ha, 6fm 6pla^ji( bade 
i^ytrienf se veiker^m oa^m vlivflm, kter^ dosavad br^nily 
tlahod^jadma pi^evrata, tim snadn^jil bade iim d&le po- 
stapov&nf V nov^m dacha, obzvl&itd jak mile ak&ie «e 
prvnl kvftko nov^ zavitavsfho podletf: obHyeai klesl6 
4d?^ry. 

PHstapajeme nynf k nastln^nf on^ zm^ny v politi- 
ck<5m sysWma Rakoaska, jakoa za nevyhaatelnoa pa- 



146 

kiid&me k zachov&nf ffie, ano o kter^ pfesveddeni jsme, 
ie povede k nov^ma a skvSlejsima rozkv^tn jejfmii. Zmena 
tato tyk& se jednak poliUkjf vnitfni, jednak poUtiky se- 
vnitrni. 

Y ohleda na ynitf ni politika byla dosavad v Rakoa- 
skn zvyklosC ta, ie jist^ ti6ely se vyhlasovali za interesp 
gtdtniy kdeito n&rodov^, jimi akl&d&no napom&hati k jich 
dosaiSenf, nevideli v nich spola inieresy 8v4. Nepfirozen;^ 
tento odpor, kter;^ 6lm d&le tlm vice se zm&hal, pod- 
r^val ddvera s oboa stran, maHl vnitfnf slly stftta a se- 
slaboval tfm jeho moc. Takov^to po6iii&nf vl&dy vych^- 
zelo z myln^ho domaSnf, jakoby stdt sdm pro seht byl 
iUklem, Blndnost z&sady t^ patra^ se ukdSe, povd2ime-li, 
ze ni2&dn6 lidsk^ astanovenf — a k takovym pfece n&- 
lezi st&t — nenf tl6elem pro sebe, ne2 toliko prostfed- 
kem k dosa^eaf ti6ela vyssfho. Jak 6asto slychdme v nasi 
dob^ vyn^seti prospecby a, v^hody asociace 6ili spol6o- 
v&ni se k jist^ma ti6eln, jefaoS dasa^enf snadn^jsf jest 
sil&m sgedDOcen^m neili jednotliv^m : naie i sUt nic 
jiQ^hanenf neili takov;^ spolek kjist^mn d£ela — ii6ela 
to nad jind vznesen^mn. 

Jako2 kaid^ spolek za tiSel m& prosp^ch interesft 
jeho tidto spole£n^ch, m& takov^ ti^el i stftt, tento nej- 
obsdhlejsf ze vsech spolkft, kter^ shromaMoje v sob^ lidi 
nejrozlidn$j$iho stavn a povoMnl. Pr&v^ proto ale ne- 
mf&t t&Q\ st&tn b^ti jin^ neili ySeobecnj^. St&t netvoH 
jednotHvci) nybri nftrodov^, kaMdma ndroda alevytknnla 
prozMelnost jeho zvl&Stnf tikol, k tomn tedy mnsi se 
vztahovati ti6el st&ta. Tento t&^el nenf £&dn^ jin^, ne21i 
poakytovati n&rpdfim mo^nosi voln^o v^vinu, a co hiavni 
podmlnkii jeho podporo?ati viemoine hlahohyt Poknd 
8t4t skntein^ slouif k tomato tidelii, potnd tak^ tr?& 

Malf. I 10 



146 

jebo opr&vnSnost; jak mile W»k se po5ae odn^ho iichylo- 
vati, pozb^v& ji. 2n&mkoa takovdbo se ncbylov&nf od 
pray^ho 66ela st&ta jest obracenf Be ?e^eju^bo mlnSni 
proti vl4dS. 

Vft zajistd kaidj^ nejl^pe s&m, kde ho obnv tla6f, 
coi plati tak dobfe o jednotlivci jako o cel^m n&rodi, 
a vefejnd mln§ni jest v torn obleda neklamn^. "Ffed* 
stfr&Df, ie n&rodo?^ nejson dospSlf a ie potfebi je dr2eti 
V pora5enstvf, ie stesky tn i tarn proniUen^ poch&zejf 
od lidi ipatn^ sm^ilejfcicb, pd popiizova6A a r^palfl, json 
▼idy jenom lacing vtmlavy vlAdcd, necbtdjlcich d&ti z rakon 
spr&yn, jii nevedoa ve prosp^cb sv^feDcil sv^ch, n^bri 
k viastnima aiitkn. Nejm^n^ pak mflie pfedstfr&Df takovd 
myliti n^kobo v nyn^j^i dob§ probnzen^bo politick^ho 
v^domL 

Mtiet Be st&ti, 2e vl&da s nejlepifm timyslem sklame 
se y n^kterfim zaHzenl, ktec^ uk&ie se ml ti jind n&sledky, 
nei jak^cb Be o6ek&yalo {coi nej£ast^ji pHb&zl se tarn, 
kde yl&da nea21y& porady n&rodn, bledlc na y^ci toliko 
se sy^bo jednostranndbo stanovistS) : tn ale bned yef ejn6 
mln^nf akazige na adingnon cbybo, z 6ebo2 yl&da na nd 
pozorliy& mftSe si yzfti poa6enf. Patrno z tobo, jak dftle- 
2it6 jest y st&ta yefejnd minSnl, pro6e2 kai^d^ moadr$ 
yl&d^ nanejy^se mnsf z&le2eno b^ti na torn, aby se syo- 
bodn^ sm^lo projeyoyati. 

Poobl^dneme se, jak^ byl stay Rakonska y obleda 
na y^ci tnto podotknnt^ pfed 20, ffjnem t. r. Rozdfln^ 
n&rodnosti podffzeny jedin^ pfeyl&dajfcf, blabobyt n&sled- 
kem vseobecn6 ncdfty^ry yidy vice klesajfcl, yefejnd 
mlnSnl liboyflll dnSeno, zastonpenl n&rodnfcb interesft 
%aand — stay, kter^ nemobl d^te tryati, nemfila-li Hie 
Rakoii8k& jiti yatflc brzktf, neodyratnd zk&ze. VlAda ne- 



147 

mohl tento stav byti tajn;^, i odhodlala se koneind kn 
prosti^edkQ, jema2 tak dlonho se vyhybala — absolatnf 
Bakousko promenilo se v stdt konstita^of. 

Jakoi^to takov^mo nastala mn nov& tiloha, kteron 
Yjkonati mnsi Aplne a co moin& ryckle. tFpln^, pon6- 
vadi kaid& polovi6nost vice skodf nei prosplvd; rychle, 
pon^vadS^ jen rychld pomoc jest vydatnd, vSh^nf pak 
jenom novy pokrm by d&valo neddv^fe. Nastdv^ ta otdzka : 
komn m& sv^feno b^ti tipln6 a rychl^ vykon&nf tdto 
pfedfileMt^ tilohy. V dobn, co toto plseme (iO. prosince) 
zd& se, ie vl&da dosavdde jest v pochybnosti strany t6 
vSci ; my s pln;f m pf esv^d6enlm vyslovnjeme : tiloha kon- 
stitQ^niho Rakooska nemfi^e vykonati nikdo z t§ch, kdo 
byli podporoQ anebo n&strojem padl^ho . absolutismn. 
IXv^ma p&ndm nemtlie nikdo slouziti, dvojfho sm^ileni 
nemdSe nikdo b;^ti, anii menf pofddny 61oY^k sm^slenf 
8v^ p^es noc na vyssf rozkaz; k pokrytcum pak, kteH 
bnd drive zaplrali anebo hotovi json nyni zaplrati praY6 
sm^Slenf s?^, nemfi^e mlti dtiv^ry an! vldd'a ani ndrod. 
Kq provedeni prav^ho konstitu6nIho zflzenf Rakonska 
povol&ni bncTteS tedy mnSov^ zn&m^ho liber&lnlho sm;^- 
slenf, vSickni pak bez rozdlln, kteH byli podporon anebo 
n&3trojem pfedesl^ho systemn, odstnptei z jeviit^ politi- 
ck^ho, zachovajfce svoa £est. Pochopnjeme, kterak mfiie 
n^kdo b;^ti sm^slenf dacha 5asoy6ma odporn^ho a pH 
torn (lov^k apf imny a ctihodn;^ ; nepochopajeme ale, kte- 
rak mn2 f^dny nv&zati se mtie v tiloha, aby provedl 
n^co^ B £fm V dacha sv^m se nesrovndv&. Nevlme, zdali 
podotkhat& tato tLpln& zm^na ^eln;^ ch osob zemsk^ spr&vy 
asknteSn^na bade do t^ doby, ve kterd Mdky naSe na 
vef ejnost se dostanoa *, to vSak vlme, ie se to stftti masf, 
m&-li se Bakoasko prom^niti v stftt konstita^nf. Eaidft 

10* 



148 

zir&isL £asn ale pfin^si nenahraditelnoa skodn, kaSd^ v&bdnl 
seslabnje dfivera, neodhodlanosf jen pfek&zky mno21, 
a pfece potfebl jednati rychle — neboC se pHpozdlvi. 
KdyJ pak nalezeni budou mn^ov6 dflvery svobod- 
nych ob^anfl hodni, v 6em bade zdle^eti speci&lne tiloba 
jejich? Pfede vsim jinym y uvolneni ndrodA od tnh^ch 
pout skfebld centralisace a navr&ceul jicb ka pr^Tnlmu 
historick^mu stanoviSti jejich, 6im2 jedin^ vr4tl se stAt 
do prav^ koleje v ohledu na blavnl 66el sv^: v^voj 
ndrodd. Pfi centralisaci nenf moza^ y Rakoaska i&dn& 
prav^ svoboda, iMu& rovnopr^vnosC, neboC centralisace 
jest nadvUda mensiny nad vetsinon, vysada dand jedn^ 
ndrodnosti nanjmo ostatnfch, centralisace a germanisace 
jsou jedno. Lich^ jest pfedstlrdnl, ie n^meck^ iivel 
jest tmel, diilcf Ttizn6 6dstky ffse pobromade, ie jest 
nejsiln^jsl podpora vlddy. Spatn^ to v6ru tmel, jeni do- 
pastil roztr^enf ffse na dvi; slab& to podpora, kter& 
neuml zacbr&niti mnoholetou pracnou stavba pfed sesatlm. 
Nejpevnejsl tmel fise jest spokojenost n&rodfi, kterA ne- 
dopoasti Yzniknoati tazbdm po zm^ndcb; nejbezpe^nejsi 
podpora vUdy jest vefejnd dflvera. A u6inen-li za^&tek 
avoln^nl s jednou 6Astl flse, zdajt mttie tot^z prAvo ode- 
pfeno b;^ti ostatnim jejlm 6^stem, ano zda2 sm^jl se tyto 
samy aspokojiti mensfm vymerem svobody? Uzn&no-li 
prAvo korany Uhersk^, mii2e-li2 tot^i pr&vo zadr2ovdno 
b^ti korang Cesk^ ? uveden-li v Charvdtsku jazyk ndrodni 
do skol a lifadiS, mii^e-liz d^lc z nich vyluSovdn b^ti 
V Cech&cb a na Morav^? povolena-li sn^ma ahersk^ma 
tlplnA samospr&va y z&le^itostech zemskych, mobou-lii 
jin6 zem6 s nimi odkazoyAny byti na ftsskon rada anebo 
na ministerstyo? Nejen prdyo, n^br2 i vnitfnl roynov&ba 
y st&ta 2&dd stejn^ vym$^enl svobod jednotlivym n&rodiim I 



149 

Brtih^, oS se konstita^ai ministerstvo bez pr&taha 
postarati masf, jest udelenf onech garancii, bez nichi 
pra?^ tistavnf zflzenf pomysliti se ned&. Tyto garan- 
cie jsod: 

1. Odpovednosf ministrii zastupitelstvu n&rodnimu. 
Tato z^sada d^sledne proveden^, jakoi^ s jedn^ strany 
pojisfuje n&rod&in jejich pr&va a svobody proti vselikym 
choutkd,m zp^te6nickym, tak s drnh^ strany jest ne|moc- 
nejsi z^stitoa dynastie, kterd, postavena mimo vesker^ 
snahy strannick^, tfm sam^m i vznesena jest nade vsecko 
podezfeni obmyslfi ridrodu nepfAtelskycb. Pohletfrne na 
Apglicko, pobled!me na Belgii, jinych pH^ladfi pominoace, 
jak srde^ny jest v techto stastnych zemlcb pomer n&roda 
a dynastie k sob6 vespolek! Co toho pfi^inou? nic jin^ho, 
neili ie dynastie pfivsech otdzk&ch politickychzacbov^vd. 
6pluou n«strannost, vyblrajfc mnie vkdnonci z ddvernlka 
n^rbdn, jemaS povinni jsou skUdati 6£et ze svych skafkd, 
etrativse pak dfiv^ra tu, kterA je povolala v 6elo vlddy, 
postonpiti. mfsta svd muium jinym. Panovnik nechf pa- 
nuje, ale nevfddne; to jest nejlepsf politika dynastickft. 
Nejvfce zajist^ skodily sobe vidy ony dynastie, kter^ 
nejvlce o sebe pe6ovaly. 

2. Zastoupeni ndrod^ Sasu primerene, SvSt nachizf 
se V astavi5n^aa pokroku, kaM& doba rodf novlg pom^ry. 
Vselik^ nstanoveal lidsk& yych&zeji z potfeb £asovych, 
zakUdajlce se na pomerech pr&v^ panujlclcb. M§d1 li se 
tyto pomery, potrebf t62 zmeniti nstanovenf na nich zalo- 
zeB&. Pravda tato tak jasna jest, ie netreba ji dokazo- 
vati. Rovnei nikdo nebude pochybovati o torn, ie v^k 
nynejsl hlavnS k tomu se nese, aby pominuly vselik^ 
v^sady a vyhraXend pr&va, necbf se vztahnji na6koli?, 
necht jmeno jejich jak^kolivek. PadlaC iii tooto sna- 



150 

hou ^asovon mnohd. ponta, a uvoln^n^ tfm sily za^aly 
bnjeti nov^m, svezfm 2ivotem. Ani minaly absolutismas 
nemohl se ubrdniti v torn ohledn mocndma proudn 5a80- 
v^mn, ano s&m pfiklddal rnku na boardoi mnohych ohrad, 
jeD^ kladly nepfestapn^ meze blahod^rn^ plodni^ ^innosti. 
Nuie padnii i pfednosf privilegovanych stavu jakoi^to 
obzvl&ste povolanych k vyssl cinnosti v stAta. Zfizenl 
stavovsk^ md kofeny svd v 6asech ddvno minulyck, ono 
vyslo z pomerii k nynejsim naskrze nepodobnych, a pfe- 
stdnfm pomerfi tech pfestala i6i jeho oprdvn^nosC. Nikdo 
nemMe apfrati, ie zfizenl stavoysk^ v ond dobd, kde 
8kate6ne bylo fepresentacl ndrodnlch interesii, vyvinovalo 
pfisobenl blahodejn^ — rovn§2 jako nikdo neuplr^ femesl- 
nickym poMdkfim velikon zAslnhu v ond dob§, ve kter6 
a pro kteroa povstaly. A pfece ni ddvno pfezilo se 
zffzenl cechovnl, a vefejnd mlnenl vlU zrasenl femcsl- 
nickych poMdkfi co obecn^ dobrodinl. StavovskA aoa- 
stava, jak jmenovite n a4s a2 do roka 1848 trvala, jen 
tak dloaho mela vyznamn, pokad representovala jedind 
oprAvneod tHdy ndrodu — lidi volnd, vedle kter^ch byla 
mnohem 6etnejsl tfida nevolnlkfl; jak mile pfestalo ne- 
volnictvl a vstoapil do iiyota stav svobodn^ch rolnlkfi, 
zahranjici v sobe daleko prevahujlcl vetsinu ndroda, ztra- 
tilo zHzenl stavovskd sv^ oprdvnenl, pon^vadS v nem 
vetsina obyvatelstva zemskdho zdstdvala bez representace. 
„Nu2e bndiJ tedy i stav rolnicky pHpnsten k zemsk^mti 
zastapitelstvl vedle ostatnlch stavft/ feknoa pMtel^ sta- 
vovsk^ho zfizenl, „a potfeb^ 6asu jest vyhov^no." Nikoliv, 
pomery nyn^jsl jsou celkem a v podstatd svd naskrze 
rozli6n6 od onech, ze kter^ch stavovsk^ zHzen! vyrostlo. 
Postupem vzd^lanosti tak veiice se rozmnoS^ily a roztfldily 
interesy n&rodiJ, 2e tato jejieh rozmanitost ned& se vice 



161 

Eahrnoati v obmezen^ r&mec nekolika positiYn^ yytkno- 
t^ch oborft, a to tfm m^n^, iim vice tyto bezdeto^ zdjmy 
jsoa mezi seboa propleteny a slon^eny. Zastoapenl zemd 
die soastavy stavovsk^, byt i s pHjetlm y ni nov^ho 
rolnick^ho stavn, zftstalo by v2dy nedokonal^, ponivad^ 
by velikd mnoistvl interesft, kter^ se ? iMnf z dosavad- 
nfch stavft pojmooti nedajl, beze Y§eho zastonpenl zflstalo. 
Avsak i takov^ zastopitelstvo zemskd, kter^ by sest&yalo 
z representantA vsech speci&lnfch iateresft oby vatelstva, 
nevyhovdlo by zvysenym po2adavkdm £asa, neboC i vefejn^ 
interesy st^tnf nabyly postapem £asn rozs&hiosti takov^, 
'2e k jich nvaiov^nf a vyfizov&ni nikoliv nesta^f sbor 
zaalctk V jednotlivych oborech. Zftleiitosti vefejn^ tak 
rozmanit^ zasahnji do ve&kerycb oborft soakromnj^ch zdjmft, 
2e kdo chce povol&n b^ti k rokov&nf o nich, mnsf mlti 
CO moinSi vsestrannoa zn&mosC pomdrft zemskj'ch, aby 
mohl V kazd^ jednotliv^ ot&zce podati sv^domitd vlastni, 
odftvodn^n^ dsndek. Ve sn^mfch zemskych uemohoa tedy 
ged^ti osoby mod sv^bo dAstojenstvf, roda neb majetkn, 
anebo dAv^rnfci jednotliv^cb tHd: tarn, kde se jednft 
o z&leiitostecfa celdho nftroda, mnseji sed^ti tak^ d&v^r- 
nfei celdbo n&roda, a takovf mohoa vyjfti jenom z voleb 
vHobecnpch, Kdykoli se ye snSmg rokoyati bade o in- 
teresech zyl&Stnfch tHd n&roda, yidy ni^de se k speci&l* 
aim odborftm dostate^n;^ podet malt, t€ y^ci, o kteron 
86 jedn&, dftkladnd povigdom;^ch, aby se nsnesli o n&yrh, 
jeni by pfedloien byl pln^mn snSma ke zkousenf, jak 
dalece se hijeni takoyych speciiilnfch interesil sroyn&y& 
B interesy yieobecn^mi a yyiifmi. Profiei co mrty^ho, 
poloieno bndii y hrob, a necht^jme se marn^ pokonieti 
o yzki^lsenl mrtyoly, jl2 nemfiieme ydechnonti yfce iivota, 
i|teroa naaejy;^8e 8trojen;^m spflsobem podrA2diti m&2eme 



152 

kn k^e6oYit^mii potrfaov^nf galvanisovanych nervfl — ; pH- 
iernf to Akaz ka pod^seni dlv&k^. A tak2 i zHzeni sta- 
yoYsk^ uloieno bndii k jinym podobn^m a ode?zd&Qo 
historii,. na jeho misto pak nastapte^ volby vSeobecne, 
jak iddiL pot^eba £asn a rovnopr&vnost vsech tHd. ^) 

3. Bezvymine6n& vldda zdkana. Bez z&konfi nelze 
obst&ti niS&dndma stAtc. iieboC bez nicb jest anarcbie. 
Z&konov^ pak json proto, alj z&chov&v&ny bylj, na jich 
pfestnpov&nf od ob^and vysazeny json pHsn^ tresty. Pfede 
viim ale poti^ebl, abyvlAda sama zacbov&vala z&kony, je2 
vyd&v&. Z&kon nezilst&vej pouze na papffe, on m§i plat- 
nosil V iiYot^ a ^pln^ prAchod. Neni dosti na torn, aby 
se z&kon yyrknnl, poMdnd vl&da mnsi se ncbopit pH- 
mefenych prostfedlcA k jehc provedepl, mnsi se postarat 
o to, aby Y^konn^ org&ny jejf pffsni die neho se fidily, 
mnsi netiprosn^ trestem stibati ka^deno, at jest kdokoliy, 
jen2 zjeynS neb tajne jednal by proti ndmn. Z&kony 
jsoo k ochranS ob6anft, jimi nebezpe^no jest odepfrati 
t^ ochrany; neboC nenach&zejMi ji y st&tn, bndou ji 
SYym 6asem bledati jinde. -«- Nisledek neobmezen^ yl&dy 
z&kona jest samosfatnost jsoud&t tato zn&mka kai^d^ho 
Yzd^lan^ho st&tn. SondoY6 majl bdfti, aby z&kony na- 
l^zaly pr&choda, aby ob^anAm dost&valo se spraYedlnosti, 
aby chr&nSnl byli pfed Yselik^m bezpr&Yfm. Nesmi^^li 
Ysak sondce rozbodoYati die SY^domf a nzn&nf sY^bo jak 
z&kon Yelf , nybri^ jak Yyisi rozkaz naHztge : tfm sam;^m 
}Vt d^je se bezpr&Yf a rasf sprayedlnosf. „Jastitia r^ao* 
mm fnndamentnm** bylo heslo zY^in^l^ho cfsafe Fraa- 
tiSka, a yilm pr&Yem; neboi! Ye kter^m st&ta nelze se 

') Rozumf se, 2e takov^ volby nemohou se diti beze 
vsebo censti; ndm zdd se nejpHm^ren^jSf census prftmer, jaky 
z TeSker^ch placcnych danl vypad6 na jednoho obyvatele* 



153 

If 

dovolati spravedlno9ti, kde na stolec jeji ^dosedla libo* 
▼iHle, tarn jii nvnitf 6ery zk&zy se ohaizdil a podhryzl 
kof eny 2ivota. — Pfede vslm pot^ebe z&konni pAdy iisku. 
Doknd n&rodov6 nemohoa pf&nl sv&t yyjeviti prosti^edkem 
z&konniho sv^ho zastapitehtva, nemajf k tomu jindho 
prostfedka neili tiska. Svobodnym tiskem, podlebajfcim 
toliko z^onu, projevaje a tfibl se vefejn^ mlDeai, jeho2 
d&le2itost svrcbu jsine ukdzali. tlstavni zfizeni poiiaduje 
vsemoi^noti vefejoosf, svoboda^, tisk jest kas t^ vefejnosti. 
Tiskovy z&kon, svobodn^ma st&ta pHmefeny, vych&zeti 
masf ze z&sady, ie slovo tiskem nvefejnen^ nem^ podro- 
beno byti jin6 odpov^dnosti neili slovo dstne projeven^, 
pH 6emi jest ^^doacno, aby formdlnosti kontrolnf co 
mo2n& byly jedooduch^. Stav nejistoty , kde okamMid 
dovoleny volnejsl pohyb ihned astoupiti mftie pfedesl6 
libovolnosti policejulj nesrovD&vd se s vyslovenymi z&sa- 
dami tistavnlmi a toliko co stav pi^echodnl ponekud sn^sti 
se d4; pfechod pak tento ai prills se ni protahaje. 

Vsecky tyto opravy stAtnlho zHzeni prov^sti tfeba 
co' nejspesneji ; jea tlm sp&sobem mo2n& znova obiiviti 
dftv^ro n^rodd, b^hem poslednl doby az k uSasnutf kleslon. 
Jmenovite rychld svoUni zemskych snemtL sestavenych' 
die svrcha vysloveoych z&sad, prov&zeno bade n&sledky 
nejbIabo6inaeisimi, jimi objevi se nov^ politick;^ Mvot 
i Y zevnitfnl tistavni forrad a polo2en bnde z&klad k dal< 
ilma pfirozen^ma vyvoji jisdnotlivycb 648tl flse. Jedna 
2 prvnfch tiloh zemskych sn^mft bode doplneni hsak^ 
rady jakoito tlstrednibo representativnlhp sbora rise, 6lmi 
novd badova stdtaf sv^ho dovrseni. dojde. Takto nstro 
jen6, n&rody svobodn^ se opfrajicf, d&v^roa jejicb po- 
Biln^nd BakoEskp bade pak smSlym £elem vstHc hledSti 
viema nebezpeSenstvi zven6i naii doldbajicfma, uepi^&teld 



164 

pak jeho, vdbeni pfed tfm jeho vnitfnrrozervanostf, bttdon 
se dvakr&te rozin;^sleti, neili se odhodlajf k titoko na st&t 
V 8ob§ Qsjednocent a mravnfm vddomlm povzneien^. 

Avsak ani nepotfebuje mlti Rakoasko nii^&dn^ch 
vn^jSfch nepMtel, md^et je vsecky asmlfiti zmenon sy6 
zevnitrni poliWcy, Tato byla dosav&de v pHm^m odpora 
8 pomery 6asov^mi, a nenl tndi^ diva, 2e Rakonsko nem& 
i&dn^ho spojence. Obratem v jinou strann, jfmi by vy* 
hovelo natn;^in poiadavk&m okolnostl i vronolm pfdnfm 
velik^ vetsiny Bvych nftrodu, mzikem by se yse zm^nilo 
naopak: Rakoasko nest&lo by osamotn^l^, nybrS byio 
by pfednlm 61eaem vsemohoacf koalice st&td evropsk^ 
pevniny, kter& by badoacim bShi&m politick^m naznadila 
sm^r novy, spravedliv^sf, mravn^jif a vysok^ho stapnS 
vzd^lanosti a osvety naseho veka dAstojn^jsf. Obratem 
takov^m zlskalo by si Rakoasko nehynoacf z&slahy o ?ie- 
obecD]^ pokrok, a k ve6oym dikAm zav&zaio by si n&rody 
vesker^ho vzdelan^ho sv^ta. 

Bosavadni zevnitfnl politika Rakoaska jevila se hlavn^ 
ve sm^ra trojim: k Nemeckd, k Italii a k Tarecka. 

Go 86 Nemecka ty£e, nemohli dosav&de panovnfci 
rakonsti zapomenonti, ie b^vali drahdy cf saH N^eck^i, 
i hled^li tradiciou&lnf vliv svdj na N^mecko vsemoind 
adrieti, bezdek n&roda N^meck^ma, kter^ Toln^jsiho po- 
hyba se dom&haje v pfevaze rakoaska vsim prftvem ne- 
n&viddl iivel zp&te6nicky'. Tento sm^r politiky rakonsk^, 
iifiti vliv svftj naz&pad, byl prav^ plav&nf proti proadu, 
neboC nelze neazn&vati, 2e od vice stoletf proad vzd^la- 
nosti a politicks mod v Evrop^ jde od z&pada k v^- 
choda, coS N^mci, osobojfce veskeroa z&slaba sv^tov^ho 
pokroka tak rftdi jen sobS samym, nazvaH sv^m padem 
k v^choda (Drang nach Osten). Toato snahoa po pora£- 



165 

nictvf nad ndrodem N^meck^m pfek&2elo ma Rakonsko 
nad mfra v jeho pHrozen^m v:^voji, za6ei a ysech vzd^- 
lancft n^meck^ch jest v dfikladnd nen&visti. Jin^ n&sle- 
dek toho byia a3tavi6n& rivalita s Prnskem, kter& v ne- 
d&vn^ch (asech, jak zndmo, m&iem byla by vypnkla v zjevn^ 
nepMtelstvl. E ndrienf pfevahy sv^ v N^mcfch nelitovalo 
Rakousko niiftdnych ob^ti, vyplnovftnl spolkov^cb povin- 
nostf bylo pro nd nemal^m bf emenem, sknte^n^ prosp^ch 
ale nevypl;fvai z tobo iddn^, cel& politika rakonsk& v obleda 
na N^mecko bylo poabd lap&nf stfpn. Zastnpov&nf v diplo- 
macii n^meck^ch interesfi spftsobovalo v Rakonskn mnoh^ 
nesn&ze s cizlmi mocnostmi a ▼ nejednom ohleda v&zalo 
ma race. Nen^me^ti n&rodov6 rakoastf s nevolf pohli2eli 
na tento obtfio^ pom^r k cizozemskd, jfmito st&t bez 
prosp^cha mafil tolik ilecbetn^ch sil, kter^, vynakUd&ny 
jsonce na vlastnl potfeby, byly by znamenitS pHspIvaly 
k zvelebenf iHie. A jakdho pod^kov&nf dostalo se za to 
Rakoaska, 2e s vlastnf ikodoa zasazovalo se o prosp^ch 
cizf ? Sv^dectvf o torn vyd&v& clsafsk;^ manifested 15. 6er« 
vence 1859, ^aligice na nete^Dost „nejstarSlch a pHroze- 
n^ch spojencfl.* 

Jest £a3, aby Rakoasko pfetrhlo svazky, kter^ je 
poataji k N§mecka, pfek&Sejfce voln^ma pofayba jeho 
a se 2ddnd strany mn dfkft nepHn&Sejfce. Nemfchajfc se 
do vnithiich z&leiitostf NSmecka zlskd si v n&roda N^me- 
ck^m y^rn^jSfho spojence ne2 jakym ma byi dosavad, 
Prasko pak, zbaveno pfek&2ky vliva svdho na N^mecko, 
ze Sftrliv^ho soapefe stane se pHtelem Rakonska, a za 
onn cenn miler&do bade podporovati politika jeho, ohlfSe-^ 
jlcf se jinde po slnsn^ a pHm^fend n&hrad^. I v posta- 
venf k ostatnfm mocnostem bade pak mfti Rakoasko 
voln^jil race, nejv^tilho prosp^cha ale z odfeknatf se 



156 

snpremacie nad Nemeckem pocitl avniti^ sv^ fise, kter& 
skatkem tfm nvoln^na bndo od cizfch pout a postavena 
na vlastDf pfirozen^ sv^ tezist^. Ndrodov^ rakonsti vesmes 
s j&sotem uvftajl into zm^nn, vyjma snad n^kolik bloa- 
inivych idealistu nemeckych, kteff nepfestdvajl sniti o veli- 
kdm Nemecka, v nemi by se Rakoasko melo utopiti. 
NeboC zajist^ i oni Nemci y Rakoasko, kteff se pfede 
vslm citl jako Rakusan^, srovndvaji se v torn s ostotnfmi 
n&rody rakousk^mi, ie svazek s Nemeckem jest nest^stim 
pro fisi nasi a' te^kym z&va/^Jm, kterd jf nedopoustl po- 
stupovati ku pfeda v t^ mife, jak by se dalo o6ek&vati 
od bohatych jejich prostfedkfi pHrozenym jich vyviaovdnfm. 
Y ohleda ua Italii provozovalo Rakousko dosavad 
tat^2 tradiciondlni politiku jako y Nemcich. Gisafovd 
ilimstf, pokad titul ten tryal, nepf estali si poklMati pr&yo 
na Italii, a v t^ okolnosti jedin^ hiedati se masi pfl6ina 
ndrodni neadyisti Italidnu proti Nemcum, kter4 se po- 
£itd od t^ doby, co koruna cfsafskd pfesla na kr&le 
Nemeck^. Stfedov^k^ cesty tJchto do ftlma nemely za 
66el pouze obdrienl koruny dsafsk^ z rukon papeioyych, 
nybrz byly z&roven yojenskymi vypravarai k ndrzenl y pod- 
dauosti yzd&len^ proyinde. Odtadzyykli Italidni poyaio- 
yati Nemce za sy^ ntlacoyatele, a stalet^ boje obou n&rodii 
syed6i o neustdl^ soaze onSch po ndrodnf neodvislosti. 
Edyi na za6&tka nynejsiho stoletf syatd ffse jlimsko- 
K6meek& y hrob se nloiila, nastonpilo po nf toto ne- 
sfastn^ d^dictyf noye poystal^ cfsafstyl Rakonskd. Pano- 
ynlci rakoustl, jsoace k toma y drSenf zelezn^ kornny, 
zanjali k papeM a yubec k Italii tot^S postayenl, jak^ 
meli dfiye co cisafov^ NSme^Jti, ano yliy jejich na cely 
Apeninsk^ pftlostroy byl po p&dn Napoleonov6 tlm y^tsl, 
an i Neapolsko y zle pojat^m interesu dynastick6m uchyiilo 



157 

se pod jeho ochrannd kffdla. NArodnl cit Vlacbil byl tfm 
nanejvyse nra^en, a nespokojenosC jejich byla tlm vetsl, 
ie z&rovefi s ndrodnf odvislostl je tii^ila tak^ nevolnosC 
politicks. Cetn^, a6 marnd vybuchy t^to nespokojenosti 
od Vldensk^ho koDgresu a2 na nejnovljsl doby json vAbec 
zD&m^, i byla by Italie snad jest^ dloabo bez prosp^chn 
S8 pokousela o sv^ vyjafm^nf, kdyby zcbytral^ feditel 
politiky evropsk^ na Sekv&ne nebyl se zmocnil toho dou- 
tnajfcfho ohn^ kn provedenf svych z&mysld. Ylachov^ 
prijali pod&vaDon sob^ pomocnou raku, a6 ne bez jak^hosi 
ostycb&nf, kterouzto nediiveru jejich ^as tiplng ospravedlnil. 
Jim vsak nezb^valo jin^ cesty, a k dosa^enf velikdho cile 
mnsili se odbodlati k trpk^ obeti. Tento ell vSak dosavad 
nenf tiplne dosa^en, a zdali moc Itali&nd bez cizf pomoci 
k toma dosta6l, jest v^dy otdzkou. Novd pomoc ale po- 
Sadovala by novjch ob^tl, bolestnejslch snad jest6 nad 
dosavadnf, pro^e^ pochopitelno, ze Italidni jen s odporem, 
a toliko kdyby niiddn^ho jindto prostfedku pfed sebou 
nemeli, op^t by sdhli k t'4z pomocn6 rnce, kterd jednim 
rAzem je osvobodila i olonpila. Na polovi^nl cest6 ale 
nemfii^e Italie na iMnf spAsob st&t zAstati, ona must 
napfed, byt i k nejhorsfmu sdhnouti m$la. Co nevyhnn- 
teln^ pfijfti masl, nikoho nenf tajno. 

PH takovdm stava v^cl nevyhnnteln^ 2ddft prospech 
Rakonska, aby se s Italidny po dobr^m a y pMtelstvf 
shodlo. ObS strany zajist6 majf pfl6inu s nedftv^ron po- 
hllieti na Francii, a spoleSn^ nebezpefienstvf hfv& nej- 
6ast^ji pfivodem pfdtelsk^ch svazkii. Italie, dosdh§i die 
svdho bez pomoci francouzsk^, nepotfebovala by d^le 
obtiSn^ aliance s Napoleonem a sm^le by se mohla 
vymkuouti z toboto ji poni^njiclho protektordtn. Zpro- 
itdna pak b&znS pfed Rakonskem mohla by se bezpe^n^ 



158 

a pokQJQ^ organise vati, ai by ta st&la co, novd velmoc 
evropskft, naplnnjic dctoa pfed sjednocenym n&rodem 
24 milionA. S takovym ndrodem ve spolka, s N^meckem 
a Praskem v pMtelstvl, nepotrebovalo by se Rakoasko 
obdyati i^&dii^ho nebezpe6eiistvi z ven^f; takovd moc 

V stfedu Evropy kladla by hr&ze vsem neoprdvn^nym 
pfecbmatdm, at by pflch&zely z t^ neb on6 strany. 

Konecn^ pokojn^m se vyrovndnlm s Italil ndasilo 
by Rakoasko i domdci odbojn^ iivly, jei^ podporovati 
Qcm^li by pak Ylachov^ ani pfl6iny ani z&minky. Tim 
sp&sobem nejen byl by zachov&n mlr, ale i nebezpe6en- 
Btvf avnitf sam6 Hse hrozicf odstraou^no, a Rakoasko 
mohlo by vsecky snaby svd obr&titi k jednoma velik^ma 
clli — svdmu znovazi^ozenf. — 

Kdyi takto Rakoasko apastf od dosavadnlho nepH- 
rozen^ho pflsobeni na zdpad, tfm v^tslm tisilim bade se 
mod oddati smera sobS pfirozenS ,vykAzan6ma — na 
vychod, Jestif to ddvnfi. pfesved^enost vsech nepfedpoja- 
tych st&tnikfi, 2e bndoacnosC Rakonska le^i na vycbode. 
jak mile Rakoasko samo pravda tato poznd, jii pocho- 
pilo vznesenon tiloha svoa: iffiti vzd^lanosC evropskoa 

V ta strana, kde 2A posad barbarstvl asiatsk^ dasl nej- 
slechetndjsi slly n&rodft od pflrody bobate nadan^ch. 
Shovivavosf Evropy naproti Turecku zftstane v dejepisa 
ve6noa skvrnoa novovekd diplomacie, kt#rd, dopoast^la 
sobSck^ fevnivosti prohfesovati se proti civil! sacf. Nikdo 
nepochybaje, l^ 2ivel tareck;^ jest n^pfftelem civilisace; 
nikdo nepochybaje, 2e svoa mod nikterak by se vice 
neadr2el v Evrope; nikdo nepochybaje, 2e ndrodov^ od 
n^bo utlafiovanl, kdyby se jim nepfekA2elo, dovedli by 
na mfst^ tareck^ zaflditi stdtnl 3pole6nosC mnobem pofdd- 
n^jsl a 2ivotn^j§l : torn ale pf ece pochybaji detnl st&tnid 



159 

devatendct^ho stoletl, zdali m& barbarstvf nstonpiti vzd^la* 
nosti, zhovadilost lidskosti, l!n& rozmafilost ploda^ ^in- 
nosti, nejkrnt^jii despotismns pr&va a svobodS. A kdo 
jest, jens^to i&d& dalsi trv&ni t^ neplechy na evropsk^ 
pfid^? Jest to ndrod evropsk^ho ostrova, kter^ nstaviv 
s&m pro sebe. politickoa svobodu, k jak^ ostatnl Evro- 
pan^ 66 z&vistf pohifi^ejl, viade jinde slape svobodu n&- 
rodft k viili sobeckym interesilm svych fabrikantii, kter^ 
vede v&lky pro opiam a bavlna, a hamanitu a mravnost 
m^H na procenta. Edyby nebylo Anglicka, ostatnl vl&dy 
evropskd d&vno by se byly shodly o Turecko ; nebot ty, 
kter^ nyni ze i&rlivosti na domnSl^ dSdice jebo s Angli- 
ckem drif, bez velik^bo poblzenl pfidruiily by se k t^mto, 
aby tH obdr^ely dil svfij, jakoi neost;^cbaIy se u^initi 
pH rozd^lenf Polska. Dejme vsak tomn, ie Rakonsko 
V das pozn& vzneienoa tilohn svon v ohledn na Orient, 
ie se strany toho sroznmi s Raskem a Francii, ie si 
vymfnf nd.hfadn za vliv na z&pade ztraceny tarn, kde 
moin& ma ziskati sobe sympatif n&rodfit kde drab& 
polovice state6n6ho n&rodu, jeho2 jedna polovice ^jje 
pod ^ezlem. rakonskym, od staleti 6ek& na vysvobozenl 
z te^k^ho jba, ~ aby opdt spojena byla s bratHmi svymi 
pod zdkonem a pr&vem: tdieme se, odv&if se Britanie 
postaviti se v odpor spojen^mn Bnskn, Rakonsku a Fran- 
« cii? nalezne na mfst^ Rakouska jinych ocbotnych spo- 
jencft ? Prasko nem& v t^ v^ci tak v&gn^ho interesa, aby 
se k vuli jakkoli spHznendma AngUcko znepMtelilo se 
svymi nejbiizsimi soasedy; mladd, velmoc l^ilie nebade 
z vd^6nosti za sympatie, jei pro ni jevilo Anglicko, 
sdlleti nynl jeho antipatiQ proti jinym n&rodftm, kteff 
se zasazajf o tot62, jako dHve Itali^ni. 

N&sledky tako?6hoto obratu zevnitfni politiky rakon- 



160 

nk6 bndou velik^. Vet?el^ barbar, ktery b^hem piiltisfci- 
letf dostate^Q^ d&kazj dal, ie se nehodf mezi civil!- 
sovanou spoiefinost evropskou, vyvrien z nf bade na 
vlastnl pftdu; BalkAnsk^ poloostrov, vyvazen ze stalet6 
slaiebnosti, ^Wfm v^vinem bohat6 pftrody 8v6 zkv^te 
op^t jako za d&vna ; jebo osvobozenf ndrodov^ , pra- 
beronce se z tMesn6 i dasevnl zaslapanosti sv6, zapo^non 
iivot nov^ ; evropskd civilisace zlskft o filena vice, ktery — 
druhdy kol^bka jejl — tak dlouho jl byl odcizen ; kornnS 
svatdho ^tdp&na bndon navr&ceny zeme, jejich^ korpahve 
nikdy nepfestaly noseny byti pfed nov^ korunovanyra 
kr&lem Uhersk^m. Mnohem vice ale nei toto vse: pre- 
vaha kramdrske politiky anglicke, jii Evropa k hanbe 
8ve tak dlouho sndSela, pomine; na jejim miste pfijde 
ka platnosti svatd pr&vo ndrodA, a jasneji ne2 kdy za- 
svitne blabA nad^je v budoucnost, ze pHjde 6as, ve kter^m 
pfestanon malicbern^ spory sUtnfch 2&rlivdstek a svornf 
ndrodov^ v pMtelskdm spolka krd6eti bndon vstHc vznese- 
ntou clli, ktery jim vytkla ve6nft Prozfetelnost. A toho 
ySeho z&slnha bnde ndleieti Rakonskn, kter^, pfed tfm 
nen&videno od n&rodS co-tiblavnf nepHtel pokroka, nynl 
vd^6n§ bade od nich velebeno a postavf sab^ pam&tnlk 
sl&vy na ve6n6 6asy. 

Takov& jest badoacnostHakoaska, odhodl&-li se jeste 
v 6a8 ke zm6n6 sv6 vnitfnl i zevnitfnl politiky, jak jsme 
ji tato nazaa6ili. Ale ten 6as je ni svrchovan^, ba ob&- 
v&m se, aby obrat takovy, nestane li se pfes noc, nebyl 
pak mamy. i aby tak4 o Rakoaska neplatilo ono osadnd : 
„Trop tard!" 

Kdy2 61dnek nAs byl jii vysazen, stala se o6ekdvan& 
prom^na v st&tnfm ministerstva , a na mlsto hrabete 



let 

4Miiohovsk4bo ?ft«oii|^U rytll^ SchmerBtig, ▼ n^i jist& strana 
libendnf ?el!kd xuidlje MMA. N<fkoHk dnf po 8v^m na- 
ftoapenf ?jrdal DOf^ st6Xni minittr okroSni list k n&m^st- 
kflm r koronnloh zemick, Jlmi vysIoToje z&sady, kter^ 
bo V tkisadoftoi jeho povedoii. a spolo siibi^a, 2e ? nej-' 
kratif dob§ vjrdAna badou obl^enf, jimi£ do Sivota vstoilpl 
Hslavy politicks cfsaf sk^m manifestem slfbeu^. ' Z tohoto 
posledoifao srdedn^ m tdifme, a«bo€ nam to dftkazem, 
ie ie lum^^ijedmaM poAoi, a ie snad brzy nabademe 
es^ z^onni pftdy, kter^ o4in pfede vilm potf^bf ktistav* 
Qfma ae TyyinoTAnf. 

Ostataf obsah okroinffao lista zd& se v§ak nkazovati 
na to, ie «e pana rytfN Scbmerlingovi dosavad nepodafilo 
ptanod yiecky pfekaiky, kter^ sa v nejvyiilch knizfch 
na odpor atavi rozhodne^nu pokroko. dobr6 vAU nov^ho 
pana statnf bo ininistra nepochybm'eme, anov^znamn^ jest 
n&ok V jeko okratoim listn mfsto, kde se z&sad^ dstavnf 
(fk^tndnl se narodo v zAkonodiirstvf ) pHsnzuje Df jstarsi 
prdvo historicki, Nepocbybojeme, 2e se paau rytffi Scbmer- 
lisgovi podai^l pi^emoct i'poslednl t podotdeQ:^eh svrcha 
pi^kaiek^ a 2e pak program okraSnfbo lista sv^bo die 
skvtedntf potfeby ye sm^ra liberAlnfm d&le rozifrf. 

NemftS^eme vlak tnto neponkazati na nekter^ ne- 
do8tate6no8ti tobo programn. 

O ndrodni rovnoprdvnosH 6teme tarn n&sledujfcl 
potdsitelna slova: „Mdm zapol^ebi vpslovnS pov4d^ti^ Se 
imyMm vlddy nic neni vzddlenSjUhi}, neiSU snaha, aby 
jakfikolw ndrodni JUvel sdm sobi byl uddzen ; nebot jest 
ptatdkntUa presoSdfenim^ ie vSickni ob6ane tim vreleji 
hudou vl&sti prichylni^ Sim vice v ni naleznou ndrodnosf 
9V0U netoliko pojiitinu^ n^bri % podporovdnuy a Hmvice 
poznaji^ Se oehrana a zdSUia, kterou vldda poskyluje^ 

Mals^i L 11 



162 

^fU j^ prtostrarma.^ ofiy je vie^ i^jimaia v ttt^fnUi 
imdre.^ §koda Jen, i% pr&vS piPed tlm iteme passos, ktert 
miliie zavdati podn^t k rozli6&^ nemilym vykladAiiu 
Pravit pan Bt&tni ministry mlnvtS o v^deck^m pgstovtoi 
matefskych jazykA, 2e „¥l&da, poknd jf moino prospdsa§ 
tliiokovati, neopomi&e niteho ae6 jest 8tejn& pMe o viecky ; 
ie vsak vMy a pri viem bitde na zreteU mitt n^vyiH 
iiSdy vidy,'* TomQ ned& se jinak rozQm^ti, ndSli ie 
i^teres v^deck^havzd^l&v&nl matefsk^ho jazyka m^ pod* 
fizen b^ti ^Bteresjoi v^dy a tomato, kdykoli se toho po- 
ti^eba uzn&, astapovati. Yidfme v torn nepovolatt6, po* 
lito?&af hodn^ poro6nictv{. Nezn&meC v dob§ nynejsf 
2&dn^ch platuych snaJi, jimi2 by se i&^ely viSdy o?&ddly 
V nebezpeieustvf ; vi&di§ ov$em pHzn&vime povinnosC, Fie'- 
moi^nd napom^ati v^voji v^deck^ho dacha, ale hlava^ 
sYobodou k toma propftj£o?anoa, a nii&dn^m obmezovA- 
nlm; a ysak upirdni^ ji prdvo rozhodovati o prav^ch 
interesech v^dy, k toma neni povoldn stdt, v t^ v^d 
nepotfebige v^da intervencji jeho, ona pomft^e si sama 
neodolatelnoa^ moci, kter& v nf ' spo£fy&, popMno-li jea 
voln^ho z&vodiste. — Nad to : sp&leo^ df td bojf se ohnd, 
i nebadet sch&zeti lidl, kteH v torn avidf azn&vdni pfednosti 
a vysady onobo Mroda, jenitak r&dvi§da naz^Y& vyhradn^ 
svoa, a jak&si zadui vr&tka, jimiS by svym Casern vsecka 
rovnopr&vnost n&rodni pohodln^ mohla yen yykloaznoati. 
Gose t^ce tiskuj pohfesajeme y§elikoa zmfnka o ba- 
doaoim z&konaim aprayeni t6 zd.leititosti. Prayda, 2e 
y konstita6Dfm.Rakoaska nem&ze yl&da z&kony d&yati 
bez pfi^indni se zastxipitelstya ndroda, ale y listing, kterA 
sloaif za ministersky program, nebylo byzajist^ zbyte^no 
b^yalo yysloyiti z^sadn, 2e potfebl tiska pftdy z^onnf, 
jak^ se ma ai dosad nedost&yA. 



163 

yy8lo?eD& z&sada zastoupeni interest ve sntofch 
qeni nic jindho neili star^ system stavovsky s jak^msi 
rozsif enim ; 2e n&s takov^ zastonpeiif D4rodo nspokojiti 
aemiiie, patrno z pfl6in v ^l&nka nasem svrchn yyloien^cb. 

O riSske radS s^pot^senlm do6lt&ine s^ ie bade vycb&^ 
zeti z bezvymine^n^ch voleb sn^mn, ie bmde mfti inieiativii a 
jedn&nl jejf ie budou yef ejn& ; k tomu ke vSemn bychom si 
pf &li je§te jedna v^c : aby pfestala byti zaopatf ovacfm tista- 
yem pro ministry, ktefi dok&zalisvoQpolitickoaneschopnoist 

Ddle z okm^nfho lista yyroznmfv&me — a6 jeiBtliSe 
dobi^e jsme pojali smysl dot^6n6bo mfsta ponSknd mlhon 
zasti^en^ — ie se nestane prozatfm i&dn& zmena v osohdeh 
p^edeil^mn systemn sloniiysicb. Umfmef oceniti ohledy, 
jak6 slnsno miti na bezvoln^ y^konn^ organy n^kdejSiho ab- 
solntisma; aVsak tnto shovfyayosf nemMeme yztaboyati na 
kmhy yyisi^ samo^inn^. Jm^noyit^ n&m potf ebf liber&lnlho 
ministerstvfi, a nejenom jednotliy^cb liber&Infch ministrii. 

Kone^nS n&m jest n&padn^ jest^ jedno misto, a to 
pro syon nenr^itosC. Ede pan st&tnf ministr mlnyl o po- 
tfeb^, dilrazn^ b&jiti poMdek proti 2ivlfim nepoMdka 
ynitiPni pokoj mslclm, 5teme mezi jin^m : ^Nepffttel^ syo- 
body a ylasti json t6i oni, kdo2 jm^na syobody znefi^fyajf, 
aby ji zayedli na gceHi nebfizpe^nemu prepindni miry,*^ 
liieme se: Edo m& rozhodoyati, co jest zcestf a ne- 
bezpe5n6 pfeplnftnf mfry? Poknd ob^an^ neopnstf pftdn 
sy^ho pr&va, nemAie se jim nic takoy^bo za yinn kl^sti. 
Aysak 2eleli bychom tobo, kdyby y t^ y^ci m^la rozho- 
dbyati vldda jdkoSto strana, '^Nebndef ta bezpe£nosti 
pro st&tnf ob^any, poknd rozhodoy&nl takoyd nebnde 
yloSeno do mkon poroty^ tistayn to, jeho2 obnoyenf se 
yfibec od pana ministra Schmerlinga odek&yalo, o kter^m 
ale y cel^m jeho programn ani sloyem ze zmfnka ned^je. 

11* 



Nase itoha.*) 

Podruh^ od 8?Ao probnzenf k nov^nw livota ▼oULaf 
jflme k pftsobenf na d^iiti STeto?^ co ndrodL Pnmf 
naie vjstoapenf v znuUkiL pln^in roce 1848 nebylo pro- 
▼4zeno Y^sledkon tokovtn^ ktery bj nase spravedliv^ 
l&dosti byl nspokojil — viiia toho nesoa hlavn^ okolnosti ;. 
nicm^n^ dosaieno mnoho azn&nfm dobrdho pr&?a naieho, 
a CO' aejdftleiit^jsfbo jest, d&n no?7 a mocnejsf popud 
ni^rodnfiii snahim. TSmto podafilo se b§hem d?an&cti 
let^ pH ?iem daieai a potla6ov&Q{ sbftry, yycho?ati nov^, 
nad piPedesl^ mnohem probazenejif pokoleoi, a mimo to 
byla n&m miniil& tato strastipla& l^ta vyboraoa ikoloa 
zkqienosti. Rok 1848 n&s p^ekvapil nepHpraven^, snaby 
naie tenkr&te viel^ak se rozcb&zely, a prostomy8lQ& dA- 
YcfivosC adiiovala citflm naSim pfevabu nad chladny roznm. 
Ne tak rok 1860, ten nalezl n&s a nerovng v^tif mffe 
sjednocen^ ve spolefin^ snaze, trpk& pak zkosenost 
naa6ila n&s nedftvSfovati sebe pekn^jsim slib&m, dokad 
nevidfme skatky. T^cb ale neo^iek&vejme, dokad bndoa 
trvati nyn^jii okolnosti, od nikoho krom sebe, i posil- 
fiujme se k nim vSdomfm, ie n&m nikdo br&niti nesmf 
y askatc6fiov&nI tobo, co nznfino prdvem nasfm, poknd 
se nespustfme pftdy zdkonDi. 

•) Vytilt^no ▼ „N&r. Listoch" ? lednu 186!. 



, Jakkoli Tink ^iednocenosf aale ▼ torn, teho se do«* 
mihati iiUUne» na ten ias neroTiii jest vitif ueili bylii 
rekn 1848, n^^nd nebnde na ikodn, kdyi oriit^ soM 
OivMomlme, 06 jmenovitd «e m&me zasaxorati* ai^ehom 
8ob^ jakoito sAroda nasp^t vydobyli pr&v tak dlooho nto 
iadiio?aD;^di a trvale je sob^ pojistili. 

Z tdch y^ef, o kter^ xAm db&ti.titeba, na prvQiip 
odat^ Bteiif 

^ n»ro9d'u^5no8t stdinlfw 9polku Bakouskdbo, 
pokad se sakldd4 na smlav&oh. 

Jsmei tpM pi^eay^ddeni, ie n&roda naiemn mnoheia 

proapdin^jSf jest spolek s ostatnlmi nirody file Bakonsk<$ 

na z&klad§ tiplnd rovnopr&ynosti, ve kter^ip kaidj^ z nidi 

opir& se fieeky ostalanf, neili samostatnd bytov&ni — ob- 

snrliUtd V 6asech tak pov&21iv^ch a nebezpe^n^ch jako 

jsoa nyndjif ^- kdeito bychom odeviad obklopeni iivlen 

.mim odkftsani byli na ylastni skrovn^ slly. Uzn&vajfqe 

to Y pln^ miiPe nepiPestAyAme ale proto cititi se phtde 

yiim . €0 Clecboy^, co Baknian^ pak jen potod, pokod 

pArod nAi y celistyosti sy^jest roynoprAyn^m ^lenem »tMf 

Biho Bpolko Bakoask^bo. Pdstiglce se yii yroacnoitji 

a hrdosti  eit nArodnl nedoponitime se tfm niidioi^ en 

by na njma bylo prosp^chn mocn&ihityi Bakonsk^ho, jM( 

n&m yy^ltajf odpArcoy6 naii, yinlci nis z cbontek separar 

tistick^ch, nebot n4rod n&i celisty^ zabrnot jest y mezich 

jeho a yeiker& jeho y&ha pad& do ynitf ffie. Y toin 

(rfiledn mi Ceeh steja^ postayeni jako Mai&r, kter^ pro 

qoiun^lost syon ipezi n&rody jinokmenj^mi pemAie se 

mdM sp&sykrem^ spolknRakoask^ho. ^) (!)ecb a MadSar. 

*) Blonsn^ni pfemrdt^ncft macTarskyeh relik^ samostatn^* 
iW madfarsM, e^hajlci ai k Cerntou m<^, octtasQJem tann, 
kam privem n41eii ^ do fiie sqft. 



166 

idfidoiice hhtviif v&ha na ma n^rodnost, iiea?&d$}f Urn 
Sakoasko v niS&dnl n^ezpeie&stvL 

Jinak jest s ostatnlmi n&rodostmi ? Rakoaskn, jioU 
toliko v^tsf neb meniif zlomko?^ k ffii n&lei^f, ktefl, 
l^tiiie pfede yifm na svoii n&rodnostv&hakladoa, klo&l 
se tiun, kam pad& jejf tS2i$t6. Pad&^li toto do vnitfkii 
fiSe, jako na ph a Gharv6tA, pak netoliko nenf Mdn^ho 
nebezpe6en8tvl pro tuco, je-li vSdomf jejicb n&rodnf u vjrfiif 
mife probazeno, ano vidj kyne t bodoacnosti nad^je 
k sjednocenf cel6ho takov^ho nirodu pod ochranoa moc^ 
ii4ho spolka st&tnfho, k n^mn^ ndleif jeho vdtiina, kter& 
ifiemoi^niS bude asilovati o to, abj pot^la k aob^ men* 
iinu zahraniinf. 

Pad&-U ale t^iistS n^jakdbo n&roda mimo f fii, pak 
od ziomka jeho rakoa3k6ho slnsno 2&dati — skute6n^-li 
cface byti ^lenem st&tnlho spolka tohoto — aby cit ob$an« 
stvi rakoask^bo m^l a ndho pfevaha nad citem n&rodnfm. 
Tak jest jmenovit^ s Itali&ny a NSmci. 2e z Itali&na 
nikdy nebode npHma^ Rakoian, netfeba tnllin teprv do- 
kazovati, a Rakonsko v^rn neutrpf yelikdiQmy svd moci, 
zfaostf-li se i posledntho zbytka toboto v^6n£ nepokojn^ho 
2ivlo, kter^ nebade nikdy spokojen, doknd ▼ nejbUSSim 
jeho sonsedstvf bade se rozkl&dati yelik& ffse sjedno- 
cenf Italie. I 

Naproli toma nem& N^mec niiidn^ pHiiny necbatili . 
sobS ob6anstYf rakoask^, kter^ ma ai dosavad pojilCo- 
valo tak velikoa pj^evaha nad ostatnfmi n&rody v fffit, 
a jeit^ na dlooho pojistf znamenit^ v^hody nad niail. 
J^ece ale vidime, le N^md rakoaitf — nvykU po tolik 
▼dk& provozovati zde hegemonii, pro kteroa hotovi json 
i ztr&tn politicks svobody oieleti — jak mile obmezoTftili 
jsoa na rovnopr&ynosC, hned podfnajl tob^ strati aoti 



167 

i toaby bv6 obraceti k „yelk;dmu N^meckti* a hledatt 
tarn t^2iStd sv^. Zd&nliv6 pr&vo k tomo od?oztijf odtad, 
ie Rafcoasko s iiisU asemf svpst fi&le2f ke spolka N^me- 
dt^mn — pomdr to neblafa^. kter^ y kaid^in spftsoba jest 
sdfojem ndiynonefch obtfSf a B^snftzf pro Rakoasko, 6e- 
tot ani porA^tlMjU rakoaitf N^mci nenpfrajf. Doknd ne- 
fdtotaae Rakoasko mfchati se do zftleSitostf N^meck^ho 
flpolkn, dotnd bade velilra A&sC N^meft rakousky'ch kloniti 
«e k zabrani6n^m krajanflm sYfm v domn^nf, 2e tak £inf 
pln^ pr&yem, a n&rodnf jejich sympatic daleko bndoa 
pfmAhati jejich rakoasko vlastenectvl. Kam ale sm^fajf 
snahy zahrani^n^eh N^mcA, jest dostateSn^ entoo ; a jak^ch 
Bisledkd mohoa m(ti sympatie s nimi rakottskycbN^mcft, 
to nejjasn^ji akaznje Videnskft revoluce v ffjnu 1848. 

Zde sama ydc mlavl, proSei netfeba o torn §iHti 
tHiOVi i mASeme smdle jako apHmnf a v^nf Rakniand 
fyjAdfiti svd pfestdd^eal, 2e jedaa z hlavnfch podmfnek 
{(astn^sf bndotienosti Rabonska jest 

zaneckdni politiky nemecke^ 

o6e2, pokad na n&s jest, v§emo2n$ se zasazovati za 
flvaton povinnosC pokl&d&me. 

Dosavadnl dv§ z^leiitosti t:fkajf . se Ifse, nynl piS^ 
stonpime k z&le2itostem t^kajfcfm se n4s. Z t^ch n^- 
prvn^jif jest 

9vSzdk(mno8i a sama^prdva koruny Cetkd, 

Slaviia lE<Mmna 6esk& badii na rovno postavena s ko- 
nmoii Uberskou, z&kony platnd v ccl^m ob?odti jejfm 
pfiffmeji^ jedind od sni^mii gener&lufho, obeslan^ho ode 
fieeh zemi k nl n&leiejfofdi — nikoli? od sn^ma H€sk^ho, 
0' kterdm diplom od 20. Hjna n\iMn6 zmfnky nefiinf. 
Ks poradftm o spoledntf zftteftitosti Mie vysfleji (tenerilnf 



108 

8ii^m plnoiiioei^ J 8? 4 do ftiskd ra^jr dl6 nstanof eof 
zmiaSn^bo diplomii. 

y ielo n^Yytil zem^sprftyjr konitifit — ^ii podHseri 
badtei spr&?cov^ jedaotliv^ch zemf — postaven badii e» 
n&mgstek 6ili mistodrikel bod dlea pasrajldko cfstt^* 
sk^ho doma anebo pflslainlk koumj, jemnifc pHdi&i badtflf 
odpoT^dni a&ieinici jedaatliv^di odborft spr&vy. Ye Tidti^ 
m^j2 mlsto 8y4 v radS minist^ak^ nejvTilf ksnel^i^ desk]^ 
CO z&Btapce koraoy. 

Cfsaf.pdndej se jakopfedkov^ jebo tlafii^.koniiio*^ 
vati oa kr&lo?stvi Cesk^ a pHjmii pfi torn die staro*^ 
d&vn^ho oby6ejQ i hold Moravy a Slesska. 

Yeiik^ a vzneseny jeat v^^nam antooomie komojr 
Cesk^f ZDamen4€ ooa: 

1) Sotgem vSech kistorick^ch upaminek^ kaSd^mo 
oby vateli korany bez rozdflo n&rodnosti drah^ch, obzvlftiti 
pak Cechovi, jeho2 n&rpd zalo2il a pojmeooval iHai tat<^ 
a skvdl^mi skatky i nejdraiii k^^i syai sv^ch ji proslavil. 

2) CeUtost ndrodu (Seskeho konmon Ceskoa obmeze«^ 
D^bo, jeho2 z^my v Cechdch, na Moravd i y Slezskit 
tytdi json a nevybnateln^ 2&dajl takd jednu nejvyiSf spr&vn. 
Roztrienf kornny Cesk^ bylo by roztrSenf n&rdda nasebo^ 
nejviFelejsf to pf&nl nasich nepMtel , kter^S nasazenfi}! 
Btatkft a brdel sv^cb zabr&niti povinni jsme sobe, povinoi 
jsme potomkilm svym, a£ necbceme-li, by nis odsondil 
dejepis k v§£n^ hanb^ a potap^. 

3) AiUoBomie korooy Ceskd 2iiamea& dide brairskou 
svornosl 8 n^eckymi krayany n0ivmi, a nimii v oUedir 
politick^m jsme/edno^^ifo, a s kterymi v npi^B^m bratr<*: 
stvi iiti jest ne.vrooQn^j8f na^f JfMostf. Tobo pak aoadB^^ 
se docfliti dd, kdyi zdroveii s nftini jedia^ siPeni biidoa 
miti k vl&d^ kaniaafi a aeodnMeti ?fce btonaaiyd taSbf 



169 

ft snaky za hrtnioe, eoi sigisM koiiec v«zme, Jak nito 
prml mini nlA podAJim dflkat podivtfbo a s^raTedMv^Ad 
•m^inif oalako, kter€2to neileehetiii citf i domAef po- 
ttiva6i dosatad v podezfenf jhn arad^f. 

4) AatMumiiiB kornoy CJesk^ Jest eitumc^aec od eito* 
«M€^, ktarao slavii^ naii vlasC maseia k hflinb^ a ikodi 
m& raASeti tolik vikfl, kded^to siatat n&reddeskt sloufil 
za piMlooi Tetfekflm t3^cfdi z toka }eko, a za Muao to 
otBOctvf svd bjl tnpeii a baiiob^. Od nyn^jika badll 
pdBMi V (knki koniad lid d(HBAcf, kfisaA Tteat Bai« 
navri^i se zrozeocflm^r^J Hevybnatelnt ^ko nAsledaii 
bade ▼ kiAlce 

5) rozlR^ mattrtdiniho blakohytu, kdyi hojli^ pra* 
many jeko, jakjrmi vlasf naia opl^vi, obracovAny badon 
▼e prospick donlkcfeh, ncjsoiica d^le zanAieny pitos kra« 
nice k seaiiov&nf moci ati^ovatelii uriich ; kdyi domftcfoiF 
zAkoiiod&rslviin do iivota rstoapf ooy tistavy prflmysl* 
vicM, okdiodBf a tU^^re^ni, jal^ch niUn dozavad bylo 
odiH^no a bez jak^h niiAdni zam# nem4ie ze povzndztl 
k dBoma stnpni prflmyslnfbo poktt>kii, kter^ stojl na yrfii' 
8?dko daziu Pak soaztfedf se vioeky interezy materi^iiS- 
wndti vlazti naii, proztfedkoia nftrodnf pr&ce, roziabi^ 
Hsea^^ Yddcck^ <lacbeni a podpon>tand oebotn^m kapl^ 
ttiezi, zTlBlebi se klesid iivnosti a rozilH so zftmoinost 
viepboenA^ aTiasCnaie zaskv^ senov^'n lo^kem liboba* 
cMm, I Tfiemi paUady antet zvdia ka podini/ jako dmhdf 
za sUm^iio olee av^ho Kada I?, poiehnaad pamiti. 

ZftroTOik 8 autoBomit koraay Oesktf musfme yii moct 
STOO Bsilovati 

:ikplm4 ' provedetii rovnoptdvnotii ndrodnL 

OhFDd v€t, to,' jakkoli z^zada roFOopr&fnozti od. 
nyiobo viee —^ bocEi si tMia Jan. pto sloioost-*-^ se ne-^ 



170 

fH^^fr^ nicm^i kal^d^ kmk, kter^ Be s ntM ^trany' uiini 
k jejima ve skatek svedaaf, miiah6 s nalioli nteeek^di 
kiajanft pf evelioe lek& apotrahijey Mjinak neft jakofojrehom 
jim, domihigfce se pfAva 8?4ho, aieo igfmalL Nenmfme 
8ob^ ta(o lizkottUvosC vysv^tiiti led taja^ ozniv&nfm 
Uivdjr, kter4 se n4m ai dosavad dAla, a obAfA&fm^ se 
stejQ^ odplaty* DobiPeC tata strana ▼!« ie v koruni 
Ueskd ndrodmn (die kmene) jmn$ my, n^eitf pak kra^ 
Jan^ nail toliko mal^m zlomkem n&roda 6etn6ho, jehoi 
piav& a pr votni vlast naMs^ se mimo hranice t^ koniiiy — sla^ 
boa meniinoa proti Q&m. OdCud bisieh jejicii» aby se Tdci 
neobr&tily narab a my z ntiskovan^ch nestalt se sami 
QtiskovatQl^ drnh^ho nirodnfho 2i?lii ye vlasti naiL 

Lich&C to bAzefil ¥ n&roda Oesk^m Hje ^e\f dt 
ipravedlnosti« kter^ ma aeloponitf iinitl jin^ co ne- 
ebce aby iinteo bylo jema; TiC on zestalet^ trpkd zka- 
ieaosti, jak boll kfWda a n^sk, a dalek jest toko, aby 
tl6 odplaooval zl^m. Holabiif srdce jefao neztii pomsty, 
a kdyby i znalo, ta vira neobr&tila by se proti ntoeoktm 
jeho krajanAm, ktei< nemtie viniti s bezpri?f dosavide 
trp^Q^ho, jakkoli z toho poifvali aemal^ T^hody. Ne- 
myslfme, 2e by ob&vini se o tvto v^hoda bylo phfinoa, 
pro6 £4s( n^meck^ch naiich krajanA z&yistiv^m okem na 
to pohllii, kdy2 1 n&m konefiaS dostati se m& pfirozen^ch 
privnaiidi; viffmef my v dt spravedlnosti tak^ vjejieb 
srddeh, je2 aikidiv aepokl&d&me b^ti azaB6ea^ proti 
dtflm lidskosti. Go se pak tfie iA dosavadni jejieh vf- 
body nad nimi, ta nepomiae jeiti aoi dnes ani cftra, 
nebot lipW provedenf rovnoprtvnosti nenf dflo ^aiii je* 
dnoho dne ani jednoho rokn. Ai ale do?rieito bade, 
nabadoa ntoe£tf krajan^ aafi, mftto straeen6 ptPedeil^, 
y^hody aov^ ? torn, ie jim podiytnata bade snadnA pH* 



ITl 

leiitost k imtatf se M ntlieaia jaoyku, coi jfm otmH 
oMtn i do kiiajt pffme desk^eh, kterd doaavad ponh^ma 
SHmci ve mnoMn ehleda b^Iy nepHstupny. 

Pio£ei odstop ?ie<te iiedtvtot k nim n^meek^^ 
na&eh baratff, % biideaie^i ge, 60 se romopriTnositi nftmdnl ] 

^(fie, zasazovala yieini Bilami a . naastapod o d&siedad 
a dpind jejl proTodenf: to a( jieh nelekd; kdo slojf na 
aidm,. proto jeit§ niieho aonblid jindma. .NechaC pomnf^ 
ie toC^ pidTO, kterdfao se domdhdme mj, yztabnje se 
stejad i na nd/ ie tedy stojice na rovnopr&vnoBti njlm&me 
flo tak dobte prdva j«iich Jako naidM> vlas^lho. 

Padne-li pak n^kde s naif strany slovo pn|d6f neb 
trp^eiisf, kterd se nemUe dol^kd eitn Jc^oh, a( pov&if, 
ie a^ko vidy zacbovati ntieMtd ehladnd krve, kde se 
Jednd ibfotDi oUaka nai^o nAroda ; kde cit staletd 
kHvdy tak dasto b^rd obnovordn neospratedlniteltt^nd 
pfek^kami, s jakfrni se skriKnd toAe iddosti potkdyflgf{ 
2e slova takovd prondiena b^vigf toliko ▼ obraud proti 
neietratnt. dtoUm naiich odpArcd; ie, kdybycbom my 
podobnd ^o?a mdli stejad navdhnbrdtl, srdce naie ddvno 
by bylo mnsilo zanevf^ti nenWjitelnon nendnstf na^ 
oM ono pldmd, z ndhoi vycbdzcjf tak jizli?f nepfdteld 
fiebo, eekoliv Jest slovanskdho. 

Potfebit ndm svornosti ▼ nastdyajfcfcb ddbdch tdikd 
skiAiiky, kde se jednati bode o spoIe6nd viech zl^my; 
kdo by SYornosC tato raiiti (^itdl, neitoliko jednal hf 
k vlastnf ikodi, nfhti rUm prdvem poTaiovdn by mnsiV 
b^ za nepHtele vlasti. — 

Jmem^eme-li mezi v^cmi, kterd nsiloynd snaiiti' 
se mnsf me, 

poUtiekau svobodu^ 
na posleditftt mfsti^ ned^se tonik<^ ptoto, iebychom 



^. toM iB^nd T&SiU aeSli tMiTM» kteri jam pieedistaU. 
albri k viUi ladiovtai logtekdho sMa w JOinku mdMb 
Jiftt& stnuia sice dosavide aeidfBstftf i siha vyt^ani, H 
fltftTfme nArodaosC sad STobodti, yfzdov tomv, te opit 
a opi^t nkAzali jme oesioyriaQftC takovtto: i^MallrAifft 
J^Boby Bvoboda mohift.obalftt bca atrodooatil Av&di 
je ^Ame tjr pftoy, o niehl v pla6 ntffe pbtl piMbovf. 
ie &\oy(k rtariin&ko bledA tam, kde tm I^tA. Jest tir 
oaa strana, kter&, nenHUe^li sfohada miti v^lqradiie pet 
lebe, rad^se jiodHkA, aby pedkH41y xcentralisovaiiftt 
ab8olnti8mfi mohla #90' BArodaoBti sadiofati.paittt?! aiUte 
Had astatttfoi 

My povaii^esme poUtickoasvoboda 6iUi^niiaQ&il nk^ 
fod4 od Bniitgf^a poni&easltYl detpotick^ch vl&d za ne* 
▼yhmitela^ potadayek jiasii, sa notnt ^9toek o Yieod^ecnAn 
postnpa ^lovMenstva. %el6Bi absokitni mohi jak^BiiBi 
9dAaU?d obstoja^mi' s&miakaaii tak dlooko bfti oadoavia* 
dc^nd n^ifodov^ fiedpsp^li tak daleko, aby se aami aeho*^ 
pUi mohli apr&vy sr^eb zUeiitostL 2e iaa tepifea pHMt 
jeat aa biledni, a opiratt se proti toom bylo by ptovali 
l^ti proada. To azaati aiasf kai^dt aetaslepeaee, bjpf 
i; k a^libosti sv^; jak2 byebom aeoza^vali to my, kteit^ 
piPece aikdo nebade npfrati, ie jsme piN^leld a podpor^ 
faleld pokrekit Oi povzaeieaf BAnMla a d^r^ft^lettf 
poFoby a dffmoty k oaomo sebdvMomf , jak<S Tsnde vikoit 
a^ tak at^sead pii£f, aeaf pokrokem? Zdai literatata 
ao¥o6eskft , vykv^UA ae avadWbo asycAiQjktiio praatka. 
mateiPsk^bo jazyka, neni pokrokeai? A to v$eobe^^ 
aaa^l pfiednf pot^y a&roda aaieho, ta p^6e, kteroa 
obracnje k jedin^ma zdklada blahdbo rozvoje — k pKoid^' 
fea^ma ▼yebov&almladtiio pokaleaf, aeal-lii to pokrok s&m ? 
;Zb:^9ft ta iedia4 ot^akai ooi^ko roaaaifae slavey : 



ti-i 



1 73 

pdUidcd svoboda, jak daleko ji Tztahiqeme. To ale jest 
pfedm^t tak rossiUil:^, 2e by se o nto daly napsati ceM 
ksBiy, ano pr&vd vfettrand a zevnibnd rozbfrftnf jeho 
jest ne?7ierpatelnoa 61ohoa politick^ch tesopisA. Proieft 
mj tato pfestati musfnie na kr&tk^m vytknatl toho, co 
V naiieh okolnostech nzii&v&iiie za potiPebn^ k dosaienl 
a sai^OYtoi obiansk^ STobody; jsoof to v^d n&sledujlcf: 
zdkonoddmp snSm^ do n&K^ voU kaSdp^ kdo plati toUk 
dani do vypadd v pHMhru na jednoho obyvatde ; tamo- 
HaM MoudniaM 9 iuiaotm poroty ; zdkonni zaru^eni 
b9MpeSho9U o9obni\ tvoboda tiiku na nejiirihn zdkladi, 
podUhajM toUko i^ddn^ soud&m^ vykondvdni mod poU- 
etgrU od obd pod kontrolou zemski sprdvy ; vlfemoBnS 
dbmezeni stdUho voj»ka a zavedeni vieobecnd povinnosH 
k obrani zemski. 

Timto vf6tem^ nikoli nechtfli jsme do dna vyierpati 
tento pfedm^t, ne2 toliko tikdzati na z&sady, jak^ n&s 
▼edon, podrobn^'Sf objasnSnf vsech t^chto v^cl odkl&dajfce 
k jin^nra ^asn a mfstn. 

Uk&zav§e tak, ▼ fiem z&Ieif Hloha nafe, nemASeme 
dosti s&a2nd na srdce kl&sti kraja^flm sv^m. 2e dosaienf 
vysok^ho toho clle moin6 jest toliko ^vomoisti a jedno- 
myslnosti vlfechy kter&, stranoQ odlo2fc malicherD^ 2&rli- 
vAstky a rozdfly ve sm^ilenl o vodlejSIch v^ccch, spojf 
sliy vsechnech k jedin^ma Adela. 



Mysieiiky o roireseiij ^Uaky sociiliii, *) 

1. 

OUzka soci&lnf d&vno nzn&na jest za pal6ivoa otdzka 
nasi doby, jejfi, stastn^ rozlastSni jest hlavni dlohoa nej- 
blii^sfch pokolenf jakoi^to nezbytnd podminka obecn^ho 
blahobytn, k.jeho2 docflenf vselik^ snaby £love5enstva, 
at dasevnl at hmotnf, co k posledalmu konci sv^ma se 
nesoa. Ot&zka tato h^bala sv^tem od jaki^iva, vice nel) 
m^n^, vidycky se yyskytajic, kdykoli spole^nost kjist^ma 
Btapni y^voje dosp^la, a vidy jsoac jist^m znamenlm, ie 
v^voj tento b^re se cestou nepravon, ie d§je se spisbbem 
jednostranym, nemsge stejn^ na zfeteli vSecky iivly spo- 
le5nosti a blabobyta jejfho, nfhri toma neb onoma pi^es 
pfllis hove na iginn ostatnfch. Z takov^ho postnpa ne- 
▼yhnuteln^ vyvinoati se musf 6asem sv^m nesrovnalosti, 
a jakmile tyto hmotne citeln^mi se st&vajf — jii vystnpnje 
na povrch ot&zka soci&lnl. K dotvrzeni toho poskytnjf 
^&m d^jiny 61ove6enstva faojnych pf fkladfi na ka2dd str&nce 
8v6, kterych viak za zbyte£n^ pokl&d&me se dovol&vati, 
pon^vadS se n&m celd v^c tak jasnou byti zd&f 2e kai^^ma 
i bez takovych dokladS jest pochopitelna. 

») Z Feailletonu ^Pckroku" r. 1871. 



178 

Z iobo GO Jsnie povMdli vysvflA, Se ot&zka sodAIni 
oic jtn^ho . neni, neili ot&zka, jak by se' jist^ cbybn;^ 
smSr spoleiensk^ho v^TOje m^I napraviti, abj zamezeny 
byly ikodliv^ n&sledky jebo, kter^ ▼ dalifm dosavadnfm 
postnpii, ai by naprosto nesnesitelB^mi se staly, v^sti 
by mnsiiy k ndsiln^ krisi, jeito by v nebezpe6e£stvf 
QTodla samn existend spole^nosti. Jednd se zde, jaka 
pH kaid6m jin^m zaHzenf) kde se vady a nedostatky 
spathijf, v^Biid opravy k zamezeni hdbl6ho pfevratn^ 
kter^ by vyvr&cen b^ti mobl ttstav sftm. Tak jest 
V kaid^m spolko, menSfm neb v^tdim, i^ldldm se jist^mi 
pravidly; tak jest vst&ta, v drkvi, spravajfdmi se sv^i 
zftkony; a mnohem vStSf mffe pak to plat! o spoleSnosti, 
zaloSen^ na jist^ch zdsad&di. 

M&-li n6jak& vada pfivedeoa b^ kn&prav^, masime 
zn&ti pffiiny z ktei^ch poch&zi, zdroj z ndhoi se prjtitf, 
aby onyno mohly b^i odstran^ny, tento zacp&n. To 
ysak neni v2dycky tak snadnoa vici, jak by se myslilo, 
mym^oS snadn^ pak jest to pH ot&zce soddlnf. Tn ne- 
sroynalost, kter& ji vyvoldvA — neistejn^ rozd^lenf jm^ni — 
vidfme a poznftv&me viickni, ale vlastnf pramen jejf vice 
mfod nAm se.tajf, jak patrn^ vidSti z tolika nezdaf en^ch 
pokosfl rozfeSenl ot&zky sod&lnf, z tolika ntopickydi 
theorii komnnisma a sodalismn, n&le2ejfdch do flse blon- 
zniv^ fjBintasie, ale nikoli do sv^ta skate6ii^ho. A pf ece 
ii2 Jest svrchoTan;^ £as, aby opravdov^i pom:^sleno Ji>ylo 
na Bodftlni reformn, nebof potfeba jejf ohlainje se 6fm 
dAI tfm pov&SIiv^Sfmi znamenfmi, z nicb2 nejnov^jSf — 
vzt^fien;^ v Paff2i prapor 6er?eD<5 repnbliky — kaid^ho 
myslidho £lov^ka vybfzf k rftSn^mn rozjfm&nf. 

Chceme-li se dopfditi prav^ pfl6iny nednbn, kter^ 
nyn^jif spolednosC evpopskft stftnd — pHlis nestejn^bo 



cozddieaf hmotaycii ttfttk& — maslme blfte. pfiU^dhoiiti 
kz^sad&m, aa'kter^ch zaloleoajest Tapak hned yprvxif 
fadS potk&v^me se s cliaeakteristickoa Jeji zn^mkoa- — 
tdmif neobmezenou volm9H indioidudhdhe vpvnje v Siooti' 
prakdckim. Tooto "zisadoa dial apoleiaosf evtapsk&pro- 
tiva ke 8pole6ao9ti asiatsk^, v rxik pfd?l&d4 priadp patri«^ 
arckAlniho poraiaictvf. Ob^ z&sadj majl do ji^ mfrj 
opr&vndnost, jak mile vsak pfduroj^ tato mim, jii rnik 
iAdcmd postiip Ttvoje; dokonee pak, osc^aja^li si jedaa 
neb drab& z nich v^hradol paastvf, staae se spole&tpsti 
naprosto Ikodlivoo. 

System patnarch&lnf dobi^ se faodf "pro spole^aosf . 
fitojlcl jest^ na miiim stapni ?;^voje, kde jedaotiivee ne- 
enadno by obst&l ? praktick^m iivot^ bez prozfeteln^ 
ochraay obce, k£^2d:^krok jeho otcovsky stiPehoiiei. Jestif 
spoleinosC takov& v stadia dStstvi, kter^i nemiiie po- 
etuftdati jests sturostlivd p^6e rodiiftv. Dokad spoleinosf 
ve stadia torn trv&, je^t jf takov^ pora^aictyf prosp^nj'm, 
nebot zamezojic pHUsn^ bojn^Df individa&ljiosti adr2iye 
oelek V jak^si rovnovAze, ve kter^2 kaid^ma jednotlivd 
pojistSna jest jebo potfeba. Jak mile vsak dospSje spo- 
le£nosC k takov^ma stapni v^voje, ze jedaQtlivf 61eQO?6 
jeji citi V sobe dostate^noa slla postaviti se na vlastnf 
noby a zprostiti se nepohodlnycb vodftek, pak patriar- 
chdlni pora£ufkov&nl tratf velikoa li&t sv^ opr&vnduosti, 
nebot stftv& se dasitelem pHmSi^^ho yyvoje individa&lnlho, 
abmezajfc zbyteinS svoboda jednotlivce potla6aie podnika* 
vest a zabraiiaje samostatny vzlet dacba, slovem — jest 
pfek&2koa vselik^ho pokroka. 

Takov^hodrabajest s vetif 643ti spole^nosf asiatskA, 
jeji;i^ typas vrcboK v atkveiosti d(nsk6. Nikde zajist^ 
nespodivaly spole^enskd pomSry na z4klad£ tak pevn^m 



177 

a neftfiatBto jako v OinS, ale taM neat Q&roda» kter^ 
by pQ tolik sto-, ba tislcileti setrv&val tak nepohniit^ iia 
t6mie stopm Yzdelanosti, jodS by tak m&Io pHstnpeo 
bylpokroknj^koCfiiaiL Takovy^ stavjest Tkaid^m obledp 
nedAstojnym ^lov^^enstva, jemai za tikol vyk&zlno nsta- 
yiin6 se zdokoncUovdni. 

Pohl^da^me na drahd strand, jak^jesttoho n&sledek, 
kdyi ve spoleinosti Tolnost osobniho v^voje nenach&zf 
tdm^i^ ii^fck mezf, ani takovyph, jak^ vyiadige ocbrana 
Btegn^cb pr&v ostatnfch individai. Sujn^ v^vin ?secb 
jednatnikfl nenf mQln% jednak pro pHrozeooa nestejnost 
povab, jednak pro nestejnost 2ivotnlQh okolnosti. Oitedy 
jedno individonm vyv^lse bojndji, dokonaleji, o to jin^' 
pozada z^at^vA, jako v lese strom slabsl v sondsedstvl 
ftiln^jslho dasen b^v& od toboto, potfebnon potravn mil 
Qjfmajfciho. 71m nast6v& nestejnosf jednotliv^cb i^stek 
celkii, vniti^ni nesrovnalosf : to pHlisod pokro^ilost, tarn 
opozdilost; tn hojnosC, tarn nedostatek. 

Takov^ je8t obraz spoleinosti evropsk^, jf2 co do 
vnithifch protiv 2&dii& jinl se nevyrovn&, neboC ta spa- 
thye se nejpokro5ilejsi os?^ta vedle mr&kotnd zatemne- 
losti; D^vyiii D6enosC vedle nejblabif nev^domosti, nej- 
vyti^elejii yzd^lanost vedle nejsarov^jsf sprostoty ; nejvStil 
bohatstvi vedle nejvStif cbndoby; nejvybledaniijsf rozkoi- 
nictvl vedle nejhansn^jsf bfdy. I takov^ stav spole^nosti 
jest nedAstojn^m 61ovS£enstva, neboC pHroda stvoHla vsecky 
lidi 8oM rovnd, 

Tam tedy z pHlisn^ho obmezov&nf individn&lniho v;^voje 
▼znikA atdni^ tnto z pffliin^ jeho neobmezenosti spohi^nskd 
nerovnosf^ kter^2to vady aby odstran^ny byly, potfebf 
tamto individa&lnl svoboda nvolniti , tato ji pHmef en§ 
obmeziti. 

Maly. I. 12 



178 

Slyifme ta uevri^ vy'kHk slep^pch potakova6A kaid^mti 
hesla, kter^ vyhiadnje se za princip pokroka ;^ a takovym 
hdslem^ bylo ai posad v novejsi dob§ slovo svoboda^ 
jeji2 bezohlednd panov^nf v kaid^m obora lidsk^ 6iDiio8ti 
pokl&d&no za jedinoa z^rakn lepsi badoncnosti. My se 
takoy^ho odporu nelekdme, nebot n&m nenl svoboda alfa 
a omega vSl praktick^ moadrosti, nybri ponze jednim 
z ietnfch iivlft pokroka vSeobecn^bo, z nichS nlitdnf 
H&m sobS nesmf si osvojovati v^hradni panoy&nf na 
njmn jin^ch, nemi^a^ opr&vn^n^ch. 

Posledof T^k byl doboa pf evl&dajlcfho doktrin&f stvf, 
poah;^ch theorif, sam^ch konstrakci a priori, bez n^eii* 
tdho zfetele na skatein^ pom^ry a pfirozen;^ jich v^voj, 
co2 mSlo za n&sledek tak rnnob^ trpk^ sklam&of nad^jf 
zdinlivS opr&vn§n^cb, kter^ vsak b^hem ddjin, neHdfcfch 
se lidsky^mi vypofity, ak&zaly se b^ti Qtopich^mi. 

Bovn§2 takjako politicks naaka Rottecko-Welkerov6k& 
pozbyla nejnov^jsfmi d^jinami naprosto antority sv^ drahdy 
nepopfran^, mnsl si takd n&rodohospodftfsk^ a6enf Adama 
Smitha, dlonho tak veleben^ho, d&t libiti, b;^ti se z&sadoa 
svoa, zahrnatoa ?e vStS:^Lai3sez faire, laissez passer", 
kteroa ji2 Sismondi za mylnon pozaal a kter& ve svyoh 
praktick;^ch n&sledclch tak skodlivoa se byti nk&zala, 
povaiov&no za jeden z nejsty&dn^Hch bludil lidsk^ho 
mudrovlnl. 



2. 

Nase zem^ jest starostliv& matka T^ech tvorA sy;^ch, 
ySem zrozeocftm sYojim poskytaje s dostatek vezdejsich 
potfeb, viem stejnd pokryvd stiil i bez jich pH6in6ttl. 



179 

Ani ^iovek neni vy&at ze Y§6obecn6 tdio matersli^ p66e, 
a kdyhj se obyvatelstvo zemd rozmno2ovalo jestd q vets! 
progresi nei se poaavad d^je, nach&zelo by v nevyrfier- 
patela^m bohactvf jejlch organickych i ueorganickych 
plodin hojnych prostfedkd k uhra^eaf vselikych poti^eb 
^vj'ch, ano s plaoa jistoton mftieme tvrditi, ie zeme nikdy 
nebade pfelida^na. Obavy, prajevovand v torn ohleda 
od n&rodnich ekonomistft jist^ skoly, posly z pHiis obme- 
zen^ho pojmatf hospoddfstyi pHrody, jejf2 astrojeni tak 
jest dokonal^, 2e ka£d& jednotliv& sila jejf sam^^m v^- 
vojem svym vznik d&v& 2ivlfim, kter^ ji nedovolaji vp&- 
«obenf svdm pfekro5iti meze, nevyhnatelu^ ji vyk&zan^ 
k villi zachovinl celka. 

A skutednd apatfajeme. ie 61ov§k, dokud zftst^vA 
V Btava piPirozen^m, netrpf tak snadno noazi, pon^vadS 
neni mravnS ahmezen a vyhled4vi&Qi sv^ch 2ivotnf ch potiPeb, 
kter^ch mo, prlroda poskytaje v do8tate£ii(5m mnoi^stvt 
Namftne snad n^kdo, Iq iiov^k v pHrozen^m stava iijfcl 
aemA toliktch a takovych potfeb, jako 6loy^k i^ijicf v Mdiie 
organisovan^ spole6nosti. Naproti toma odpovldtoe skat- 
kern nepopiratelnym , 2e z lidf zijicich v takov^ spo* 
le^nosti velik^ maoistvf pokl&dalo by sob^ zastSstf, Mti 
jako divosi o skrovn^jsfch potreb&ch, kter6 vsak uk&jeti 
Ize bez velikych nesii&zf. V pfirozea^m stava jest 6lovSk 
na kaid^ spflsob hmotnS Idpe postaven, ne^li ve 8pole6« 
Qosti, £emai rozameno mast b^ti tak, 2e, tfeba neznal 
vyi§ich potfeb iivota vzdSlan^ho, spokojenS pfest&v^ na 
torn, 6eho ma pffroda poskytaje, poD^vad^ to tiplne stail 
k akojen{ jeho 2&dostf ; kde^to 61ov^k ^ijfci ve spole^DO- 
flti, nenacb&zi-li se v okolaostech obzvl&stS pfizniv^ch, pfi 
torn mravnfm obmezeai svobody osobai, jak^ 8pole6aos€ 
nkUdd, za6ast^ velik^ obti^e pfem4hati mast, aby ahradil 

12* 



180 

Jen takoT^ 8v6 potiPeby, bez jichS nkojenf naprosto ne^ 
mtie obst&ti. 

Nenf tedy ikdn6 pochybnosti, ie mezi lidmi ▼ pH- 
rozen^m stava Sijiclmi nalez& se neponi^rn^ vStsI sama^ 
spokojenosti, neili mezi ileny orgaDisovan6 6pole(^nosti'» 
a tfm sam;^ i vMii suma hlaha. 0?§em jest to blaho 
poaze zvffecf, aviak zvffeckosf jest bohaiel podstatnoo 
Btrftnkoa lidsk^ spole^nosti, a v2dy oach&zejf se a na* 
ch&zeti se badon i mezi tak zTan:^mi vzd^lan;^mi tf idami lid-. 
sk6 sple6no8ti jednotlivci, kteH vrch blaha pozemsk^hokla- 
doQ V stav takov^, kde v rozkoSn^m vytrieni mohoa zvolati : 
nMir ist ganz kannibalisch wobl, 
Als wie fUnfhandert S&aen!^ 

A co2 ohl^dnemeli se v tHdftch niiilch, kter6 s po- 
tfebami sv^i 6aBto nehnibS se povzn&leji nad zvliPeckosC? 
Nad to pak jest nkojenf hmotn^ch pot^eb 61ovSka prvnf 
podmfnkoQ uvoln^nf dacha jeho k vyiifmn vzietii, kter^ 
se povznftif do f iSe nadsmyslnS, do ffse pomyslfl ve sm^ro 
roznmov^ho i mravniho sv6ho zdokonalenl. Qol di?a tedy, 
jestli2e pfirozen^ stav £lovdka, kde tak snadno mn jest 
nkojiti Bv6 t^lesn^ potf eby, nach&zfme vpod&nlch n&rodft 
veleben^ co zlat^ vik, kterf se nikdy vice nevrfttl. 

y Btavu pHrozen^m jest zemd jenom spole6n& tivi* 
telka viecb lidf, a z&dntL jejf £&st nen&leil n^koma Yf* 
hradnS, vlastaictvf nemovit^ jest v^ci nezn^mon, a vlast- 
nictvim movit^m st&v& se jen to, £ebo se 61ov#k iich?&- 
cenim z pffrody zmocnf. Vtom majf stejnon svobodn 
vSickni, a pon^vadi pHrozen;^ stav Hdi mysliti se d& 
jenom pH obyvatelstva fidk^m, tedy jeden drob^mn nenf 
na pfek&i^kn a dard pHrody jest pro vsecky dost Gfm 
vice viak pftb^A spotfebovatelA t^chto darft, tim m^nS 
anadn^ b^vA jich 8ob6 pf ivitfstfiovinl , vyJadojfc jii^ 



181 

piin^jdf jich hle<Unf a praendjdi (lob5*v4Qi. Pri takovd 
Jronknrenci byv& v^hoda na strand silnejiiho jednotnfka, 
i nastal by stav pdstniho pr&va, boj v$ech proti viem, 
%dyby \\d6 nehleddli pi^edejiti tak z&hiibn^ zmatek orga- 
aisovAnfm spoleioosti, kter& 8tejn6 viech pr4vo na y^- 
iivQ aprayoje aslab^ho proti n&silnictvl silndjsibo cbr&nf. 

Aby to 8pole6no8ti bylo mo2no, masf kaSd;^ jedao- 
tlivec vzd&ti se 6&8ti sv^ho pr&va ve prospdeb celka, £a£e2 
to, CO ma z ndho zbade, tim peYndji 86 ma zara6l. Jen 
tak mfl2e jeden vedle drab^bo bezpeind obst&ti ? po2f< 
v^nf toho, CO ma z pfedesldbo v$eobecn6ho majetka vyhra- 
i^eno pro jeho osobnf potfeba s vyloa6enlm ka2d6bo jin^bo ; 
sXe cena za tato bezpeinosC jest ohmfzeni osobni svobody. 

Toto obmezeni svobody jednotlivcA masl tedy azn&no 
b;^ti za blavni podmlnka obccn^bo zdara, a z nSbo rod! 
«e — prdvo vlastnictvij kter6 neni 2&dn^m pr&vem pHroze- 
iitm, nybri^ co vi^kvdt spoleiensk^bo organisma pr&vem 
^8td positivnim. Nejprvndjiim vlastnictvfm st&v& se ve 
«pole£aosti lidsk^ p&da, kter& rodf vsecky potfeby 61ov§ka, 
M to tlm spftsobem, . 2e se v n&leiit^ hojnosti rozddU 
mezi rodiny (prvnf to apolky lidsk^), aby vzddl&v&nlm 
jf dob^valy z nl plodin k sv6 YfiM. Rodiny sv^m iasera 
vzrAstajf v obce (jak zn&mo, skl&dajf se vsade prvotni 
obce z lidf jednobo roda), a nemovit^ vlastnictvl rodiny 
«t4vft se tfm nemovit^m vlastnictvlm obce, na nii ksidf 
Hen jejf stejn^ pr&vo md. 

Takov:^mto zavedenfm pojistdn jest kaiid^ma n&le2it^ 
•df] V darech pHrody k -vyi^ivd jebo, a tfm ji2 napfed od- 
«trandna moinost nedostatka t^to. Ale dacb lidskdbo 
pokroka nezastavaje se na polovi£ni cestd. Zproi^tdnfm 
iBtarosti o potfeby bmotn^ poddna ^.lovdka moSnosC vysilfbo 
ir^voje daievnibo ; ale ta mnofa^m zd& se, 9,e pr&v§ tistar 



182 

vlastnictvl obecnfho, kter^ chriof jednotlivce pfed ne* 
dostatkem, tfm sam^m jest vyvoji onomn na pfek&Skt^. 
hovd nete6nosti a nepod&vaje dostate^n^ho podnetu k no- 
v^ma vymyslenl a podDik&ni. Ponekod nelze upfiti t4to 
n&mitce opr&vn^nosti, an sknte^nS dachov^ slabf a vyisiho 
vzletu neschopnf r&di pfestdvajf na 2i?ob>if bezstarostn^m ; 
nei s drab^ strany nic nevadf, prindp obecnfho vlastni- 
ctTf pildy srovnati s mo2nostl poskytnaton dachiltn 6il^j- 
ifm k voln^jiimn v^yoji. AviSak ot&zka, jak by se to 
proy^sti dalo, leiic n&m stranoa, nemii^e b^ti p^edmetem 
t^chto mych tivah. Vyslovnji zde toliko mlndnl svtf, l^e 
zdsadu obecniho vlastnictvi pttdy^ z nehoi by nikdo nebyl 
vylou6en, pokldddm za takovp zdklad spolecenskS organu 
jocd, kterfi npHsoben jest zameziti tvo^eni se proletaridtu 
spolednosti nebezpedneho^ beze vSeho obmezovdni du^evniho' 
vyvoje, 

Tim nikoliv necbci tvrditi, jakoby tato zdsada jii 
sama o sobd staSila k ntvof enf st&tn dokonal^ho, kter^ 
by vyhovovai viem BprayedliT:^!^ poiadavkAm; jest to 
princip ponze konservativnl, a jakoi tento jest nevyhnn* 
telnoa podmlnkoa trv&nl spole^nosti, tak s drnh4 strany^ 
nem^n^ oprdvnen jest princip pokrokn, kter^ vede k asta- 
vidn^mn se zdokonalovftnf — vznesen^ma to u6elu flovfi-^ 
Jienstva. Mft-li spole6nost zd&rnd prospfyati, nesmf se 
spnstiti zceia ani jednoho ani drofa^ho principn, ale vse- 
moi^nS snaSiti se o nvedenf jich obon v pHm^i^enoa rovno 
vdhn. St&ty, kter^ spo6f valy ponze na obecnfm Ylastnictvi 
pflidy, m&lo pHspely k dnSevnfma se zdokonalenf 61ov^- 
^enstva; s drah^ strany zase st&ty, jeni obecni vlastnictvf 
pfidy promSnily v osobnf, kter^ se pfen&§eti dft, daly 
vznik pauperismu nyn^jSi doby, hroziclma spole^nosti 
osndoon katastrofon. 



183 

Jest pak ▼ Evropd stood, nachizejid se na dr^e 
jroshodn^ba pokrokn, a n&ioi dosavad v pla^ platnosti 
tr?& obecni vlastnictyi pAdy — n&rod Rmk^, Zdali bade 
en Mm yyvolentm n&rodem, kter^ma by ae povedlo pfi- 
Y^sti zmfni^n6 dva principy v n41eiitoa rovnov&ba ke 
blaha 51o?ddeDstYa — o torn rozhodne (as siiad jii ne-' 
felmi itlAf. 



3. 

U ntoodfi netrpdliv^jsich obmezenf svobody osobni, 
toaha po nevftzanosti ^edla k zraienf vlastnictvl obecnfbo, 
a kaid^ma jednotlivci yr&cena prvotnl svoboda pHrozfs- 
n^ho stavn, s tim toliko obmezenf m, jakd nkl&d& 8pole6np- 
Bti zabezpeden^ vlastnictvf osobnf, jeni vetonpilo na misto 
vlastnictvl obecnfbo. Ta ardCmohi se jednotiivec voln^i 
vyvinovati, a op^t nastala konkorence viecb jako dHve 
V stava prirozei^^m, jen ie tenkr&te ve vseobecn^m torn 
z^ase rozhodovala spfisobilOBt dnsevni, kde2todHve byla 
rozbodovala sfla telesnL M^nd nadan^ jednotiivec mnsil 
tedy nevyhnateln^ zftstati pozadu v nab^v&ni osobofbo 
vlastnictvl iili bmotn^cb statkA, tak jako v stava p!i- 
rozendm podlebal slabs! silnSjslma v doch&zenl bv6 v^i^ivy. 
A pfece m& ka2dy jednotiivec, bez rozdfla, zdali tilesnd 
neb dadevn^ vice neb m^n^ bojne nad&n, nezadctteln^ 
pHrozen^ prdvo na exiatenci, kter^ zrasenim vlastnictvl 
obecnlbo patrnoa ajmo trpf. Toto jeho zraieni se strany 
spoleinosti masl tedy povazov&no byti za neopr&vn^n^, 
pondvadz tfm skatkem s&bla na nedotknat^ pr&vo lidsk^, 
dopoastejic se tim zjevndbo n^sill. Z toboto stanoviska 
nemAieme povSstn^ vypov^di ProndhonovS ^Vlastnictvl 



184 

(rozaonQ osobnf) jest kiAdei* aspoft 4o jisttf miry apfiti 
prardivosti, a6 proto jeit6 nepfistapiy^Be ke 4[0Qsek?ea- 
cim, jakd z toho vyvftd^jf komanistd. 

Pnrnf krok a^n^n^ na drftze hHdia m^l ? zApM 
£etn6 jin^, a M n&sledkf nastonpend cestf jevily se 6ffii 
dile tfm dfosndji. Nezflstalo' pti pi^evaze siln^Jifko dacha 
nad slabifm — ta by vidy jeitd byla pon^kod snesiteliioii 
b:^vala, pon^vadi pH nf spathije se alespoft n^akd opr4- 
vu^nA pf edaosC ; ale pHrozenym postapem na svisl^ dr&ze 
bezpr&vi pHilo se ka panatvihmoty tMd duchem — k jedtna- 
vldd^ kapitdlu^ t^to tHkr&t neblah6 pff6iad nesmfrn^ho atr- 
penf velikd 6dsti ^love6eQStva. 

Prvopo6&te^nf a nad jin^ opr&vnSn^ spflsob nab^vinf 
hmotnych statkfl jako2to prostfedkA yfiiYj lidskd jest prioa, 
jejiito v^znam vn&rodnfm bospod&fstvl nejprv^ dftkladni 
vylf£il proslal^ Adam Smith, a6koli v dalsfm vyvoda sv^ho 
systdma pH^el k vysledkilm docela jin;^ffl, neili by se 
o(ek&vati mdlo od z&kladnfho principa jebo, ie pr&ce jest 
hlavnf pramen jm^nl, ano jedind pravd mdHtko veSkerd 
ceny. PtacI uashrom&2dil sobe pfi6inliY^ jednotlivec hmot- 
n;^ch Btatkft netoliko s dostatek pro vlastni potfeba, n^bii 
i nadbytek jich, z neho2 mohl adfleti jinym m6n^ pH^n- 
liv^m anebo pH sv6 pfi^inlivosti mdu^ stastnym. NeadUel 
jim vsak zadarmo, nybri bud* dal jimi konat pr&ci za 
sebe, anebo si ?ymi&oval budoacl navr&cenf propi!ij6en6ho 
statkn spoln s pfim^^non n&hradoo za jeho do&isad 

f^jhle, to ji2 objevnje se nov^pi^AifiGo jm§nf, kapUdl^ 
jeni sliiiebntmi sob5 6inl jednotnfky nemajetnd co n&- 
mezdn^ d^lnfky anebo odvisl^ dlaSniky. . Nast&v& nest<y- 
nosC V rozdSlenf jmenf, a ta roste vidy vice, neboC ka- 
pit&l ji2 nashrom&id^n^ tSil snadnSji a hojndji, ne21i pr4ce 



185 

4«ma fioM. Sv^m iasem dos&hne k^»i(ii takov^ pH- 
'nhy nad pmcf, 2e bez n^lio ani moin:^ nenf ikdnf indu- 
strhttaf podnik» a tim stane se pravtm tyraQem pr&oe. 
Kaptt&l sice, s&m o sobd neprodQktivBf, Qevyhnatelnd po- 
tiebQJe pr&ce kdaUima nab^vl^f statkft, ale nepotfebiije 
jf k obiivS, pro nii mi nashrom&id^nou bohatoa z&soba 
proatfedkii ; naopak pr&ee, jsoac sama o sobd maiomocna, 
potfebige kjapit&ln nevyhnntelnS k yfiM, pro iii2 neoift 
ttchrftn^na iidnon z&soba prosti^edkft, n^brikteroa siYy* 
4obtv4 kaidodennd. Sdeito. kapit&l mftie 6ekati, pr&ce 
nemiU^ a tak pHchAzf na konec k tomn, ie tato bacT mnsi 
se kapit&ln propiy6iti za ceaa od neho a8taiio?enoii, kteri 
oviem xtiiii jest prav6 hodnoty jejf (innosti, anebo vjr- 
|iri^&>vati si u neho za libovoln^ tLroky — v obojfm pak 
pflpadn klesA pr&ce na ponh^ho otroka kapit&Ia, kter^ 
nab^vA neobmezea^ho panstvi ve svStS prfimyslovdm. Tako- 
rfm spAsobem pr&ce, ji2 n41eif biavni z&slaha, pHoh&zf 
o spraredlivou odm§nii svoa, osndem jejim jaoa — mozoly 
« nonze, an kapit&l, jen yo spojenf s nf prodnktivof, slavl 
nezaqloniend trinmfy. Pfirozen^ to n&sledek odtrieaf 61o- 
fdka od pAdy zemsk^, rodn^ matky jehO) a vyd&ni ho 
neobmezend konkarenci prftmyslov^, vyhlaioTan6 zajedin§ 
pFav^ z&klad moadr6ho hospod&f stvf n&rodniho, jeho2 tlie* 
lem piPece jest jedin^ blahobyt vieobecn;^! 

JestiC pr&ce spflsobadvojiho: jedna hmotn&, tdlesnA, 
drahA roziimoY&, dasevnL Onano prvni, poiadaj(c toliko 
zdrav^ lidy a jakoasi mechaniekon zra6no8t, kter& se 
aaadno crikem nab^fd, jest ve sv^t^ prfimyslovdm poohoa 
nMenid; tato, pfedpokl&dajic vysif vzddidnf, vrcfaoU ydft- 
mysln^ vynalezavosti a jest feditelkoa yiech indastri&i- 
nlch podnikA, kn kterym poskytnje kapit&l materi&lnfeh 
prosti^dkft. SpolienI se tedy ka|^it61a s inteligencf jest 



186 

ncjpHrozen^if agodaee, pfi nii obd strany sfskajf. ini^U- 
gence ifm nikoli neativA ae slnielmou kapitido, iiebot joBt 
hiedau^if neili prAee hmoto^ a pH konkar^oei kapitAM,. 
kteri p(»tapem £a8o nastane, propilj^e pomoc svoo n/fl^j- 
vice pod&vajfcfma. V nl Beeiiiv6me jii tieti pramen jnuhtl* 

Jsoii tedy tH fiiktoiov6 eia&esti prftmyslov^: ^dce- 
(v Biifin smyslm co ponze hmotuA pojata), kapHdl a tn^eli- 
pwice, z Dichi prvnf jest oafm momentem, jeni ostatnim* 
dv&na dod&v& prodaktivni mod. A pfece vidinie, ie- 
pr&v^ pv&ce doch&zf nejmeuii odm^ny, ie stav dilmck^ 
odsonzen jest k trvai^ bidd, kter& zaiast^ ai niasn^dir 
rezm^rA iiab^?&. Z bidy rodf se mravDf zk&za, ovsem 
pak nespokcjenosf 8 osndem sv^ a zaryt4 nen^Tlst katia- 
^ovatelim, ktw& pHkaSd^pHleiitostihotOTajest sfthnovti 
k B&silf proti mm. To m&me saddhd otdzku^ toto Btnf* 
iidlo nejnov^f doby, kterd ned& se zaiehnati aoi paa- 
sk^m ignoroTinlm, am milosrdnoa dobrosrde^aostf, ani 
nwozhodn^m temporisovAnim, ani iMnfmi chytr&ck^i 
paliativy, nfhri svfm ^asem — nebade-li paapemmn aa 
saiKi:^ jeho ko^en saieno — nevyiinateln^ a Beodo)ateln& 
vystoupi obrnind najeviitS dSjin, pakale kezk&ze a z4* 
hi&£ spole&iosti. 

Jest avrchovant 6as^ pom:^sleti na odvrftcenf tobc^ 
nebezpe^enstvl. M&-li viak b^ti zamezeno n^jak^ tH^r 
tip eba poznati pfidinn jeho a ta odstranitl. Phiina paape- 
riema nenf pak 2&dn& jin&, neili zavedeni vkrtnictiyi 
.osobnfho na mfstS obecniho, proSeijson lid^ kteH maji 
za to, ie ot&zka sod&lni nejsnadndji rozf<e8i se zrnseniiD 
osobnlho vlastnictYf . Tojestu^^enikomuntstiekdfkter^ pen- 
boa distoa theorii prakticky prov^sti asiliye beze vieho 
obledn na pantyicf pom^ry. M^io-li by provedeni to — Hiehixt 
ostatng se nelze ob&vati — skntkem se stflti. ylastnictyl 



187 

osobnf pominoati a nov^ rozcKle&l statkA pfedsevzata 
bi^ti: zraiea by byl K&klad nyndill spole6ao3ti, a t(m 
ssmfm i' tato by se na hromadn sesala. Niepopfr&me» le 
Eticlad ten jestvadn^, ale tak^ nemAieme nenzn&vati, le 
nyn^l 8pole6ii06C ve 8v6 pokro6ilosti dospdla vysoko -^ 
a6 oviem jedoostran^ «^ y zdokonalenf ^loy^^enstva. kte- 
r^ito viechen tak znamenit^ pokrok, vieeka v^da a vielik^ 
am^ni, byl by zdrovefi se spole^nostf zmafen adlov^den^ 
Btvo nazp^t vrieno o tislce let, kdyby zvft^zil komobismiiS/ 
Osobnfm vlastnictvfm tedy nelze nikterak b^bati, nybrH; 
hled&n b;^ti iniisf prostfedek jin^, jak vyrovnati nestejn^ 
rozdeleDf statkA, a ten jest bez odpora — vSemoBne usnad^ 
nS^i jich nahyvdni. 



4. 

Byl ^8, kdemnoho piPemltAno aroznmovAno opr&va 
kn pr&ci, kter^2 vykl&dAno v ten smysl, jakoby spoleinosC, 
respektive st&t, mdla povinnost postarati se ob6anftm sv^ 
dostateinoii pr&ci. V torn hled&n kll6 k rozfeienl 
ot&zky sodftlnf, a zndmo, 2e po tlnoroT^ revoloci 1849 
repiiblik$nsk& vl&da franconzskA sknte^n^ o6inila ▼ torn 
Bm§ra pokas se zalo2enfm tak zvan^ch n&rodnfcb dllen, 
kter^ viak ndinily Apln^ fiasko. 

Jestit zajistd v^c nepopfrtateln&, 2e kaid^ 61<Hr^k 
m4 pHrozen^ pr4yo kn pr4ci, kter^ ma v st&ta nezten- 
^n^ ziist4Y4; ale pr&vo toto zcela jest rovno pr4vAm 
jin^, nepoiivajf c pfed nimi 24dn^ pfednosti. Tak na ph 
id4 ka2d^ ob^an pr4vo vstonpiti do stavn manielsk^ho. 
M& proto stdt namlonvat sv^m ob6anikm ienichy a ne- 
v^sty? Kaid^ ob6an fn4 pr4vo sivyfft na prochAzkn, alie 



168 

Jest6 i&da^ma nenapfMilo i&dat, aby ho st&t na proch4zlni 
vodU, Ovsem ale m& st&t povinnost, h&jit obiany pH 
jejich priveeh, jmenoviti v aveden^ch pHkladech m& za- 
mesovat^ aby nevznikaly zbyte£ii6 pfek&iky maBielstvf, 
mk Btarati se o vefejnoa bezpe^nost, aby obian^ pfes 
pole jdoacf nemasili se ob&vati o iivot neb statek svftj. 
Nejinak jest i spr&Tem kn pr&ci, kter^ nikoliv neaklAdft 
«t&ta poYinnosC zaopatfovati ji ob&tnAm, nfbri jenom 
poyinnoat, poskytovati jl rMeiit6 ocbrany. 

Ochrana, jakoa at&t m& poskytovati pr&vftm sv^ch 
ob&tn&, mnsfmlti za d^el dopom^Uli&nijim k n&leiit^ plat- 
oosti, t. j. V tSch mezech, kterd jf vym^i^iQe st&t z ohiedft 
obecn;^cli^ Takov^ ochrany m& se dostati tak6 pr4ci. 

Vid^li jsme, ie pr&ce nikoliv nedoch&zf pHmdfend 
odm^ny, ie cena jejl snfiena jest hlaboko pod jejf hodnotu, 
ie prdce^ tento pfednf faktor pH nab^vinf statkft, jest 
ponh^m otrokem ostatnfch dvoa fiaktorft, kapUdlu tkinteli^ 
gmce^ hlavnd pak pr?n^j$fho. Pr&ce nem& y nynSjirm 
«t&tii \A platnosti, kter& jf spravedlivS n&leif; pomoci jl 
k nf jest niitQoa povinnostf st&ta, kteroa ,pohHcha aS 
phlii dloaho zanedb&val na velikoa ikoda spolefinosti. 
i^a st&ta jest, pozvednoati pr&d k rovn^oiQ pr&va £ili 
fipiie k ronndmu postaoeni a kapit&lem a inteligenct, 
y ten spftsobi aby nebyla jako doposavad odb:^y&na ponze 
bfdnon mzdon, n^br2 aby se jf dostalo takd pfim^f endho 
podlln Y ziska, jak^ poch'&zf z asociace vieoh jmenova- 
nfch tH faktorA k jakdmakoli prAmysloy^mn podnika. 
Ai dosavad byla tato asociace prav& 8oci$ttu leoninay 
kde viechen prospdch pHpadal kapit&ln a inteligenci, 
viechno pak bHmS pr&ci ; takov^ spolek jest pr&vn^ ne- 
platn^. Prdce md pine prdvo hidsiU $e o sv&j podil^ 
a 9UU md potrinnosi u^SiniH ji za spravedtive. 



180 

Na otizkn, jakym spAsobem by se to stftti m^lOt 
odpoYfd&m bez rozpakn : upraven^fn pom^ru mezi kapu 
idlem, inteUgenci a prad cestou zdkonoddmi^ 

PHpraven jsem na tah^ odpor prati sob§ s dvojfho 
stanoviska, z nichi jedno cfice jpopirati povinnost 8t4ta 
k takov^ma opati^nf, aneb alespofi j ''ho vbodnost, drah^ 
mo^BOsC jeho provedenf. 

Co 86 t^£e n&mftky, ie by st&t nebyl povinnovto 
k takovtoa opatf eni na ochrano prdce, tasim, ie k jejfmn 
Yyvr&cenf sta6f co jaem svrchn povddSl o potinnosti sUta, 
chr&niti obSany pH jejich prAvech, poknd by tato nebyla 
na ujma pr&v jin^ch obianA a na skodn z&jmflm obeo« 
n;^. Edyi by se pr&ce dod^lala jenom toho, co jf podle 
spravedlnoBti ndleif, tlm byjest^ ani kapit&la ani inteli- 
genci nenbrala ni^eho, co jim po 162 spravedlnosti n&leif \ 
a jestli^e by tyto dva iaktory majetka pocltily n^jakov 
njmn dosavadnfbo sv^ho prosp^cfan, patrno, ie by se ajmit 
tato t^kala jenom t6 jeho 6&8ti, kteroa si at doposad 
bezprAvn^ osobovaly na ikoda a skr&cenf pr&ce. Jest 
to v^c pfirozend, ie ? podobn^ pHpadnosti (jak jmeno' 
yit^ vidfme ve svetS politick^) vidycky se strhne velik^ 
kHk y Israeli; ale ten m& tak malon v&hn, jako n&tek 
nemilosrdn^ho lichv&i^e, kdy2 se ma pHstHh^ji pfespifilisn^ 
liroky z lirokfl. Na to nesmf se db&ti, ppvyk ihned nmlkne, 
jak mile bez bfiznd a ostychn se provede spravedlivi^ 
rovnost 

Povinnosf st&tn, njmonti se pr&ce vydatn;^ spftsobem, 
zv^iena jest jeho provin^nlm, ie hovel tak dlonho skodliv^ 
z48adS neobmezen^ volnosti v^voje indastri&lnfho, ie tak 
dlonho ni6eho nej^inil k zabrdn^nl nerovn^ho rozdelenf 
statkft, neblah^ho to n&sledkn zni$enf vlastnictvi obeeniho, 
kd«2topfece jeho poyinnostf jest, vSelik^m pr&vAm, jichi 



190 

ueobmezeo^ prov&deoi by ohro2ovalo biaho obeca^, vy- 
tknoQ^ meze je^ich platnosti. St&t, opom^ev tak dloaho 
fconati svou poviimost, jest mravAd dvojn&sob zav&z&a. 
napraviti chyba tak osadnoa ve svych n&sledcfch. 

Kdyby pak povinnosC stMa die pHsn^ho pr&va byla 
flebe menii, ji^jedin^ toav&^eni, i^e emancipov&nfm pr&ce 
Tysvobpdl tak velikoa 6&8t ob6anstva z bfdy a nooze, 
^e kter^i po tak drahny 6as nezasloaien^ bynala, ji2 
ten jedinj' obled filantropicky m^l by ma byti podnkem 
k vykon&nf skatka tak spasiteln^bo. 

N&mitky proti vbodnosti takov^ch opatfenf st&talcb, 
kter& by pr&ci y ochrana brala pfed kapit^lem, usilajfc 
ji emancipovati od tohoto jejiho atiskovatele, jakoby to 
fcylo nepovolan^ mich&nf se do z&lei^itostl soakrom^ch 
a obmezov&ni samospasiteln^ho principa neobmezen^ kon- 
knreoce prAmyslovd — n&mftky ty vyvracojf se nejenom 
kai^dodennS vice se zm&hajfclm pfe3Y^d6e]ifm n&rodnich 
faospod&rft o skodlivosti t^to z&sady, nfhri i namnoze 
eamon praxf. Zn&mo toti2, ie moozf spaailomyslnf pr&mysl- 
nfci sami z vlastniho popuda zHdili z&vody sv^ na ten 
fipfisob, aby d^lnfk&m vedle mzdy jejicb dost&valo se tak6 
jistycb sladn^ vymefenych podilft ze ziska podnikatelsk^ho, 
ft zknsenosC akazi^e, ie pri torn nejenom pracovn^ lid v;^- 
born6 prospivA, nybr2 ie i podnikatel^ pfi torn 2&dn^ ajmy 
finiskody nemajl. Acojednotlivci zajist^ jenom neilpln^ 
flobecn^m proHpSchem obonstran prov&dejf, to by nemdl 
«t&t s rozs&hl^mi prost^edky, jakytni vl&dne, prov&dSti 
mnohem dokonaleji a zd&rn^ji ve prospech vseobecn^ho 
blaha? 

ie na to jednoa nevyhoateln§ dojiti masi, jest m^m 
nezvratQ^m pfesved^enfm ; jest vsak pf&ti, aby k toma 
nebylo pfikro6eno phlis pozd^. kdyiby snad ni vec byla 



191 

Y mod m^nS konservativDlch iivlfi neili je sUt. Nelekej 
86 nikdo, ie 2&d4m, aby s^m stAt prov&d^l princip sod' 
alitmu, kter^2to slovo stalo se za nafiich dni strai&kem 
vsech tlzkostliv^ch sos&kA. Socialismns nenf i&dnon proti- 
voa stttniho poi^&dka, aaii chce br&li majetn^m a ad^lo- 
vati nemajetn^m, jako komuaiBmaa, on jest jedin^m pro- 
8tf edkem k yyl^6enf nejaebezpe^ndjifho nedahu, jiroi st&^oa 
nyndjif 8pole6no8ti — pauperimiu, cht^je d4ti tSm, kteH 
potf ebi4^> b^z Qjfm&nf tern, kteH majf dosti. A y organisajl- 
c(ch rakon 8t6ta pozb^vA socialismas veiker^ch on^ch 
hriz, jimii jej oddl obecn^ pf edsadek ; jinak ovsem bylo 
by, kdyby z&sady jeho prov^^ti m^la poali6ni iuza, dehoi 
iiis Prozi^etelaost ncbovej. 

Zhfv& jeit^ promlaviti o moinosti provedenf emanci- 
pace price stdtem, a o spAsobn, ji^k;^ by se diti mSla, 
co2 btide pfedmdtem tivah pfiitlho m^ho 6UDka. 



5. 

PHstopaji nynf k otdzce, jak^ spiisobem se m& 
emandpace price se strany stdtn prov^sti. Y tipln^ po- 
8ta£itelii4 odpovedi na ni leif pravy kil6 k rozj^eseof cel^ 
otiaky Bociilnl, avsak odpovdd tato jest tak velice ne- 
snadn&y ie neni se 6emn diviti, jestlii^e mnozl za naprosto 
nemoinoa ji povaiajf. Ne2 ve SDaze o tak velikon v^c, 
jako jestsn^ti nezasloniend kletby se zna6tt6 6d,sti 61ov6- 
^enstva, nesmfn&s odstrasiti nii&dn^ obtli, pro£ez ne- 
vAbim odv&ziti se na zodpovldiol ot&zky t6. Ne^inftn to 
snad ve spnpn^ nad^ji, ie se ma^ podafi hned v prvnfm roz- 
b^hu nalezti k&mea madrcd, ale pfece v torn povzbQznjf- 
cfm domnSnf, 2e tivahami svymi alespon ne6fm pHspdji 



192 

k bliiflfma objasn^f v^ci tak dftleiit^, kter& h^be mjr 
slemi vie6h, jimi na ^ei leii blafao 61ov£6en8tya. 

Pi^edevihn jednd se o vyieti^eni prav^ho pom^Sni, ve 
kter^m pr^c6, intdigenee a kapitdl pM6iiiaji se kdosabo* 
v&Qf 8tatk&, mA-li b^ti rozbodnnto o prav^ hodnote prdee 
a die toho cena j^l nstanovena. 

Jii dHve nk&zali jsme, i^e zjmenovan^cb tHfaktorft 
jedin& pr&ce sama o sob^ jest prodaktivnf bez pomoct 
dnib:^ch, kde2to jak inteligence tak i kapit&l, maJMi se 
produktivnfmi st&ti, nevybnateln^ k toma potfebi^i po- 
moci pr&ce. Aviak kdyby lidstvo pfest&vati m^Io Ba 
prodnktech samojedin^ pr&ce, bylo by Teimi chnd^ ua 
vezdejSl statky, kterd by se obmezovaly pooze na to, 
CO pffroda jii boto^^ho pod&v& a 61oy^k jenom ncbv&titi 
poti^bcge. Nei i pH tomto nchyacov&ni tii^ko jest mysUti 
sob^ CO y^hradng 6innon jen pr&ci hmotnon, nebof kaidt 
kon sily hmotn^ pfedpokldd& jistd dasevnf jeho iPfzenf, 
a velmi t^2ko, ba nemoSno jest nal^zti ta hranici, kde 
pfest&v& prdee hmotn& a kde nast&v& dnSevni, pro6ei& 
v^ok prodaktivnosti jedin^ pr&ce jeist sice theoreticky^ 
spr&vn^, ale ? praxi nikterak neobstojf. Prodnktivnost 
ponhd prftce bez inteligence a kapit&la kryje potiPeby 
jenom nejsnrov^jslbo divoeha, teprv pHstonpenfm kn pr&ci 
inteligence pokra6nje vzddlanosC 61ovdka a zvyii^l se po» 
ti^eby jeho, k jichi nhraSenf neposta^igi ni ponh^ plodiny^ 
nfhri mnsl se pfibfrati vprohky, PHstonpMi pak ki» 
pr&ci a inteligenci jeitd kapitftl, ta jii vedle pouh^cb 
potiPeb mtie se pom^sleti takd na opatfenf pHjemn^ha 
pohodLL 

Z toho vidSti, 2e, jakkoltv ani inteligence ani kapi- 
t&l samy o sob^ nepiisobf ntc, pr&ee sama bez nich pfl- 
Bobi vehm mdh (alespoft nic, co by se srovnAvalo s dftstoj- 



193 

npisti ilovSka). Poakazigeme na to z t€ pHdiay, fkby 
i&dn^ z t^chto faktorii aevypfnal se pfllis nad dmb^f 
pon5vad2 jenom rozaam& asociace jich v§ech v takov^ 
mlf e jest prodaktivnf, ' jak toho i^dk pokrok vzd^laoosti 
lidskd. Jest tedy rovnSi neoprlva^n^ tvrzeni bohat^bo 
€abrikanta, ie iivi tolik a tolik set dSlnikfl, jak opa^^ tvr- 
senf d^lnikfl, ie oni 2ivi fabrikanta: ve skate^nosti pomih%ji 
fii na vz&jem obd strany k nab^v&nl statkii jim potfebnych. 

UyaJ^ajaie jinoa str&nka t^chto tff 6initelfl majetka. 
Price jest die podstaty s?^ u§co prajednodach6ho, ona 
pHstapige k ^innosti jak ffkdme s hol^ma rukama, ji 
8ta£i poahi bmotni sfla, nejvsedu^jsi to dar pfirody. 
Inteligence jii representoje jistou sama prdce, kteroa na- 
byla deisim vytryal;^m snazenlm pomocl ^innosti dusevnf, 
¥z4caou to zdsoba v^domosti, jii tatd2 6innos{ dasevnf 
osilaje prakticky za^itkovati. Jest tedy inteligence svpa 
podstatoa pov^sena nad poohou tdlesnon pr&ci tak, jako 
povj^ien je dacb nad bmotu. Eapit^l zasejest prodokt 
mnohon&sobn^ spojen6 6innosti obon ostatnfcb faktorft, 
inteligence a price ; vlidna vyhradne hmotn^mi prpst^edky, 
jich2 on^m nevyhnnteln^ potfebl kn prodnktivni pftsob- 
nosti, pi^edstavcye v obora prfimyslnictvf pravon velmoc, 
osobajfci sobS nepoplrateln^ panstvf. 

Z tivah t^chto dostate^n^ vysvltd pom^r, v jak^m 
nal^zigf se k sobS prdce. inteligence a kapitil ; nelze ne- 
aznati, ie z tSchto faktorft majetku po pr&va a slasno- 
Bti ovsem nileil pr^ci misto nejniiSi, drabym dv§ma 
Y kaid^m ohledn podHzen^. Mnsejf tedy naprosto za ne- 
oprivncn^ prohliseny b^ti vsecky pretense, kter^ cht^jl po- 
Yzn^sti prdci na stejn^ stnpeii s inteligenci a kapitilem, 
a hl&siti se pro ni o rovny podfl zisku, jenS vypl^vi z jejf 
asociace s t^mito po lipln^m nhra^enl potf eb vieeb stran. Jist^ 

Mftly. L 13 



194 

podil (ovSem skrovn^jif neili pocMl inteligence neb kapi- 
t&la) D&leil pr&cl bez odpora, ale pohflchu se jf ho 
posavad nedost&valO) ba s 6ftsti jest mzdazapr&ci ykfi- 
klav^ nesrovnalosti s nevyhnateln^mi potf ebami 2iyotiifmi». 
6im2 patrn^ dlje se velik^ kfivda stavn d^lnick^mn, jehoi 
nezadateln^ pr&vo k existenci se pornSnje. A pfece id& 
pflroda vseho dosti pro vi§ecky sv6 d^ti, ano hojn^nad* 
bjtek, jeho2 strdviti nemoSno, a kaSdy jednotlivec m^F 
by miti podll v techto darech jejich, tak aby nejenom 
netrp^l nouzi, nybri i z nadbytkn tobo sob^ nchrdniti 
mohl iA%i pHm^fenon pro mo2n^ badoaci nedost^tek. 
Die toho vilm pr&vem dBniku ndleSi netoliko mzdh cUh 
statednd za jeho prdci^ nphrS i i^dsf z prebyte6neho zisku 
ze spoleSneko podniku. 

Tato z&'sadn prakticky provdsti jest tilohoa st&tv, 
a prvni k toma krok mnsf b^ti prphldseni z&kona, 2e 
nemd platnosti Mdnd smlouva ndmezdni 8 dUnlkem^ ve 
Mere tomuto vedle beSneho plain neni pojiStina tdki Msf 
p^ebyteiSneho zisku podnikatehkiho, 

Vidfm tn op^t astmonti mnoh^ho, kter^Sto zvykl 
krd6eti pohodlne vyslapanon cestoa star^ho slendrianiir 
nad odv&zlivostf, kter& chce rozsif ovati z^konoddrnf kom- 
petenci st&tn na z&le^itosti zcela soakrom^. Proti toma 
jednoda§e podotyk^m, ze jsem v pfedeil^m £(sle dosta- 
teSoe dokdzal povinnosC stdtn k zakro^enf v t^to pH6in^^ 
a tfm samym i jebo kompetenci k toma. Jest v^ra £as, 
abychom se }\l Jednon vyzali.z pfedsndkii, jakoby jist^ 
st&tni theorie, proto it dosavad jest^ nikdo proti nim 
nepovstal, byly neomyln^; muslmet tomu zvykati, ie po- 
Btupem dasa vznikaji a platnosti dochdrzejf idey nov^, 
kter6, tfeba jeStd pf ed ned&vnem kacefov&ny, nicm^nS prak- 
tick^mi v^aledky opr&vn^nosti svou v pln6 mff e osv^diojL 



19d 

VidyC jmk nestoji sydt nehybnd, a poferak jebo mA se' 
cUti sonm^rn^ v ka2ddm olM>ni, a ne toliko jednostran^a 
A konedne cd^ ten krok od n&s nasna^en^ daleko neni- 
tak Y^stj^ednf a revolncionAiPsk^, jak na oko se zdd» co2, 
dostate^ne dok&ie dalSi jeho v^vod. i 

Nejbllie bade se D&m zab^vati dv^ma ot&skami: 

1) Jak& jest die tivah pfedeslant<^h pravA hodnota 
prace, a jakoQ £&st pfebyte6n6ho ziskn podnikatelsk^ho 
miie die toho d^lnfk co pr&vo 8v6 poiadoTati? 

2) Jak^m spfisobem d& se z&konten viivot nv^sti? 
Ob^ ot&zky majf pfevelikoa dftleSitosC, obzfUit^ pak- 

prvnf m6, do sebe tak mnoh^ a z&?a2B6 obtfie, ie nelze 
na ni d&t odpov^d absolotn^ nriiton, nei v2dy jen pod* 
mlnenon; aviak i tato ji2 sta^i nsnadniti odpoY^d na 
et&zkn droboQ, kter& zajist^ zapndl vSecky oba?y lidi 
Azkostliv^ch, jakoby navrhovan^ opatf enf st&tnf m^lo v ik* 
p^ti Bfih vl jaky hrozny pfevrat 8p6le6en8k;f. 



6. 

Pri&cejest drahn ncjrozli^nSjsiho : odpoah^ho n&den- 
nick^ho podelkov&nf a2 tarn, kde pfest^vA ponze hmotn^ 
j^f pftsobeni a na8t&?& dnSevnl — •. kteronito hranici flak, 
jak ni v^ie podotknnto, ar6iti phsnd ani nelze — jsoa 
nesjiislnd stapne. Nejnii&si drub pr&ce jest ten, k jejimii^ 
yykon&v&nf stadi poQh& sfla t^lesnA, takoYonmUe konati 
tak^zvii^e; y^iestojipr&ce, kterft cvikem nabyton zrafino- 
8ti kon& se zd&rn6ji neili bez nf; jeit^ v^ie pr&ce fe- 
meslnlki, kter4 vyiadnje nejenom obratnosf mini, nybii. 
i pi^emySlivosC a kombinaci, k temni ke viemn poti^ebf 
n&voda vfcelet^ho, a kde i vyssf nad&nl dai^evni poni4h& 

13* 



k lepfiinm inrosp^chii; jeit^ rfie kone5ad price opravda 
nm^eckA, pfedpoklddiyicf vedle technick^ vjrcvidenosti 
jeild potfebnd y^domosti ezaktaf a k toma i tvfir6iha 
dacha. Z toho patmo, 2e o abaolutrU hodnotS pr&ce no- 
mi2e b^ti feii, nfhri ie hodnota pr&ce jest die pi^e* 
rozmanit^ho jejfho spftsoba rozli6iil Ano pomSry rflznych 
drohA pr&ce jsoii namooze tak spletit;^, ie iiplnS sprave- 
dli?^ odhAd&nf jeji hodnoty nemAie se dlti hromadae, 
nei toliko pH kaSd^m jednotUv^m pi^fpada zvl&itd. 

2e tiak toto poslednl nemo2a6 jest, nezb^?& nic, 
neili pfece pr&ci na jist^ drahy rozvrhaoati, a hodaota 
kaid^o dniha aspoii vieobecnd ustanofiti, co2 nikoliv 
neyylaSige slaSn^ modifikace v jedaotliv^ch pHpadech. 
PH takoy^m odhadoyftnl rozli6nych drahft price tfeba 
zfeni miti jeStS k n^kter^m jin^m okolnostem. Jedoa 
s nich jest ta, ie pH rozli6atch priiinyslo^;^ch podniki- 
nich price, iateligence a kapitil ne y^dy se ddastnaji 
y mfi^e stejnd, ii;^br2 ie haed ten haed Jin^ z t^chto faktorft 
yydatn^ji nei ostataf phsplvi k jeho zdara, die 5ehoi 
i hodnota jeho pomSrn^ yystaptjye. To yie nileiite. ayi- 
iiti doyede jenom dokoaal^ zaalec toho draha podnikn, 
ndj2 se jedai, jen takoy^ tedy jest.sp&sobil^ k asta- 
noyenl hodaoty dotfda^ price Takoyi ysak znalci na* 
chizejf se i mezi kapitalisty, i mezi inteligen.:!, i mezi 
d^nfky, kter^to tfidy majf ka2di sv^ zylistnf zijmy, 
proiel k docUenf nestrann^ho, sprayediiy^ho resaltita 
takoy^ho ocen§nl potfebf, aby ysecky jmenoyan^ faktory 
sobd yiha driely, (ili jin;^! sloyy : mi-ii prayi hodnota 
n^ak^ho dmhn price b^ti yysetfena, mosf se to stiti 
od representantA kapitila, inteligence a dSlnictya toho 
kter6ho podniknatf spole6n$. 

Jiniokolnostjest ta, 2e pom^ry ^asoy^, y praktick^m 



197 

UftM tak rozhod^jfcf, jsoa nesMM % promtoliTtf, iMt 
Jednak podminky extstence naif se m^iii, na pf. vitSL 
Mef neb draJiotoQ, jedAak i prvotnf* srov&alosf mezi ptad, 
inteiigencl a kapit&lem se rnif hned vftfii hned menif 
hledanostf jednoho neb droii^ho zt^chto faktorA, tak ie 
i kdyby v jednd dobd hodoota price sebe sfMomit^Ji 
a neetiunn^ji byla ortena, vym^Hni toto TprAb^fanjistdho 
jSaso )ii se sknteSaostf se nesrovn&vA a naprayeof vyia* 
di^e. Jest tedy potl^ebf, aby naznaden^ od n4s vyietiPeilf 
kodnoty pr&ce od nestraDn^ho sborn inaleA Jas od Jiaaa 
se opaJcovalo. 

A co2 nedije se tak zanaiich dnA akuteiSnit ZdaK 
mine jedin^ rok, aby zde neb onde za phiinon mzdj^, 
n&sledkem zm^n^n^ch pom^ ^asov^ch nedostate&i^, ne- 
iid&lo se zastaveni price ti&di neb on^ch d^lnfkft? Ne- 
smlooYaji se pak obi strany, ddlnlci i zamistaavateW 
jejicb, o zv^ienf mzdy, to jest o pravoa na ten (ias ho«- 
dnota price? A naopak neproponitiji tak^ nikdy pro 
nepffzniv^ ko^jektnry obchodnf fobrikanti drah^ dilntky, 
nechtijMi tito spokojitisemenif mzdon? Nenast&vi v obo- 
jtm pHpado — a6 nenpostl-li dobrovolni neb nncend jedna 
strana od s?yeh pf epiat^ch po2adavkii — novi smlonva mezi 
piny ad^lnfky? Aviak ita zasejenom takdlonko fplat- 
nosti tnri, doknd se srovnivft s okolnostmi iasev^mi; 
neboC jak mile se nkiie novi nesrovnalost s nimi, ibned 
opakaje se pi^edeili bra znova. A k jak^m nepofidkfldi 
a v:^rino8tem divi^i pff6ina a pHleiitost takoy^ striky 
ddlnick^ : nejenom ie mif se pravideln^ postnp prodnkce, 
z 6eho2 ? obchodnfm 2i?oti poystivaji nekonein^ zmatky, 
kdyi vyr^bitel nemAie v nr^it;^ ^as odv^sti objednan^ 
zbo£i, a objednatel tfm sam^m zase nemAie priv b^ti 
x&vazkflm k osobi ti^tl atd.; ale piPe6a9to bobo^^el pti- 



198 

di&cf ke skntUin n&siln;^m, k rozb^enf strojft v dfln&ch, 
ko krva?^m r?a£kAm a naposledy k nevyhBi^lndma za- 
kroienf ozbrojend mod — sv^voIb^ to ni6enf draze na- 
byt^o statkQ a mafenf jelt^ draiifch 2i?ot& lidsk^ch. 
SmatQ^ n&sledky takov^ch politov&iif hodiit<^h v^'evft ne- 
ti^ba tepr? H^iiti, jsout^ n&m dobi^e zn&mj ze zkaienosti. 

A bez toho viebo by mohlo b^, kdyby yUda na- 
rDvndnf, Jak^bo se d^nictvo ob^as tak hlnfind a v:^trine 
dorai&h&, sama do sv^ch rnkon vzala: kdyby tdJconem 
taiuetUa obSMne tmlauvdni se dilnikA setv^mi zam^ttna" 
vateli slainoa odm^na za prAci. Die rozliSn^ch pomerA 
jednotliv^ch iivnostf a z&vod& pr&myslov^cb byly by tak6 
modality takov^ho smloavftni, jakoi nem^nd £as na jak 
dloaho nov& smloava platnost m&, rozli^o^. 

Roznmf se, ie bytakov^ smlonv&nf t^kati se mnsilo 
vedle poah^ mzdy 6ili b^in^bo plata tak6 6&9ti pl^ehy- 
te^n^bo ziska podnikateUk^ho. Teato nejenom jest rozU6n^ 
pH rozli6n^ch z&vodech iivao3teQ8k:^ch, nfhri podUhd 
t6i prom^hftm die rozli^ntf^b vice neb m^nS pHzniv;^ch 
okoiiio9t( 6a9ov:^ch. Hlaviif vsak otdzkoa zfist&v& ta v2dy, 
jak6 6&8f ziska toho m& se delDfkilm . pf ifknoati pravidlem 
CO z&klad ob^asQ^ho jim vymSfov&ni jejich podlia. 2e 
se 6&Bt tato smathematiekoa jistotoa vypo6lsti ned&, ne- 
ti^eba teprv dokazovati« ale pfece jest nevyhQutelnS po- 
tfebf astanoviti nSjakoii pevnoa norma. Dovoloji si k tomn 
kond navrhovati takov^ rozd^leni ziska mezi faktory 
k n^ma se pHiiiiiyfd, aby kapit&la a inteligend db- 
8t&yalo se po d?oa pdtin&ch, pr&d pak aby pHpadala 
jedna patina. Nemfnfm ailiyrhem tfm snad choalostiyoa 
toto vdc k0Qe6ii§ rozhodovati, chd se jfm toliko co 
moiiii pfibliiiti k v^m^ra na vsecky strany stejnS slai- 
n^mti. Aai2 mtnfm astanovovati tato patina co £&stka 



199 

nepohnatelnoQ, aao m&m za to, abj platilajenom do jisM 
yfie ziskn^ a % tpho, co by se nad tnto vysi zfskalo, 
«by 86 yym^foval d^lnlkftm podfl skrovn^jsi, iateligeod 
i^ak a kapit&la pomdrn^ y^til. Sluinof, aby pfi vsi po- 
vinil^ p66i zjedn&nf pr&ci zasloaien^ odm^ay nebylo 
japoxnin&no na to, ie poahA hinotn& pr&ce, jak dosta- 
4e£ii# nk&ztoo, jestvidy jenom faktorem nejniisiho drnhii 
41 inteligeaci i kapit&la podHzena. 

PfedstaviOi si celon v^e tak, aby mzda d^lalkova 
.fttaiila k sloin^ma jebo opatfenf viemi poti^bami 2ivot- 
nimi, podflem pak ze ziska aby postar&no bylo o jebo 
saopatfenl v st&H ka pr&ci neschopn^m, a to zavedenfm 
fiojiSfovdni 9obi jisteho Mckodu po uplynati nataaoven^ 
lady let prostf edkem zvl&stnfcb tistavfl asekurainicb, k nimi 
pfistoopiti ka2d^ d^lnfk byl by povinen. 



7. 

PHfknntfm pr&ci pHm^fen^ 6&sti podoikatelsk^ho 
^skn a zavedenfm ob&isndbo astanovov&nf hodnoty pr&ce 
prostfedkem timlav d^lnikfl s jicb zam^stnavateli nevy- 
konal viak 8t&t> ji2 yieckn povinnost svou naproti pra- 
^ovni tHd$ obianfl; zb^vit mn jest§ vielicos jin^bo 
fiiiniti, co2 ne sice tak pHmo, proto ale iiem6n§ pod- 
«tatnS napomihi jejima blabobytn. 

Pfede vifm jest n&m tn promlnviti o jedn6 v^ci, 
o kter^ tak dloaho mezi pMtely pokroku panovalo mi- 
n^nf blndn^ a naprosto skodlivd poaze proto, 2e zd41o 
•e spoifvati na z&kladS svobody, jejii^ jmeno to aienf 
.«eela nezaslpaSen^ neslo. Myslim svobodu ohchoc(ut toto 
prasobeckd heslo sv^tov^ch arcikram&fft Angli^anft, jfmi 



200 

fito ndi^odiim ostatnfm d^lali b^lmo na o6[, aby jim tfm 
bezpeSn^ji mobli vyprazdiiovati kapsy. Ponh^ to sIoto 
svohoda m^io do sebe vnada tak neodolatelnoa, ze prin- 
eipn tomo i v n^odnlm hospoddf stvf pfi^itdna svrcbovaD^ 
platQOsf, k ttmni ndm&lo pom&haU vyfintSnA sofistika^ 
apo9tolA svobodn^ho obcbodn. klamajfcfch bnd! nev^domky 
Bobe samy anebo v@dom§ a timyslnS ostatnf svSt. Svohoda 
obchodu, jak krdsnd to slovo, a pfece neznamen& nie 
jin^bo, neili nejzftbQbneji! monopolismns. VyhlaSov&na 
byvsi tak dloabo od aQgUck^ch ekonomistfl za nejmoc* 
n^jsi pdkn vseobecn^ho blahobytn, nynf jii na dobra 
jest odsonzena. A byl vera ji2 6a3, ie se tak stalo, 
aby sftato bylo s o^i nArodfi b^lmo, zastfrajfd pf ed nimi 
pfaT^ jejich prosp^ch. Svoboda obcboda jest rdza kosmo- 
politick^ho, a!e kosmopolitismns hfw& oby6ejn^ zdstdron 
egoismn ; ten pak blahovec, jeni opravdn se chce starati 
cely svet, nejm^n^ prospfv^ s&m sobe. Pe£i:y kaid^ 
pfede vsim s&m o sebe, tfm bnde obecn^ dobro nejl^pe 
opatfeno. To jest sice tak6 zdsada egolstick&, ale z&- 
sada egoismn zdrav^bo, oprdvn^n^ho. 

MajMi se dafiti prdmyslov^ podniky v t^ mlf e, aby 
kapitd.1 i po ztr&t^ zna^nych procentft ze zisko, kter^ 
poSiOnpil pr^ci, nebyl od nich odvracov&n, mnsf se jim 
dost&vati tak^ od dtdtn potfebn^ podpory. Podpora tata 
sftlezl blavn^ v ochrannem cle, jeho2 n&rodobospoddi^sk& 
dAlei^itosC co den v^tsiho nzndnf doch&zf. Takov^ clo 
nklftdati tfeba jednak na vyrohky z ciziny dovdSene, jednak 
na ^uroviny do ciziny jdouci. V prvnlm pflpadn se ob* 
meztije konknrence ciziho zboil s domftcfm na slninoti 
mfm ; ¥ pHpadu drnh^m opatfoje se dom&cfmn prAmyslti 
laein^ material (podporaje se tedy lacinft prodokce a vyill 
spendSenf domadch v^robkfl), v obojim pak pHpadn po- 



201 

mtii& 86 vsrosta domddho trhu. Amerik&ni jsoii zajist^ 
lidd prakti6tf, na2e poslysme stesky 6esk^ho 6asop2m 
„ Amerik&n,^ vjch&zejlcfho ve m^st^ Racine ve Widconsinii. 
Y 1. 2l9le jeho (dnben 1870), v 61&nktt nadepsan^m 
,L&ce obilf a pH^iny jejf,'' kde se ialnje na nedosta*- 
teJD^ v^os orbyamerickd zapH^inoa konknrence, jakoa 
amerik&nsk^mn obilf na trha LoDd:^nsk^m dSU obili niskd 
a nbersk^, iteme doslovnd toto: 

„Zde jest pomoc toliko jedin&: mtisime pe^ov&ti 
o Tzrftst trhu dotnddho; mnsfme petovati 6 to, aby 9e 
vzrfistsjfcf v^roboQ dom&cf vzrAstala t^i domdlcf spotf eba« 
A kterak se to mftie st&ti ? To jest lipln^ ▼ mod rolnf- 
kilt. A( rozbodnoa, ie vsecko Selezo, vsecky saty, kterd 
potfebnjeme, majf a mnsf hotoviti se v Americe ; at roz- 
hodnoQ se vesm^s pro ocbrana prflmysla dom&cfbo, pro 
neodvislost t^to zem^ od Anglicka. Jenom rozmnoSenfm 
domftcfho prfimysla, jenom zamSstndnfm noy^cb statislcflv 
mkon V poYoldnlch rozmanit^ch krom rolnictvf, Tzrilstati 
m<2e dom&d spotfeba. Nynf vozfme d^lnfkAm do Angli- 
cka obilf, prodtoe bo tarn za babkn a pfiv&^fme zboif 
tain zbotoven^; privezmesem dilniky anevozme za nimi 
4 neb 5 tisic mil obilf a zase nazpdt, zboil. Eapnjme 
a prod&vejme v trbn domdcfm, a Mark Lane (vLond^ii^) 
pi^estane pfedpisovati ceny v^robkil nasicb. 

«Na t^to v§d z&le2f zde livk rolnikn v pr?nf ifadd, 
ale i€l obchodnfkn a i^emeslnfkn, jenom v;^bradn{ impor* 
t^ry vyjfmaje. Ocbrana prfimysln cbr4nf vsecbny; obcbod 
STobodn^ od AngliSanfiv z obledAv sob^ck^cb hl&san^ 
hnbf viecky. Rolnfk nemflie prod&vati zase rolnfkovi, 
a nenf^li dostatek kapcft a konsnmentfl jin^cb doma, 
mnsi prodati do cizozemska za to co mn dajf. TrM-li 
rolnfk m&lo, tr2f od n6bo t&t obcbodnfk mdlo, afemesl- 



202 

Qika yyhfhi se poknd m&2e. Tisefi mezi rolufky stone 
ie brzy llaDf vieobecnoa. 

„0d ndkolika let ji2 zavedena jsoa da ochrannA, 
a£ ne jeitS 'spr&vng rozdfilena. Nisledkem toho o2ivil 
se ji2 pr&mysl dom&cf velice, povataly a povsUyigi 
x&vody a tov&rny i v krajfch, o mcM myslilo se, 2e v2dy 
jen na rolnictvi z&stanoa odk&z&ny. Yyroba rolnick^ ne- 
smirn^ se za tol^ta rozmnoiila, a smatnS, velmi smatn^ 
Tyhlfielo by to s prodejem hospod&i^sk^ch plodin, kdyby 
se byl znamenit^ nezv^tsil odbyt domdd^ Ale. pf ece rozvoj 
rolnictvi byl dosad mnohem velkolep^jii, nei rozvoj pr&- 
myslo. Tomato chybovala jistota, 2e ochraim& politika 
▼Iftdy bade i na d&le zachov&na, apo tato chvlli ot&zka 
ta V nejistotS vezi. HroznS yylf£il n&m n&sledky ne- 
vlasteneckd politiky svobodndho obcboda (pro cizozemce) 
vSblasn^ politik Webster ze strany demokratickd, jak 
jevily se v minalosti; avsak hrozn^Jif bndoa nftsledkovd 
ti pfi nynSjsim rozvoji orby ve Spojen^ch St&tech a roz« 
lifenosti 2eleznic, pakliie zemS vr&tf se op6t k samo- 
mra^edn^ politice svobodn^bo dovoza cizozemsk^ho zboif. 
Od tA chvile poiftoti by mobl ka2d^ rolnik ve Spcge- 
ntch St&tech, 2e grantovnf majetek jeho jest o polovici 
bciagjii." 

S timto hlasem amerikinsk^m nech( porovni 6ten4i^ 
^Pokroka** feailletoa ifsla 25. letoiniho roinlka naseho 
ifiasopisa, kde vykl&daji se n&rodohospod&i^sk^ n&hledy 
Careyovy a Liebigovy, kteh oba „poakazajf v poslednf 
instanci k ochrann^ma cla," jmenovitd pak Carey vidi 
jedinoa sp&sa v rozsifenf domicfho trha: ^bude-li po- 
stoven konsament vedle prodacenta, neobmezi-li sehospo- 
d&fsk& ^innost v^hradnS na polnf hospod4Htvf» najde-li 
rolnik pro plodiny sv^ odbyt na bllzkn, ? soasedstvf 



203 

«v6m, skrAtka, zkvete-li prftm78lQ& iinnost'' Uebig p4k 
shIed&T& pHv^TOZQsnroyinjeitSjiiioa stF&nka, projejfito 
ikodlivoBf jej naprosto odsaz^je, o 6eini tato ifHti ae 
bjlo by od mf sta, proSei poaze ke 6Unka toma odkasqii* 

VAbec dovolil Jsem si tato odchylka proto, abyoh 
nk&zal, ie schyalov&afm ochrann4ho cla co jednoho z pro- 
Btfedkfl kzlepSenl materi&lnf ch pom6r& ddlnietva neprovo^ 
si^i niiAdn^ho zpAteinictvf a nevracfm se na staaovisko 
jii snad pfemo2en^, n^bri naopak se pfid6v4m k tdin, 
jeni oplrajlcese o praktickoa zknlenost vjryr&titi sesnaif 
ikodliv^ pi^edsadek, jakoby svoboda obchoda byla alfia 
a omega vif moadrosti nArodohospod&fsk^. 

Ochrann^ do jest nade vsecka pochybnosC aevyhna- 
telnon podmfnkoa rozk?lta dom&cfho prAmysla, a v stej- 
B^m stapni, jak tento se zvelebitf^ lepif se i mateiiAlni 
pom6ry stavo dSlniek^ho, ^) majiclho podfl v ziska z ndho 
plynoocfm. Ale yiecka v£c m4 svon mtrn, taktdi i ochianntf 
do, £erai jednati se bade ▼ 61&aka nejbliiifm. 



8-. 

Ochrann^dojii saiii^m jmenem aazna6aje a6el svflj: 
mit cbrABiti dom&cl prflmysl pfed konkorend jema ne- 
freip6^lfiou, ale tak^ nio vice. Mit tedy opr&vninost jelM 
jist^ meze, jichi pfekroienfm pfestalo by prospfvati prA- 
mysla, ano bylo by ma na Skodo. Ochrann^ do nesmi 
na dovAien^ zboSl ayalovati poplatek tak vysok^, aby 
je 6plnd yylaSoval zdmn&ciho trha a z domftddi prilmy- 

*) Srovnej, eo ot6 vM pravf Donekley : „The great pm- 
laefjimtf< of the present day is the i9orl;mofi.' 



204 

siaf U moaopolisty tfoHl. Tfm byk) by obeoenstvn zle po- 
fdoQienOi nebot by tito jedaak libovoln^ ar6ovali eeoa sv^bo 
iboif, jediiaknedbaliby ojeho zdokonalen!, vddooce, ieje 
iktbadoQ tak jak je; obecenstvo by tedy za drah^ penlze do^ 
sUvalo zboil ipatn^, a prftmyslo samdma takd by nebylo 
poslonieno, kdyi by nem^ iAdn6ko ostna ka pokrokn 
a zdokonaiof&nf sv^am. Ano ochrann^ eio takov^hospA- 
Bobn by dHve neb pozd^ji rnnailo kaid^ pr&mysl ne- 
vyhmiitelnd zkaziti a amoHti, die star^ pravdy, ie kd» 
nepokra&Qje, jde nazp^t 

Tarif ocbraDD^ho cla masl b^ti tak aapoHd&n, aby 
zbo2i z ciziny pHdi&zejiei jen o tolik zdra2oval, o2 je 
dom6ci prAmyslnik v^r&bf driie nei cizf, tak aby jedno 
i drohd mdlo na dom&cfm trfaa cena stejnoa a jenom 
y dobrotd spola konknroyalo. PH takov^m vyrova&al 
eeny mssl se domftcf prflmysinlk vidj pfiiiiiovati, aby 
dodAval ha trfa zboil stejod dobroty s cizfm, pon^vadS 
jinak by ka2dt za stejn^ penlze rad^ji kapoval lepii 
zbo^i cizl, ne21i ipatn^jsf dom&cf. — Tfm bade posloniena 
i obecenstvQ, kter^ bnde mfti zboif na v^bSr, i prflmyslQ 
sam^mtl, kter^ bade masit neost&le pom^Sleti na st^ 
zdokonalov&nf ve vielikdm spi^ra. 

PH takoY^m postapa roznmf se samo seboa, ie do- 
m&ci prftmyslnik bade vyrtb^ti vidy lacin^ji, podle £ehoi 
db&sn^ moflf b^ti t^l celnf sazba na dzf zbo2f pomSm^ 
8ni2ov&na, ai koneind bade vyr&bSti pr4v^ tak ladno 
jako jeho cizf konkarent, Hart rozdfl mezi nimi bade 
?yroya&n a ochrann6 clo odpadne, astoapic konkarenci 
4o€ela YOtn^. 

S drah^ strany, co se t^£e cla na v^voz Baro?io, 
i to Hditi se masl podobnym pravidlem ; nesml toti2 b^ti 
tak yysok^, aby dom&d prodacent nemohl na zahrani6n6iii 



205 

trim konknrovati 8 prodncenty ch^mi, coi by m£lo tt 
nteledeft, le by soroviny, pbmeseny jsonce poaze na do- 
m&ci trh, klesQOQti masily v cend tak, ai by se dob^- 
vAnf jich ani nevypl&celo, a tcdy iim d&le tim vice aa- 
D6db4y&Ba bylo. Naopak bezohledn^m svobodn^ v^vozem 
snrovin mosila by se doma cena jejich pi^es pf ilii zdraiiti, 
coi by na prAmysl ikodliv^ piisobilo, proiei i tarif na 
vyv&ienA soroviny masf ietHti slaintf prostfednC mfry. 
Bade-li takto dom&cfma prodacenta otevf en trh zahraniSn^, 
bode odbyt jeho zbo2i z&le^eti na jeho dobrotd, i bade se tedy 
mnsit vynasnaiovati, aby plodiny sv6 co mo2n& nilechfoTaL 
Kdy2 pak bade dobriS sy6 zboii s v^d^lkem do ciziny 
prod&?at, bade dalsf jeho snaha, aby bo vyvozoTal ?2dy 
vice, a tf m spflsobem bade se zvelebovat i prodakce saro-* 
ein, a to jak v dobrotS tak ve mnoistvf svto. A2 pak 
y tomto ohleda dos&hDe takov^ho stapn^, 2e bndevalni^ 
pfevysovati spotfeba domftcf, stane se izdeochrannd do 
zbyte6n^m. 

t}6el ochrann^ho cla, napom4hati dom&cfma prftmysln, 
m6\ by diisledn^ rozhodovati takd o vynakUd&nf jeho v;^- 
nosa. Kdeito ochrann^ clo neza?&dl se k diela stit- 
nfmo,' neni takd rozamnd pHdiny, prod by se vfti^iek 
z n^ho mSi obraceti na potiPeby st&ta, 6ili jintmi slovy 
fe^^eno: ochranne do nemd b^ti povedovdno za finanBni 
pramen Hdtu. Jedind prav6 vynakl&d4nl jeho v^nosa 
jest obracenf ho ve prospSch pritmydtij k vAli ndmoi 
bylo za?edeno. Z toho ani st&ta i^&dn^ho skr^kcenf ne- 
yzejde, nebot to, co ma ajde pfimo clem sam^m, nahra- 
ieno ma bade nepflmo vice ne2 dostate£n6 zv^ien^m 
▼;^nosem danf z prflmyslov;^ch podnikfl, takovym pHsp^- 
nfm zvelebovan^ch. 

Nast&vi ot&zka, jak^m spilsobem by vynos ochranndha 



206 

da mM obr&cen byti ve prospfeh prftmysln. Putrnp, ie 
v^c ta musi se f iditi vsade die zvl&staich okolnostl, avdak 
alespdfi dvoji sm^r moino n&m naznaSitl, jak^m by se 
pomod t^to m^lo prftmysln dost&vati. Jeden z techta 
smSrft jest podn^eoy&nf dacha prftmysln^ho odm^nami za 
?;^eiDd dHa prftmyslovA a vysazov&nlm cen na zd&rn^ 
provedefil nazna6en^ch 61oh. t^to veci, kterft sama 
YBob^ velmidftleiitAjest, aviak vlastnfho pf edm^to nasidi 
tl?ah Jen vzdilene se dot^k&, nelze into siHti se. Tim 
vdtii pozornosf zaslobuje smer droh^ — vpchovdvdni $tavu 
dilniiskeko, kter^ito jest jednfm z hlavnich faktorfi zd&m4ho 
rozfeienf ot&zky sod&lnf. 

Jest to pi^rozen^ sice, ale palitov&ni hodn^ tikaz, 
il^e 61ov6k obecn^ neamf n&lei^it^ oceniti dobrodini f &dn6ho 
yychovtoi sv^ch d^ti, ba kdyby hned am^l, ie s&m z vlast- 
niho podndta m&lo kdy o nd vydatne pe6aje, ovsem ani pe6o- 
vati nemftie pro jin6 starosti, bezprostf edaeji naii dolehigiei. 
A pf ece jest vychov&ni n&rodni v^c tak nesmirn^ dAl€iit&» 
i m&me nejnoviji ve vnitf ni politicks rozervanosti n&rodo 
Franconzsk^ho v^strain^ pfiklad, jak t^ice se tresce zaiie- 
db&nf p66e, kteron st&t povinen jest v^novati tomato 
odbora ve^ejnd spr&vy. Politicks nezralosf obecn^ho' lida 
francoazsk^ho, ji2 se tento st&vd bezvoln^ nistrojem 
V rakoa kaid^ho despoty, kter^ jcj dovede dbalamatit, 
ale zas takd slep^m stoapencem kaid^ho dobrodrai^n^bo 
otopisty, kter;^ ma akazoje straka na vrb^, m& bez od- 
pora hJavni pfi^ina svoa v bidn^m stava element&rniho 
skolstvf, jeho2 poYzneseni a zdokonaleni od velik^ revo-* 
lace ka konci minal^ho stoleti ai po dnes i&dn&. vl&da 
die potfeby se nestarala, tak ie z vesker^ho obyyatel- 
st?a zem« dobr^ dv6 petiny neam^jl «8t a ps6t. PH 
lepSim vzd^l&ni lidu francouzsk^ho nebyla by mo£n& by vala 



207 

aai despode dnih^ho cfsafstyf, ani 6erven& repablika obce 
Pa«2sk6. 

I V torn pHpada, ie by v sUta n^jak^m Skolstvf 
yflbec bylo zffzeno co nejl^pe (jsoac emandpov&no od 
vlivn jak clrkve tak st&tn, poknd by skodn^m byl, a pH« 
kftz&no samospr&vd obecnl s povinnoa n&vstdvon skoly 
a bezplatn^m yya6oy&nlm), nebyla by zbyte6na zvl&itnf 
p^£e inteligentni a mraynf vzd^l&nf pr&v^ t6 tHdy ol^- 
vatelstva, kter& sv^m nezabezpe6en;^m postavenlm yidy 
nejvice n&cbylna jest ohroSovati vefejn^ pofftdek. Ne- 
moha se spooit^ti do jednotliv;^eh podrobnostf ponkazigi 
tato jen povsechn^ na n^kterft zaflzenl, kter& se mn§ 
T torn ohlecln zvl&st^' dtleiit^mi b;^ti zdajf, jako json: 
nstanoveni pro d^ti d^lnfkft zvl&itnfch indnstri&lnfch sil 
niitelsk^cb pfi ikol&ch obecnich, zakl&d&nf ikol pH v^t- 
iicb tOY&rnAcb, kde by se. d^ti z^in^stnan^ch v nich ddl* 
nfkfl t&ielnd vzd61&valyi kone^a^ adSlov&nf stipendii schop- 
n^m mladfkAm stavn d^lnick^ho k nabytf vysilho vzd^- 
l&nf Da tistayech technick^cb a na cest&ch. 

L6pe by y^nos ocbrann^ho cla nemohl bj^ti vynaloien. 



9. 

Mlay§ yyo6oyftnf mnsfm poak&zati k^tomn, ie se 
yzd^l&nfm intelektQ&lnfm a y^cn;^m, jakdho mUde2 ye 
ikol&cb doch&zf, nenl st&t zbayen jii ySelik^ p66e, kteron 
v^noyati m& tomato pfedAle2it^ma ody§tyi yefejn^ spr&yy. 
Nenf doBti na torn, m&-li 61oyek ony co mo2n& ysestrand 
poyrcbnf y^domosti, jakd 2&d&me od tak zyan^bo yzdd- 
lance, a k tomo takoy^ diikladnd y^domosti speci&lnf, 
jak^ch potiPebqje ye sy^m zyl&stnfm poyol&nl — to y§6 



208 

Jej iinl teprv jen ftpAsobilym hditi s prospSchem s^^ 
vlastnf ekonomick^ z&le2itosti, proto jeit^ neni aoi dobr^m 
obianem aoi llechetn^ £lo?£kem. A piPece jest ph roz- 
fesov&nf vef^Q^ch ot&zek momentem rozhodD^m ta okol« 
nost, jak velik& sama obiansk^ch a lidsk^ch cnosti ae 
nach&zf v objvatelstru dot^6n£ho st&ta. Nedoatatek tecbto 
cnosU nevyfanateliiS vede ke zk&ze a z&bnbS politick^ 
Bpole^nosti, ve kter^ se mravnf korapce zahaizdila, £eho2 
n&m dSjiny dlovedenstva poskytogf tak ^etnych pHkladA 
V p&du nejmocD^jslch Hii n&sledkem vnitf ni mravnl kleslo- 
fit!. Ba netfeba ani n&m ohl^dati se do minalosti, ?idfmeC 
na sv^ vlastni o6i odehr&vati se podobnd trag^die na 
blfzka i V d&lce! Exempla sunt odiosa. 

Jest to pravda vseobecnS nznanA, a pfece jestS tak 
malA pozornosC venaje se poUtickemu a mravnimu vy- 
chuvdvdni mUdeie, jim2 by tato pHmSfen^ na?4ddna byla 
ke cnostem obiansk^m a 6i8t^ lidskym. Pravy z&klad 
fit&ta nespo6fv& na mnoistvi braon^bo lida, jeji postaviti 
mflie do pole, ani na vsevlddaosti bnreaakracie, ani na 
pflchylnosti k pannjfcf dynastii, nybri na mravni povaze 
ob^anft. Mq2 politicky osvlcen^, v nemi i citeln^ srdce 
lidsk^ bije, jest n;^nobem vice naklon^n i spdsoben k mfr- 
ndma vyrovn&nf Yzniklych veiPejnych sporii, neili 61ov^k, 
jema2 tyto vlastnosti sch&zejf. kter^ jest proti nejjasngjSf 
pravde obrnSn pfedsadky, kter^ neza& sn&selivosti na- 
proti mln^nf odchyln^ma, kter^ nem& srdce citlivdho pro 
cizi Qtrpenf, kter^majediuymfedidlem jcdn&nf jesc vlastnf 
prosp^cb, beze viebo smysln pro blaho obecn^. Jest todii 
patrno, ie rozfeseuf ot&zky soci&lnf mnobem snadn§jsl 
bnde v st&tn, a jebo2 ob6anfl se nachi&zl vetsi suma 
cnostf obSanskyck a lidskych, ne^li v st^tn, kde soma 
tato jest mensi. Proto poj1m4me y tyto nase ti?aby 



d&le, jak4 pr&va a jak6 poVii»^i>«ti nn^ji pb&oi^ napi;<^ 
ftftn*. aby t>yJJ 9eaw9V>K4ai f poliii«;)iya;i zfl^^ba 8v6 
tlasti, a ko^fiio4 ;i^j 90 jw |i^edvAiel djo<»teL d^j(ev4#i 
Ua^A^ 8 4>hlfKieiQ M VQJtf^i mt^^6 fom^ry a jciii^h 
ziD^y, kM^A i oiiilafS, prftb^em ?ek^. Necht iMJM^ 
aawwifU, i^ teiko tr^iti iH Mf v^k takav^im vdopi 
pro n^j nepochapit^by^mi ; coi ji^st kate^Jumn^ jehol 
oi^sypAm&C u^iiu se jiz mal^ dijtj mu^Sl, pro nS aroztouf^ 
teto&jii? Vs^ ^^eii na ^ftsobq, jak se ?€c d^m vy*- 
avitkye, a naoka p 9tAtQ a jeho zfizenf dQPPPiitf 2(^i$l4 
imdn^slbo v^kladiQ, pocbopitelo^ i rozoriiui loalifikj^pb, 
afili a5eol o nQpfemoSitpiooati drkve, zahx^en^ na sk&le, 
k^r& i hr^^to pekeln^m vitizn^ odol&. To pak sm^la 
8^ dovoloji tvrditi, 2e loyfl detakoa bade a v^tif mii^e 
zajimati ne^U vsecky ty 61&aky, ve kter^ cfrka? kato* 
lickft vSfIti piorQa£i. Zn&mosC oiganisma st&ta, v kteridm 
iij^emo, jest ka^d^ma obiaau v praktick^m oUeda tak 
Bj^vybavtelaAi i^ bez ni ani ve vsednicb potfeb^oh 8v6bo 
iU^ota obe^ti ae nemAi^e, nechce li se stAti ob^M osemet- 
n^cb r^dcft, t^iicfch z jebo aev^domosti. Koae6aig znimosC 
historick^ho v^voje vlasti pod&v^ kli5 ka porozumeoi pomS- 
rflia ayn^jiim ajicb prav^mn posoozenl, d&le pak nan(eni 
o nejpHm^iPen^jsicb cestich k napravenl sUvajfcfch vad, 
zkoieDOBtf osv^dien^ch. DSjepit nkazoje niroda zr<^adlo, 
aby se v nSm zbllieje aim sebe pozo&vaL Spekolativni 
tbeorie sUtnick^ by masily byti vyloaieny z proston&rod- 
n(bo vynSov^Dl a pHpnsteay jen do vyisich u^iliit aai 

Maly. T. 14 



210 

▼ ten BfAsdb, Jako se na nniversit&ek tyklMajf rozliinf 
dystimj filosofick^. Obian, spflsobem naznaien^m poU* 
dekj vsddlan^, otvoHl by si pfi diivtipnosti Jen obyd^a^ 
s&m spr&fnon idea o nejlepifm zHseni stdta, a s t^ 
dal by de od blouznivtch utopistft strhnoati k neprakticktf 
honbd po nemoin^ch ide&lecb. 

Nem^n$ dAleiitd neMi politicks, jest tak^ mrawii 
vyehovdni ob£ani!i, Jehoi cflem jest znslecht^nf srdee vzd^- 
l&T&nIm £istS lidsk:^cfa citft v n^m nkryt^ch. N^semt j4 
tako?^ zpozdilec, abych za to mdl, ie povaha od pHro* 
zenosti ipatnft — a takov^ch bohnSel jest — d& sejakoii<^ 
koli didakdckoQ methodoa obr&titi v cnostnoa; ale toUk 
miisl mnd ka2dt pHpastiti, ie i £lov6k nejpf evrhlejSf nenf 
doeela prost vielik^ho cita lidsk^ho, byf idosti hlaboko 
ttkryt vnitra jehodHmal; rozdmych&-Ii sejiskH^ka tato, 
mft^e jf i zatvrzeld srdce b^d rozehf&to tak dalece, aby 
tim svat^m i&rem alespofi mfrnily se vrozend zl^ n&cbyl* 
nosd, nemoino-li jich potla6id tipln^. Takpv^ch vsak 
nenapraviteln^ch , fekl bych dl&belsk^ch povah jest na. 
st^stf velmi m&lo, velik& v^tiina lidf jest mysli jak vosk 
podajn^, a y^tifm dflem bj^vajf prvnf dojmy na mysl 
mladistvon rozhodn^mi pro celd iivobytf. Ano, json po- 
vahy takovd, ze kter^ch vychov&nlm Ize ntvoHd bnd^ 
svat^ anebo lotry; dnse pak pHrozene slechetn^ pHmS- 
fen^m mravnlm vzd^l&v&nim ntvrzigi se v6 svd n&klon^ 
nosd k dobf^mn a prich&zejf kn pozn&nf takovton, ie 
to, CO by jinak bezd^ky konaly, konajf s nv^domenfm, 
kter^ v2dy zvysoje cenn cnosd. 

t^ioba jest, nalezti pravon metbodn mravnfho vy* 
schovav&nf. Um^d desatero pHkaz&nf, v^d6ti kolik jest 
smrteln^ch bHcbii a kolikero blahosla?enstvf patrn§ ne- 
ta6f k uilecht^nf srdce; dibel a peklo d&yno jii ztra- 



an 

lU} sv^n moc od nepiavo^ti odstraiiyic! ; 44vod, iti . fi^ 
Bflh. ndco pHkaziye ft nico 2s^)ovld&, ani 1;: roEomii 1167 
mkivt ani srdee nedojiin&. Pot^ebi to jin^ho, moca^jslho 
k^badlft: a to nenl ^dn^ jin^ neih — idea MatojnosU 
UdM> Ta vkbazovati yml&deli, okaxovati, bterak jedinA 
QiiasC povznftil ilav^ka na stapaici tvarfi,. neilecbetnost 
pak jej snii^iye ; podndcovati v ndm hrdoaC na ?ysil mravnjj 
hodnoto osobni, to jaoa ncijsiln^jdf p&ky k mravnima 
zdokonalenf 61o?dka. S dnih^ stranj tfeba p^stovati dt 
povinnosti k bUialma a k column spolotvorBtfa, vypl^?a- 
^cf z postaTenl ilpveka najistdmfsto nevAlf jeho, nfl^ri 
tUI yyisl, vie fidfci a ndriojici, a vedonci kn podfizo- 
vAni osoby celkn. NSkdy bade arqC potfebl na pombc 
V2iti takd z&jmy hmotn^, akazov4n1m, kterak cnosf jest 
TlastnS pfece jenom nejlepsl politika, neilechetnost pak 
V poslednlch sv^ch n&sleddch v2dy vede jen ke zk^e» 
To ovsem se m^nd sro?n&v& s dflBtojnostl lidskoa, za 
to ale tfm o^inliv^ji p&sobi na lidskoo Idrehkost^ kterft 
jest Um prav^m didi6n^ hricJiem, 

Dalot by s6 o tomto pf edm^tn ps&ti do nekone6na, 
j& mohl jsem tnto podati myil^nky svd jenom v po- 
viechnto obrysn. 



10. ^ 

YfiiYj a statkft doch&zi dlov^k pracf, ony json 
odm^noa jc(ji ; kdo jich nabyti chce, mnsf tedy nevyhnn- 
teln^ sahnoati ka pr&ci. Ten oviem» kdo jii m& hojnosf 
statkft, pracoYati nepoti^ebnje; ale kdo ti^ovycb nemaje 
bez prAce chce b^ti 2iv a snad i bohatnonti, ten y pHsn^m 
sloTa smysln okrddd lidi piln^ a pHdinliv^. Pravda, 2e 

14* 



^1^ 

iiSkdy V torn neb oaom obora ffvoostensMotittstiiliimftii 
Tfij^putf m obchodn z rozlMn^di pfldtn obniiK^ fiedo^ 
^tk^.k price, alle ta v Ifdebfch bd fiAs Mdoddfeh 99- 
^Srebh ASlntt^k^ch i vefejn^eh nemflie tAk Bnad&o mlli 
f z&p^ti hinotnoti bfdti: j«dnafc pro Jistoii z&taohioM, 
^ter^ V takoV^ch pom^redh kaUf d^lnfk, j641 pofUM^ 
hodpod&f , 4o8£&lmotiti ftiftfe , tvk %e v pditffj^^jfcf dobd 
fiticeiii zahftlkj m& z Cebo trMti ; Jl^dimk pro pf^mih 
ienik zaHzent dpatraosti, takOT:^ pfipad na 's^feteli tta;jf6f, 
t Ifi^iii^m IflnS prflmyslovj^cb z&vodA, 'd^Mcki^dh spolM 
fttd. A jibak ve spoleCnosti tak spofi&daQi^ ja% si ji 
ihyslfm 2ajiat6 nebade Be neiost^vati i^Hralfeb^o za- 
mikiikni nikomn, kdo pracoyati mfl^e a-^ce. S lenocbem 
ppi fdmesla jest areU jinak, ate takovT* masf vilm pr&i^^n 
povaiov^n b^ za SleAdce vtfejn^ho ptMdku, a proti 
tSm jest povinnostf st&ta zakro6ovati vsemoin^m spfldobem. 

TifkoT^ zakro'iovanf jest dvoji: jedno 6elf k zaine- 
srdnf zab&lky, drahd k trest&ni nenapFaviteln^ch lenochft. 
K toma fadf se jeStS tfetf prosti^edek: n&leiit& piS6)ft 
osoby ka pt&ci nedchopn^. 

Zamezov&nf zab&lky jest v$c tL6eia§ zHzen^ poiicie, 
jeni pHsnS stlh& 2ebrota a pobehlictvf, a jon s velikoti 
opatrnosti d4vd povolenl k Mvnostem potala^m. kter^ vetsfm 
dtlem nic jin^ho nejsoa, nezli vice m^aS slninoa z&stSroa 
iehv&ni. Nejl^pe jest v torn ohledd ponecbati policii 
obcfm, ale tyto bez ohledn pHdr2ovati k zaopatfovanf 
sv^ch phslqsnfkii neschopn^ch kn pr&ei. Jen tfm, kdy2 
kaldd bbee bade sv^domit^ starati se sv^ mrz&ky 
a nezaopatfeniS starce, bade odnata z4mlDka yielik^mn 
tnlUctvI a 2ebrotd, a jea tltn, kdyi badoa mfti obce Bftle- 
&itoti exekativa pplicejnf, zame^f se vseliky dtnlek Ikodn^ 
zlb^fi takov^. Kaidy pak tuMk v obci posdien^ budii 



• jMffi na)o2i dJo zAkooa^ pHsne tre&taji^i&o awb^ku cfii|« 
4Hiy^ % neqapravitelfi^hOr leAocha il: nucenSprdci odsnui^ 

Jtaijie p^pi^^i» ie v tomto oh^eda troi^ni t^konb- 
#if l?i BMe ai pr^lig jest ahoylvav^ na skodu obecn^ii^ 
4fitft^ ; iMbeC dlov^k» k^ei^. jsa bez Ikd^oI od,ddv4 se je%>. 
kAiee, moba praeovati, mosf Bevjbnoteln^ sAbali i,n pn^i 
tttedJcAm aeiestnyaa a. nediovoleoyjQ pro opatfeDl el vt^^ 
ij^y; prdi tafcov^ma tedy, ikdyby manatea 6aan^ol4 
b^ti dokdzto treatohodn^ iin. viidyjest opr4viiaii^.podief! 
ffeiii, iese takovdbo Hezdriel, akdyby tfeba ai dosayf^ 
tifft byi'sflstal mAi^ese a ji^toton pfedpokMdati, ie diiyf 
neb pozd^ji nastoopi cestn zlo^inn. V2dy ale jest ^^jte 
zloiin pfedejiti, neili jej treatat musiti, a proto bez n>2^ 
paMr tvr4iini ie bjr proti osYMten^m a ikeAapraviHln^^m 
KlM^^Am v^\o hjii zakroiQvtoo Tfttione pobUci u e^l 
k' Diieen4 prAci pMdria?6ni. . 

Co se t^^e oaob pro ja^onkoU pfi^iau k^ pr^ 
ne8cbopo:^ch a nemajetn^.cb, tn ni^ebo nezb^vd, neifli iivit^ 
i§ sa- v&t^n€ 4traty a opatfiti je takov^^ 8pA8oVe% 
aVy nemusily b^t k obtfii lidem sookrom^m a dovoldvai^ 
ai^ dobpoiinnosti cut. Bfim^ totQ pHrozeng pfipadil obciix^ 
if vsak no kaid^ mens! obec by ptostf edky svymi k toosq 
vysta£ovala, apak i k vAli zjednodaseni cbadinskd spi^vg 
m^ly by toto staroat na sebevzlti obce okresnf, jmi b]f 
9ifatai obceodv&d^ly pflsp6vky oa dS vypadajfci. VkaldiA 
pkresnf obci mobl by byti d&oi pro chud^ aa ?eli^9)4 
tkteaty vydrioTand, spoj^o^ tfcba s eborobiocefn pro ne^ 
zkc^iteln^ nedniivce, ano i s pracovnoQ pro: osoby i[U| 
zfb&lce jsoad. Vsak i vlastnf chovanci takoir^bo spit&i^ 
mobU by vidy zamesta&T^ni b;^ti leh6f praci , nikoU» 



814 

k ikiela, aby j^fm v^tilkem pffspfvftlo se vydatn^ kuhrv" 
ieaf .tltrat na jich ffiUn, ale k zapazovftaf jim dlonhd 
chvfle; roditelkj neplecb, a opatFenf jim n^jak^Sho {riff^ 
lepiebl. 

NeniC doposavad £&dn^ho vie6bectiS utiiafi^o ay* 
Steixra poUtiky ehudinsM, anot o Jejfch z&kladeeh paanjf 
niezi ekonomisty mfndiif relmi se rozch&zdjfcf . Mn^ alespoiip 
tolik zdi se b^ti nepochybn^, it 8t6t o?iem povinen Jesl 
netoiiko k negativnf, n^brS i k positivilf ^innasti r tamto 
sm^iti, tf eba by 8taro8< o cbadinn bezprostfeda^ na sebe 
nebral, ufhri toliko nklddal t^m ktei^m n^Wie pfini- 
leif, totii obdm, pH 6emi masil by sob^ vMy ppnechati 
nad nimi dozor. NejliSpe arcit bylo by, kdyby vefejaA 
p66t chddina mohla byti tak vydatnft, aby nebylo po«' 
tfebf iidn6 sonkromi dobroiinnosti. 

Obmezovati tato nemd sice st&t j^&diKSho pi^AvSy 
aviak kdo s y§ci ton se blfie sezn&ml, pftjde k nettiar 
Mmo pfesvddienf, 2e soakromi dobroiinnostvfce napfe^^^ 
k&ika jest S&doacfma odstranM chadoby, nei aby je 
podporovala. Nic neni tak spAsobno povzbazovati k le« 
Bosti, jako ad^lov&nf poah^ almainy, kter^ neni nic jin^ho^^ 
neili premie na zah^n. Nezkadenec o torn ani zd&nf 
Bemi, jak £asto a jak nestydat^ klam&na a podY&d6aa 
hff^ soakromi dobro6innos€ od lidf vif podpory nehod* 
n^cb; aviak i lid^ sknte^n^ potiPebnf pen^z snadno na« 
byt^ch Y&iiti sobd ' neamSji , atrdcejlce je nad nvdfenf 
lehkomysln^. Mlnvlni z vicelet^ zknsenosti pfi Praisk^ch 
ftstavedi diadinsk^ch nabyt^, i mnslm se pHznati, ie 
jsem Sasnni nad hlnbokon deinoralisaci, jakoa jsem na- 
lezl mezi lidem clzf dobro6inaosti se dovol&vi^lcfni. Ye- 
Mki pHdina jegf zajistd leil v nedostatka vycbov&nf, ob» 
svUit^ mravniho, ale nemenii pH£inoa jest n&vyk iebroty, 



U6 

t« J^ tfyproSinHM peniz mlsto pyd&dtfdni jieh, a spojeni 
t tim fa^vosC a prostopftdoost. A to neplatf jenom o aej- 
«pi08tllch iebr&cich poali6nlch a podomnich, ufhri s velmi 
flkrbvn;^mi y^minkami tak^ o tak zvan^ch stydliv^eb cha- 
41^ rodinAeh, kterd beroa %s6 titolMti k dstayftm sou- 
Mtonk6 dobro^innosti. Z tisicft, kterd se za pdt let pft? 
«QbeAf m^ho pK Praisktcb chndinsk^ch tlstavoch od tiUi 
ziand jyScmkroiB^ jednoty** rozdaly tako?^m zchadl^m 
rodin&m, aby si pomohly, vfm o jMne deiUoe^ .kt:e]^4 ae 
UdelQ sv^bo neminola. PomobIC si skroyQoa ton ^omoa 
•cbnd^ krej6f, kter;^ byl povodnl ke ikodS phlel, kdeiki 
jinde podpory po 40 a 50 zl. ndelovand propadaly se 
bez. t^dinkn jako do bezednd problabn^. — Jak^ sumy 
2maH se takto zbAbdarmal VSrn, vesker^ cbadiaatyt po« 
tiebige radikdlni opravy. 

K Ustayflmi yefejnd dobroSinnosti nileieji tak^ takoyd, 
kter^ bledl pfedejiti (dradoba ademoralisaci uiiilcli tHd, 
A ta slasf ypfed postayiti ty, jeoi ajlmajl se o^mif^dfji^cA 
dM^ pe^njfce ojieh piyiniiPen^ yycboyial pro stay femesl- 
Bick^. IV na yiechea spflsob diiok^jl biahod&rndji nelli: 
Ustayy pro zaopatHwdni propuSUnpch kdraneH^ poo i^yadi 
tito obyicjni jiou jii zkai^nf, a y^tsim dilem nena- 
prayitelni. 

Ne nezajlmayi byla by t^i kapitola o vyUim proUta- 
ridiu^ tpti2 osob&cb takoy;^ch, kter^ stayem a yychoy&nfm 
yynikaji nad postayenf^ jak6 ye spoledoosti skiite6ii£ za* 
Qjimigi, iasto m€vLh yinoa syon jako spfie paBiijfdmi po-* 
m^ry ayrieny jsoiice do citeln^ chadoby ; aviak ro29(mtol 
takoy^ by n&s yedlo pHlii daleko. 



tH 



BAitsmi Hvrii ftffljcfa stentJi jsme aS do«a?ftd ttftsledtt- 
jkH ptofXtedky, fimlt docfifti by se dalo rozfeSenlt ot^kf 
iocitiM mithfm s{)ftso%«m v eest^ pfim^en^di oprsr: 

1) Z^itfH AdrhSnp ia prdei vjk&tinim jl t^dle 
BC2M ftDzdy tak^ Jf^ttf iAstf pfebytei5tt^ho zhkti. 

2) C^l^m^ ifmlouixini ^ Wnikit Mt mfjird zamhtnattt^ 
Mi o mzdtu, 

t) Tiattdeni othrann^o da. 

4) Gbrdcenl i)fnd&u odhranrufho eld na ttftl^j^vdid 
pHifnytfu^ p^^detifm na ikoly dShHcikd. 

5) Opravu ikoUM Ythec, jmenovft^ pak vedle inte-' 
lektoAlniho tak^ mramf a pditickti fjthtMitil mlAdeie. 

€) Zamezwdni takdHcp ^innfih stlha&fiii felnfotf 
« tvHetvl, 

7) Dilkladtlo* a proJlAatoa oprdnfdu chuiMnn^i txA 
t§k\9iM fiapro««$l^ tufjitfnt oJominy 6^dbftm kd prAd 
acbopft^fi. 

8) Pif^&pilO^eni obdm ndUSit4 ec^ftutivp ktr proltft* 
d^nf potfebn^ch opatfenf k ti^eliim v 6. a 7. vytknat/Ul^ 

Dalek jsem t^ myilenky, jakoby tftnto rfhem bylo 
jift fyCerpftnq vfiecko, cokofi pHsp^ti mA2e k nvarov&tll 
86 Biebezpe6n($ krise, hrozfcf spole^nosti 6d napofdd vzr&* 
vtsiMho patiperisma. Cbt^l jsem vytknonti toliko Uavnf 
ttrftnky otAzky sodftlnf, av§ak ani tyto nebylo in6iit& 
V objemo novin&fek^ho feailletona rozblrati tak dopo^ 
drobna, jak toho dAleiitosC v^ci poiadnje. Dalaf by se 
zajistd kaid^m pfedm^ta zde \ytknat^m napsati obifrnii 
kniba ; mnd bylo moin& podati myil^nky sv6 o nich ponze 



jM i « povlaeftiifdi iftebto Atafr tM p«ziiM Mlnky; }aki 
by mk\f dpravvy v iifeb' mtwiiataiitf* 

IMi AOAfotVil, IK^IN^ By sMMMANd tffjm^ httiottfy bMMM 

mim\m (tfebM na^ie^ytt) lifMvK ffeo^ytf pojf sMJfcfeh mezi 
dl$lDMv«tv, flin by \Mii jfTicMffcf ^i>¥€fc zabetpe^eiMMi 
liiMtttnolt «rtM, pfO pHpad nds^b^ppift^Mti kit prftd tf« 
8Vte !{MI1 Dovedny; pffiy <i Mray d^lnflr ttitr«$l bf 
«^)iftifltdll0 iloflflcf «ftkot^lr« ^tiii^i)^ isttM^stm^ tiajal^ 
M nyiir^jl^b eftdltiosff «ai z 4atek« inftt p^mytM o^t6« 
'tftti pt^, 20 by fia pr&ci pftpffdala fak6 6&6e ziska pfth 
byteitt^lK^, ^ini dua by pdst&veira byla na ron^fi 9 late* 
^/g^nti a kai^lMem, pak sav^eafito ob&iMfA^ ^t dmlott'^ 
tM diliflkfl M ftv^mr zaffi^itoatafdlf, byl by irtav dIU 
zriety ytfdBe AaSerifllafdi vybod t toba plyttony^Ieh povyi^tt 
t ftoeMltifiti poftta^«ttf st^m; pfeitavb;^ 9tevem povri^ 
tfyttt fadil by tst dili^to^^ faedmfe^tt, ktiftrdaidopdsayad 
bfd^ na n^ s hilry poMfil^jf. N^sledek tobo bylo by 
t^itf sebevMom! d^Inlka, jeirS by cftil M ddem spo* 
k^nosti B Jinyitti na ttejno postaren^, a takovd ftoci&lnf 
p6tznei«nf vedlo by tak^ k minviilmft jebo aife6bt§iilv 
ZaveStfU oehranft^ch eel vedlo by ka povzneieiit 
pHll«:fsIiii 6iiiDosti dofAid, k lepifma zaiitkot&nf domdefcbr 
stiroviii, k v^tllmtt ob2iVenf vnitfnlbo obchodn — k z^f" 
iew^mu vyd^lka a pdzdvi£enf z&moiaosti v§echtHd, kM'' 
lydiito vSecb vybod by se dostalo pfedkem statn d^ltfl^ 
ckdt&a. ObfAeenfm pak tynosa tScbto eel k tid^lilm zv61^ 
bOTAnf prftmygfltt podpomjiefm zdokonaloval by s« tenta 
▼e vrif%tn€ poteQol. Rostonci spotfebon saroyin zfyiUn 



liy 86 i proMcot plodin^ a ft Inlk i i^rtojidAfk |w»Mf alj 
%/ 8oM do mhy k rosmaoieal blahobytn obeciHSko* Nad 
to d^lnfk, doch&zejlcl vyiifho ytdSUaf Ikolami a casto^ 
fitifni do minj , nem^n^ i . zknieiiosti a piakticktfho 
ffOzUeda ve sviti, at&val bjf se podnikiB^lem a ka{»ta* 
Ustov, coi by nem&lo pHspf?alo k tidoadniQ vyplfiovtel 
mezer mezi stavy, 'jei doposad vaaffAme oiiilaiti a vyiifmi. 
Oprava ikoUM^ tak jak Jsem ji na ST^in mfsti 
janora ve vieobecndm obry«a naziia6il, vyeho?A?ala by 
v^Mai na ileehetn^ lidi a nvMom^d obiany, kdeito 
doaa?adnl system ?ycbov&v4 jan poslain^, trp§liv^ pa* 
pkktDiky anebo sob^k^ noznaboby. Olov^k, jemai mravnfm 
Tychov&Dlm yitlpeaa byia do srdce vzaeienA idea dflstoj* 
oosti lidsk^ bndetato dflstojnost i ybli2nim svto ctiti, 
a iiv^ y^domi sy^ poyinnosti, pkiti tUohQi yyk&zanoa laii 
od Prozfetelnosti postayenfm jej na to misto, kter^ za- 
i^lmA, bnde ma mocn^m podn^tem» oddati se s celoa 
daii poyol&nf sy^mo, a tfm pHzplyati ka blaba celkn. 
Mai, politicktm yychoytolm n&leiitS obezn&men^ 8 d6eleni 
at&to i Bpr&vy a povinnostmi obianA jebo, bade jist^ 
okem spatfoyati pH5ina t^ neb on^ yyskyt^jfcf se ne- 
pHstojnosti neb yady tarn kde stateini jest, a oebade 
Ji bledati jinde, jako se tak £asto pHb&zf politik4Miitt 
nezral^, jichi kHkloanstylm se mfn^nf obecn^bo lida 
sy&df na bezcestl k raienl yefejn^bo poi^Adko^r Takoy^ 
osyicent obian bade z pilndho ayaioy&ni dijin, k ndmoi 
nAyod obdriel ye ikole, ydd^ti, 2e peynd a tryal6 oprayy 
oezay&dijf se bmotn^ nftsilfm a na raby pfeyrlU^enlm 
dosayadnfho f&da, n^bri cestoa ponen&bl^bo pfesy^dteoi 
se jich potiPebd a syobodn^m k toma syolenfm opr&* 
yndn^ch org&nfl. Jemn pil^jde pr&yo pfed n&sillm, poniyadi 
jedin^ y pr&ya sezni st&lost; y nilsili pak nest&losCi nebot 



^1» 

CO nisiUm postaveiio, to n^rilfm zase zbofeno hfri. HjA 
takto mravDd * a politieky fzdilaD^ nebnde box iil^ho 
dta pro ntrpenf jin^ch a ktivdy Jim iin^n^; on bade vie* 
moifi^ bleddt pftidbitt k napravmil jieh ▼ et8t6'mfriid» 
abj 86 pNdefol nAtiliit v^bMli opB&vnted nespakoJeaottU. 
kter:^ by hrosil pMkioieniiD veikertfko f 6dii» ba anad 
1 podYfteenfm apoleteosti Miii^. 

K toniQ keviamn, kdyl^ bynebylo^ UAnfftMahakM^ 
§,' darmoMMi (jichito sdhAal dAlo by so Htm prkftmf 
pondvadi ^OT^k ink aeMIko prtve, ufhri i pmntmatt 
praoovati, leaoch pak toto svon poviimosi zan6db&v4)v 
kdyi takofl iidM>i spcMnoM^ kteK ku prdd napiostfr 
gehopni nef$0Uf dochAxeli by na vefejn^ ikraty do$taiednika 
Moopaii^eni: zdai nepanoval by na censi skatoin^ ydfe 
da^, ne sice takov^, ve kterta by iidtf bez pr&ce a ua« 
mlkh&nl provalofali ae ve viech moin^ch rozkoUch ni. 
doomrzenf, n^britakof^t kdebyilovOcpraco^ity- af&daf. 
doch&zel Blain^ho blabobyto, kde by .lodiostila ze spoko^ 
Jeiiosl ve viedi kinzfeb a vrstvAcfa apoleienstva, kde by 
neroYnosf mezi lidmi JeTila ze jenom ve vdtii InMe^ 
ktnilni a miavni spflsobilosti jedndch neb drahtclL Ta* 
kov^ itaztnd pon^ry spcdeienzk^ vymezovaly by viettkoa 
flM>in08€ n^ak^ sodftlni krise, pon^yadi by k nf SidaA 
pMSny n^ylo. 

ie se nrUt takov^ho zlat^ho v6ka tak bny nedoiki^. 
vfm dobfe; ale .tak^ aikdo nenpfe moiaost blfiiti se 
k n^mn prov&ddnfm oprav ode mne nazna6en^ch. OprAvy 
takovtf patrnd mohly by se dfti Jedinon cestoa 9^caniH 
ddriivi 



MO 



it.    • 

4 

U Umm jMi poti^H abf iMOt zftktftod&Mli nMSft Kitf^l 
pn ni^t im i& UirMk To vMb MihM f»i$« oMbA^ 
▼ati se d& od sUta absolMUiio ^^** Me vJileiBOhiHUBi vlAdft 
m t» pioftpttM MM o Bt6 ^£ p9#f Mi mftie^ bese 

CiMM oUatifl, jegtt inrnpicb Hw vtiyl -^ noili od «8lw?- 
nffakH kdkr mo* xftkonodtaKm iQrlEoMT&> sbor oADodafiQh 
BMnpoft^ Id dosttad irfjispoA iriMo^ili MK)p^i&^i at&kflr 
MBl ttlrd»6idAiii^ tniii^ pim?oa «l&HaidaF rclpreieiiitaei v t0Bi 
attyslK^ ubf t n^mzastoniyctay byijr ^^i^j tii»A tfidobtea* 
EkS>A T ttei AMiridasr poii^ jtkf «& «roVjliv&< s jietit 
fllmtoiaioo detn980« Nojiiitei se fcotvrditidA oBakoo^lnir 
HM Toftebaf Mdf pto HkMj aeaAk^« fid(el se oa okQ 
ateidm zasAonpadf intetfesAt v aan^m tkalkii ofiathQl pfo^ 
viriiQ interoBftm jcdfiosti!ait^ aa tijtnv dmb^m, a Uo^ 
BOT^ priTli^go?aii^ 6tav]r tvoff. • 8ntoi takov^, do i»^t 
ncjenoih & pFim^sln^di mist, nf\Bti i A obehodfifcb a U^ao-f 
BteHik^eh kolaor dostAf^i Hr zastnpileM vdikiho pri^ 
my tin, aikdy ilebtid^ nahloadii fta spravedlM n^oki stava 
d^lnick^mo, jeho2 poroba jest tak velik^ma/ foiUk jeho 
il«i4 prameoem bobataatl. Ba aui jak^kotiv jii^ z&- 
konodtoi^ ibor, sestateD^ na eAklad^ een^a sebe aiidfbo^ 
nebnde miti ve sv^m Iflne dostatein;^ po6et opravdov^ch 
aftstat^cA diloiotva, aby zncAly: y n^m projiti n^rhy opnidF, 
k zvysenf blahobyta stava d^lnick^ho D6vyhDat0lQ^di« 
E tomn jest potfebf z&konod&rndho sbora vysl^ho ze 
vieobecnych voleb^ jichito se di^astniti mil by pravo kaid^ 
BT^pr&vny obdan, ktei^ ami 6fst a ps&t. 



ndft^ z Mbo, jak dji^rftm^ay jaoa trnhf probidiMb* 
dfiolctirm fittAi i^flpAkA se tbto fotebnfto *prft<m, d am 
iMii0K etijr po^porovln^ <b^ neteWio veiiasrM deat^ 
kiSMiif m samdHi prhidpii, n^tfi ode Tioch fiaUtick jidi 
•inm BiA^adv^ opaieraiwti, jaktftloipixMitiPedMc prefeaftml 
fO^ti nastifiijMimi jMbezJMieBsUrf «v^iiiii( raBoifaMtt. 

i» tflk^v^ aebezpeieaiM ineiit ilidAif fu^dtkf stfaMk, 
e ttom os^a^f «• viini blMov4 « midii 4oIiiM jeiea 
Ii?ed6me. Dr. Johannes Haber^ pw?f ? torn ^obteda 
falmi ivefiid: «¥My iBiejin^ ^vyatiipige nmSt a brozba 
MlnieW Mvolace, tter& iwjisloloa pmUktkkfdb^ pomM 
ifiitoiiFMi « €|[ODOfliiok4Hi kftkflHtos wlUaffiBma, 8k«ro 
eelott «vvop«dioa pevoina (iMof, 'p«0oaii& sa v bHzkoaf 
brozfot ;4i 4oaayad Jsati to jcttom 6eUi4 BUn^ky, kter^ 
flMzitt&rodnl soei&liiii'idemakratteiB^ spolak ddhiidE;^ ope- 
i4d4 v&ika dmaiiradiilm iidAni ; ale neal to iAd&t P^n^ 
flviraina, ob&vati ae naMvsjIofdi velik^ b^fl « atfest 
flpalednoati. fid^ j«pie oa tv6 oSl v krftlkd doh[§ )nar 
ifoUi <8e Mela iieav#iteln4 adiloftdi, a pM TdikiS zoitei^ 
klerA io U|e v doiaiwidnteh pfeav^dtenfcb inaa, v^ to^ 
atoni^m vidjr povrhovtaf tradieion&liiimi tehijipfim aoto- 
fitami, jak^ je naplikge, i^ ^nejasnosti je^ch pojoifl 
a pradbosti Jejich v4foi masfme ae pSipravovati aa jesfaS 
mocQ^jll bnatf a zmdny. Hledfaiet irstfte budoscnofti 
bonteipi naploinil^ 

A iteme li t^hoi apisovatele lUesf bidy a apnfltlosti 
Lond^nflkd cbadiny^), kter6 nftm oivM pohted na no- 
taientf, ud^te rozr^vajid sjeyy lictofe^o atrpeni a lidsfc^ 
kleslosti, to dole nade zoaf^l nad moinoetf, ie by tato 

^) Kleiae Schdften. Leipzig 1871. CommuniBmus uod 
Socialismas. 

*) Tamt^i: Die Na6b^s<>itiE(n von London. 



V pxBvdi hmmA sMnka HdsMlio iivdta, okivnA tato 
flkvrna oayfcen^to 19« ttototf meUakdjpiiTedeoa bt^i k:'aA- 
ptavd, ai# dititi se mnafme, 2e tako?^ jisliT]^ vfed tak dioiiho 
•Strati mflid iltrobn spole&iostl bes vjpidcimtf na veaefe 
Seelitijme sob6 toho t^ti: my ^tojlaie pled krisf tod* 
&lni revohioe, jeni jest nevyhm^ebia, iiefl61ine«li se rpo<' 
'stodnichyfli^ kter&ji2 Ji2 nadckAsf, kradik41a4m aprav&m 
T tkvah&ch tecbto naanatea^, Jimii jedin^ takovtf ne* 
itiM mftie b^ti odTrftceno. 

A sdali pak vite, sdadi p^emyileli jste o torn, oe 
^ettsoci&lnf revoiiiQB? ]^e?oltiee sooi&ini jest n^oo mnobem 
horilho, n^o mnohem straSmgjsibo . neftii poiih& revolnoe 
politick&. Ph t^to b^v& pfedmSt a cfl zitoJEli^ a maln?;^, 
piteTiat vykoL& se bez velikydi abtiM» na pfedeil^ po- 
Hiek n&siediye novy, na^i hned zase vr4tf se vse do 
obvykM koleje; pii on^ je sboda revolueion&Hk jeaom 

Y stiinostech jejicb, y dlech pak rozch&zi se od sebe, 
pro£^ revoloce sodi&lni dovede jenom boHt a nikoli 
stardt Ceryencoy& reyoloce y Pafiii roka 1880 byla 
prayoQ bra£kou proti prynf reyolad franconzsk^ ka konci 
minnl^ho stoletl ; onano byla ponze politicks, tato spoln 
sociAlnl. A kdyby hned strana «ocitinf zvftdziyii dala 
se do skatein^ho bndoy&nf noy^ st&tni fonny na misto 
podyr&oend star6 (splse ysak mysHm, 2e by yitSzoy^ do- 
stall se 8ob^ do ylasii), to2j nedoyede 2Hditi nic jin^ho 
ne21i n^jakoa noyoa Utopii neb Ikarii, kter& po kr&tk^m 
try&nl sama y sebe se zHti, zftstaylc pp sobi tepry tiplnd 
chaos. Yiickni dosayadnf organisatofi komnnistifiti do* 
k&zali .y syrchoyand mff e syon nepraktiinost, a ie by 
pti ylt^zstyl soci^nf reyolnce dostali se na yrch lid^ mfr- 
ngjgf a 8tfizliy^j§f, na to nenf pomyilenf^ S drah6 dtrany 
dejme tomn, 2e by soci&lni reyolnce podlehla : jest nadSje, 



iS8 

2e by strana ?ftdzn4 pospiiila sob£ b takov^i oprayamif 
kter6 bj dikladni odstranily phiioy nespokojenosU stranjr 
piPenroiend? Ba naopak spfSe panovala by msta a za- 
▼edena byla poroba praoojfclch tHd borif nad pfedeilon, 
i d&van tim podn^t k novd nespokojenosti, a rozfeienf 
ot&zky Bod&lni bylo by jenom odroieno kbndoaci aoY6j 
mnohem z&habn^if krisi. 

Chceme-li se tedy vybnonti sociAlnf reuoluei na vi^echea 
spflsob z&hnbn^, nezb^v&^nicjindbo, ne21i zav&dSti soci&lnf 
opravy. .Ale takovd opravy, jak^ navrhujete,* namft& 
se mng s odporn^ strany, „daleko pfesahigf vielikois 
mini, jest to tipln& pfetvora st&tn.^ Tobo nepopir&mr 
ale piPece l^pe jest pf etvoHti st&t na dosavadnieh zdkladech, 
neili damy tyto z^klady vydati v nebezpe^enstvf pod- 
▼r&cenf. Tfeba jest se rozbodnonti a smSle odbodlatr 
ka krokn prvnfma — ostatnf badon snadn^jif. Kdo chce 
b^ uzdraven, nesmf se stltiti 2&dn6ho, sebe odporndj- 
slbo l^kQ. 

NespoaStIm se nadSje, 2e ua opravy tyto dojde, 
pon^vadi podstata spole6no8ti jest vidy iivel konserva- 
ti?iif, kterdm se dom^ilfm, ie jeit^ v pi^edposledlil 
cbvili pi^ijde k n&le2it^ma pozn&nl a nchopi se prosti^edkit 
nevyhnnteln;^ch, byf i sebe m^ne obllben;^ch ; avsak jeda& 
se o to, aby, co jednonmus^ sen6iHiti, nfiinilo se radeji 
dHve nei^ pozd^ji. 

Kon£fm Hvahy sv^ op^tn^m njiit^nfm, ie dobfe zn&m 
jich kQsosC a mezerovitost, 2e viak na mistS tomto ne-^ 
bylo mo2n&, v^c tak rozvltveuon die z&slahy yyfierpati, 
co2 mo2n& ie snad stane se jinde a jin^m spAsobem^ 



VYMOZENl 

RUDOLFOVA MAJESTATU 



OD STAVfir CESKtCH R. 1609. 



vtdakI t&bti. 



Ha^f. I. 15 



Hedttlnft k pr?MiMii^vyil««{, 



Rok 1609, jeboi phbSby jsem tato stnifinS na^ 
ftfoiti 86 snaiil, jest jeden z nejpam^tn^jsfch rokfl nfiif 
Vobat^ historie. 0£el mftj pH t^ pr&ci byl d?oji: podati 
obeoenstvn iiyf obraz 6asA d&vno minulycb, vndm2jako 
T zrcadle odriliejf se t6i nd&losti i bdby nasicb dnfl — vla- 
fitensb^jii pak d^jepiscAm l&tko z p&vodnfcb pramenA 
jii ponSkad -spracovanoa. Dobrd monografie velice nad- 
lehinjf bistorikovi pr&ci jebo. 

Hlavnl prameny, z kter^cb jsem y&iil, jsov: roko- 
pfs Slavatovsk^, Pavel Sk&la a kvartov^ rokopis z Masenm, 
nadepsan^ „Akta o n&boienstvl letba 1609 a 1610/ *) 
yeskrze zApisky son^asnikA. Posledn^ jmenovan^ rako- 
pis posloa2il mi nejvfce pfi astanovov&ni d&t. PH odvol&- 
Y&nf se na tytoprameny Hdiljsem seblavn^ toaz&sadon, 
2e jenom tenkr&t nSkter^ z nicb jsem citoval, kdy2 jebo 
nd&nf nenacb&zi se spola v n^kter^m jin^m. Ede se 
dva anebo viecky tH rnkopisy jednomyslnS srovn&vsgf, 
m^l jsem za zbyte^n^ v^slovn^ jicb ay&d^nl. 

Poknd bylo rnoin^, driel jsem se a yyprayov&ni 
tam^bo textn pramenA, abycb zacboval ylastnl onomn 
ylka barvitost; kde se mi potfebi^o yid^lo, postavil jsem 

*) Sig. 2 G. 10. 

15* 



Tic do SY^tla novijiich idef, z iehoi OYsem povstals 
jakAsi nestcjjnosC slohn, aviak mne vice z&leielo navM 
neili na jejim Mdvii. 

Ostatni badn spokojeiij kdj2 tento skrovn^ obr&zek 
z doby nikdejsi n&rodnf nasi samospr&vy povsimnoti 
dojde a pHsp^je kn pfesv^dSeni 6ten&fe, 2e lid^ vidy* 
a iia viech mfstech' b;^yajf stejni, a ie historie nic jin^h'o 
nenf, neili opakov&nf toho, co ji2 jiudy b^valo. 

V Praze dne 1. ffjna 1850. 

J. Maly. 



Pfedmluva k tfetlinu vydanl. 

Nejprv^ tist^na byla tato historickA monografie ve 
^Kv^tecb"* r. 1850, odtad uMn^n otisk 2000 ezempldM, 
kdery vsak propadl konfiskacf. Drnhd vyd&ni spdsobil 
jsem r. 1862 a Angasty v Litomyili, kterd vsak pro 
vzd&lenost tisk&rny od bydlist^ spisovatelova jest plho 
omjlt tiskov^ch, tak ie t^m^f veskera cenn tratf. Pon^- 
Tad2 pak „Ey^ty^ z rokn 1850, pro nedostatek d^asten- 
stvi se strany obecenstva Jen po dva misfce yych&ze?$i, 
asi jen v m&lo rnkon se nach&zeji, nezd&lo se mod 
zbytefin^, vydati spisek tento potfetl, ve formg spr^vn6 
a ve sblrce mezi obecenstvem 6eskym valn^ rozsffen^. 

V Praze dne 25. listopadu 1871. 

Spiaovatel. 



• ,* 



tr V o d. 



Kdyi roka 1526 Ferdioand I. za kr&le CeskAo 
jest Tolen^ xmcb4zelo se v Ceohdch dvoji n&bolenstvf 
aemski^in zHzenim st^nS ppr&vnte^, totiS starodft^nf 
Hmsko-katolick^, nazvan^ pod jedaoo od BpAsobo sv^ 
pHjlm&nl nejsv^t^jil sv.&tofiti, a nAboienstvl opraveo^, ho- 
fitsk^v i^a rozdil od onoho nazvand pod obojf,^pon^vadi 
4!;yzaaya6i jeho vedle tdla i kre? Erista P4na y podobi 
j^ftM pHjfmalL Oel^ podstatn^ rozdfl mezi obSma vyzad- 
nlmi iinila tak zvan4 kompakUta, Cechftm od papeit 
jtvrzen4 a na dfikaz oprAvn^nosti kaliinfki iili podr 
4>bosilch V desky zemsk^ vloienl. B^lat sice vedle podr 
obojich JaSti v zemi jiii&, kn^n^j^ strana nekatolfki, 
kt«r&, jsouc zbytkem nSkdej^fch T6borA, pozddji jmeso 
IfoatH pHjala a na kompakt&tech pfest&vati necht£lm 
nShti y oprav&ch cirkeynich mnohem d&le s&hala. Tato- 
•iTana m&A ti^ikf stay, nebot nechtfc se ffditi bom- 
pakt&ty nepoilvala t42 ochnmy, jak^ tato addloyala tto, 
-klefl se k nim pKzn&yalir i bylat tedy zbola beze yieho 
«pr&yii§nl atosto zakouieti mnsila trpkt<^h pron&sledovlBf. 
Obj^jh^ pfezdiv&no BratHm od pannjfolch stran Pik- 
kartfl, a jakoito proti ta^^ovym vyd&v&ny jsoa proti nim 
|iHsa^ mandAty. A& pak BratH y2dy proti takoytoa 



230 

jich mlcliAoi s nen&vid^on sektoa Pikbari5 proteBtOTalf,» 
nenalezali proto pfece Dii&dn^ zMtitj v zemsk^m zffzenl^ 
jenito na d6, kteff ani flmskoa cirkvf ani kompakULtj 
fiditi se necht^li, vztahovati se nemohlo. Zflst&?ali tedjr 
Yidy Btranon, vesker^ma pron&sledo?&nf od stran panv- 
jldch vjdanon. Hlavoa Hmsk^ch katolfkft ? Cech&ch hjl 
ardbiaknp Praisk^ s tak nszvaDoa hofejilf konsistoHr 
pon^vadi na Hrad£anech sfdlo svd mdla; hlavoa pod- 
obojfch byl na ^as . Tolen^ administrator 8 konsistoH 
dolejii; BratH Hdili se starilmi od sam^ch obd vo- 
leii:^i. 

Ayiak z&hy po£alo se pod panoT&nfm Ferdinando<^ 
ifm Tlazovati do zem6 jeit6 jin^ vyzniinf, totii Lathe- 
roTO, a to hla?n^ pfiMninlm znto^ho kn^ze Havla Ga* 
faery. Lntherftnstvf 6fni d&le Urn . vice vyznava^ft nale- 
zalo, neb atrana pod obojf valnd k n^ma pHstnpoyala, 
jakkoliv mnozf, n nichi vfelejif byl at n&rodnosti, b ne> 
dflvdroQ a b&znl pohllieli na toto cizl a6enf, kter6Sto 
pfichAzelo z N^mec, odkndS nikdy nic dobr^ho neoSe- 
k&vali. I po^ala se strana pod obojf na dv^ rozpad&vati, 
kdy£ jedni y^mi zftst&vali sv^ staroieskd vffe, jak jme- 
DOTali n&boienstvf pod obojf, na kompakt&ta seobmezn** 
Jfd — jint zase cbytati se poiali t^ch ndmeck;^ch novot 
Inthertosktch. Nechybfme tnifm, kdyS Ferdinandovi pH 
•tyjedntef viem Cechflm papeisk^ho dovoleni kn poif- 
vAnl kalicha, z n^hoi^ pak sami Jesnit^ pod&vali, pod* 
loifme blavnf timysl ten, aby zfskai ffmsk^ cfrkyi ony 
vdm^ kompakt&tisty, kteff s ncchntf pohlfleli na vzmAr 
faajfef 86 Intber&nstvf . I byla by se tato strana snad jiaseiit 
porovnaia s cfrkvf Hmskon i snad s nf pod slnin^in! 
▼tminkaiDi se sjednotila, kdyby pftliind imejdy Jesuit! 
a wteimf jejicb smdr nebyly ji zastraiovaly, tak ie ye 



331 

#?4b B^^Qiol aaiMlizaiiop Be- pov#iovalih. spole^d % ^^tr 
nlmi nebatollky takov^mii jeji DibolenBk^ svobodS na* 
Bejv^ie sebezpein^mn po^intbhiiR bdpor se posta^ita. 

Po smrti Ferdinandoy^ byl znenAhla poiet Luthe* 
TAni V ClechAch tak vzrostl, 2e (inili patrnou ?itiin« 
▼ aemi, pfizn&v^jlce se na oko ke strand pod obojf» jijlitb 
konsistoh se sprayovali, do ktertf tak6 latherftnskd kniittYO 
phstnpn n^lo. Tii takov^m viak stava innsela jim b^ti 
kompakUtanepohodlni, kdy2 jim tolikoza rooika sIod* 
ilila, kdeito odI sknte^n^ maobem d&le se odcbylovali 
td fimsk^ ctrkve, ne2 Tym^foyala kompaktAta. I ilM 
tedy vieckii snaha jejich ke zniienf t^chto a vypnitdul 
jich ze zHzenf zemskdho, pM leml nalezli horliy^ spo- 
jence y BratMch, jeni mdli Btcgn;^ interes pH zraie&i 
kompaktdt, t^to pi^ek&2ky jejich n&boSenskd SYobod^. 
Ferdinandfly ndstnpce Maximilian II., kter^ byl y pode- 
zfeni y^tll pHchylnosti kn protestantismn, peili nAleielo 
na sy^tskon hlayn iPimsk^ cirkye, nebyl t^ y^ci nephzniv, 
i tak stalo se, 2e r. 1567 ne bez odporn staroy^rn;^ch 
ppdobojich kompakt4ta na sn^md jsoa zniSena, ze zflzenf 
semsk^ho yypuit^na a z desk zemsk^ch yymaz&na, iind 
psitdua jest syoboda ka^d^mo yyzn&nf a sy^domi liask^ 
yeiker^ch je yl21clch pout zprostino. 

. Zatlm ySak bylo se ob&yati, aby takoya neobmezenA 
syoboda nem^la bodoocni zl^ch D&sledkfl, kdyby se snad 
leckterd piPepjat^ sekty na tjjmn dobr^ho Hdn rozmohly \ 
a tf eba i toho nebylo, tolik s jistotoa bylo oiek&yati, 
ie takoyi zyflle poyede k rozepHm a odtnd snad kroz- 
tr2k&m a rflzoicfm pro ylast i n&rod z&hubn^m, jak^chito 
pi^etnichliy^ pHklad poskytoyalo stoletl minal^. I shodo- 
ya)y se y torn ysecky nekatolickd strany, ie by poti^ebi. 
Igrlo pr^yidla» kter^ by se. na n^ na yiecky stejn^ yztaho^ 



^92 

valo' a j^mi hf se Yi^cky bez rosdfta ffdHy; ^ ^ tatorfi 
^pravidto umdno vjzn&nf vfry, kn kter^mai by n't viidhn 
bez Uf&tky sv^lio sy^domf pHhl&siti mohli. To jest zhoto^ 
Venk tak naEvftud konfesf £esk&, rozli6n^ od Angsbarskd, 
n spof&dftna tak, aby v nf ni£eho nebyio, co by bylo 
iptcfA vffe kter^koliy strany, net jedinS to, t 6em viediy 
^mn$ se 6n&i^*f, tak aby k ni i obS krajntf straiiy, jdc 
^taH kompakt^std tak i BratH, beze viedi rozpakt 
pHstoapiti mohli a tfm jakdsi sjjedQOcenf ySech sptsobeno 
bylo. Tftto deskd konfesi, k nf2 se viickiii nekatolKti 
stavOvd pfiznali, pod&na jest rokn 1575 MaximiHanoviil. 
i od bMo schtdlena, aviak ke vloSenf j1 do desk zem- 
Irirfch, ilmi by se byla stala pr&v^ tfm, 6fm dHve kom- 
po^tftta byla, nepHslo pro brzkon smrt cfsah>vu. 

Za Radolfan, syna a n&stnpce Maximilianoya, snA- 
icfi se 8 poMtka katolld i nekatolfci dosti mlrn^, aviak 
polovice jeho panov&nf vyzna6iije se zapo6etfm tak zrait^ 
protireformace, kter& jeitS za jeho 2ivobytf ke mndh^ 
i krvav^ bojftm vedla, kter& ho o korann Seskou, pO'- 
slednf to, ji2 odbojnt jeho bratr Mati&S na hlavd mv 
nechal, pHpravila, a tepr? osndnoa katastrofon B^lobor- 
cAtoa se nkonfiila. Tato protireformace vych&zela od vy- 
chovancfl jesoitski^ch, kteH zatfm byli k vyiilm tihuMm 
zemsk^ dosp^li a a vdcech n&boienstvl se t^kajfcfdi 
iddnoa SY^tskoa aotorita nenzn&irali. Z tSch byly nej- 
zaryt^jgf Zden6k Albrecht Popel z Lobkovie, Vil^m Sla- 
vata z Eoinmberka aJaroslav BoHta z Biartinic. Zjevni 
a bezohlednd vystoapila tato, nynf bychom fekli altra- 
montaBistick& strana mand&tem od r. 160t, jfmi cfsaf 
o sy^ villi beze v$eho zeptdnf se snSmit zmiil avedenov 
za Maximiliana srobodn v n&boie&stirf, nstanov^ aby, 
jako b^alo pi^ed tfm, kromd katolick^ho pod jednoa a pod 



233 

obojf iAdndho jinAio ?ysn&ai y Cedi&ch trpfno nebylo. 
Tim sruienft kompaktAta op^C ▼ platQ09< uvedl, kn po- 
drobenf pak se tomato proti zMzenf zemsk^mu yydan^ma 
mandita poddand syA kde mohl i mod yojenskoa nntil, 
jakoi jmenovitd stalo Be ▼ Opay^. Takto postnpoyal 
yim&hajid se absolotismas stejn^m krokem sreakdn&bo- 
tenskon. 

Od tS doby musiii Hekatolfd 6eitf mnohA titt& 
pHkofir BDiieli, ail jim r. 160a pf;IleiitOB( » naskytla. 
Bndol&, yp&dem Mati&ioytm do 8em6 y tf seii yehnan^ho, 
pHsttbenfm mn yAle6n^ pomoci k toma pHydsti, ie jim 
z pi^edloien^di mn patnActi 61tak4), syobody n&boiensk^ se 
^kiyiddi, ndkter^ hned podepsal, jind pak do bndoacfho 
BD^mn odlolil, ktei^ na pHitt rek syol&n byl, 8 ton 
y^sloynf pffsadoii, ie poknd tyto 61&nky n&boienstvf se 
l^ajld kinMa pfiyedeny tiebadoa, stavot^' poyinni bj^ti 
B6iai^ pfistopoyati ka proposidm krAloirsk^m. 

Ihk-stily yM, kdyi po smloay^ s MatiAiem aiinihi^ 
fttta obeea^ k 9^. tedav r. 1609 syolAn jest, 6lmtyy- 
fimyoWfcBf naie peififai* 



^^i^^^^f^M^^^»^p^^^^>^^^^ 



Oddapryni. 

Jedn&Bf na prrnlm abecn(§m snSin^, 



Hlava prvni. 

Pj^lpraTj obou straiu 

Kdyi 80 na poi&tka roku bUSil tea, tq ktpr^ aesjlii 
86 m61 snto obecB^, eb6 ^brany, jak nekaWUckA Ul( 
jaanitskd, poialy se taiiti a k aastAvi^feliim tvnl^iini boji 
hotonti. Bylo pi^edzvktati, ie cisaf Badplf ty artiknla^ 
kter^ minuldho roko, y tak yelik^m nebaapeiemtvi jaa 
postairen, ie i ztr&ty korony obAyati se mnsil, stavftm 
pod obojf povoliti necht^l, odloie je na bndoacl sniin, 
Ifm m^nd bode chtit povoliti nynf, kdy2 booiPka se byla 
iat4hla a on zase pevnS sed^l na trftna £eski§m, po od- 
Btonpenl Mati&sovi ostatnfch sv^ch zemi oviom jii jedi- 
nto. Ale tak^ s drahd strany bylo Be nadfti neastnp- 
Bosti, zvl&Std kdyi pffklad minaUho rokn patrnd okazoval, 
2e potf ebl cfsaH jen pohroziti a spnrnd naii dolebati, aby 
povolil CO 80 na n^m 2&d&« Nesmf so viak t?rditi, ie 
dyflr byl tak pHlii bojicn^, aby se ponh^i hrozbami 
lastraSiti dal, kdyby s jistoton nebyl vid^U ie tyto brozby 
Bojson pr&zdn^ a 2e stavftoi pod obojf ani chuti ani moci 



'2M 

ttesobitl kjicb mknteiifiidof. Moetrtim, kterA teteiikrftte 
jeit^ seopirala o statisfee stftle a Hdni vydrtovan^di 
to^ikft, byte jen tenkr&te sknte^noo moef, kdyi se opf- 
rala o iiArod, anirodbyl tobotesu vCecbAch vnAram&4 
▼itsiii^ sv^ eraiigelick^. Bex poincd lUtrodii b^val by 
se elsaf mivvMbo roka neadrftel na trilnn. Hmotn< sfiy^ 
kHH 8 obos atnm oaproti sobi tttly, byly Berotii4t 
K tonra mdli evangeSfei Jeit6 t« vi^faoda, ie bylJ v dorAice^ 
kdelto dvAr a stranaJetiiitBk*, kterisa nlm stAla, obn»* 
my byly na pouhoa obrann. Zatfm viak) iebo se drotu 
▼ obledn kmotnlm nedo8ti?alo, aahraieno bylo pondkm) 
honi^«TDatoa tnlwttl a ke vieiiiQ odbodlanoa zatvk^eloftll 
Jesaitdc^ strany, ktert nedala se pobnoati k nejmensinia 
QttoiipeBl od 8^;^eh a&sad ani nejprndifmi titoky dnib^ 
atrany ; byla to pravA'garda Napoleooskft, kterd umite, 
ale iie?8d& se. D&le sama viiinoni trflna v sluing Yzdir 
lenosti odrSevala nespokojeoce, a horllvosC mnob^cb pod 
obojl pro nAbo^DsM svd nacbAsek meze vsdM^n^fict^ 
k trtnn a osobS kr&lo¥^, tak te bylo nejisto, kdyby 
k nejboiiHnni pHUo, sdali by vidj jeitd pano?i^ meri 
Him! podftteinf jednomyslnosC a stejnft odhodianosf k zonfit^ 
1^ nSJaktm krokflm. 

]>HTeJeitd, neiiisn^m se seieL poialy harce sobon 
Btran. Strana jestiitskA, nedbajfc na opatfenf, od efsafe 
r. 1008 sa^mem stavftm ndindn^ stav^la se na pAdii 
slopov^stD^bo mandAtn od r. 1602. Ivydal Zden6k Popel 
s Lobkorie, tebdii nejvyiif kancllf kriloTStvf Oesk^bo^ 
'dne 23. ledna, p^tdnl pfed sestonpenfm sntoa, jmenem 
icfiafsktm obfifroon instrokei administratorovi dolejii konsi- 
ttoH, Tom&dovi Sob^steysk^ma, starov^rn^mn kompaktAti*- 
stovi, aby pH podobojl start Hd zachovAn byl a2ddn^ 
fin6 n6enl ani kn4istvo vmj^iovati se nemohlo. Z toko 



fBMa foyiovid^, j«k cfoitf oMUo* aakloi^ii Jaal, potolW 
oKeko stikvim V oblada n&boieiistvL 

Naprott toma bfl jii pHi tim doiel stefj n^skiilo* 
ttek^ list paoA Petra Voka z Boimbeika« paelediiflM 
^rtadaito a didiee toko, slavn^ho a staroikiiMo daiin» 1^ 
apiri^n6 sApisy nast^*!^ pinem fiistosa pravdaa boU MMtfe 
AdnSteofm a horiivtm, a kteif ito neaioha pfo sedostaltk 
sdiavi sT^ho (jakoi taki ▼ p(U tf etim lat6 aa. to uiriM) 
iftiastiiiti 86 V jedntef sadmotsfm, pfsentad jtm B?i sin^^ 
Aenf ozn&mil a k yytrvdni na eest6 oastoapeB^ je nar 
pomfnaL Pineda vfim radii ke svoraotti a a#trvto( pM 
konfesf £eskd, »kdjrit^ na iMmita satei ildiiA tenfeal 
ode vieeh tH stavty tak spoleiad a jednomysln^i jako 
toto jii doKeuA, s^s&na neal, k nI2 jsoa so viidiasi tH 
atavovdiiammQl^msii^mdpHsiiali.* ZapHaahalf je, ,4^^ 
iml& jim j€(jidi vlast a n&rod 6esk^, Jsoinli jim prAva 
&sk& mil&, ba i mA-li pH nipk mf9lo (jakoi pak mitt 
fB4) to milostiv^ a otcovskd JMG. maOdAtem ryUfm aik 
pomeDQtf a poin^eaf, aby viecko na torn snteid, co ae 
n&bo2eastvl dpt^ie, ksvomosti, l&sce •vat6atiid/ k?sdd» 
Unf eti a sUvy bo21 i Tlasti naii yedli: aby tedy sUli 
vikkni v torn SYatdm a na sn^mloh Jii dot6en^cb utrr- 
aentoi a vlfe a Mice 8vat4 sjednoceaf.^ D&le dol^hal 
na to, aby se mandit od r. 1602, |,bes obeca/dho svoleitf 
iryil^, tim to sn^mem dokonee omoHl, vyzdviU a ztaiil.^ 
K^siil pak list svAJ jako v^itec, jemnS blisk^ z tohoto 
atdta vystoopenf jasndjil ntiiied do bndoacnosti otevfrA, 
prorockoo v^atraboa: ^E 6emQ2 kdyby se sami stavov^ 
tak^ n^[>HMpvaU: kdo2 by potom tfm viaen byl, nei 
oni Bami, kdy2 by nesvornostf svoa sami sebe i potomky 
%y6 zavedli a jia^m dalefc^^m n&rodAm k vyhndni nd$ 
n€worne ? naJU miii vla$H pH£i&n dali.* PamM kodno 



jMt, iBMtBk pan PMr T«k tifto MiiiM pimvM pMI« 
tQdlui vyskmuo t^i Y-psanf k Volfovi Notohradskteu^ 
s Kolovfat, «f4mit ^jd 4 kofHftfmii katoUktt, ▼ n^nrito 
ho k «oAielivofiti uponfnftje takto prtvi: . Jsme tiickni 
IMiov^ jsoe kpe? Jedni dfuhjrck, {ed&oho Pft&aboba^ 
j6d&0lio kite, Jeino pfM> Jiesk^ mfttte. Trpme rmd^ 

trp&i mmuM, kieN ky fiit viis^ mezi sebou itpiti n«- 
ehtiUj ale unlovaU hy nd$ t)Hckny ttdpiti a mutd i oat 
ce zemi pot&mni vyhnaU,'' 

PH samto pak zi4[>o6etf sn^mavyilo od strany pod 
obojl jfdL^si dobrd zd&nf , v n^mito tiniXj 86 n&vrhy 
BtavAm, na£ by pH Byn^jlfm sn^md pfede vilm tla6iti 
a CO by ote?Itf t^ pH cfsati. vyhled4yati m^lL Obsaho- 
valot pak toto dobrd zd&nf sedm n&slediglclcb il&nkft: 
1. Oa&bo2e&8t?l. 2&dtoo, aby byla t&pln& sToboda pait^na 
kaidteii vysn&Di; d&vala se rada, jak by m§la zHsena 
b^ti komistoi^ pod obp}l; iMalo se odevzdani akadonie 
Vr9isk4 iili anifersity podobojim; z&poTid zapisovial 
kolalur do desk jakoito pod jednon anebo pod obojl, 
kdeSto by potom napofM na takov^ fary dosazoTABi: 
byli dachovnf tdcov^ho vyzn&nf, ti^eba osadnfci byli jii 
k jiiitea pfistonpili ; zrosenf mand&ta od r. 1602 ; na- 
praveni nefAdfl pH kn^stvn; pHsahy aby se podobojim 
ttklAdaly takov^, jak4 se srovn&vajf s jejieb Ylrca; ko- 
neind aby #e ods^anUy vSecky pfekd!&cy volneho tisku, 
2: Tovndm poitn osob ye viech tifadech a povinnostech 
obecQ^eb. 3. aapravenf zHzenl zemsk^ho (revisi Astavy.) 
4. v^isech z desk zemskycfa, aby se povolovaly tak 
dobiPe pod obojfm jako pod jednon. 5. napravenf mince* 
6. proknratofovi krAlovskem, kd'jby prdi komuialoby 
neprovedfy aby podrob^n byl tresiu^ v zrizeni zemsketn 



kolfttor ? kMlovskjr<^h tnteteohi k nktilto prAvq rpodi^i 
mMi Gisai^ osobige; b to abjr «e iAdosf kadals k elstfii; 
ft yjiif stavov^ abj v^ro^ diieli pH misteeh. (Sk&la.) — 
Z tobo spisQ paU'ny jsoo blavnf stfinosti, jak^ m^la stifaaa 
6raiigelkk4 na vMdo, a patrna tafeft mfmott jejfcfa iidotftit 
kdyi» iiinfc v n&roiU^ Btounaoo v^tiinii, pHpooitik mt* 
m&VL^ katoUkjT ko polarid- vieoh dfadft, poa^Ytdi tak 
iftzenl zemsk^ ai& desavAde staaovilo* 



HIava druhi. 

Spor stayft b ci8aiF.em o lonftk^ z&pis. 

Cim vice bifiil se deo poioien^ ke sa^ma^ tfm vice 
pinila se Praba v bln^nto poito sjiid^jidmi se Btavy. 
M^lot byti na torn sa^md jednAno o z&leiitostech nej- 
dAle^itdjsfcb, jenib^baly myslemi vieho n&roda, dot^kaji^ 
86 blaboce cita a ioteresft kaiddbo jedaotliYce. Heaiem 
podobojich byla svoboda svSdomf, aviak skr^val se pod 
nlm jeite iateres jin^, od oboa straa aice pozn&- 
van^ ale zfejm^ ne^vyf knut^ : b^enl poiitick^ svobody 
proti nez&konafm dtokAm tr&aa, kter^ito. 6fm vice v bdha 
jedn&Ql vystapoval, tim pfiki^eji obd strany proti sobd 
Btavdl. I bylot z^jist^ nem&lo chybeno od strany dvorsk^ 
jakoito strany slabii, 2e pfi sam^m zapo6etf sn^v dala 
pff^inn k rozepH politicks, ve kter^ it propadne mSla pf ed- 
z?fdati, iv^d^ti, it pr?nl por&ika nevybnateln^ zaseboil 
pot&hne cel^ fetSz jinych, jakoi pak ▼ skatku se stale. 

Minnl^ho roka, kdy2 nekatolfci na sn^^ v^ci svd 
pfi cfsafi vybled&vali, byio se zapsalo pi^es 400 osob 



iS9 

BwMttovie, Pint • Kadand, ie ptiftmp^f k Mdos^ M 
diiie ttiMiy nftboteostti Ttfoei^ii^, ft tento ^Apis jmta' 
doraten Jest pann VAclavovi Bodo?ci ke sefaovtof. Kdft 
lifDf dne 28.l0daa aato saMdl, a to vpo^m sa pamM 
Hddi# aa?fdaato, prvd nei jakd proposica aiinil cfsa^ 
pOTOlal k soM nej?yiil tiadafky, toadea zemsk^ a rady 
soodv dymrskdho a komornlho; a skrxe acdvyiif ho kanddf e 
dal Jim pfe6f8ti naHsonf, abyzAi^s tea sniien byl; dftve 
ie aepaitf se v ttdnd jedaAni o artikal strany vlry. 
Dalif, iieobalenAT:^brMka zB^ doslovn^, kdjby stavov^ 
nalnttoUdtf zAjin ten zroiiU aedit^K, ie .jil by J|fG. 
pfffina dAna byla, 2e by na ty cesty pomysliti rt£il, 
kady a kterak by vrchno9i a moenosi JMC. krdlomkd 
a krAlovstvf tohoto dobr^ a aiite6ad zachov&na b^ti 
moUa.'' Ti z pfltomn^eh, Jeni byH pod obojl, zakazovali 
BO 8V00 poslainostf i ohra2o?ali se, 2e Urn zAplsem ne^ 
ailaili flUlebo proti cfsaH n6initi, nei toliko ie cbtdH 
aapsAna mfti viecka jmena, aby vM^ii kdo b nimi drif . 
Podobnd ohraiovala se strana podobojl i v pbito sn^m^, 
kdyi toto naHzenl krftlovsk^ 6teno bylo, jmenovitS vy- 
ji^l 80 pan Bndovec: ie to iftdnd zipisy ani sAvazky 
ncjsoa, ale prostd poznamen&ni jmen t^ch osob zvyiift^ 
8ta?Av i z m^st, kter^ json ve vif ponfienosti a poddano- 
8ti naminnUm sndmd obecn^ch dobr^ch v^cf vyhled&valy. 
z&piseck proti cfsaH ie ni6eho nevddf, aoo kdybykdo 
CO tiUcov^ho n6inil, k tomn ie by viickoi tH Btavoyd 
jako k dhlavnfmn nepHteli bo zachovali. Ty podpiBy, 
kter6i on pH sob^ mA, ie jest hotov yydati, ale ie ne- 
ibyslf, by jich zrnienf mdlo pfekftikon b;^ti jejich i&- 
doBti Btrany n&boienstvi. 

Nicm^nS drnb^ho doe ozn&mili ve sn^md kr&iovstf ko- 



9«0 

mMtU jeni l^li ii#iytff kimdff Zdimtt Cbpel $LqMh>- 
tie ft n^vyiif pi«ai Jaa z KlenoT^ho. htaak JHG. ponMH 
iett r&ii, sbyBodovec x^a ut j^iiten pmteftbfvtt ffdaU • 
ktart m^l « iidho viocky .yod^nsy iirhati * ▼ nie «obi4r 
titi; siitm 2e efsaiP oiiaf pof^oposki antedv&iHa ie poine 
jadniuf o artikiil.stiaay nAboieQstvi. Proti toom pB6l0* 
atovftli 8ta?oy4 efftageliitt AkarM pana dtefima JiHho se 
dlembeidia v M»2 tmyila, jak to byli jii ^m a^iiiili ^ 
ie pak se toiio dae jeitd v^tii po^et stavA s^d neUi 
vicm, £teao jest i^aHk^ aai^lseai jeitd jadnou* na6ei 
viiokfii nekatolld je^nomjahi/^ ziaitMd ph yitt^if odpo-l 
Tddi. Edy2 pak pfes to vseoko Hejyysdl parkrabf Adftai 
z Sternberka aa yykon&nf kr&lovsk^ho nafizmii naalor 
poYal, odpo?M61 Budovac : fte on alibil podpisy vydati 
jen pokndstavov^ k toma avoli, aieaby ti podpisov^ ke 
8trh&ni pKili, to aby cfsaf pov&iil, ji^ by to vyloieno 
b^ti BM>hlo« Kdy2 lonak^ho roka efsai^ v lUtrosti byl, 
ta 2e 86 stavAm svon kn&loYskoa milostl zakazoYal, saiei: 
stayoY^ od sebe sllbili ve bv6 vdrnosti paim^ a at&le 
Tytrvati. Ta ie stavov^ pod < oboji se zapsavie aapli- 
kaci iidimli, ¥ ni2 (^saH za jdio milostiv^ ohlfti^f diko- 
yali» aami pak statky i hrdly sv^mi aS do> n^fdtiiho 
pi^emoienl sv^ho a vylitf po^edni krAp^je krve pevnd 
st4ti slibovali, spola pak za vypln^nf sv^ 2&do8ti sttany 
n&boienstvf prosili, Qa6e2 pHzniYoa resolad od oisafe 
obdrieli^ Kdyby tedy mdli ti podpiaoT^ atrh&ni b^ti, ie 
by se 1) ito ohl&ieni vdrnosti stavii pod oboji atrhalo; 
2) ie by se i politicks od cisaf e vsem stavflm bez rozdilo 
ad61eQ& obdaroY&af raiila, a 3) 2e by takd slib cIsiuHIy 
strany n^boSenstyf ndnen^ ni6im byl. PH torn akazoYal na 
Yelikoa potnpa o&roda 6esk^ho, kdyby takovd strhloi 
podptsd Y pln^m anemS diti s^ m^lo, kdeito n&rod Oesk^ 



241 

vemosCsvou vidy tak skvele osvedcovai, jakoz toho jmeno- 
vitS svcdfcov^ jsoubojiSt^ uherskd. Radeji aby se tipod- 
pisov6 s pHvolenlm stavft do rnkoa clsafsk^ch,vlo2ili, nef. 
aby strhini b^ti mSli, na to aby nastnpovdno nebylo. — 
Proti tomn namltal irejvySsi purkrabl, ie on Budovec vfiera 
Die nezmiiloval se o svolenf stavd, nybri^ ie s&m od 
sebe sllbil ty podpisy na iddost cfsafe jemu vydati. Toz 
i hned pan Stefan Jifi ze §ternberka» kompakt^tista, bhl&- 
sil se, ie nebyl vdera pHtomen, ale* jestli neco sllbeno, 
to aby se vykonalo. Ale Budovec hlasite zeptal se stavil, 
zdali v6era 8ob$ vyhra^oval jejich povolenf, a vsickni hla- 
site pHs^^dSili ie tak jest. I navrhoval nejvy§sl pnrkrabi 
jeste jinon prostfednl cesta, kterak by villi clsaf sk6 dosti 
u^ineno bif'ti mohlo bez nr&Jky stavti pod obojf, toti2 
aby ti, kteH zmlnSn^ z&pis podepsali, sami jej mezi 
sebon zrnsili. Ale stavovd zavrhse ndvod takovj^ ozndmili, 
ie chtl vyslati z prostfedkn sv^ho dvandct osobj kterd 
by ve zvlftstnl audiencf ten zdpis clsafi podaly, 61mz se 
jedn^nf toho dne skon5ilo. 

Cfsai^ Radolf vid^l se v patrn6 klifice, kdy2 zfipis, 
kter^ on jakoSito buHcky a proti osobS jeho krdlovskd 
sv6d6lcf zruSen;^ mfti chtel, vyklddAn jest od stavd ve 
smysl takovy, jakoby pr&v6 byl z&vazek v^rnosti jemu 
od stavft nekatolickych slibovan^; rovnei^ musel cititi 
tajnou v^hrfiiku zpoury v torn vykladu obsa^enou, trefnou 
to odpov^d^ na pfedeslon vyhrfis^ku jeho. I nebylo tu 
jin^ho vyvdznutl z nesnftze, do kter^ se byl dvur ne- 
fiikovnym sv^m krokem zapletl, neili pfijmouti nabldnuti 
stavd, na zrusenf pak podpisfi vice nal6hati. Pro6e2 po- 
volil jim cfsai^ dne 30. ledna 2&danou audiencf n pfi- 
tomnosti 6tyr nejvyssfch tif ednikfl pod jednou : nejvyislho 
purkrabf pana Adama ze Sternberka, nejvysslho sudf 

Maly. I. 16 



242 ' 

zemsk^ho pana Adama z Valditej&a, nejyysslho kancHlFe 
pana Zdeiika z Lobkovic a nejvyislho pisafe pana Jana 
z EleBov^ho. Ta pfedstonpilo pfed nej dvandct vyslancft 
staYOvskycb\ mezi nimi2 byl hrab^ Hendrich Mates Tbnm, 
a z&pis cfsafi odevzdali s tfm vysloYn;^m doloienim, «aby 
vida, jak velik^ pofiet vSrn^cb poddan;^ch svjch v roztr- 
2itosti pi^i trAuQ a stolici sv6 mfti r&£il, ten z&pis co 
obzvl&itni d&vod upHmn^bo a v^rn^ho stavfiv pod oboji 
s JMC. mfneni sobS za nejdra2si poklad cbovati, a ty 
osoby, kter^ se na takov^ z poddanosti a v^mosti JMC, 
podepsali, zn&ti r&6il." Na£e2 znova osvMiovali mn svoo 
oddanost, ie pHn^m se statky a hrdly 8v;^mi st&ticbtejf, 
a opakovali svon 2&dosC o propnst^nf sobS svobody v n&bo- 
Senstvl. Cfsaf dal jim milostivou odpoY^f skrze kanclife^ 
61m2 je od sebe propastil. (Slav.) 

Tato prvni pordika dvora velice ma nikodila y mrav-' 
nfm ohleda, jako vidycky tak se deje, ie strana, kter& 
se opov&2ila broziti, alenem&sily kasknte^n^ni.t^ hrozby, 
klesA ve v&inosti a svych protivnfkft, jejicb2to odvaha 
y stejn^ mlfe roste s jejf prozrazenoa slabostl. 



HIava tfeti. 

Pokusomesta. 

Edy2 byla rozepf e o z&pis takto k narovn&ni pHila, 
sesli jsoa se stavov^ dne 31. ledaa aby pfijali pro- 
posici kr&lovskon, pro kteroo^ posUoa jest k clsaH depn- 
tace zevsecb tfl stavii. Po pfeitenf jf odloien jestsnSm 
pro pflstl nedeli a pondelnl sv&tek bromnic na onterek, 
a strana pod obojf ozn&mila skrze pana Stefana Jihho 



243 

ze dternberka, pon^vad^ maji slib cisafsky, ie nepotfe- 
buji i&djxfch jinych artikalfch jednati, pokod artikal 
n&bolenstvi na miste posta?en nebade, tedy ie v 6ter^ 
cht^ji se V zelen^ sv^tnici s€jfti a ten artiknl o n&boien- 
stvi zproposice snemovnl nvaiovati, coj nejyyssl pnrkrabi 
k y^domosti sv^ vzal. Artiknl pak tento znel: ,Jakoi^ 
osn^me obecn^m, ktery l^ta pominal^ho 1608 v pondelf 
po ned^li Exandi Da brad§ I^aisk^m dri^n byl, pfednS 
ten artikal o n&bo£enstvi a.n^kter^ jin6 obecn! artiknie 
za slosnymi, stavftm jii vedom^mi pf fdinami ai do tohoto 
nynejslho sn^ma jedn&ni a namlavenf odlo^eny jsoa : proton 
JMC. T&6i vsem tfem stavflm, bndou-li co pfi tomto snemn 
k tomn artiknli promlouvati, na vdli d&vati, a k tomn, 
aby ifi artiknl pfede vsemi jinymi v av&^enl svd vzali, 
milostiv^ dovolovati, a na cem^ se tak vsickni tri stavov^ 
jednomysln^ sneson a namlnvl, kdy^ to JMC. od nich 
pfedneseno bade, nerdci JMC. pominouti, to vSe v sve 
uvdieni vziti a jim na to odpovid svpu ddti.^ 

Z toho jest patrno, 2e cfsaf minal^ho roka stavflm 
pod obojl iidnf nr^ity slib nebyl ncinil, ie jim neco 
povoll z toho, CO na nem bndon ^^dati, nez toliko k tomn 
se zav&zal, ie jejich i&dost pfi sobe uy&ii a na ni od- 
poyf. Dtiieiit^ ale bylo svoleni cisafovo, ie o 51&nek ndbo- 
ienstvi pfede vsemi m& byti jedndno, a pokud by on 
na miste postaven nebyl, ze stavov^ nepotfebtyf pfikro- 
diti k dalsfm artikul&m proposice kr^lovsk^ Gfsaf, jak 
se pozdeji uk&ie, myslil ovsem, kdy2 toliko odpovi sta- 
▼fim pod oboji na jich ^ddost strany Mbo2enst?f, ze ji2 
Hlibn sv^mn dosti n6inl a ie bnde mod na torn st&ti, 
aby sn^m pf ed se sel a k nva^ov^ni dalsl proposice pfi- 
kro^il : ale dokad stavov^ pod obojf s rozbodnntim jebo 
spokojeni nebyli, nemohlo se flci, £e ten artiknl jest 

16* 



244 

na mhtS postauen, coz mohlo jen tenkrdte b^ti, k^^y 
obS strany tak o v^c se shodly, Jeby vsecken spor 
a vsecka rozepfe konec vzala. MSlyf tedy die znSnl 
lonsk^ho narovn&nl obS strany stejn6 prAvo k neustup- 
noBti, a v8c st&la tak, ie naprosto nemohla i&AnP^ 
prtivnickym v^kladem rozhodnnta byti, kdyby se i hned 
strany takov^ma vj^roku byly podrobily, 6fmS^ tyto zjevnS 
odk&ziny jsoa na zdpas hmotnl. 

Jak jii svrchu praveno, byly slly stran nerovny 
a dvCir naproti sndmn, v nemi jen n^kolik m&k) osob 
katolickych se nachAzelo, patrn^ slaby. Co tedy zjevnA 
moc nemohla dov^sti, m^ly dokdzati pletichy, i pomysleli 
na to Jesuits, kterak by nejl^pe stavy mezi sebou roz- 
d?ojili a tak zlomili jejich moc, jen2 hlavn6 vypl:^vala 
z jejich sjednocenosti. E tomn zd&l se jim b^ti nej- 
vhodn^jsim ndstrojem stav m^stsky', iiirlivf odjakziva na 
prednosC stavfl vysslch, i hled^li tedy dostati m^sta na 
stranu krdlovskou budP po dobrdm nebo po zl6m. Kdyby 
tofao 6a8a mesta byla mela jest^ ta v&hu a moc v zemi, 
jako pfed krvav^m sn^mem r. 1547, kdezto je Ferdi- 
nand I. nejv^til 6dsti jm^nf i pr&v zbavil, mo2n&, 2eby 
se dvora pH n8jak;^ch konceslch tato praktika s nimi 
l^pe byla daMla; tak ale, jak nyni m^sta st&la, jsonce 
schndU a klesl^, nemohla jim na mysl pHjiti i&dnd opo- 
sice proti bohat^^m a mocn^m vysslm stavftm, jimi ona 
splse pH ka2d^ pfileiitosti do ochrany se pod&vd.la. Stay 
m^stsk^ povysen jest k moci od kr&lu co podpora trfina 
a z4va2f proti zpnpn^ slecht^; jak mile trftn zbavil jej 
zase t6 moci, nemohl se vice o nej oplrati, ano mesta 
k nh&jenf posledniho zbytkn svych pr&v bezd^ky vehn&na 
json iilecht^ y n&m6, timi vsickni tH stavov^ jako y jedno 
tllo sliti jsou k spole£n^mn odpom proti dvoru. Tato 



245 

jest hlavnf piPi^ina, proi xnarn^ byly viecky poknsy tohoto 
zlsk&nf m^st na svoa strana, i kdyby jim byl sebe 
vetdf 8liby a koncese cinil. 

DHve neili zapoSalo jedn&nf stavA, zavoidni json 
po9loT^ z m§8t do domn nejvyssiho pnrkrabiho pfed kato- 
lickd neijyyiSsi lifednlky zemsk^, a tn je nejvyssi pnrkrabi 
ye jmena cfsare napominal, aby pH jedn&nl snemovnlm 
o artikuli n&bo2enstvf se tykiglcim oni m^sta jakoztp 
komora kr&lovsk& v ni£em se neii6astnili, co by k neuse* 
tfenf cisafe ph^ina d&ti mohlo. PHpomfn&na jim ochrana, 
z jak^ se m^sta pod Radolfem t^sila, a slibov&na i pro 
badoocnosil milosf kr&lovsk&. Na to vystonpil primas 
Starom^stsky Jih Hejdelias, cizozemec a ocbotny n^stroj 
dvorn, a nezeptav se ostatnich o mln^nl jejich jako jme- 
nem vsecb pod(:koval za otcovskoH pd6i cisahkon, strany 
pak n&boienstvl vyjevil jedin^ pMnf to, aby arcibiskup 
strand pod'obojf kneze svdtil. B^?alat to star& stiinost 
kompakt&ti8t& na nedostatek kn^istva, kdy2 jim kato- 
li^tf biskapov^ i&ky jejich na kneistvi posv^covati se 
zdr&hali; od t^ vdak doby, co n^mecky protestantismns 
V Cech&ch se byl rozsffil a po6et kompakt&tistS denne 
se ten£il, nebyl ten nedostatek vice tak citdn, nebot 
Lnteri&ni nebrali kn^ze od katolick;^ch bisknpfi svecen^, 
n;^bri sv^ vlastnf ostanovovali. M#laf tedy ta 2ddos€ 
Hejdelinsova dvoji t&el : zf skati dvorn kompakt&tisty, kdyi 
by pomoieno bylo takov^ stlinosti jejicb, a v nesndz 
Qv^sti Lnter&ny, ktefl se spolein^ s nimi pod jmenem 
podobojicb krylii kdyi by nnceni byli brdti kn^ze od 
ardbisknpa sv^cen^, k 6emn2 by ton cestoa bylo doslo. 
ByloC to velmi chyti^e navlfknnto a vie napfed i'li s Hej* 
deliasem nmloveno. Po nem ozval se primas Novomest-, 
sky ve jmenn Novomestskych i ostatnich m^st a doloiil 



246 

ie tolikdi oni toho vselijak nsetHti cht^jf, aby pH t^mi 
SQ^movaim Jedn&nf nic pfed sebe nebrali, co by k 6raza 
nebo nensetfenf JMC. b^ti .mohlo. Po nich i vyslanec 
z Eatn^ Hory, a6 ptoti vfili jin:^ch poslfl, ktoH jej zdrio* 
vali, pfistonpil k takov^ma 08YM6enf, na6e2 jsoii z&stnp* 
cov^ tfetfho stavu od nejvy^iiho pnrkrabfho propast^ni, 

Ta v^c jak mile po Praze se rozhl&sila, to2 i hnecl 
na Star^m mSst^ sesii se starSf obecni, aby protestovali 
proti takovdmn vyj&dfenf sv^ho z&stnpce. Velmi na to 
horleno, ie meistsky' tifad do sn^ma vyslU bez vedomf 
obce koho chce a tarn se pHmloavd, o sv^ njme (Akta), 
i vypraven bez mesk&nf do sn^mo, doe 3. tinora pr&v6 
zasedl^ho, Adam Linhart z Neaenpnrka, proknrator, ktet^ 
vejda do sndmovny, aby l^pe slysAn byti mohl, vystoapil 
na zdbradli dfevdn^ a jmenem obce Starom^stsk^ ozn&- 
mil protest proti tornn, co bylo od mSst mlnvene u neg'- 
vysSiho pnrlorablho, doloi^e, jestli tifad s&m o sv6 ujm^ 
n$co takov^ho 6inf, ie obec jim toho neschvalnje, n;^bri 
ie ona nemfnf odtrhnonti se v t^ v^ci od jinych stavftv, 
ale setrvati s nimi. V podobnj' smysl ohl&sili se tak^ 
poslov^ z m^st, kteH byli n nej?ydifho pnrkrabfho, ale 
ke slova neptiili, skrze jednoho ze sv^ho prostfedka, 
€0 tarn Hejdelias i jinf mlavili, k tomn ie 2&dn^ho zplno- 
mocnSnl nem^li, ie oni v^rn^ mini st^ti s p&ny stavy 
i i&dajf, aby JJM. nad niini nade vsemi, kteH pod obojf 
json, rakn drieli. 

Jedn&no nebylo tdhoi^ dne ni£ehoz na sneme, kromd 
2e zvolena jest depntace (tyfiadvaceti osob, kter&'pH* 
stfho dne mela pf edn^sti cisaH z&dosf stavA v ohledn n&bo- 
ienstvl. V andiencf, kteroa m^li dne 4. Unora a Rndolfa, 
-odToUvali se vyslanci stavovstf na pfsemnl S&dosC, kteroa 
byli roku minul^ho cfsafi podali, i pHpominali mu sliby 



247 

strany t^ v^ci staviim od ngho ii£in^n6. Glsaf slfbil tu 
v^e V aviieni sv6 vzfti, ale za nejakoa chvlli poslal do 
finSma nejvyssfho parkrabfho se vzk&z&nlm, ie pr^ tu 
lonskoa ^^dosf n^kam zaloiil, pro6ei aby ji znovu se- 
psali a t6i viecko v ten spis nvedli, co pH andiencf 
jnlnvili, ie cisai^ chce, aby se ta v^c vsecka pisemne 
vyjedn&vala. StaYOVd jeste t^ho2 dne iddan^ spis cfsaH 
podali, a vsak drah^ho dne opet pHsel nejvysif pnrkrabf 
od cfsafe a ozn&mil, ponSvadi pod obojl 2&dajf povolenf 
^esk^ konfesi, tedy 2e cfsai^ 2&d&, aby jemn ta konfesl, 
kter& r. 1575 seps&na byla, odeslali. I stalo se tak, 
a 6. tinora odevzdal pan Stefan Jifl ze Sternberka cfsaH 
2mln^non konfesi v £esk^m i n^meck^m textn. 

T^bo2 dne ozn&meno staviim od mest skrze Kristofa 
Kobra, m^stana Malostransk^bo, kterak poslo?^ z m^st 
vyzv&ni jsou krom obyfiej od cfsafe ke schflzce na Staro- 
m^stskoQ radnici, i 2dd&no v 16 v^ci o radn, s dolo2e- 
nlm, ie m§sta zajedno ziist&vajf s vyssfmi stavy pfi ot&zce 
o ndbo2enstvl. Odpov^dfno skrze pana §tefana Jiflho 
ze Sternberka, aby uposlechli rozkazn JGM. a na $taro- 
m^stskoa radnici se dostavili, oni vysii stavov^ ie z jejich 
fitejn^ho sm^ilenf se radiigf a bez m^st ni6eho ie jednati 
nechtf. 

Tato schfizka poslancfl z mdst d&la se pHfitfho dne, 
a to velice jim domlouval HejdeUns, aby d&Yali^sv^tit 
kn^ze sv^ od arcibisknpa a rad^ji kompakt&ty se ffdili, 
ne21i jakonsi ton konfesf, ale odpov^d^l Kober Ve jmenu 
ostatnich, ie T^tii £dst obce viech <Pra2sk;^ch m^st, jako2 
i vyslanci ze viech ostatnich m^st krAlovsk^ch k t^ kon- 
fesi 6eske se hl&si a pH nf zachov&ni b^ti cht^jl, bez 
ostatnich pak stavA oni jako2to nejposledn^jif ie ni^eho 
nemofaon nzavlrati. Hejdelins, nemoha s nimi ni6eho po- 



248 

riditi, iddal, aby se na takovon svou odpov^d' podepsali, 
coz oni viickni uiinili. Tn nemohl se.Hejdelias zdri^eti, 
aby vzteksvfij najevo nedal, zvolaje: „Co v&m badoncnd 
tato zpoura a neustupnosf vase phnese, to das vkkie.^ 
(Slav.) 

Zatlm stavovd pod obojt netrp§liv^ £ekali na odpo* 
ved cfsai^ova, ai pak jim 9. tinora ozn&mil negvySsf pur* 
krabi, ie ta vec jest pj^ilis d&leiita, ie to cisaf v ob- 
zvMstnl uv&i^ienl vziti mnsl, ale ie snad d&-li P&nbAb 
zitra jim svon odpovid! d&. Stefan JiH ze §ternberka 
ve jmeon stavfi podobojich zfejmd vyjevil nelibost nad 
tim protahov&nim, prav6, ie tojii dv6 ned^le trvd ajeste 
k nidemn nepfiilo, ie stavov6 zbytednd vyloby majf a pe- 
uize V Praze daremne utr&ceji ; m^lo-li by toddle trvati, 
ze odejdoa od snemu, a kdo potom bade sn^movat, ten 
aC tak^ plati co povoll. Z^roved pak stISovali sobS sta* 
vov^ katolickym nejvyssfm tifednlkAm zemskym na ^fe- 
kd^ky, jak^ se tfetlmn stavn pfi sn^movtoi d^ji, ie jej 
obesUaji ke zvldstnim scbdzkdm, a co vsecko tropi Hej- 
delias. Na to odpov^d^li pdni katolidtf, ie s jejich v&li 
nic tdkov^ho se ned&lo, to obesUni ie se stale na roz- 
kaz cisafdv, aby mesta ta v§c bedliv§ av42ili; podpiso- 
v^nl ie se stale jenom proto, aby se -zvedSld jmena 
poslancfl; co jin6ho Hejdelius £inil, ie sob6 pora6eno 
nem§l. (Akta.) . 

Tak bez prospecha minal oboji pokus o odtri^enf 
mest od vyssfeb stavd, ano svazek jejich s t^mito jest^ 
pevn^ji jest utu2en. 



^249 



HIava otvrta. 

Porady v kabinetu. Dorucen< stavftm cisafske 

odpov^di. 

V rade krMovsk^, ku kterdz sami katollci povo' 
l&ni byli, panovalo strany zMosii stavfl podobojf mfneni 
dvojl. Strana mlrnejsl, ned&vajlci se v^sti slepon vAsni 
a vedle n&boi^ensk^ho pfesv^d^enf tak^ k obecn^mu blahn 
pohlizejlcl, po zral^m uv&ieni okolnostf mSla za to, 2eby 
se vi^dy n^kter^ y6ci mSly nekatoUkCim povoliti, za hlavni 
dAvod nviddjic, ie jest se ob&vati, aby strana podobojf, 
kdyby zhola odbyta byla, nepokazila cel;^ sn^m, nechtic 
pfistoapiti k a?a2ov4nf proposicl kr&lovfikych, jako^ tak 
pr&YO mela aSiniti v t^ pffpadnosti. Ty vSci pak, kter^ 
tato str$na chtela povoliti podobojf m, byly: svecenf jejicb 
kn^i^ od arcibisknpa, zvon^nf a t^l pochoT&v&nf vkoste> 
Ifch katoHck^ch, a svoboda v n&bo2enstvf lidf poddanych, 
Naproti toma Zden^k z Lobko?ic, Yil^m Slavata a Mar- 
tinic neastnpnS drieli se jesaitskd z&sady, 2e neudleil 
osob4m 8vetsk;^m o vScech dnchovnfcb rozhodovati; ie 
ani nenl r&dno dost m&lo n^co nekatolfktim povoliti, 
pon^vadi^ by v kr4tce vfce S^dali; co. se ty5e sv^ceni 
kn^^f od arcibiskupa, ie beztoho jedna strana inezi nimi 
kne2f od biskopA katolickych svScenych nenzfvd; pro£e2 
ze za to niajf, aby hned s po£dtkn takov^ma neslu^n^mn 
poSadovdnf v cestn kro6eno bylo ; zd41o-li by pak se pf es 
to vsecko, 2e by se cosi bez njmy n&boienstvl katoli- 
ckdho povoliti mohlo, to aby od cf saf e drive papeii ozn&- 
meno a jeho povolenf iSidino bylo. Namftalaf naproti 
toma Qifrn& strana, kterak nem&lo pflkladdv jest, ze 



250 

mnoh& jedn&ni o n&bo2enstvi na sn^mfch se dHela a rnnoh^ 
artikule bez dotazovdnl se teprva na to ven z kr&lovstvf 
zavlr&ny bj'valy; ie pfedeill arcibiskapov^ skate6n$ svS- 
tili kn^ze, jich2 strana pod obojf nilvala; t6i mrtT& 
tela osob pod obojf 2e y kostellch katolick^ch bez roz- 
myslenl pochov&na b^vala, kone£n§ ze samo zemsk^ zH- 
zeni zapovld^, aby jedna straua drahon nentiskovala ani 
k n&bo2enstvf sv^mti nenntila; ale to vSemi on^mi za- 
tvrzelci nepohoulo, kteff zftst^vali pfi torn, 2e nen&IeSl 
osob&m sv^tsk^m rozhodovati ve v^cech dnchovnlch, d&le 
dokMdajfce, 2e co bjvalo jindy, to nynl jinak se nachizf, 
a 2eby to proti jejich sv^domf bylo, raditi ku povolenl 
z&dostf lidsk^mn spasenf tak skodlivtch. K nemal^ pod- 
pofe pf\sp§l jesaitsk^ strand memorial podan^ nejvySiim 
Afednlkim zemsk^m od arcibisknpa PraSskdho Karla 
z Lamberka, v ni^mi dokazoval, ie ty artikule, o kter0 
spor jest, json proti vlfe katolickd a pismem svat;fm 
i dacbovnfm pr&vem zapovlzeny, „prode2 2e k nim bez 
dovoleni Jeho Svatosti papei^sk4 nijak od JMG. povoleno, 
ani od p&nflv rad JMG. razeno k nim b;^ti nemfti^e.** 
Edyby pak se pf ece jinak stale, proti tomn hned napf ed 
slavn^ protestoval, ano clrkevnf kletbon hrozil. (Slav.) 
Tento memorial nfiinil veliky dojem na cisafe, ktery 
n&sledkem toho nafldil nejvyssfm dfednfkdm a rad&m 
SY^m, aby o ta v^c veil! v poradu s arcibiskapem. Ta 
porada dr^dna jest v pal&ca arcibisknpov^, ktei^2to po- 
volal k nf t^i n§kter^ preldty a kanovnfky hlavnlho 
kostela brada Pra2sk^ho, jakoi i nikolik premonstr&kft 
ze Strahova. Ta jest mfrn& strana ohla6ena od jesnitsk^, 
a seps&na odpov^d! na i&dost podobojfch, ve kter^ v$e 
zdstavovalo se na kompaktdtecb a nekatolfkflm ani dost 
mftlo se nepovolovalo. Ta odpov^d* pfedlo^ena jest clsafi 



251 

kn potvrzenf,, a od neho proti vSemn domtonv^ni mirn^ 
katolick^ strany obllbena. (Slav.) Jest vzk&z&no stavftm 
pod obojf, aby se na den 11. tinora v jist^m po6ta vy- 
najiti dali k audiencf n cisafe, ktery jim resolacf svon 
ozn&mf a odpovM na jejich 2&dosf nd^ll. 

V nrditf den dostavila se stavovskd depntace tHceti 
csob k aodienci. PH cfsati byl jedin;^ nejvysif kanclff 
Zdendk Popel z Lobkovic, kter^^to zast^yal t&^ad tlnmoi- 
nlka. Clsa^ dora5il depatacf psanon odpov^d^, kteron 
pfijal pan Stefan Jiff ze ^ternberka, a pak dotazoval se, 
zdali mezi t^mi vyslan^mi kter^ z jednoty pikhartskiS 
pfttomn^ se nach&zl, nebot pr;^ se nedom^ilf, zeby strana 
pod obojl toho' pH n^ip vyhled&vala, aby i tern domn^l^ 
jejich n&boj^enstvl dovoleno b;fti m^lo. Tnto v nem6ind 
prone§enou ot&zkn kdji nejvyisi kanclif vyslancflm na 
iesko tlamo^il; pHdal ke slovtlm: jednota pikhartskd 
jest^ slovo : ^li Boleslavskd^ Umi jmeno Pikhart vztaho- 
val zjevnd na Bratry ieskd. Na to odpovSdel pan Stefan 
ze Sternberka, on pro svou osobn ie vSdycky byl i zfi- 
st&yd ndbo^enstvi kfestansk^ho pod obojf, bratfimi Bole- 
filavsk^mi 4e nikd& se nespravoval. jin^ch tu pM- 
tomn:^ch 2e t6z podobn^ tak sm^sU. Z ostatnlch vyslancfl 
nikdo se d&le neozval, a6koliv bylo mezi nimi skate6n^ 
n^kolik osob k jednotS bratrsk^ se pHzn&vajiclch ; ale 
ty ztimysln^ ml6eli, nevztahnjfce jmeno Pikhartfi na sebe, 
pfed kteronito sekton v2dy osklivosf jevili, dokladn pak 
nejvyislho kanclife, ie tfm jest mfn^na jednota Boleslav- 
^k&, 8ob$ nevifmajice, pon^vadi to nevyfknnl cfsaf, uei 
onen jen s&m od sebe pfidaU Tak aspoii vymlonvali 
pozdSji pfed stavy ml^enf sv^, jehoi pravft pff6itia zd& 
«e 4e byla ost;^chavosC, opHti se tak pfikfe vysloven^mu 
sm^sienf cfsafova. Bylof by pHm^fen^ji b^valo, na mlst6 



252 

k&rati neprlslnsn^ kanclifovo mfch^l Pikhartft s Bratry, 
ne^li si jebo Devsimnooti a tlm pH^inu zavdati k nepfizni- 
v^mu vykladn takov^ho mlcenl. Tim skon6ila se audience, 
a deputace vysedsi od clsafe obdrienoa odpoved nepf^- 
itenoa spole6ne spe^etila a pann Stefanovi ze Sternberka 
odevzdala, aby ji dne zftfejsiho stavAm na snemS pfedloiii. 



HIava pata. 

Bozdyojeni mezi nekatoliky. Replika na cisaf- 

skou odpovecT. 

» 

Dne 12. tinora shrom4zdili sa stavov6 pod oboji 

V siln^m po6tu k vyslyseni odpov^di cfsafsk^. I £tena 

jest tato s katedry od deklamatora Sesk^ho, a po pfe- 

6teni jejim nastalo velik^ pohnnti mezi nekatoliky. Vse- 

obecn^ byla jejich nevole nad tak nenpflmn^m s nimi 

nakl4d4nlm, kdyi po vsech slibech, jakd jim by! cisaf 

minul^bo rokn ncinil, nynl ani nejmenslbo jim nepovoluje. 

Dalecl vsak byli toho, aby se tim v pofilnAnl sv^m byli 

dali zastrasiti, ano naopak tento odpor, jak^ nach4zeli, 

vetsl Ust jejich jenom v setrvalosti utvrzoval. ByliC 

pr&v^ tak^ pfijeli poslancov^ kraje Loketsk^bo vsech tU 

stavft, t6i vyslanci z hrabstvl Kladsk^ho, a ti nynl pred 

shrom42d^n6 nekatolickiS stayy pfedstonpivse ^ddali pH- 

pniteni byti k jejich spolkn, aby se t6i ii6astniii v torn 

dfileiit^m jedn&nl strany n4bo2enstvl. Vyslanci kladstl 

pfi tom jmenovite na Jes]fity velik6 stfznosti yedli. Na to 

depntovanf stavovstl, ktefl byli n andience pro clsaiPskoa 

odpo.cd', obslrne vypravovali, co a jak sobou stran bylo 

promioavdno a jak se cisaf vyj&dfil o Pikhartech, jei 



253 

nejvySsf kancU^ za jedno s Bratry 6eskymi poklddal. 
Depute vanl, kteft byli z jednoty bratrsk^, omlou?ali tu 
8v6 ml6enf z pft6iny svrchu uveden^, nicm^nS to zjevn^ 
cfsafovo zavrhovAnl BratK bylo semenem iozdvojenl ne- 
l^atoHkii. Potom ta odpov^d* cfsaf skd, diktov&najest vefejn^ 
skrze iest osob k toma naHzen^ch^ tak aby ji kaSd;^, 
kdoby cht^l, sobS p^epsati mohl. E seps&n! pak dfikladn^ 
repliky na ni volena jest komise vsech tfi stavft, a tidovd 
jejl zav&zdni jsou k ml6enliyosti; aby ni£eho z porad 
svy'ch nevyndseli, pokad replika vypracov^a nebude. 

Zatfm vSak kompakt&tist^, kteH by se pro sebe byli 
spokojili tfm, co mfrnd, strana katolickd podobojfm po- 
Yoliti cht^la, vidonce v Bratf f cb od cf saf e pf fmo a zhola 
zayrhovan^ch toliko piPek&2ka dosaSenf sv^cb vlastnfch 
2ftdosti; rddi by se byli vseho spolku s nimi zprostili, 
tak aby sami o sob6 mohli vyjednftvati s clsaf em, kde2to 
pak snadn^ji doufali dojlti sv6ho cOe. I stalo se tedy, 
kdyi komise kvypracovAnf repliky zHzenft se sesla a pH- 
§1a feiS na zdleiitosf Seskycb bratff, ie pan Stefan Jiff 
ze ^ternberka, nejpfedn^jsf z koinpaktdtistfi, Sddal, aby 
vystoupili vsickni, kteH jsou z jednoty bratrsk^, anebo 
aby se zav&zali k H6&m jich cfrkeviilm a konsistofi 
pfistoupiti, aby oni (kOmpaktfttist^) v6d§li, jak je podle 
sebe zastAvati. Proti tomu povstal pan Budovec doklA- 
daje, ie oni Bratff se stranou podobojl v ^esk^ konfesl 
86 srovn&vajl, a jak mile kn^Sstvo podle 16 konfesl Mzeno 
bude spoleSnou konsistoH, tedy ie i oni cbt^ji pod spr&vn 
t6 konsistofe pHstoupiti. Ale pan Sternberk velice se 
durdil prave, ie oni se kM konfesl jii r. 1575 pfi- 
znali, od t^ch dob ie se lid6 zmenili a ie na to nemflSe 
b^ti spoleb&no. I rozhorlil se kone^n^ tak, ie se za- 
pomn^l a hrozil, necht^jMi oni vystoupiti, 2e pdjde on 



254 

8&m. Tu meii ostatni co ^initi, aby ho okrotili, Late- 
r&ni pak, prav^ho jsoace domneni te ani jim cfsaf svo- 
body a vlfe pr&ti nechce, oez toliko t^m podobojim, 
kteh se kompakt&ty ffdl, pfistonpili ke strane Bratff 
a bledeli vsemoine zameziti takpv^ roztrzeni mezi sebou, 
kdyi pr&v6 nej^Ice bylo potfebl sjeduooenosti. BratH 
rozch&zeli se od ostatnich blavn^ v torn, co se Hdn 
kn^isk^bo tyk4, a po dloah^m rokov4nl zdsUno kone^n^ 
na torn, kdy^ sjednoceni jsou n vife jakozto podstate, 
aby ostatni poodloieno bylo na 6as pflbodnejsl, i aby 
obd strany spolecne o 3pole6non z&leiitos( se zasazovaly. 
(Slav.) Po takov^m stastndm narovn&ni pfistoupili k vy- 
pracovanf repliky, kteroa v nekolika dnech zhotovili. 

Tato replika^ nv^d^la proti odpov^di clsafsk^, ie 
kompaktdta r. 1567 sn^mem zrnsena jsoa, i Mdalo se 
V nl jmenovitS, aby t^m, kteft se k 6esk^ konfesf pfi- 
zn&vaji, vselik4 svoboda v jejich n&bozenstvi byla past^na, 
i aby jim v moc d&na byla konsistoi^ s administratorem 
i akademie Pra£sk&. Spolu nvddeny jsoa mnoh^ stiinosti 
na titisky, strane pod oboji £in^a^. E replice pfiio2en 
jest CO allegat vypis z desk onobo 61&nka, ktery jednal 
vypasteni kompakt&t z privilegif zemsk^ch. Tato re- 
plika podali stavov^ nekatoli6ti dne 18. linora cisafi skrze 
depatacf deseti osob, a sice v texta ^esk^m i spoia neme- 
ck^m, vyslovne ^ddajlce, aby si cf sai^ ten nSmeck^ exem- 
pl&f s&m pfe6etl. 

Gisaf odevzdal replikn n^'vyssima porkrabima, aby 
ji spola s jin^mi katolick^i p&ny nvAzil. Zatjim posldna 
jest administratorovi dolejsi konsistofe podan4 clsafi od 
stavfi nekatolickych konfesi 5esk&, aby vybledal, ^co jest 
leta 1575 v t^ v^ci v pficine konfest cesk^, tebd&z JMC. 
MaximilianoYi II. jmenem stavuv pod obojl podan^, v t6z 



255 

koQsistofi zaslo/ pak aby sto tak6 8v6 zd&nf o t6 veci 
projevil. Administrator poslal cfsaH dva meznorialy, od 
dolejif konsistofe r. 1575 clsaH Maximilianovi podan^» 
z nichi v jednom se ona vyslovnje proti zmfn^Dd 6esk^ 
konfesi, pon^vadi pry^ se vztahtije na yyzn&nf angsbursk^ 
a t^i jednotn bratrskon zahrnaje, i tak6 sveceui knei^l 
od bisknpi pr^ za zbyte^n^ pokldd&. Ydrnh^m obsaSeny 
json n^kter^ podroboi^ stlinosti strany ntrakvistickd, pfi 
6em2 jmenovite proti jednotn bratrsk^ sehorlf. Vlastniho 
zd&ni administrator chytfe Sddn^ho nepodal, toliko vfibeo 
sndSel SQ se sm;^§lenlm konsistofe za fasn Maximilian9« 
Na to jest zase dr^ena porada a arcibisknpa, a ta zt" 
st&no na torn, aby clsaf dal staVflm nekatolick;^m ta samu 
odpov^cP jako ponejprv. (Slav.) Tak se i stalo, toliko 
ie dmh& tato odpovid mnohem obSfrneji jest sepa&na, 
s odvoUv&nfm se na star^ listiny a snesenf snemovni. 
Dne 21. tinora dora5il clsaf tato odpov^d sesti osobd.m, 
od stavfl nekatolickych kn pfjjetf ji k n^ma vyslan^ni* 



HIava sestd. 

Druh4 replika stav& pod obojfch a clsafova 

odpoved na ni. 

Ani2 pak tato drah& odpov^d clsafova konec a^inila 
agitacf nekatollkfl. Co se stale po obdrSenl prvnl odpo- 
Y^di, to i nynf se opakovalo, a bez odklada jmenovftna 
jest komise k vypracovdnl nov6 repliky, kterd v t6 pr&ci 
skoro cely tyden str&viia. Pon^vad2 pak odpov^d clsa- 
fova byla obslrnA a na mnoh^ stard listiny i sn^movni 
snesenl se odvol&vala, bylo potfebl, aby nekatollci na* 



256 

proti t^m jih6 listiny a sn^my k dok&z&ni sv^ho pr4va 
avedli. I potfebovala komisl k sepsdnf t^ nov^ repliky 
t^z n§kter^ pfsemnosti, kter^ chov&ny byly na StaromSst- 
sk^ radnici, a vsak kdy£ je tarn odtnd 2&dala, odepi^el 
tomu primas Hejdelins, ba ani k toma povol^nf * sv^ d&ti 
necht^l, aby jenom v samdm archivn do nich nahl^dnoto 
bfti smelo. Na takovl^ jeho jedn^nl kdyi sobi stavov^ 
podobojl n nejvyisfch tifednfkii zem8k;^cli steiovali, d^no 
jim za odpovecf, 2e bni jema to neporn£iIi, s 6fm2 se 
spokojiti masili. (Akta.) 

EdeSto pak jii dHve stavov^ pod jednon pf&telsky 
byli zdddni od stavfi podobojl, aby se za nS n cisafe 
strany jejich jednAnl o svobode ndboienstvi pHmluvili, 
ale iSidrxf ti6inek takov^ jich pHmlovy posud se nepo- 
zn&val : i tdzal se pan Stefan ze Sternberka tychz stavtl 
pod jednon, zdali takovA pHmlnva od nich se jii byla 
stala. Na to kdy2 nejvyssf pnrkrabl vyznati mnsil, 2e 
se posnd nestala, vznikla nemal& bonfe mezi stavy pod- 
obojl pro takovon uelaskavosf drnh^ strany, i vol^no od 
mnolt^ch hlasite, aby se nechalo orodovdni k svatym 
a toliko k sam^ma kr^i aby se zfenf m^lo. (Akta.) 

Toho 6asu pfijeli do Prahy vyslancov^ uherStl, od 
kr&le Matidse schvaln^ ke sn^ma toma vypraveol, ma- 
jice jednati o zaplacenl ^eskdmn vojsku, kter6 Uhrftm 
pomoc proti Turkflm 6iniio. Ti cht§jfce sobS zjednati 
pffstup do snemu obritili se v t6 vSci k nejYysslmu 
parkrablma, ktery jejich Hdost shromdid^n^m stavAm 
pfednesl. Ale stavov^ podobojl, stojlce na svto prdvu, 
ie nejsoa povinni, dflve nelli artiknl o n&bo^enstvl na 
mlst^ postaven bade^ o ni6em jednati, posl&m nhersk^m 
J4dn6ho slyienf ddti nechtSli, ale vypravili k nim osoby 
ze snSmu s omluvou a s prosbon, aby se za ng a JMC. 



257 

pHmlavili, by jim 24do8t jejich povolena byla a tak k ji- 
Q^ma jedQ&nf pHstonpeno b^ti mohlo Uhfi vzk&zali sta- 
yftm, ie ai posnd iMn6 andiencf pH cfsafi nem^li, jak 
mile Tsak bndon pfed n$j pHpnit^ni, ie neopominoo tn 
2&danon pflmlnvn n^initi. (Akta.) 

Dne 27. (inora podali stavov^ pod obojf drnhoa re- 
plikn svon clsaH skrze depntaci 10 osob, a sice ytextn 
6esk^m i n^meck^m, spoln pak krfttk^ vytah z nf ponze 
B^meck^, prosfce pH audienci pro Boha, aby clsaf ne-li 
cely spis aspofi ten v^tah sobS pf e6etl, nebot pr^ zv^d^li, 
2e po ob^kr&t clsai^ iddost jejich n^komn k n^inSnf z nf 
kr&tk^ho v^taha dal, kter^ potom jin&£e zn^l nei jejich 
2&dosf. Bylaf tato jejich drnh& replika velmi dftkladn&, 
i vyvracovala ^l&nek za 61&nkem poslednf odpov^d! cfsa- 
iPovn. Jmenovit^ co se tfkSk stfinosti na iitisky neka- 
tolikAm 6in^n6, kdeSto cfsaF namltal, pro6 osoby, jfm2 
bylo nkfivd^no, pr&va sv^ho nepohled&valy, na to od- 
povldali, 2e se takovf lid^ nikde nemohli sprayedlno- 
fitidovolati, ie byli odb^v&ni hmbj^mi domlavami a pFed- 
stlr&ni jim rozkazov^ cfsafStl, ^eho2 dflkazov^ pfed ni- 
kama json. Pak odmftali v^^iikn blndaiFstvf jednot6 
bratrsk^ ^inlnon, kde^to se ona piPece srovn4vft s kon- 
fesf £eskoa r. 1575 potvrzenon. 2&dali stejn& pr&va 
Jako pod jednou, pak konsistof i akademii ve svd opa- 
trov&nf. Co alegaty pHlo2eny json potvrzenf 5esk4 kon- 
fesf od cfsafe Maximiliana, pak rozliSn^ listiny a v;^- 
pisy na dflkaz pr&va stavfi ka konsistoH i akademii, 
koneSnS yyStenf osm a tHcfti ztyrzen;^ch pHpadft, kde 
osob&m podobojf patrntf kHvdy a bezpr&yf od katolfkd se 
byly d&ly. (Slay.) 

Ta sesli se- na rozkaz sy^titf i dnchoynl p&ni kato- 
li£tf k noy^ poradd a arcibiskapa. 2e ale bylo pfed 

Mal^. I. 17 



258 

masopastnf ^d^If^ a6inil nejvyssl parkrabf ndvrh, poQ^' 
Tad2 tyto ^j^l&^i dni masopustnl k avazovdnf tak bin- 
bokych Y^cf spfisobny nejson, 2e se jemn vidf, aby takov^ 
iiTa2ov&nl ai do pHsti pcfstnf stfedy odlo^eno bylo, kte- 
Tjito n&vrh tak6 pfijat jest. DAle nayrhl nejvyssl pur- 
krabl tft pnnkty, o kter^ch by zatlm kaJdy mel domar 
pfem^sleti, a sice: 1) m&-li b^ti cisafi razeno, aby pri 
sv^ prvni resoluci z&stal a se vymlavil, ie vice povoliti 
uemAie ; anebo 2) m&-li se stav&m vsecko povoliti ; 3) kdyby 
m^lo zfistati pH prvni resolnci, jak& m& byti d&na od- 
pov^d, aby to bylo bez njmy n^boi^enstvl pod jednou 
i starobyl^bo pod oboji Jakkoli vsak porada odIo2ena 
byla az na popele6ni stfedn, sesli se nicm^n^ v ty dni 
nekteh nrpntn^jsl katollci a na torn se usnesli, aby ci- 
saH razeno bylo, by pH svd resolnci ziistal. Jevilif tn 
promrzelpst svon nad tak rozvl&6nym plsemnlm jedndnlm, 
i 6inili, jakoby ani^ pochopiti nemohli, jak^m pr&vem se 
stavov^ pod obojl tak o svou v6c lyfmajf, jmenovit^ co 
se stiSnostl jejich na katoUky t^k&, ie pry by s podob* 
n;^mi i strana pod jednon mohla vystnpovati, kdyi pry" 
katoli^ti kne^l na vefejny^ch silnicich 6asto a2 do smrti 
b:^vajl ubfjeni. (Slav.) Sluslt pak zde poznamenati, ze stii- 
nosti, kter6 byly v drnh^ replice stavft uvedeny, tykaly 
se naskrze pfipadft takov^ch, kde se nekatolik&m pfl- 
koH {Jinilo od svetsk^ anebo dnchovni vrchnosti, tedy 
pod z^stiton strany politick^ moci, kdeito pHpady od 
jesnitskd avM^n6 byly v^stupky luzy a provin^ni je- 
dnotliv^ch 8oakroni;^ch osob, kterd podl^haly trestnlma 
bonda. • 

Vkabineta sam^m panovalojako dfive mln^nidvojf. 
Jedni radili, aby se vi^dy nSco povolilo, a k tomn konci 
Aby se stalo nSjak^ nsroznmenl s kompakt^tisty ; jini 



259 

iiaprosto ni6eho2 . povoliti necht^li a toto zd&nf sv^ ve 
Bpis avedli, jej2 dora6ili cisaH skrze nejvysslho kancltfe. 
(Slav.) 

Zatim stavov^ pod obojl netrp^liv^ 6ekali na odpo- 
?ed^ clsaf ova, i npomlnali o ni nenst&le nejvyssl tifednfky 
V kancel&H 6esk6; kdyi vsak samymi odklady jsoa od- 
byv&ni, ta jednoho dne v hln6n^m po6ta v bot&cb a 
ostrah&ch do snSmovny pfisli, a jestli jim brzy nebnde 
d&na od cisafe odpov^d!, rozejlti se hrozili. Toto jejich 
nesetfenf pfedepsan^ etikety a^inilo velik^ poboiienf n 
dvora (Slav.), a kone^n^ 9. bfezna odevzd^na jest sta- 
vAm do rakoa depntace od nich vyslan6 tfetl resolnce 
cfsal^sk^, zn^jicf v ten smysl: ie zffzeni zemsk^ a pff- 
saha cfsaf sk& vztabcgf se toliko na ndboSenstvi pod je- 
dnou a pod obojl: co se t^6e konsistofe, tu kdykoliv 
stavovd obsazovali, ie se to ddlo s pHvolenlm kr&lov- 
ikfm, a tedy ie ta vec i ted do vflle krdlovsk^ zAgt&vA ; 
strany akademie ie stavov^ nenk&zali i&dnS, obdarovdnf 
ai)y jim n&le2eti m^la; co se ty^esv^cenf kneistva, to ie 
dsaf CO nejdffvSji bnde bledet k' mfstn a konci prlv6- 
sti; strany stii^nosti na titisky 2e nevl co cbt^ji, nebo 
podobn^ pr^ i katollci do nich sobe st^^njl, a vsak ie 
to budoucn^ chce spatHti, aby jedn^ i druh^ strand 
s takov;^ch stfj^nostl sjlti moblo; co se pak ty6e cel6ho 
toho jedn&nl o artikul n&bo2enstvl se t^kajfcf, ie podstata 
snemn 1608 toliko na to se vztahige, aby stavov^ o torn 
promlonvati mohli, a tak ie clsai^ ten artikul ji2 na mlstS 
a konci postavovati a tlm milostiv^ zavfrati r&£f, jak 
jest od za6dtka kralov&nl jeho aiposay&d bylo, tak toho, 
ppdle pf f sahy a povinnosti sv^ i jich staviiv pH komnov&nf 
obabolnS vykonan^, i podle zflzenf zemsk^ho zHstavovati 

17» 



260 



a nad stranoa obojf otcovskoa a ochranaoa rdka drzeti 
chce, jsa k sta?ftm t6 nepochybn^ nad^je, 2e i oni jii 
Qa tak6 dalii jedn&ni snemovof zasedaoa. 



HIava sedmi. 

Tfeti replika 8tay& a odpoved na ni. 

Z t6 odpovedi cisafovS mohli stavov^ dobfe vyroz- 
ometi, ze marn^ jest vsecko dalsf pisemnf jedndnf o ta 
vec, »kdyz byla jim d&na tak povrchnf a iv&bski reso- 
lacf natolikeroa ponf^enoa a podstatnoa 2&dost* (Sk^a): 
a vsak ponevadi tato odpovecf mnoh^ veci obsahovala, 
kter6 nebylo r&dno nechati bez yyvr&cenf, protoz i hned 
pHkro6eao jest k vypracov&nf opetn^ remonstrace, kter^^to 
dilo nov6 komisf jest svefeno. Z&rovefi jedn&no o novoa 
aadienci a cfsafe, kter& jim na 13. slfbena, vsak s tfm 
dolo^eDim, aby toliko v mal^m pocta pfisli. 

Mezi tim dali stavov^ pod obojl poprositi katolick6 
Btavy a nejvyssi tifedniky zemsk^, aby mezi nS pHsli. 
Ta pan Stefan Jiff ze Sternberka a6inil na nl dfttklivoa 
dot^zka: ze je p6 tfikr&te o pflmlnva a cfsafe i&dali, 
a6inili-li to ie nev^df, nez o torn ie jiston zprd.va majf, 
kterak nekteH z nich je a cfsafe oso5aji a jim pfek&2ky 
£inf; a ponevad2 poslednf odpovedi velice nraieni a do- 
tknuti jsoa, jakoby se nanS ani pr&vo, an! zffzenf zem- 
sk^, ani pHsaha JMC. nevztabovala, coi nepri£itajf of saH, 
ale t^m, co don^sejf a pfi spisov&ni odpovedi pHtomni 
bj^vi^f : proto2 t&zf se jich otevfene, co o nich smysleji, 
drli-li je za ty, kterym desky zemsk^ sved6l a na kter6 
se priva i zfisenf zemskd a pHsaha JMC. vztahigi 6ili 
nic. Na to odpov^d^l nejvyiSf porkrabf jmenem cel6 bv6 



261 

Btranj, co sepfimluvyjejich u cfsafet:^Ce, ta 2c se jeSti 
nestala; strany drahdho pak ie oninechtl slova cfsafova 
yykl&dati, aby to sob^ pfi sam^ JMC. vyhled&vali. Pan 
dtemberk ale diiraznd opakoval ot&zkn svoa, nei kato- 
llci pH 8v^ odpov^di zAstali, prosfce, aby jich v t^ch 
mlstech s takov^mi oUzkami nietHli. S hofkostl zavi^el 
ta pan Sternberk, ie p^ni stavov^ pod obojl mnseji to 
ji2 P&nn Bohn porn6iti, co d&le z tobo pfijde, ie se 
ohlld^; ostatn^ ie bndon 6asem y^d^t, jakon dot&zkn 
strany tobo na JMO4 a6initi. Na to nejvyssi pnrkrabf 
jako na smlf enf pravil : ,,Bfth d& I^skn a svornost, dobr^ 
sroznm^nl mezi stavy bnde a zfistane." Ale mezi ne- 
katolfky spflsobil v;^jev ten velik^ pobonfenf, i bylo bla- 
6it^ rept&no, jmenovit^ brab^ J&cbim §lik pmdce vyrazil : 
^Pobaniim, Tnrkilim dala by se odpov^d, co se nicb 
sm^ilf, ale my .tobo od nicb dostati nemfti^eme." Kdyi 
pak odcb&zeli p&nov^ katoli^ti, kdeito jindy pfi takov^ 
pHleiitosti oby6ej b^val, ie je stavov^ pod obojf vsickni 
pospoln a2 na cbodbn vyprov&zeli, tenkrite ale zvolal 
pan Sternberk biasit^: |,Neprov&zejme jicb!" a jinl bned 
za nlm doloiili: »delma, kdo s nimi pUjde!*' Jest§ pak 
jini posmlsn^ po nicb pokHkovali, necbajfce je bez prA- 
yodn odejlti. Mnob^ pak blasy nad to cz;^yaly se: „Ne- 
cbceme je tolik^i za ty dr2eti, aby jim piflsaba kr&lov- 
skA a zfizenf zemsk^ sved^iti m^lo/ a tak z tobo jest^ 
v^tSf bofkost posla mezi obdma stranama. (Slav.) 

y p&tek dne 13. bfezna odebrala se depntace sta- 
▼ovBk& s novon replikon k cfsaii, ale nebylo tenkrftte 
z audience nic. Nejvyiif komornlk dvom clsafsk^bo, Pro- 
skovskt, oznamoval depntaci, ie cfsai* chnrav jest n&sled- 
kem probdSl^ noci, co kdy2 depntace jaksi nediiv^Hvd 
▼yslechla, zaklinal se, nenl-li tomu tak, aby vSickni ^erti 



262 

pHili a jeho s t^lem i s da§l vzali. Ale byl pr^ nSkdo 
jiny nemocoy, (lokl&(i& jeden z nasich pramenA, jeho2 
nemoc jeste t^ho2 dne zlatym receptem k azdraveni pH- 
vedena byla, d&vaje tfm na srozam^noa, ie Praskovsk^ 
jenom i&dostiv byl dplatka, ktery tak^ obdr^el (Akta), 
na6ei^ drah^ho dne depatace pnstena jest pfed cfsafe. 

PH t6 aadiencf podala depatace cfsaH spis, jehoi 
hlavnf obsah byl tento: Kdy2 stavov^ vyhled&vaji potvr- 
zeBf konfesi sv^ 6esk^ a podle nf voln^ho P&nn Boha 
sloaieni, ie ne6ini toho Amyslem tlm, aby cisafi jakoa 
nejmenil protimyslnosC n^initi. komn ▼ jeho n&bo2enstvf 
pfek^ieti aneb novoa vfra sob6 zaraziti meli, ne^.li toliko 
proto, aby t^ch velikych pffkoM, han^nf, kacefov&nl a pfe- 
k&zek V slaib&ch bo^fch zbaveni byli a jii aspo^ jednon 
Bob^ z nich pomoci mohli. Odvol&vali se na tistnl i pfscmnl 
sliby Maximilianovy : 2e se zf fzeni zemsk^ a pf fsaha krft- 
I0VSK& tak^ na podobojfyztahaje, to ze nkazcge zHzenf 
zemsk^ i pffklad otce cfsafova, clsaf ie pHsaha stavtLm 
sloiil jii po zrasenf kompakt&t. Podstat^ sn^mn minn- 
l^ho leta 1608 ze takto rozam^jf, jak£ vytist^n a v desky 
zemsk^ vlo^en jest: 2e jedenka2dy, 2&dn4ho nevyjfmaje, 
md n&boienstvf sv^ kfestansk^ voln^ provozovati, a to 
dotud, dokndi by koliv ten artiknl zavfenfm k mlsta 
a konci pHveden nebyl, kter^2to artiknl, jsa staviim 
k zavlr&nf pozfistaven, aS posud zavfin nenf. Pf&tel^ 
jejich BratH ie se s nimi tiplnS v konfesi 6e8k6 srovn^- 
vsgf. konsistofi odpfrajf cisafi, ieby ji stavovd toliko 
do vfile kr&lovsk^ osazovali byli, pHn&sejlce na to listiny. 
akademii tolik^i, a ze byvala slavnon, doknd byla 
V opatrov&inf stavd, nynf vsak ie klesla velice. Strany 
stfinostl do nich katolfkft ie oni jim nikdy nenbliiovali, 
OTiem pak sami mnoho protivenstvf zakoaieti maseli, 



26 



t> 



k jichito zamezenf ^e jim i&dnk cesta ueakazaje. I 2&dali 
cfsafe, aby ij v^ci nv&iil a jim 2&dosti jejich povolil, 
4&vajfce mn na sroznm^ni, ieby jinak sn^m se rozesel. — 
PH odevzdd.ni toho spisn pan Stefan Jifi ze Sternberka 
tistnS dsafe pro P&ua Boha a jeho milosrdenstvl prosil, 
aby nevefil, ^e se jeho pHsaha a zff zenl zemsk^ na n§ 
nevztahujf, ie oni nic nov^ho nezddaji, jaki^ to pfllezlcf 
«pisov^ dokazQJi. Gfsaf odpovedel skrze nejvysilho kan- 
cllfe, ie ty spisy pfehlfdoe a jim odpovicF d&, naiei 
depntace jest propust^na; ale pan Stefan ze Stemberka 
zflstal n cfsafe, kter^ ma dal andienci pro jeho osoba. 
Ji2 rauselo hjti dvora patrno, 2e setrvAnlm pH do- 
isav&dnf nenstapnosti v6ci k iddn^ma konci nebudoa mod 
pHvedeny byti. Strana jesuitski, kterA nemSla jin^ho inte- 
resu krome potlafieni kaclfstvl a op^tn^ho zavedenl vrch- 
nosti cirkve nad sUtem, nemohla, ano die zfisad svych 
nesm^la povolovati v niCem, 6lm by byla piidu tratila; 
pfi clsaH bylo to jin&^e. jeho zfetel mnsel hlavn^ obr&- 
€en b^ti k interesfim politick^m, a tu mn pfedevsfm z&le- ^ 
ielo na uzavfenl nynejsffao sndmu, na kter^m die propo- 
^ice kr&lovek^ mimo jind veledftl^iit^ >^ci m^lo takd 
jedn&no byti o povoleni nov^ch pejiez pro dv^r. Bylat 
to tedy v§c pHrozend, ie clsar odchyliv se od strany 
jesoitsk^ po6al sekloniti kmln^nl mfrn;^ch katolfkfi apo- 
mysleti na to, kterak by povolenim nekter;^ch vecl, na 
nichi^ by kompaktd,ti3t^ pfestati mohli, tyto pro sebe zl- 
skal a tak stavy nekatolick^ mezi seboa rozdvojil, kde^to 
by potom, ostatni v^ci d&le odloiiv, snadn^i na nich ob- 
dr^eti mohl, aby pfistonpili k dalsfmn snemovnimn jedn&nf. 
EompaktdtistiUm, kteff jenom znfivostf strany jesnitsk^ 
dohn&ni jsou k nSsfmn spolku s ostatnfmi nekatoLky, 
jak mile znamenali, ie cfsaf od on^ odstupnje a k mfr- 



264 

n^jslmu sm^slenl se klonf, byla ta v^c vit&na, i nebjlif 
oni proti usrozam^nl se s mlrnoa katolickoa straaon,. 
s nii vzdy mSli aspofi yetSl sympathie neili s BratHmi, 
E takov^mn srozam^nl mela Y^ati 8oakrom& audi- 
ence pana ^tefana ze Sternberka a cisafe, kter^mii2 oa 
sv6 mfn^ni vyjddHl, ie kdyby cisaf ten artikul o nAbo- 
ienatvf na jin^ snem odloziti a zatim stavy podoboji pH 
opatfenl l^ta 1608 (iplnS zachovati r&6il, stavov6 by se 
s tlm spokojili. (Slav.) Rada tato byla poslednlm pro- 
stfedkem veci ji2 ztracen^, kter& po marn^m vynaloienl 
vseho tisilf vldy na konec b^f e tito£ist§ k tikladiim, a vsak 
s prospecbem o nic lepslm. Gfsafi zalfbila se ta rada, 
i pfedlo^il ji k nv^ieni nejvyssfm HfednikAm zemskym. 
Strana mlrnycb katoliku, jevlc radost nad takov^m nad- 
ch&zenlm drah^ strany, ochotne k ni pHsved6ila, a sice 
z ndslednjfcicb ddvodft: 1) ponevad^ pr^ za clsafeMaxi- 
miliana tfi artiknl tak6 tfikrdte odloi^en byl a v^dycky 
k toma pHhliddno a vedeno, aby to na takovych odkla- 
decb ziist&valo; 2) ponevadS ten n^vrb od sam^ch pod- 
obojfch vychAzI-a tedy se nadfti jest, 2ese s tlm naten 
6as spokoji; a 3) kone^ne proto, 2e tlm jest6 nic povo- 
leno nebnde; zatfm ze cfsaf bade moci se pfesvSd^iti, 
jak. dalece se Bratri s Angsbarskymi srovn&yajf, a kdyby 
senaslo, 2e v n4bo2enstvl sjednoceni nejsou, bade potom 
clsaf tlm Idpe pff5ina mfti, jim to pfedesthti a proti nim 
se poetaviti; neu6ini-li se aspofi to, ?.e jest se ob&vati, 
aby stavov^ podoboji se nerozjeli a sn^m na zmar ne- 
pHsel. Naproti tomu strana jesnitskft pH sv6m pfedesl^m 
mfnenl i tenkrdte st&la a z&dn^ho odkladn povoliti nechtlla, 
tim m^ne, ponevad^ ten ndvrh od samd strany pod obojf 
vycbAzel, v ^emi oni nejak^ho uskoku se obAvali. Tata 
rozdfluA zdani ka2da strana plsemnS cisafi pfedlozila. (Slav.) 



265 

Zatfm po3lov6 nherStl nemohoace se doikati nkon« 
ieni tobo jedn&nf o artiknl nftboSenstvf, podali stavfkm 
skrze nejvjiifho pnrkrablbo memorial, v n^mS opStnS 
slysenf iAdeM, S&dosti vsak jejicb nenf povoleno, anif 
ten memorial ^ten. 

Dne 17. bfezna poslal cfsaf pro nejvySSl tifedntky, 
aby jim sv^ rozbodnntf ozn&mil. Okamiit^ jeho se ch^" 
lenl k poYolnosti nem^lo i&dn6 stAlosti. Jesuits byli ho 

V m&lo dnech zase na svon strann pf evrdtili, i ozn&mil 
jim, ie sob^ obllbil zd&nl druh^, mens! strany katolick^, 
a nafidil, aby to co nejkratieji ve spis uvedeno bylo, 
Takovon vrtkavosf clsafovn mfml katolfci velmi te2ce 
nesli, i nv&d^li cfsafi na mysl z\6 ndsledky takov^bo jeho 
rozbodnatf, dokl&dajfce, ie by tim spfse m^la stavtim b^ti 
ddna pflzDiv^jsI odpov^cT, ponevadJ prive stavftm dolno- 
rakoaskym od krale Uherskdho vsecky jejicb 2&dosti v n&- 
boi^enstvi json povoleny. Nei strana jesnitskA krAtce odpo- 
y^dSla, pokndi jest v dolejsich Rakonsfch od JM. kr&le 
Uhersk^ho k n^5emn zl^mn a vlfe katolick^ Skodliv^mn 
povoleno, z tobo ze nen&slednje, aby JMC. r&6il mitl 

V kr^o?stvf Cesk^m tak^ k tomn povoliti. (SlavJ Dmh^ho 
pak dne odevzdal clsaf pfsemnf s\6 rozbodnntf depatacf 
stavovskd, V jejlmi 6ele byl Stefan ze Stertiberka, jeni 
znSlo ve smysl ten: pon^vadS se ta velik^ a znamenit^ 
v^ci dot;^£e, kter&i dal^fbo, pilndbo a bedliv^ho nv&ienf 
potf ebaje.. protoi ie cfsaf tobo do jin6ho *sn^mn obecn^bo 
odkUd&, a aby na ten poslednl jich stavflv spis nyn^jslho 
£asn jakon odpoved dftti mSl, to za potfebn^ nenzn&y&; 
pod tfm pak, jak se pfedeile nejednon zak&zal, tak 1 nynl 
jest$ ie se zakazaje, ie jich stavflv pod obojl vedle pfl- 
sahy 8v6 a tak, jak to bned od po64tkn sfastn^bo kralo- 
y&ni SY^bo fiiniti a je milostivd ocbrafiovati rA6il, jeSt^ 



266 

i na budonci ^asy ochrafiovati, jako i strany pod obojf 
mimo ndUJHtosf atiskovati dopastiti nechce; protoi 2e 
Btaviv za to 2&d&, aby ji2 k ava2ov&nf artikalftv v propo- 
sicf jehu obsaientch bez dalsiho prodl^v&nf ptistoapili. 
O torn, ie by chtSl zatfm stavy pod obojf pH opatfenl 
\6t8L 1608 zachovati, ani slovem zmfn^no nebylo, z 6ehoS 
bylo patrno, 2e cisaf slovo sv^, nalonsk^m snem^ dan6, 
inl6ky odvol&v&; 



HIava osma. 

Rozpustenl snemu. 

Pfistiho doe seslo se ka porad^ strauy t^ odpovedi 
xsfsafsk^ pi'es pill droh^ho sta osob ze vsech tfi stavfiv. 
I nemohlo b€z tobo byti, aby chov&nf se pana Stefana 
ze §ternberka v poslednlm 6ase nepodlehalo rozli^n^m 
vyklad&m pro n^ho nevelmi pHzniv^m ; s druh^ pak strany 
on s&m nelibS zklam&n byl ve sv^m o6ek&v&nl a hmb^ 
uraien, tak 2e i&dost jeho ila k obnovenf p)^edesl^bo 
tah^ho spolku s ostatnfmi nekatolfky proti strand jesnit- 
«k^, jim viem stejne odpom6. Pro£e2 yystoupiv ii6inil 
od sebe ohldsenl v ten smysl: ie jest pon^kad na torn 
byl, aby mezi p&ny stavy necbodil, a to za pH6inoa ton, 
ie mnozi bo pomlonvajf, jakoby v torn to jedn&nl ne- 
npfimn^ s stranon pod obojl sm^slel a na obon ramen&ch 
nosil, on vsak ie se odvol&Y& na P&na Boha, ie jest 
V torn ve viem Sase jako v^rn^ Cech nprlmn^ a verne 
pracoval, protoiS kdo by to koliv onSm sm^§lel amlavil, 
ie mn v torn plPed Bohem i vifm system kfivdn £inf. 
Pfi torn napomlnal stavy, aby se nerozjI2d§li, n^bri tn 
za^atoa pr&ci k mlstn a kkonci pfiv^sti hIedSli. (Akta.) 



267 

Jakkoliv Jii mnozl ze stavA velmi promrzeli hyli 
nad jedntolm tak dlonho beze vseho prosp^chn se pro- 
tahojicfm, tak ie ji2 vieho tak nechati a od sn^ma od- 
jeti cht^li: nicm^n^ pi^ece ton domlnVou Sternberkovoa 
i jiD]^ch roziafn^jsfch pohnooti sedali ana torn seusnesli, 
aby jest^jeden spis cisafipodali, kjehoi zhotovenl zvolili 
za sebe vybor, kter^ sv4 sezeni driel v dom^ pana Villma 
z Lobkovic za Plseckon branou. 

Ten spis vyhotoven jest ve dvou dnech a dne 21. bi^ezna 
V shrom&idenf stavA ^ten a poopraven. V ndm opakovaii 
stavov6 pod obojf predeil^ sv^ prosby, odvol&vajice se na 
dsafe Maximiliana i na sndm r. 1608, a pHn^iejlce na 
dfikaz pr&va sv^bo nov^ pfsemnosti; d&le namitali, ie 
nejsoa nikterak opatfeni, kdyi clsaf strany toho, zdali 
se pHsaha jeho i zemsk^ zKzeni na n^ vztahnje, pH pfe- 
ies\6 odpovedi zAstal, jmenovitd pak co se ty6« t^ch slov, 
ie cfsaf strand pod obojf mimo n4leSito8i ntiskovati ne- 
dopastl, vyjddfili se trefne, ie „toa v^minkon otvfr& se 
proti n&m cesta, aby strana odporn& vsecky ty n&tisky 
jako kdy prv^ a jeite v^tSl n&m 6initi mohla, kter&£ by 
nikdy za to nem^la, aby to mimo ndl^iiost bylo, nei 
vsecko, CO by nasemn sv^domf, dnii i tdln skodliv^ho 
a stf2n^ho bylo, by scbvalovala a za ndleSitost to poklft- 
dala."* Odvol&vali se na 2idy, kdyi ti, „ktefi se na kaSdt 
den synn boifma a spasiteli nasemn, jak62 i blahoslaven^ 
pann^ Marii hrozn^ rouhajf,** n&bo2enstvf sv^ svobodn^ 
provozovati sm^jf, ano obzvl&stnf privilegia na to majl, 
a nikdo cfsaf i nepravil, ieby to proti sv^dorol jeho bylo : 
2e nev^df, pro6 by oni, ^kteH json kfesilan^ ve jmeno 
svat^ Trojice pokh^nl/ 2&dosti sv^ slusn^ a kfestan- 
sk^ nSiti nemdli. 

2e pak stavov^ kn pann Stefanovi ze ^ternberka 



268 

pro jebo poslednl jedn^nf, hyt se i jak cht^l vymlonval, 
piPece jii i6 dAvery jako dHve mfti nemohli, protoz nsnesU 
86 na torn, ie ho k dalilmn promlonv&ni k clsaft nil- 
yati vice necht^jf, ale na jeho mlsto zvolili sob6 za mlav- 
£lho hrab^te Jdcbima Ondreje Slika, kter^ma spoln nloi^ili, 
aby ten jejiob spis pro cfsafe do n^m^iny pfeloiSil. T^hoi 
dne jedn&no o novou andiencf n clsafe. 

Pan Stefan ze Sternberka byl takov^mto jej odstrfie- 
nlm velice nraien, tak ie sob^ nmfnil vice mezi stavy pod 
obojf nechoditi, a kdy2 tito pfi nejblii^ii 8v6 schAzce pfi- 
tomnosC jebo jakoSto jednobo z pfedn^jSIch mezi sebon 
pobfeinjice k n^mn vyslali, aby mezi n^ pHsel, omlavil 
se nemocl, ale tak^ doloiil; i kdyby toho nebylo, ie ne- 
mlnl pHjfti, pon^vadS za svon prdci divnS vykl&d&n jest. 
Ba i to pr^ stavAm na nv&£enf ddvalj jak velice nebez- 
pe£n& y^c jest, a JMG. kr&lem a p&nem svym v takov^ 
odpory se vydivati, jakoi prf on toho dobfe jii zknsil 
a vl, CO ty v^ci s sebon pHn&iejl. (Slav.) Drnhdho dne 
znova vzk&z&no jest pro pana ze Sternberka, i ikikao 
na n^m vyj&dl^enf, zdali pH stavech pod oboji setrv&y& 
a k tomn poslednlmn jejich spiisn se zn&. Na to jim 
odpov^d^ljaksi hrde, kdy2 json se p&ni jind osoby doi&- 
dali, kter& 2ftdos€ stavfi clsaH n^medcy pfedn&ieti m&, 
ie jeho mezi nimipotfebf nenl; ostatng 2esezn& ktomn 
spisn pAvodnimn 6esk6mn, pH jeho2 nvaiov&nf pfltomen 
byl, nikoliv ale k jeho n^meck^mn pfeklada, pfi jehoi 
VfierejMm 6tenf od hrab^te Slika on pfftomen nebyl. (Akta.) 

T^ho% dne 24. bfezna odevzdala depntace stavovsk& 
dsafi ten spis, pfi 6em2 hrab$ Slik Dstne 2&dosf stavA 
jemn pfedn&iel, mlnv^ vsak pon^knd sffeji nei bylo po- 
tfebf, od claafe nehrubS vlfdn^ napomennt jest, aby jii 
k v6ci pfisel On ale nedal se tnze mAsti a fe6 svou 



269 

k cIsaH pojp&dae dokooal (AktA), kteryzto propasUl depa* 
taef s oby5ejQon odpovddl, ie to ve sv^ av&zeni vziti ehce. 

Aby pak stavov^ na odpov^d! dsaf skaa nemuseli tak 
dloaho jako nekolikkr&te pfed tfm £ekati, hledSli sob^ 
slskati komornika cisai^ova Praskovsk^ho, o n^mi v^d^li, 
ie jest velmi 2&dostiv darA, i uiinili mezi sebon sbfrkii 
na klenot, kter^2 za 420 kop od dvorsk6ho kopce Hanaie 
Warnbergera z Aagsbnrka koapili ajemn co present po- 
daU. (Akta.) 

Jest^jednonposl&nojest kn pana §te£anoyi zeStern- 
berka, alemarnl, nebof se vymlonval, 2e m&jak^sijedn&nf 
se svymi prokoratory, ostatnd 2e pH sv^ch pfedeil^ch 
odpo?Micb zflst&vA; zatfm vsak chodil mezi katolickd 
nejvyidf Hfednfky a s nimi se smlooval. 

Kone^n^ po nSkolika odkladech jmenoval cfsaf 31. bfe- 
zen CO den, ve kter^ cbce sta?flm odpov^df d&ti, i addlil 
ji deputacf stavovsk^ tistnd a nimecky, kteroni nejyyiSf 
kandif vyslancfim na 6e8ko tlomoi^L Odpov£d! byla 
zkr&tka odmrstojld a hrozila rozpnst^nfm snSmo, kdyby 
se s nf 8tavov6 spokojiti necht^li. Potom obeslal k sobi^ 
cfsaf nejvyisf 6fedniky zemsk^, a vjich pHtomnosti spis 
t6 odpovSdi podal nejvyisfmn purkrabimn, s napomena- 
tfm, aby oni jak jmenem JMG. tak sami od sebe stavy 
pod oboji ktomn vedli, aby bez dalsfch odkladfiv knva- 
2ov&nf jinych artikolftv v proposici JMG. doloienycb pH- 
stoapili. Spola dal cfsaf stavftm skrze nejvysdlho por- 
krabibo ozn&miti, ie jii strany artiknle o nftboienstvf 
strand pAd obojf 2&dndbo slyseni vice d&ti necbce. 

To kdy2 neJTyisf pnrkrabf podle pevinnosti sv^ sta- 
vftm pod obojf ozn&mil, a spolo je napomennl, aby hned 
ptistoapili k ava2ov&nf dalilch artikolft proposice kr&iov* 
flk^, sice ieporaieno m& sn^mvzd&ti: nastala mezi nimi 



270 

velik& boafe, kteroo atisiti jenom st^if nekteryoi pov&ili* 
T^jdlm osob&m se podaHlo. Po krdtk^ porade ^.^dali 
stavov^ dvoifdenni IhAta, nejvysM purkrabl vsak toliko 
den jim povolil. Tu jest poraceno nekolika osob&m se- 
psati odpoved' na tnto posledni resolDCf cisafskon, kter& 
vsak sved6iti m^la toliko nejvyssfmu parkrabimo, kdy2 
cfsaf sdm v dalsi jedn&ni se stavy o ta v^c pousteti se 
nechce. Ddle jest azavi^eno, poslati zvUitnf psanf o pH- 
mlnvn ka kr&li Mati^sovi i karfiirstflm Hsskym, a nafi2eiii 
j80u i hned poalov^ k nim 

Draby den, totii 1. dabna, 6teno jest ve sn^m^ 
osv^ddeni stavA pod obojl, ^e oni k dalsima jedn&ni ne- 
pHstnpnji, 2e proti vsera, vyjmouce osoba cfsafovu, kdo 
by jim n&tisky 6initi cbteii, jeden za vsecky a vsickni 
za jedoobo se postavf, pak i% ke zrizenl potfebn^ hoto- 
vosti, jakoil takovoa viiekni vAkolnl knfi^ata zffdili, kla- 
dou aob^ sjezd na Novomestsky rathouz* to pond^ll po 
svat^m Filipa a Jakubn. Nejyyssf purkrabl poi&dal opis 
toho osy^d6enf, ktery^. ma jest odevzddn, na6ei on snem 
vzdal a stavov6 se rozjeli. Drive ale k poslfim uherskym 
yysl^na jest depatace 10 osob s omlnvon, t6i vypraveni 
poslovd ka krali Uhersk^mu Mati&si a karfirstiim nSme- 
ck^m, jakkoliv clsaf toboto kroku 8tav& se broze skrze 
Rudolfa Tr^kn je napominal, aby tobo ne6inili. (Sk&la.) 
Er&l Mati&d ^ddn jest o intervencf, knfSata pak neme- 
ck& evangelick^ za pHmlavn ii cisafe, kde2to pr^ 6e8k& 
konfesf srovn&v^ se Angsbarskoa a die zn^nf religions- 
frida svdj voiny prficbod mfti m&. 

Tak jest tvrdohlavoa neastnpnostf jesnitsk^ strany 
Btrana nekatolick^ vebndna na cesta t^m^i^ zjevnS zpourj, 
a v^ci postaveny tak, ie podle oby6eijn^bo behu nebylo 
nadeje, aby mohly byti na mirnd ceste spoMd&ny. A yiak 



271 

i kdyby mlra& katolick& strana byla mfn^nl sv^mn prii-' 
chod a cfsafe spiisobila a stavftm podobojf n^jak^ kon^ 
cesse n^inila; tite sotva by se byli nspokojili a na torn 
p^estali. Eompakt&tistfl, kteH by se v takov^m pffpadn 
snad byli od nicb odtrhli, byl jenom skrovn;^ po^et a nebyl 
by hrnbS sesflil strann katolickon; Lnter&ni pak a BratH 
m^li tak mnob^ a t6ik6 stf^nosti, a v^c cel& jii tak 
dlonho se protahovala, ie pH pov^domosti o sy^ velik^ 
materi&lnl pfevaze nanejv^se zpozdile byly by jednali, 
kdyby nebyli st^li na povolenf v$ech SY^ch 2&do8ti a tak 
pHzuiYoa dobn k dosaienf jich zameskali, kter& by snad 
za dlonh^ 6as nebyla se Yr&tila. I slyt tedy ty Y^ei 
cestoa takoYon, jakoa, bncf si jii jak bad*, jlti nevyhnu" 
telni masely. 



Oddil druh:^. 

Sjezd Novom^stsk^. 

HIava prvni. 

Cisaf zapovidd sjezd. 

Tim, 2e stavov^ po rozpnst^nl sn^ma sami sob6 
polo^ili sjezd, na kter^m by o sv6 njmS d&le jednali 

tech v^cech, o nichSto na obecndm snem§ cestoa 6sta?nf 
shodnouti se nemohli s clsafem, dali zfejm^ na jevo, ie 
nikterak ncmfnf od svdho opastiti, bjt i k nejposlednitj- 
sfm prostfedk&m s&hnouti meli pro dosaSeni sv^ho cile, 

jako2 na to patrnS ukazoval vyfknntj' jejich timysl ke 
zHzenf hotovosti, tfeba jse na oko za jinou z&BtSroa 
nkr^val. MaseloC tedy clsaH pi^ede vsim na torn z&le- 
i^eti, aby takov^ sjezd zamezil, a k toma ponSil dvojfbo 
prostfedka: zjevn^ z&pov^di a tajnych domlnv k osob&m. 

1 vydal hned po vzddnl sn^mn manddt, kter^ do vsech 
krigii rozeslal a v n^m2 zapovldal stavftm, aby na ten 
sjezd nechodili, sliboje v brzce svolati nOv^ sn6m. Kdyby 
Mo\6 6e8k^bo sn^ma by}i vych&zeli z voleb n&rodn, bylo 
by rozpast^nf nepovoln^bo a svoUnf nov^ho sn^mn milo 
fimysl ten, 2e cfsaiP od z&stnpcii n&rodn odvbl&v& se na 



273 

fi&rod sAm, aby nov^mi volbami prav6 sv6 smyslenl vy- 
jevil ; kdeito ale snSm skl&dal se ze stavii privilegova* 
n^ch, z nich2 toliko pfi thstim m^la misto delegace, e& 
i zde svobodnych volb&ch ani pam&tky nebylo, a tedy 
8 jistotoa se mohlo vM6ti, iQ na bndoocl sn^m skoro 
veskrz zase tyt6i oaoby pHjdou, kter^ byly na sn^m^ 
poslednd minnl^m: nemohla tato kr&lovsk& pffpov^d! brz- 
1c6ho svol&nf nov^ho sn^mn vykl&dati se jin^^e, neili 2e 
<;l6af, zhrozen nebezpe6oymi n&sledky sv^ posledQf pHkr^ 
odpov^di, od sv^ho timyslu, nejednati d&le se stavy o ten 
flrtiknl ndrboi^enstvf, nponstl a k nov^mn jedn&ni oestn 
otevlrA. Byl to zjevn^ dftkaz cisafovy b&zn^ i m&lo- 
mocnosti. 

Zftrovefi vzato tito6i§te k tfigii:^m domlav&m a v^- 
strah&m. Tak obesl&ny json nSkter^ osoby pod obojf 
k cisaH, ktery jim osobn^ zapovldal aby na ten sjezd 
nechodily, on ie sobS nechce d&t regalia z rnkon vzfti. 
Tn ohi&sil pan Stefan zedternberka zd&nf sv6, ie jenom 
tenkr&te bade mod sjfti se sjezda, kdyi cfsai^ bez od- 
Had^ nov^ sn^m svol&, a ostatnl pfftomnf pHsv^d6ili t6 
jeho pffmlnve. (Sk&la.) Gfsaf na znamenf milosti sv6 
i na diikaz, jak sobe v&2i neohro2enS ndelen^ rady, bez 
pochyby tak6 ne bez dmysla pHlichocenl se kompakt&ti- 
«tAm, nfiinil potom pana ^tefana ze Sternberka sv;^' 
komornlkem. (Akta.) — Na m^sta poast^na jest hrdza, 
poslov^ jejich vol&ni jsoa na kanceUi^ pfed nejvyssi tifed- 
niky a k nejvyisfma parkrabfmn, a tn jim pod nemilosti 
cisafskon zakazovftno choditi na sjezd. Jmenovit^ Novo- 
m^stsk^m domlonv&no, aby stavft na rathonz neponit^Ii 
B V t^2 den, na kter^ jest sjezd polo2en, 2&dnon rada 
nedr2eli. I byli n^kteff mezi nimi, ktefl radili podrobiti 
fie viili cfsaf sk6 a 2&dati JMC, aby dal rathonz zape6etiti, 

Maly. I. 18 



274 

ale vStsiaa v radS odporovala, ie by nea^nili poctive,. 
kdyby to, k iemn jednoa na obecn^m snto^ povolili, 
pokoatne zase odvolati m^li, a tak jedind to jest slfbeno 
cIsaH, ie v den sjezda nebadoa dr^eti rada, strany ostat- 
nfho se omlnvili. (Slav.) Mnoh& mgsta ale choalosti?^ se 
chovala, jmenovit^ 2ate6ti yyslali do Prahy na vyzvedy 
dva dftvernlky, aby jjm dali zprdvn, jak v^ci stojl, jak 
siln^ stav m^stsky na sjezda bade zastoopen a co toma 
$e/iik&. (Sk&la.) 

K nr6it6ma dni, kter^ byl den 4. kv^tna, sjeli se 
stavovd a velik^m po6ta do Prahy, a vsak nechtice v ne- 
sn&z av&deti Novom§stsk^ch, kter^m byl cfsaf zapovedel 
stavy na.rathoaz poastSti, sli phmo na brad a tarn pfed 
kostelem Ysech svatych pod sfrym nebem v kolo se se- 
stoapli ka porade. Op^t n§kter^ z nich cisar sobS povo- 
lal i chtSl jim sjezd zakazovati, oni vsak vymloavali se, 
2e jind^e n^initi nemohli, od sjezda apastiti ze jim nenl 
mo2n^, ne2 kdyby cfsaf chtel snem povolati, ze se chti 
pH6initi, aby se sjezda seslo. Stavovd paksami od sebe 
poslali deputaci na kanceldr k nejvysslm lifedaikSm zem- 
skym s omlavoa, £e oni na torn sjezde o 2d.dnoa defensi 
proti dsari jednati neminl, zatlm iejenom chteji vyslyset 
sv6 vyslance od knUat se vrativsf, a nechce-li cfsaf na 
lathoaz je pastit, aby jim k toma, jako^ i k seps&nl 
8v6 omlavy strany ^ezda jin6 mlsto vykdzal. Cisaf sllbil 
jim d&ti odpoved! 8. kvetna, pro kteroa^ sla depatace 
stavovskA 50 osob. Ta clsaf stavfim opetne sjezd zaka- 
zoval, s dolo^enfm, ze sobe v svoa moc kr&lovskoa ne- 
chce zddn^ma sdhati d&ti, i sliboval vbrzce svolati novy 
snem. Takovou odpoved' kdyz depatace ohlasovala sta- 
vflm op6t pfed kostelem vsech svatych sestouplym, na- 
stalo mezi nimi nesmirn^ poboufenl, kterd koncilo tim, 



275 

ie vsichoi vespolek slaynoa pHsahoa se zavd^zali, ie pi^es 
to viecko chtf drieti ten sjezd nist Novom^stsk^m ratbonze. 
(Akta.) A tahnnli se odtnd vsickni, jich2 bylo do n^ko- 
lika set a mnohem v^tslm po6tem slooilcf ch, a v dlonh^m 
prftvoda nbfrali se z hrada na vozlch, konmo i p^sky, 
an na to cfsai^ s okna se dfval, inemdio zdesil se ztak 
Telik^ho z&Edtnpn. Stavov^ brali se piPes most pHmo na 
Novom^stdk^ rathonz, kdei^to pHbit^ tarn clsaf sk6 mand&ty 
na rnby obr&tili. Ta pHstonpil pi^ed ne bqjtman Novo- 
mestsky Yil^m z Landsteina, jeni byl pod jednon, i jal 
se je napomfnati aby se rozesli; oni ale sob^ z n^bo 
posm^cb strhli a odcb&zejlclbo s nepoHzenou pfskdnlm 
prov&zeli. (Slav.) Zatlm sb^hlo se naDobyt^l trh mnobo 
tisic obecn^bo lida, tak ie ten velik^ plac jako cely na- 
pln^n byl; v tji 6as pak poslali k stavftm poslovd kor- 
firsta Sask^bo, i^ajlce jicb, aby t6hoi diie ni£ebo pfed 
sebe nebrali, ze oni cbti audienci vzlti a clsaf e a za n§ 
od sv^bo p&na se pHmlnviti. (Slav.) A pon^vadi jii^ siln^ 
k ve6eru se scbylovalo, usnesli se stavov6 pro dnesek 
se rozejlti, ale zftfejsfbo dne rdno op^t na ratbonze k za- 
podeti sjezdn se dostaviti. 



HIava druhi. 

Zapoceti sjezdu. Poboufeni lidu. 

NazejtH jii 6asn^ r&no za6al se napli^ovati Dobyt6f 
trb lldem, jeho2 seilo se na mnobo tisIc, a pomalti t6i 
stavov^ scb^zeli se na ratbonz podle timluvy. Ec|y^ byli 
pohromad^, ncbopiy se slova pan Bndovec na pam^t nyedl 
vsem stiifenosti jejich, pro kter^ nuceni byli k sjezdu 
pftstonpiti, aby kazd^ s dtlkladcm vedel na 5em stojl 

18* 



276 

v^ci a 06 se jedn^. DHve pak, nei zapo6alo jedn^nf 
samo, pan Badorec jako^to n&bo2n^ Cesky Bratr mysl svou 
k Nejvysslmu obrAtil, aby dllu jejich poiehnal a rozumy 
jejich osvitil, i zapel vysokym hlasem: ^Zavltej k n&m 
Dale svat;^,'' a za nfm vsickni stavov^ s poboSnoa myslf 
niisledovali. Potom t6i vespolek odzplvali n&bo^noa pi- 
sefi". ^Uslys paneprosby nase.** Lidpak^ kter;^ uvelkych 
K&stapech st&l na Dobyt£fm trha, jak mile zaslechl n&- 
boSny zp§v stavfi, jako r&zem jedinon jiskron zap&len 
vsecken smekl a zpfval spola, tak 2e po cel^m torn ne- 
smfrn^m place zp^v ten se rozn&sel a tolika tisM lidi 
spojen^ hlasy mocnym sonzvakem k vysi vystapovaly. 
(Sk&la.) 

OdbyvSe stavov^ svon poboinosf jali se vy8l;^chati 
posly sv^, kteH se v^dtili od karfirstfi, an v torn a veli- 
k^m sp^cbn pHkvapl Petr Miller, mladfk as patnd.ctilet^ 
a syn pana Jana Millera, tebd^z starosty pfi desk&cb 
zemskycb, i zvestaje stavfim, kterak tobo jiston zpr&vn 
md, ie tdhoe kn Praze vojensky lid, ktery m4 udeHti 
nastavy aje vsecky zamordovati. Tn nastalo vseobecn^ po- 
boni^enf, stavov^ brnnli se ven z ratbonzu, vsedali na kon^ 
a volali po slniebnlclch sv^cb, lid pak obecny to vida 
posplcbal domfi pro. zbra]^, a v mal^ cbvfli sbledalo se 
pobromad^ do 1200 konf £^ledi stavovskd a pecboty 
s m^nicemi do 300, k nim2 pfibyli playci s bidly a seke- 
rami, sl&dci se socbory, i^eznfci s me6i a balapartnami, 
jinl 8 kordy, ostipy a kamenfm, mnozl tak^ se stfelnou 
zbranl, tak ie t6 cbasy mohlo byti k 10.000. (Skd.la.) 
K tomn lida stavov6 promlnvili napomlnajfce jej k 8t&- 
losti, i hned dali jej od osob zka8en:^cb sesikovati v bonfy 
podle zbranS, aby tak v poMdku pokojn^ o^ek&vali, co 
se dale diti bnde. Mezi tfm vyslali nekter6 osoby na Speby, 



277 

Aby vjzvdd^ly, co na t^ pov^sti pravdiv^ho ; zdrovefi ale tak^ 
vypravili depntaci do 6esk6 kancel&i^e, aby se na to nejvysSfch 
t&f ednikft zemsk:^ch zeptala. Ta ok&zala se lichost t6 pov^sti, 
kteron mlady Miller n^kde na nlici byl zaslechl a pfevelikon 
horlivostl pnzen stavy i celon t^mef Prahn poboutil. Byl 
toti£ toho dne pHjel posel kr&le Span^lsk^ho, proti nSmni 
ode dvora nekteff na vozlch aasi pades&t osob nakonich 
Brnskon branoa vyjelo (Slav.), z kterdito pondkad hln^n^ 
jfzdy mezi lidem jiS valne ro^itfen^m rozli^nd fe^i po- 
vstaly: brzo ie ndjakd vojsko na Praba t&bne, brzo. zas 
2e n§kolik set musket;^rii v Oboi^e skryto jest, Jen2 potf^e 
6ekajf pflbodn^ doby k udefenf na m^sto. Nesch&zelo 
mnoho, ie by mlad^ Miller za sviij nerozmyslen^ skntek 
citeln^ byval potrest&n, ale pro jeho mladost i dobr^ 
timysl, kter^ pfi torn byl mSl, jest mu to odpnit^no. 

Zatim vsak toto jalo?^ lidn pobonfenl m^lo velik^ 
n&sledek. Cfsaf, nslyie o tak hln^n^m sbfr&nf se po 
Praze ozbrojen^ho lidn, pH iemi snad tak^ po?^st pravdn 
jeit^ zvetsovala, nlekl se velmi, i vida jak silnon pod- 
pom majf y obecn^m lidn stavov^ pod oboji, pH torn 
tak^ se ob&vaje, aby tak ^etnd ozbrojend cbasa i&dnfch 
v^stapkflv se nedopastila, obmek^il se namysli sv^ ivy* 
slal bez prAtaha n^kter^ nejvyssl lifedniky k shromftide- 
nym stavAm s omlnvoa. Vyslancov^ cfsafstl s tiiasem 
patHli na to mno2stvl ozbrojen^bo lidn, ktery na Dobyt- 
6fm trhn pobotov^ st&l, poMdne v hoafy zsikov&n, a nej- 
vyisl pnrkrabl s&m velmi b&zliv6 vyfizoval stavftm posel- 
stvf sob^ od clsafe pom^en^ (Sk&la), kter^ zn^lo v ten 
smysl, aby se stavov^ nedomnf vali do n^ho takov^ch v^cf, 
jak^ch povest sla, on ie je vsecky za sv^ vdm^ pod- 
dan^, na ktere£ se povinnosf krdlovskd i Tsrizeni zemskd 
vetahufe (Slav.), mlti a neprodlen^ snSm obecny ke zpo- 



278 

mozeni vsema nedorozam^nl rozepsati r&6f, ie je chce 
yyslyseti a jich stii^nostem pomoci, jen aby, kdyby se 
jeStI vlcekr&t sch&zeti cbt^li, nea6inili toho v takov^m 
v&le6n^m sptLsoba a nedopoast^ii 6eUdce sv6 raiinic no- 
siti, ponevadi to jest proti zipov^dem vydan^m. (Akta.) 
Na to d&na jest odpov^d od 8tav&, ve kterd 2&dali, aby 
sn^m hned byl rozeps&n, a do tf etiho dne otev^en, kdeSto 
vSickni nejvyssl lifednfci zemstl a nejvetsi 6&sie stavii v Praze 
se nachdzi, t6i v torn rozepsdnf soema aby odvoUn byl 
mand&t sjezd zakaznjlcl; o sloSenf zbrand ie v tak ne- 
bezpeind dobS a pH vseobecn^m rozjitfenf mysll fe6 by^ti 
nemftie, nei ie se cbtf stavov^ vsemoinS o to pfi6initi, 
aby pokoj a pof&dek zacbov&n byl. 

Po odbyti vyslancfl cisafsky^ch pokra6ov&no dftle ve 
6tenf odpovSdf korfirstii, kterych kr&tk^ smysl byln&sle- 
dnjlcl. Erdl Mati&s sliboval, kdyi^ na nem ni6eho vice 
nezAdsgi, ne21i pflmluvy, tu ie za n6 u6inl. — Fridrich 1,V. 
falckrabe n^iuil dAtklivon pfimluva k clsaH, ie by jebo od- 
pir&n( svobody 6esk6 konfesi, kterd stejn& jest s Aagsbnr- 
skou, vyklAdAno b^timohlo tak, jakoby ani vfisi, jejfm2 
prvnim tidem jsou Cecby, nemely byti dri&ny religions- 
fridy, kter^ svoboda ud^lujf Angsbursk^mn vyzn&nl. Uka- 
zoval na clsafova otce Maximiliana i nar&2el na to, it 
vie d^je se toliko na zlon radu nfikterych. — Eristian 11. 
Sasky psal stavAm, ie to m& za pletky jesnitsk^, ie cq 
nejdffve pf fmlnvn svon k cIsaH zasle, a napomf nal jicb, 
aby setrvali v posavadnf mlrnosti. — J&chim Zikmnnd 
Brandebnrsky pHpomlnal cfsa^i, 2e jedin;f BAh jest sond- 
cem nad sv^domlm a ie nikdo jiny nad nfm panovati 
nemfiSe; ie z takov^ch vecf poch&zeji krvav^ n&sledky 
a zk&za zemf ; piPipomf nal pron&sledov&nf prvnfch kf esfanft, 
kter^ nifieho nespomoblo, nfhri ie tyranov6 dHve zaby- 



279 

I 

sail, neili by sebyli zvrhli ti, ktefi pravd^ bolf srdcem 
T^fili. V6i uv&d^l na pHklad cfsafe Maximiliana, kter^ 
<r&bla a jeho holomkiim ncba nepopMval a sv^domf pod- 
dan^ch sv^cta nezavazoval. D^le pfipomfual dok^zanoa 
v^osC stavtL pod oboji, a jakd nevybnntelnd nebezpe- 
^enstvf by clsafe bylo potkati maselo, kdyby oni se na 
jeho bIovo Debyli bezpefiili. Tfeba z\6 osoby clsafi vy- 
znftnf £esk6 za kacffsk^ a bladn^ lf6ili, to ie nes];^ch&no 
Jest, aby se pravda pfed nepravdon bdti aneb ostycbati 
m^la. — Filip Lndvik falckrabg pH Rejn6 a Henrich 
Jnlins Brans vick;^ pfest&vali na prostd pHmlavS k cfsaH 
za stavy. (Sk&la.) 

Po pfefiteni t^chto odpov^df a u6inen€m na to opa- 
tiFenf Btrany hlfdek a ponftcek pro pHiti noc, aby nikde 
pokoj a^ poMdek rasen nebyl, skonSili stavov^ dneinf 
schftzkn svon tak n&boSnS jak ji byli zapo^ali, a za- 
zplvavse pfsni6ka: ^B^knjem Bobu nasemn, ^e n&s pfi- 
trhl k synu svtou" (Akta.) rozesli se. 

Mezi tfm ale strhlse novy pokMk, 2e v koleji jesuitsk^, 
Y jin^ch kl&steHch i na rathonze Starom^stsk^m, tnto 
pflvodem Hejdelinsov;^ln, kryje se oz^brojen^ lid,* aby &su 
no6nibo pfepadl osoby pod obojf. Ta stavov^ sebravse 
«e V n^kolika stech konlch jeli json v noci ^na rynk 
Starom^stsk^, a radnici ee viech stran obstavivse do vnitf 
vrazili. Tarn nalezli sknte6ne asi pades&t mnsketyrfi. kteH 
fie vyznali, ie json najati od primasa, le6 2e nevMf proti 
komn, ale proti staviim ie b^ti nechtl. Tto i hned po- 
ruCeno jest mnskety 8v6 i vseckn jinou zbraft Bloiiti, 
i mnseli nad to n^initi pHsahn, ie proti stavfim nikdy 
sloniiti nebndoa, naiei json propniteni. (Slav.) Osta- 
tek noci minnl bez dalifho pobonfenf. 

Drnh^ho dne op^t sfarom&Sdili se stavov^ na rattionze 



280 

Novomestsk^m, a Dobyt£l trh zase jako dne minnl^ho na-^ 
plnil se tisfci ozbrojen^ho lidn. Tnjest od stavA zHzeao 
sto osob mezi nimii £tyH nejpfedn^jsf proknratofi, k vy- 
pracovdnf omluvy strany odb^vdnl zapovezen^ho sjezda. 
Potom jedn&QO jest o b^in^ch vecech, a mnozi ze 8tav& 
nastqpovali na svr2eni n^kter^ch nejvysslch tifednikfl zem- 
skycb, t6i primasa Hejdeliasa, ale jinl odporovali, ie ta 
n&leM pfed sn^m, oni pak ie jenom sv^ho n^boSenstvI 
zasUvati se majf. (Slav.) Toto poslednf min^nf opanovala 
ve shrom&Meaf, nicm^al ale vysl&no jest sest osob k cf- 
safi se ^aloboa na Hejdeliasa, £ebo se opova2ovati smil, 
M^sta pak, kter^m bylo hrozeno trestem, kdyby ke sjezda 
pHila, pon2ila pffbodnd t^to doby a 2&dala o zast&nf vysjf 
stavy, kter^z jim tak^ slibeno bylo. (Akta.) 

Ddle nic diileSit^ho se toho dne nerokovalo, ale 
o6ek&val se n&vrat depatace k clsafi vyslan^. 3i& se 
po6alo hrabe k veSera schylovati a depatace nevracela 
se jest6, i povstal ta znova pokHk, ze vyslanci stavovitl 
jsoa zabaveni a do aresta d&ni. To2 sebrali se stavov^ 
a V prAvoda n^kplika tislc ozbrojencfi, p^slcb ijfzdn^cb, 
nblrali se na hradj chtfce vyslance sv^ yysyoboditi, ale 
tito jeStS na cestS vstffc jim pfisli vraci^fce se shora. 
Tn pan Bndovec, kter^ byl mezi tdmi iesti, vypravoval 
stavfim s radostnon tv&fi milostiv^ jejich pfijetf a ci- 
sdkfe, yymlonvaje to jich opozdSnf tim, ie byvse k ob^da 
pozv&ni od nejvyssiho komornika cfsafova pana Deside- 
ria Prnskovsk^ho tam a2 do nyn^jska prodleli. (Sk&la.) 
Ta vr&tilo se nazp^t ceM to ozbrojen^ mnoistvf a po- 
kojnd se rozeslo, ani nejmenslho vts^P^^ se nedopastic, 
stavovd pak ta noc mesto si]n;^mi str&2emi obsadili pro 
avarov&nf se vseho nepoMdka. (Akta.) 



281 



HIava tfeti. 

Novy snem rozepsdn. Konec sjezdu. 

PHstlho dne, totii 12. kvetna 6tena jest ve shro* 
lu&idSnl stav& omluva od naffzenych k tomu osob vy- 
pracovAna, v ni2 poloieny jsou pfi6iny, pro6 stavov^ 
sobe ten sjezd poloSili, i doloiieno, kdyi sm^l arcibiskap 
dachovni sjezd yypsati a to vytisknouti ddti, i nezhfesil, 
oni ie tim sjezdem, kter^ ne^ell proti cfaaH, t6i se ne- 
provinili. Ddle nkazovala se j)otfeba hotovosti^ kdy2 ta- 
kov& ve vsech sousednlch zemfch se zHznje a vdle^n^ 
lid se najfm&, ie i Cechy z opatrnosti tot^S n^initi masl, 
aby byly pfipraveny na ktery koliv pAd. Kone6n6 cisaf 
iid&n jest o zni§enf mand&tn, jimi se zapovfdal sjezd, 
a svol&nf ooviSho sn^mu, mezi tim aby stavov^ pod 
oboji ponech^ni byli pri sndmovnlm zfist&nl r* 1608. 
Spola ohraiovali se stavov^, kdyby z odlo2enl jedD^ni 
b hotovosti a£ do sn^mn, jak^ se od nich cfsafi k vfili 
stalo, i^^co skodlivdho pojlti m^lo, tfm ie oni vinni ne- 
jsoo. Tato omluva jest od stavfl schvdlena, a spolu s pH- 
mhivami knf^at fissk^ch od zvl^stnl deputace cfsaH po- 
d&na. (Slav.) 

Mezi tim, co stavovd na odpoved cfsafskoa 5ekali, 
novy pokfik povstal po Praze, ze hejtman Ram6 dal 
sob^ pHhotoviti n^kolik petard, aby snad jimi nekter^ 
vz&cn^jsi domy 5asem no^nfm rozhoditi a pdny jich likladn^ 
zjlmati mohl. I byla z toho nemaU potrlka po cel^m 
m^ste, tak ie stavov6 pro npokojenl rozjitfenych mysll 
a ndr^enf pokoje a pofddkn, rozloi^ivse sem i tarn v jistycb 
mlstech vj^sadnlch svou silnon strA2, vidSli se nuceni jit 



282 

Bob^ stei^ovat k nejvysifm Hfednfkftm zemsk^m „do ne- 
pokojnych papeiencft, s jak neoby6eja^i a nen&leiit^mi 
v^cmi a pohrfi^kami potk4vaj{ se stavov^ pod oboji od 
Btrany odporn^ ; i pokudi by to tak v skatkn d&lo se 
od .nich, jaki jich }ii nejedny, a to ne marn^ zprivy 
dock&zeji, ie by stavov^ nemohli toma jinak rozam§ti, 
nei ie ta viecka nepjp&telskd proti nim pfedsevzetl po- 
ch&zela by ne s v^domlm a wt\l milostivon cfsare, kr41e 
a p&na jejicb nejmilostiv^jSfho, alebri^ pfivodem a z na- 
bAdint n^kter^ch toliko hlav boufliv^ch a zpronevSfil^ch 
synfi vlasti, kteWi by rftdi v t^ zkalen^ vodS dobrych 
a mastn^ch thoft sob^ nalapiti cbt^li: vsak aby oni 
jakoSto nejvyssi tii^adnlci a ocbr&ncov^ zemi ned&vali k tomn 
tak dalece pfich&zeti, za to ie jichstavov^ nctiv^ apM- 
telsky iddajl." (Sk&la.) NejvysSI tifednici vyslechli stl^no- 
sti stavfl i dali jim odpov^d slovy pftv^tiv^mi, v nl2 ee 
zakazovali nejlepsl villi, spoln viak tak^ na srozameni 
d&vali, ie v t^to vicl z&dndbo opatfenf a6initi nemohon. 
A V skutku mohli-li2 slusnS odpov^dnymi b^ti nejvySsI 
tlfednfci za pov^sti, o nicbi ani se nev^delo, zdali json 
pravdiv^ 5i lich^, anebo za poilnftnl lidf soukromjch, 
nad nfm2 toho 6asa nebd^la jest^ iidn& na nynejSl spd- 
Bob organisovana policie? Nei v t6 vseobecn^ rozjitfe- 
nosti, jakd v tn doba panovala v Praze, nemohla takov& 
odpoved stavfi upokojiti; i ncbopili se sami od sebe pro- 
Btfedku, jak^ se jim potfebnym zd&l k opatf enl sebe proti 
vSemu hrozlcfmu nebezpe6enstvl. Zvolili totii vybor 50 
muifl pro bezpe6nosf, ktery m§l bdlti nad vefejnym po- 
f Adkem a pd6i mlti na vse, co by mohlo sm^f ovati k jebo 
rusenl. (Akta.) I m^lif jak v^bor tento tak i stars! obecni 
po cely ten t^den, nezli odpoved cisaf sk& pf i§la, co pra- 
covati, aby udrieli od v;^8tupkft rozhd.ranoa chasa, kteri 



283 

nftsledkem takov^ch znepokojigicich povesti kaidoa chvlli 
hotova byla adefiti nadomy katolick^. Jesuits ani doma 
nespali pro stracb, nfhri tajn^ ski^^s^li ^^ po domech 
Brfch patronii. (Sk&la.) 

Stavovd kaid^ho dne sch&zeli se na radnici Novo- 
m^Btskd kH porad&m, a kaidoa sch&zku svou n&vodem 
panaBadovce zapoifnali a kon6ili modlenim a n&bo2nymi 
plsn^mi. To pak vseobecn^ roz£ilenf mysli i podn^t i pHle- 
iitosf d&valo k hyfenf, jeho2 stavov^ na sjezdS sbrom&* 
id^nl ncjjm^n^ se vystfih&valf, tak ie n&boin^ Bratr 6esk^ 
Badovec, jema2 vsecka prostop&Snosf byla poborSenfm, 
srdejin^ si ve shrom&id^ni na to st^^oval, ie mnozf ne- 
dbajlce na i§.dii6 napomennti ,,r&no se P&na Boba modlf 
a zpivajf, ve^er pak v opilstvl se vyd&vajf, ^emni se strana 
odporn& posmfvA.^ I napomfnal takov^ pro jmeno Boi^f 
a pro spaseni du§I jejich, cht^jMi, aby P&nbiib pfedse 
vzetf jejicb poiehnal, aby sami mezi sebon z toho se 
trestali a opilstvl zanecbali. (Akta.) 

V torn celdm Case vyjednAvalo se s cfsaf em , jak 
brzy m& svol&n byti sn^m. Glsa)^ odkl&dal s nlm nejprv 
k sv. Jana Kftiteli, k 6efna2 kdy2 stavov^ nepfistoapili, 
ponavrhoval p&tek po sv. Da$e, pozd^ji pak i&dal aspoii 
dvonned^lnf Ihfitn ; ne2 stavov^ necbt^li i^&dn^bo prodlenf 
a tak koneSn^ zfist&no na torn, aby snim vyps&n byl 
na nedeli kHiovoa, totii 24. den t^hoS mSsfce kv^tna. 
Ta jest 16. kvStna posl&no k stavflm, aby a^kolik osob 
ze sebe vyslali na kancel&i^ fieskoa. Tarn jest stavovsk^ 
deputaci od nejyysifbo pnrkrabfho dora£en koncept man- 
dAtu k rozeps&nf sn^mn, aby jej stavov^ die zd&nl sv^ho 
opravili. Ee skorrigov&nf tobo koncepta zffzena jest 
cvUitni komise, kter& drnb^ho dne odpoledne ten opra- 
veny koncept ve shrom&zd^nl stavft pfe6fsti dala, kter^ito 



284 

jest schv&Ien a bned jmenovdny osoby, kterd jest^ t6ho2 
dne mSiy jej don^sti na 6eskoa kancel&f. Ale drnh^ d^ 
r6no omlonvali se ve sbrom&idSoi tito p&nov^, pro6 jsoa 
toho y6era vykonati nemohli, nebot ^rf se bylo ji2 zpo- 
zdilo „a D^kteh z Jicb Milostf byli trankem obtiieni." 
(Akta.) Tu jest v torn koncepta jpste lecos zm^neno 
a on pak na kanceldf ^eskou doddn, od cfsafe proti 
radd Zdefika Popela z Lobkovic, Slavaty a Martinice- 
potvrzen a bned do tiskti posl&n. 

y torn mand&ta spokojoval se clsaf s omlnvon stavfi, 
rniil manddt na z&povecF sjezdn, pon^vadi ne6elil proti 
n^mn, nei toliko k sepsinl omlnvy a vyslysenl poslA, 
a jedn&nf o hotovosti od sam^ch stavft do snemn jest 
odloieno; nzndval podobojf za sv^ vern^ poddan^, na 
ktere se prdva a zrizeni zemskd i povinnost krdlovskd 
vztahuji; rozpisoval sn§m na ned^li kHiovou; sliboval 
artiknl o n^boienstvl prvnf do proposice postaviti, pod- 
obojim svobodu v n&bo^enstyi udeliti a snem nerozpou- 
st^ti, „pokudi by iyl artikal a n^bozenstvl, takt^i arti- 
kulov6 obecni pfedeslym sn^mem r. 1608 odloieni, jakoi 
i ti, kteh by pro dobr6 obecni pfedneseni byli, zavfini 
a na mist6 a konci postaveni nebyli.** (Slav.) Podle 
oby^eje m^l ten manddt vedl6 clsafe tdz od nejvyssiho 
kanclif e b^ti podepsdn, ale pan Zden^k z Lobkovic, kdy4 
mu jest do jebo domu ku podpisn doddn, vymlouval se 
uemoci, Iq bo podepsati nemfiie; kdy2 pak stavov^ QA 
takovd prodl^v&nf stiinost sobe u clsafe vedli, tento 
zvlAstnlm pflsn^m rozkazem jemu nahdil aby podepsal, 
coi nejvyssl kanclif potom r&d nerad ufiiniti musel. (Slav.) 

Dae 20. kvStna pHnesen jest na radnici NovomSst- 
Bkon cxemplAf toho mandfttn vytist^nj^, podepsan^ a speie- 



285 



t^n;^, tarn jest pfedten a na vrata ptibit, coi kdy2 jest 
vykon&no, stavovd sjezd nkon^ili a radostn^ se rozjeli. 
ByliC nynl stavor^ pod obojf o velik^ krok bll2e 
o cfle svdho, kdyi cfsaf v^slovn^ opr&vn^nosC jejich nznd,- 
val, Bvoboda v n&boienstvi jim adSliti vyslovni sliboval 
a s&m sobS a2 do vypln^ni sliba toho race svazoval, od- 
ffkaje ae kr&lovskdho pr&va sv^ho k rozpnit^nf snSmn, 
poknd by Sddosti stavft vypln^ny nebyly. 



Oddil treti. 

Jedn&ni nov^ho snema a 2 do zflzenl 

defense. 



HIava prvni. 

Sn^m zapocat. I^adost k clsafi o svobodu ndbo- 

zenstvi. 

y pondeli po kfizovd nedili, totiz 25. kv^tna, snem 
podle obyteje velikym zvonem ztoeck^m jest vyzvon^n 
(Sk&la), a stavov^ a valn^m po6ta se na hrade sesli. 
^ek&no jest na proposici, kteroa cfsaf poslati m^l, ale 
na miste t6 prisel nejvyssl purkrabi od neho s omluvoa, 
ie JMG pro charavosC s odesUnlm proposice na droh^ 
den odkl^d&. Velik& byla nevrlosf stavti nad takovym 
zavAdenlm nov^ch prutahfl, kteflzto ihned vyslali od sebe 
sest osob k n,ejvyssfm nfednikiim a soadc&m zemskym 
se stls^nostl na ten odklad, vyhro^ujf ce, nestane-li se zitra 
proposice, ie nastoupl na artikul 6 defensi, a co prv6 
na rathooze jednati meli, to ze na hrad6 PraJsk^m vy- 
koiiajl. (Slav.) 



287 

Nicm^nS teprv 27. poslal cfsaf do sn^ma proposid 
po nejvysslm parkrabfm, kter&2to dfive nei jest ^tena, 
katoli^tl stavov^ odebrali se na m§i do kaple sv. Y^clava, 
aby die stardho oby^eje vykonali svoa poboinosf pfed 
zapo6et!m sn^movniho jedn4nl. Tolik^2 a6inili stavov^ 
pod oboji y sondn^ "svetnici, kde2to klekse na kolena 
tii§e se k P&nnboha pomodlili. (Slav.) Edy2 pak se sta- 
vovd katoli6tf yr&tili z kostela, 6tena jest kr^lovskd pro- 
posice, kter& kromS artikala o n&boienstvf obsahovalfi 
jest^ mnoh^ jin^, z nichi nejdfileiitSjsi jednaly o dlazfch 
na nherskon v&lkn, o zv^seni posndniho k zTelebenf 
dvora, o zhzeni hotovosti a t. d. . 

Pon^vad2 na pffsti den pfipadal sv&tek vstonpenl 
Pdn^, odloien jest sndm do p&tkn, ne2 stavov^ podoboji 
i&daU, aby Jim k jejich zvldstni porade o n&boi^enstvf 
otevfena byla na zltfek sondnf sv^tnice (vkterd se oby- 
6ejnS sn^movalo), na6e2 nejvyssi pnrkrabl se vymloaval, 
2e clsai^ nechcej aby se na tak velik^ svdtek sch&zeli. 
Ale stavovd podobojf na to odpov^deli, ie se neminf 
sejlti dflve ne^li 2Li po kdzani, a 2e o nic jindho neili 
£esf a sl&va boif jednati badoa, „a ponevadi json 
za lonskdho sn^ma na den pam&tky sv. Dacba a potom 
na den Trojice svatd o v§ci sv^tsk^ v raddch byvati 
mnseli, 2e jim tak^ ten den k prdci poboi^n6 popMn 
b;^ti mflie." Nejvyssi purkrabl nemohl jim v torn od- 
porovati, i pfivolil k iddosti jejich. (Slav.) Nebylot to 
ne2 malichernd t^r&nl od strany jesnitsk^, kterd., ne- 
mohoac odolati vMy mocn^jslma stavu pod oboji na sv^ 
pr&va naleh^nl, mstila se kladenfm vseliltych pfek&2ek, 
a 6in^nlm z poab6 zlosti neslusnych po2adavkfi nekato- 
Ifky jeite vice dr42dila a popuzovala, jako£ d&le bade 



288 

Ke sch&zce stavii pod obojl na vstoupenl Pdoe dosta- 
vili Be t6i vyslancov^ z kraje Loketsk^ho a hrabstvf 
Eladsk^ho a osv6d6ili svd pHstoapenl k toma jeda^nf 
o n&boi^enstvl. (Slav.) Pak vyvolena jest komise z osob 
vsech tfi stavft k sepsdnf n^vrha toho artiknle se t^ka- 
jlclho. Ozyvalo se tu vsak dvojl rozli6n6 mln^nl. Proku- 
r&tor VAclav Magrle v obslrn6 fe6i navrhoval s v&2nymi 
dfivody, aby o ten artikal vsickni stavov^ 8pole6n6 roko- 
vali, proti n^mui vSak ozval se jin^ prokurdtor Adam 
Linhart a hlavn^ z t6 pfl^iny tomn odporoval, pon^vadi 
by se obdvati bylo, kdyby t6i katolici k tomn jedn&nf 
pHpnit^ni byli, aby vice neskodili ne^li prosplvali a cel^ 
jedn&ni daremn^ neprotahovali. K tomato mln^ni Linhar- 
tovn pfistonpila v^tsina pfftomnych, i z&stdno na torn, 
aby jen straoa pod obojl o ten artikal rokovala. K se- 
ps&nf zmlnen^ho ndvrha sezvala se komise na Star^ m^sto 
do doma pana Bohaslava z Michalovic. (Slav.) 

Na to pfedstoapili pfed stavy 6tyfi fardfov^ Praistf, 
viickni kompaktdtist^ i od arcibiskapa sv^cenl : Knez Ma- 
toas Nigrin od sv. Petra, Jifik Hanas od sv. Vd.clava, 
Tomd$ Eopacias od sv. ^tepdna a Jan Mathiades od 
sv. Martina, i pHhlaSovali se ke konfesi ^esk^ a stavfim 
do ocbrany se d&vali* JmenovitS doklddali, ie i&dnf 
znich ni^eho nevi otom spisa, kter^ za minai^ho sn^ma 
vygel od konsistofe, a^koliv Nigrin jest konsistori&nem 
(Slav.), sklddajice tak vsecka vina, kter& by d&v&na b^ti 
mohla konsistofi, jakoby iddosti stavfi podoboji o svo- 
boda n&boSenstvl na odpor byla, najedinoa osoba admi- 
nistratorova. Stavov^ to jejich osv6d£enl vde£n^ pHjali 
i slibili je viSemo^n^ chrdniti, na6e£ oni v kostellch sv^ch 
ihned slobby boil zfizovati po&li na spftsob, jak^m je 
evangelic! vykondvali. 



r 



289 

y p4tek 6ten ?e 8hrom42d^nf stavft pod oboji spiir, 
Cfd zHsen^ k toma komise yyhotovea^, jeni obsahoval 
^ost k clsaK o Yoln^ prdvozov4nl n&boienstvf podle 
desk^ konfesf, pak o piPepastdni jim konsistofe a aka- 
demie. Spis ten jest schv&len a posliUio ihned ke dvorn 
jednat o andienci, kterA stavfim na zftfejsi den jest nsta* 
aovena.- Drah^ho dne vypravena jest s tim spisem k cf- 
salPi depotace, v jejfmi 6ele bjl *hrabg J&chim Ondfej 
Silk. CisaiF pHsUbil d&ti brzkon odpov^d. 

y spbota dne 30. kv^tna pi^el do Praby arciknfie 
Leopold, biskup Pasovsk^, o kter^mito jeho pfQezdn 
T tato dobn mnozi snad ne bez dflvodA se domnfvali, 
ie m& za tl^el posildovati clsai^e vodpornproti i&dostem 
stflkvl podobojlch. (Sk&la.) 



HIava druhi. 

Keprosp^sn^ jedn&ni s cfsafem. Pi^istupoT&ni 

kn^ii k cesk^ konfesi. 

Bne 1. 6ervna obdrieli stavovd podoboji clsai^ovo 
odpov^d na sv&j spis. y t^ l&dal cfsaf, prv^ ne21i jim 
bode mod kone^non resolnci svon ozn&miti, ie chce trojf 
▼eddti : 1) jsoa-li podoboji ▼ n&bo2enstyf mezi sebon po- 
rovnini; 2) jak;^ Hd by v svdm n&bo2enstvi mezi sebon 
nafiditi chtdU; 3) co by mimo navrien^ obecnd artiknle 
d&le na sndmi^ jednati chteli. (Slav.) Po pfedtenl t^to 
odpoY^dij kter& patrne jenom k nov^m odkladftm sm§fo- 
yala, po6ali se stavov^ podoboji yeUce bonfiti, st^^igice 
Bobd, ie se jim sl6va nedrif a cel& vie timyslne se pro- 
tahnje, aby jich kone2n^ todlonhd apiPece marn4jedn&nf 

Maly. I. 19 



290 

omrzelo a oni od S&dosti sv^ apnstili. I m^li jicfa nej- 
"^yfigf tif ednici a sondcov^ zemstf, kteH bylr z prostfedka 
jejich, CO krotiti, a kone^n^ k tomn to pHvedli, ie jest 
nahzena nov& komise k vypracoY&Df replikj na tn odpo- 
yM cisarskon. (Slav.) 

Tyto nenstdl^ odklady se strany cfsafovy i proti 
v^lovnS n^in^nym slibflm jeho, kter^ zjevn^ s?6d6ily o torn, 
jak m&lo y mysli sv^'naklon^n jest ka povolenl stayfim 
pod oboji ^ddostf jejich, a ie vSdy nstopnje toliko doM- 
hajfcfmn naii n&silf, nejenom pH stavech sam:^ch, nfhri 
1 V cel^m oby vatelstvu nekatolickto nov^ rozjitfeni spftso- 
biiy, i bylo £lm d&l tlm vice patrno vsem stran&m, it 
toliko jednosvornoa sjednocenostf mftie se jim pedaHti. 
zlomit ten zarputily odpor za dvorem se kryjfcf strany 
jesnitskd. Takovoa potf eba nznali pfede vSfm kn62i strany 
kompakt&tistsk^, se kterou dvAr nikdy nepi^estal koketo- 
vati, koje se nad^jf, it ji pfece bade moci odtrhnonti 
od spolkn s ostatnimi nekatollky, i odhodlali se k roz- 
hodn^mu krokn a valem spechali pHzn&v&t se ke kon- 
fesi 6esk^, stay^li se pod bchrann stayfl a v kostelfch 
sv^^ch dosavadnf s katolickymi se sroyn&vajlcf slavnejsf 
obfady prom^6ovali na ptost^jsf ajednodnssl slniby bo2f 
podle oby^eje Lnter&nii. Tim dosavadnf ponze zevnitfnf 
sjednocenosf strany pod obojl pfechftzela vJdy vie a vfce 
V pravou vnithif jednotn, jako2 skate£n^ vkr&tk6m ^ase 
tak daleko doslo, ie ai snad na dv^ osoby cel^ dacho- 
yenstvo 6esk^ vymknulo se z poslnsnosti administratora 
a konsistofe jeho, a tak starodftvnl atrakvist6 docela 
s evangelfky splynnli. 

Dne 2. 6ervna oznamovala staviim komise pro se- 
psftnl repliky naKzen&, ie se s dobron rozvabon na torn 
Tisnesli, aby se stavov6 v iAdnd dalsl pfsemnf jedn&nl 



291 

8 cfsafem nepooit^li a jeDJDin ti8tn§ S nfm j«dnali, p(m^ 
Ya^ posavad vsecky jema podaniS pfsemnosti jenom z4- 
mtnkon byly k nekonedD^ma jieh nvaioTtof . (Slav.) Tento 
ndvrh komise obliben jest od stavtl, kteH vyslali k d- 
HSiii depstad dtyr osob k yyfizenf <i8tii£ repliky. Ale 
takovon nepHjal cfsaf , stoje na torn, aby mu byla podAna 
pfsemBe, k ^emni dal staviiin ihtita do droh^ho dse. 
EdyS pak se 8. 6ervDa deputace stavovskA s ton 24da- 
noQ pfsemni replikda v urieoon hodinu k cfsaH dostavila, 
nenf pHpnit^na k aadienci, ale opit na phsti den od- 
k&2&iia. (Slav.) Nad takovon patrnoB neietrnosti nevrlost 
podobojich nejvysiiho stnpn^ dosfthla, a vSeobec&t^ hndv 
jejicb obracel se ka katolickym nejvyisim tifednfkiim, 
jim^to bez rozdlln pH6lt&na vina t^ch astavi6D^cb od- 
kladii, tak ie nebylo pro n^ bez nebezpe^enstvft okazo- 
vati se na mfstech veiPcgn^ch, kde by pozn&ni byli, jako2 
skute^ne se stalo nejvys§lma pnrkrabimn, kter^ pfeee 
Ben&le2el k onomn trojlfstkn jesnitskdmn a cfsaH v2dy 
k'niirnym prostfedkdm byl radii, ie Uji sel pf es Z^me- 
ckf plac, neslnind pohan^ jest od lidn a ronbav^ za 
nlm pokfikov&no. (Slav.) T^bo^ dne kn^z Eli&s Snd ze 
Semanfna, far&f Tejnsk;^, i s kaplanem sv^m dostavili se 
pf ed shrom&2d^n^ stavy a ohlftsili pHstoapeni sv6 k ^esk^ 
konfesl. (Slav.) 

Nislednjlclho dne podtoa kone6n^ efsati replika stavii, 
kter& byla seps&na vjazykn n^meck^m, aby ji cisai^ s&m 
ifsti a nv^iti mohl. Na prvni otdzka cfsafovn odpovi- 
di&no V nf, ie nenf potfebf i&dn^ho nov^ho srovn&v&nf 
mezi podobojfmi, kdyi json sjednoceni v £esk6 konfesf ; 
eo se t^£e ^dn clrkevniho, ai jim bnde i4do8t jejich 
povolena a oni konsistof i akademii v sv4 mod miti 
bndon, „2e cbt^jf s pomocf bo^f takov;^ dobr^ cfrkevnf 

19* 



292 

Ik Ifeolnf Hd nai^fditi, skrze coi sl&va Boil rozmnoiena 
A mezi stavy katolickymi a n&mi svornosC a Iteka i do4H^ 
'Hfozam^fif naHzeno a zachoyfoo bnde*;'' strany tfet&o 
^ankta kouein^ ie to zfistavt^jl pfi sn^moTQfm zfistdul 
1. 1608 a nedAvno pablikovan^m mand&to, at bade arts- 
ktil nftboienstvl na mfsto postaven, pak 26 maj( ihned 
dbecnl jin^ artiknle cfsati ozndmeny a na Qv&ienf jioh 
nastoopeno b^ti. (Siav.) 

Z&rovefi poslali Btavov^ pod obojl jinoa depntaci k nej- 
▼yiUm tif ednikflm a sondcfim zemsk^m pod jednon se £4do- 
sti, kde^tp Jim nepochybn^ ten spis 6d cfsafe k avlUient 
dftn bode, aby b pod&nim jemn sv^o zdftni neodklidali 
a tim Btavy podobojl nezdriovali. Nejvyfiif t&fednfci kato* 
ll£tf Telice zakazovali se vif ochotnostf, kterou aby ska- 
tkem dok&zali, vyslali nejvyssiho kanclffe pana Zdeftka 
z Lobkovic k cisaH, aby ho pHpomennl, by s odpovMl 
'Wou na ten spis stavd pod obojl sob6 pospliil. N^Tyiil 
kancU!^ odeiiel, ale neviacel se za dlonhy ^s; kdy2 pak 
nebylo mo2n& se bo dodkati, poal6no za nfm ke dvora, 
ale pfHla odpov^d*, ie tam dnes jest^ ani nebyl. (Sla?.) 
Takov^^m zjevn^ jimi povrhajicfm jedn&nlm popnzeni Be- 
brali se vlickni na hrad^ 8lurom&£dSni 8ta?ov6 pod obcji 
a oborem hrnnli se na kancel&^ deskoo, iAdtyfoe nej- 
vysSf lifednlky, aby jim jest^ dnes k odpovSdi poffioliii. 
linoTa posl&no ke dvora, ale Prnskovsk^ vzk&zal, dnes 
le z odpov^di nic nebade. (Akta.) Aby stavy pod obojf 
upokojil, slfbil jim nejvyisf pnrkrabf o sv6 tfjm^, ie se 
to postarati chce, aby zftra jistotnS odpov^d! obdrieli, 
dfmS oni se prozatfm spokojili. (Slav.) 

Ale drah^bo dne zase z toho nic nebylo, a n^vytti 
pnrkrabf zakazoval se, ie solicitoval, ale 2e neiaebl 
ni6eho poffditi. Stavov^ vyslali ke d?ora dtyry osoby 



293 

?y«iAbat odpoved^ da efsaH; ty Sekiily, az <^ftr k oiiidUf 
M, anil jsoa piipaitinj k aiidienci, anii jaki^ o<)poy^di 
iostaiy. (Slav.) Mezi tim pl^iU&sil se pied stayy k 6eaktf 
koalesl ftkr&f JindKlsit^ a cdd obec iB^sta Hrad6aii s tlooi 
vftioymfm doloienfin, 2e cbtl za hlavn drkve salti jei^ 
Krista a za sv^tekoii vreknost sam4bo kr4le C)eBk^ 
a pAay stavy. (Akta.) 

Op^t fill 8ta?o?^ na Weaken kanceUf, kdei^tQ aejvyl- 
Sim tfednikiiiD pod jednoa tnze domloiivali, ^iHe aikio^v 
to V skntka znajf, 2e p&ni pod jednoa ai posavad jim 
nemnoho eo dobrdho spflsobili, nfhri za ^evn^ jicb pro- 
tivniky se posfavili, vdak oni setfice jicb povinnosti jeitS 
jicb napomfnajf, aby na ylasf svon a na n^ jicb phltely 
pamatovali, a jestli v nicb ^esk& 2i]a jest, aby JMC. 
k brzk^ odpoy^di jim d&Bi m^li.** Ta nctjvyiii {mrkrabi 
na spasenf sy6 dnie se zakllna], 2e jim iddn;^cb pi^- 
k42ek ne^nil, ale ie to dsai^ dal wfm tajntm rad&m. 
Proti tomn domlonyati stayoyd pod ob<ajf nejyysifm s^d*> 
olkftm, ie by toho nemeli doponst^ti proti ziMzeni zem* 
sk^mn, abyN^mci a cizozemcijejicbyMayaioyali. (Slay,) 

K ye^em kone^n^ pfinesl nejyyiif pmrkrabl stayim 
od dsafe odpoy^d, omlonyije se pfi torn, ie nevi jaM 
je, ie pH nya£oy4ni jejim nebyl, ie ji aoi piP^jmonti n^r 
QtM, ale ie mnsel. (Slay.) Odpoy^df zn^la, ie Qia%i 
dbdrSel replikn stayft pod obojf, ale ie mysldl, ie dA^ 
mub nastopoyati nebndon, ie eelon y^c zanecMy^ jfdc 
byla za Ferdinanda, Mazimiliana i doposayad ; CiO 86 t^^ 
stiinostl na n^kter^ expedice z kancei&fe, to ie x^ 
opatHti a spomoci ; pro svon pHsabn ie nemAie nic ylce 
Q^Blti (Akta); jii aby pftatovpili k «vflio.y&ni daUlcti 
avtikfiM proposlce. Nesmirni byla bosfe po pi^e6teni od- 
po¥ddi dsalhiktf, a kdy2 dnihdho dne na to, totii 6. 6eryii«, 



394 

Y fiobota pfed ned<§li Bvatodasni, stitYov^ pad obojl zase 
Be seili, Btalo se to v bot4ch a oatroh&ch pod bUfod 
piry (Akta), na znamenf, 2e odhodltoi jaoa k nejhori^iMi 
^^o s?& dobr& pr4va. Naffzeno jest z kaid^ho BtaTix 
lest osob k seps&ni zdftnf o t^ v^oi (Akta)v Bnim pak 
pfes Bvatodainf Bvitky do Bti^edy odloieiL 

Zatfm V kostellch Prazsk^ch napof^d se reformo' 
valo, a kni^ii jeden po dnih^m z posliiienstvf admioistra- 
torova se vyzoavali. (Slav.) 



Htava tfeti. 

» 

D&lehini na pany. katolicke. Koncept majestatu. 

• Po svat^m Daie kdy2 stavov^ pod obojf opdt se .na 
sii^m^ seili, komise k a£ia^n! relaee o ciaafsk^ odpo- 
v#di zMzen& vymloavala se, ie ni^eho aesepsala, pfedsti- 
rajic, ze se velikych vecl dot]f'k&, prace2 ie to na v^l 
poSet odkUdajl. Jest tedy avai^ov&na ta odpov^d! v pinto 
sfaromftid^nf, a ta n§ktefl navriiOTali, aby po26d&n byl 
arcikniie Leopold za prostfednictvf, jini cht^li jeitd jednoa 
2idosC svoa k cfsaH opakovat, ale hrabe Mates Tharn 
byl tobo mfn^i^, aby 2&dn^bo takav^ho kroka vice ne- 
Mnili, n^bri hned k avazov&nl defense pHstoofHli; aei 
taemobla se rozli6n4 min^nf srovnati a tak tobo dee ni- 
6elio neni nzavfeno. (Slav.) 

y p&tek dne 12. 6ervna posiali stavov^ pod obojf 
pro p&ny katolicke, jimito skrze Vdclava Badovoe pfed- 
loiili ot&zira: ponivad^ jejieh (podobojfch) Mdost za^ 
kUM se na slovo kr&lovsk^ a na zavj^eaf sndmovni 



295 

^lit^i-Ii pH nich siftti a jim k toma \A^ dopom^hftti? 
£e viak bylo piftomno katolikil toiiko sedm, tito na 
tak ehooloativou ot&zka odpov^di iiAvA bez ostatnfcb 
d&ti nechtSli. D&le t&z4ni jsou nejvyisf Urednfci kato^ 
lijtf jeden po drohdm, zdali ta cfsai^skou odpov^d nya* 
iorati a k n( raditi pom&bali. Ncjjvysii porkrabl zfisUval 
pfi torn, CO f ekl dHve, 2e ji neznal, ai kdyi mn ji cisai^ 
4orB5il,,2e ji ani nepom&hal avaiovati ani^ knf neradiL 
Podobni vyj&dHl se pan Adam z Valdsteina, iie pH UYa- 
iov&ni ji nebyl a k nf neradil. Edy2 vsak ta oUzka 
ttiiflidQa byla na nejvyiiibo kanciff e, po5al tento odpoy^tf 
flvoa diTiie kroutiti, 2e pr^ ma cfsai^ resoluci dorodil, 
Iteroiii on pfe^etv vyrozcun^l co v ai je. Ale s tako- 
TOO ?^to£kaa stavov^ pod obojf spokojeni nebyli, i t&zal 
46 ho Bodovee podnib^ nr^itSji, zdali byl pH QvaSovtof 
odpov^di clsafsk^ a zdali k ni radii. Na to necht^l 
n^vyssf kancllr zf ejmS odpov^dfti, vymlouvaje se, ie jsoa 
to ttgnoati clsafovy rady, kter^ jema neslnsi ?ynaieti, 
ae2 ie to must nacfsaiPe sam^ho vzn^sti, pH 6emH^ho2 
•dae- zistalo. (Slav.) 

Droh^o dne se na pozv&ni nejvyssiho parkrabfho 
«eilo. do snSma p&nfi katollck^ch ke tHceti, v jichito 
Jmana mlavil kstavfim podoboji nej?y$si porkrabl v ten 
^mysl: strany ot&zky iiva2ov&ni \A odpov^di a k ni ra* 
z^i 2e p&ni nejvySii tllPednici pod jednoa zfist&vaji pH 
ir£^ej§i sv^ odpoY^di; co se drah^bo t^2e, „zdali sta* 
ro?6 pod jednoa napomAhati chtf, aby tako?^ sntoovnl 
sneieni, mand&t a slova kr^lovskft k vykonftni pHvedeny 
byly, a proti tdm, kdoi by je rasiti chtSli, s nimi za 
jedno.Bt4ti,^ 2e v torn spolko s nimi, pokodi by proti 
«ti a tl&v§; bo2i a proti sv^doml a a&boienstvi jicb kato** 
Uek^ma, t62 proti JMC. jakoitp kr&li C^gkfjniii nejbylo» 



296 

za jedno st&ti a podle nich vieeko atiniti efat^jl. Takovft 
odpoY^d nemohla ovsem uspokojiti stary podobojl, kteH 
pr&vem proti nf namftli, ie co se nAboJenstyl t^6e, nikdy 
by se ob6 strany nesrovnaly, proCei ie takov^ho vyhra- 
ienf pHpastiti nemohoa; proti cfsaH sam^rnu 2e oni Hi- 
£ebo2 nemt^'l, toliko to ie cht^jf T^d^ti, zdali katolidtf 
stavoY^ obhajotati Je chtf proti kaid^inti, „kdokoliy by 
pod jmenem kr&lovsfc^ slavn^ zSmlnvy cfsafsk^ na sn^mm 
stvrzend a mand&ty vsem vflbec vyhl&ien^ rniiti a jim 
▼ provozov&nf n&boSenstvf j«jich pfek&Seti chtSl." Sta- 
voY^ katoli6tf YzaY§e za yystotfpenoa radili se vefipolek, 
jakon majf odpoY^d! d&ti staYdm pbdobojfm, a kdyS opSt 
do sn^ina Ystoapili, poY^d^l od nicb nejyySsf parkrabf, 
ie odstapnjf od sY^ho pfedeSl^ho YyjAdfenl: „pokiid2 by 
nebylo proti jich n&boienstYf katolick^mo,* apMpoYfdajt 
za jedno st&ti se staYy pod oboji, a kdoiby koli fitity 
k t^ konfesf £e8k6 se pfiznftYajfcfm, nblii^OYati chtSl^ 
proti tomu, osobu JMC. toliko Yymifiujlce , Y^riid jim 
pomfthati. (SlaY.) ie s tonto odpoYldf nesnftSel se oneii 
jesaitsk;^ trojlfstek, totiJ Zden^k z LobkoYic, Vil^in S!a- 
Yata a JarosiaY zMartinic, pochopf kaSd;^, kdei^to pr&Y^ 
oni mfn^ni json pod t^mi, co msf cfsafsk^ zftmlnyy a 
nepMteilsky stojf proti staYdm podobqjf; tolik viak smS- 
lostido sebe nem^li, aby proti nl byli protestoYali- 
(SlaY.) Ano byliaC zYWStnl tabanice s nejYySSIm kan«to- 
Hm, kdyi op^t nafi dolehdno aby se YyjftdWl, zdali 
radii k t^ odpoY^di cisafsk^. On astaYi6n^ zakazoYal 
se SYon poctiYOstf a zAstftyal pfi torn co byl Yfiera min- 
Yil. (Akta.) Na to aSinil ve jmenn staYft podobojl pan 
BtidoYec pod^oYdnf staY^m katolick^m, y kter^m zase 
onino se zayazoYali, kdyby kdo t^mto y n&bo26n8tYf jieh 
Amsk^ni tibliiSoYati a pfek&2eti cbt^l. 2e roYn#2 eni jim 



297 

liidly a stadiy wfmi pomftfaati a jioh se zastivati chtl^ 
Ktt kond sv€ f e6i obr&til seBudovec kit p&nn Zdeikovi 
z Lobkovic s tSinito stovy: ^Yaif Miiosti pi^, n^vyidi 
pane kancllH, kt^rfi jste tomn, 2e jste resolad cfsafskon 
poslednf p&nflin stavilm dodanou nvaSovati a k ni raditi 
mfti r&dli, zj^vn^ neodepJPeli, n^br2 jak^pfededle tak 
i nynf ie naSim a dobr^M Mdfitxi odpornfkem b^ti sknt- 
kem p^okazovati r&dte, z t^ch pH6in pdni stavovd pod* 
obojf toto oznamigf, ie bndon vMdti jak o YM. sm^Sleti . 
a Casern tvpa to sobS k napravoBf pHv^U, a na tento^ 
ias neinajf Vlf. za^ ddkovati!'^ (Slav.) fidyiS pak sta-^ 
▼ov6 toho dfie ze sn^ma se roBch6zeli» kino od ndiat(»* 
Ilfcft nejvyiifma kandfH a inlaTeny proti nemn hralHf 
a dfltkliv^ fedi: aby z t^ pfilisn^ tv^ poctivosti jin;^tn 
nd^lil; aby ho hrom zabil; aby ho z okna vyhodili ja* 
kofitd nepfttele sUvny podobojl, kt^ se ani se fiiaranon 
pod jednoa v torn, eoby ka pokoji a svomosti slooiilo^ 
aesroTiiava; ie vfee dlnien jest ne2 mi, aby ma penfze 
vypO¥ed£li a jin^bo* mnoho. (Akta.) 

Dne 13. ^ervna poslali stavoT^ pod obojf d^mtaci 
iesti osob k dsaH s m^rfm spisem, ve kterte pMpoml* 
nali ma dan^ jeho slovo i vy61tali, ie vice divd na n^ 
kolik zl^oh rftdcft, pak na potiebnost defense akazovali 
pro obhajenf cfsafovo i svd, kd^o viude v sonsedbfeb' 
zemieh se hotovost sbM. Spola podala deputace vypm* 
oo^atty konc^tmajestatn na svobodnd provozovftni n&bo^ 
iemtvf, jak j^ sobd od dsaf e ad^len^ mlti iidali «tavov^ 
od obojf. Mkivifm depatace byl brab6 Jichim Ondi^^ 
k, kterf M^ vyhroioval dsaH, nepfijme-Ii ti^ kos- 
cept, 2e stavov^ na delensi nastonpf, toi Badolf nfA. 
znftv^ pobl^dna nik«a pokynttl, ie ni6eho vfee slyieti 
nedtce, a IMet obrAtf k depataef pTy6 z polco;|e oto* 



pO( 

SU 



398 

set Deputaee ntnechala tarn avftj vpin i ten koneept 

nsjesttto, Go£ ob^ potom cfsaiP k iiT&ienf dal iu^?yi- 

Mm tIfednfkAm a sondcAm zesaakfm pod jednoa. (SlaY.) 



HIava ctvrta. 

Procesl o B62im t^le. OdpoY^d cfsafoTa. 

y ta2 doba pHjeto do Prahy no?6 vyslanectff knr- 
firita Sask^ho, Krisliana II., v jekoito Me 1^1 Dr. Gorston- 
berg€tr, kter^ se mSl pHmlayiti a cisaiPe sa stavy pod 
oboji. Ten cfsaH pfede fifni na mysl wrMi^i y^raoaC 
od t^chi 8ta?ft miaai^ho rokn jema prok&zanoii (SkAla), 
4i)e na ten (as knidemn hoskloniti n^nohl; neiposd^ji, 
kdyi Ji£ stavoy^ ztnha nadsafe dolebaU po&ili, tntepry 
jeho CO prostiPednffca v t^ ydd nilval. 

Zaito dom&hali se staYO?^ odpoT^i na cfaaH, i^ 
nadarmo, a ta opdt yelice steiovtoo na to, ie cfsai^ 
T zile2ito8tech ieskfeh radn b^i^e s eizosemci, a nej- 
Tjriif dIPednlei zemitf mnoh^ dominvy proto piPesleehnonii 
mnseli. (Akta.) 

Dne 17. £er?na, v ten den pfed Boifm t^leon, pft- 
ili dasnton vyslancov^ z knliectvi Slezsk^ch, iAiBjioe 
t&t b^ti ddastni toho jedndnf o svobdda v n&bo2enstvl. 
OznamoyatiC oni syd mnoh^ stlinosti na atlatoytoi evan- 
gelfkil V Slezska, jmenovitS kterak Opaysk^m syobodn^ 
proyozovftnf jich n&boienstvi moci jest sabr6Q^no, a biskup 
Yratislaysk^ ardknfie Karel oa 8y:^eh panstyfek aikoho 
toomS jedin^ch katoUkft trp^ti nechce. (Slay.) 

T^ho2 dne phkldsil se i^ed sn^hnem k 6efk^ kon- 
fesf d«kan Ckradimskt jeitd s jtn^mi ndktaifmi k&«- 



r" 



3.99 

Hm, mtn mmii byl tak6 K^spar FeJir Mt)ra?ec» mnich 
Hdn sv. Fraatiika, a ti vsickni vsala jsoa do ochrany 
^ stavikpedobojich. (Slav.) Nato pf edstoapil far4f TejQ- 
akf kn^z EilAi Sad ze Semai^f na, a vef ejn^ detl pisemni 
naflsaii s podpisem nejvyiSiba kanollfe, jak^ bylo doilo 
Tiecky far&fe Praiftk^ i akadexaii, aby se z(tfej§lbo due 
•doBtavili na procesi pod nemilosti efsafskpa a skate6- 
nym tresttofm. (Akta.) Stavov^, popazeni takovym sv6* 
yelafm jedn^nfm nejvyssfbo kanclffe, kter^ bylo vice 
zlomysbiym dr&id^im nezli 6imkoliy jln^m, odebrali se 
Umed na kaneel^f 5eskoQ a tarn ztaba setkali ae s pa- 
aem Zde^kem z Lobkovie, vy^ftojice ma, ie jednd proti 
sftimofiilma saeseai a proti maad&t&m, jen^ zuejf na to, 
aby nikdo k n&boienstvi oebyi nacen; takovym jeduA- 
nim ie vede jeaom k nepokoji, kdyi poroai5f evangeli- 
Um klaneti 96 pfed monstrand, kdeito oai aev^fl, aby 
ta BoJ^l tilo byti melo. Na tyto ie6i nejyyssf pan kan- 
dl^ nAboiae mnohymi ki^iiii se kfiioval, z 6eho2 mnozf 
znekatoUkft smleh Robe tropfce dosti hlasite volali« aby 
fao i s tdmi kHzi okoom vybodili. (Akta.) Pfi t^ pH* 
leiitosti zAOva dc^^ali stavovd na aejvysSl til^edniky atrany 
odpovddi ciBaiPovy, kteH^to viemoia^m slibov&nim ako- 
nejiiti je hled^i. (Slav.) Edyi pak se stavav^ zase do 
an^ma navrfttili, zapov^dSli jsoa vsem kn^zfm pod oboji, 
aby zftfciisiho dae na procesi uechodili. (Slav.) Potom 
o^ek&vali odpov^cf cisafskoa, o nii se domnlvali, 2e jim 
jeit^ t^boi dne addlena bode, ale 5e.kali marne, a cfsai^ 
fzkdsal jioi kone6nd, aby tek brabe' nekvapUi, ie toho 
dne z toho oic b|ti nemdze. (Slav.) 

.Na den Boilho t^ neaesli ae stavov^ k 24dn4 po- 
radd, ale v^nikla v Praze zaae jedna z on^ch jalov^ch 
pov^atf, jak^ v tak nepokojn^ck jSaaech piPei5aBto obeoen- 



300 

stTO pobnh^l. VypravovAno totiS, 2e ve sklepicli pod 
sondiroQ sv^tsiicf, kdeSto 8tavov6 sn^majl, od iveplfttei 
evang^ekiSlio n&boSenstvI skl&d6 se veliki sUa pracht 
k totnn konci a cfli, aby, dA stavoY^ pod obojf ▼ plnte 
po^Q pohromadd bndon, mobl b^ti eap&len a vj^zesu 
JakkoHv povdst tato sama v sob^ pHlis nesmyslna byla, 
aby mohla a roztimn^ch hdi viry nal^zti,* pfseee v dobi 
tak pobnnt^, kdeito lid^ obydejn^ lehkov^niljfti bfnii 
Bei jindy, obyvatelstvo Praisk^ neniAlo polekaia, k Je« 
hoitoupokojenf jako2nem^n^ provsemoin^ sebe tiastnleb 
nbezpedenl stavovd na drtih:^ den sklep ten prohledad 
porn^ili, nei nenalezeno ni£eho kromd n^kolika prizdn^eb 
sndtL od Vina, a tak cel& v^c v posm^ch se obritifau 
(Slav.) 

Dne 20. dorn^ena jest posliim sl^ssk^ plsemn^ 
odpov^d* Btavik na jcjich 2&d06t, kteroni jest ntvrzen spo^ 
lek mezi Cechy a Slezany k dodieni svobody v i^Ubo* 
2enstvi. (Akta.) Potom posltoo je k Felicianofi MoioTi«. 
hejtmann hradn Praisk^ho s ot&zkon: zn&-li se k tomn, 
2e jest stavech pod obojf nepravdi?^ v^ci mlnvil i psal^ 
a kdyi tobo zap^el, nkftz6no mn jeho ylastnf psiuiil, nadea 
V pln^m sn^m^ a pfftomnosti nejvyiSifch tlfednlkA zen* 
sk^cb tfi Feliciah Moi skrze pana Bcdoyce vyhlAtlefi 
jest za Ibftfe, kter^ neni hoden, aby s poetiT^mi lidni 
jfsti a plti Hiel, doknd tobo, cp jest o stavech psal, z* 
pravd nedok&Se. (Akta.) 

T^bo£ dne kone^n^ pHiSla odpoviif dsai^ova na po-^ 
slednf 2&doBt stavA, kter& colon v^c na novd odkiadj 
d&vala. PravilC v nf cisii^, ie tn ot&zkn o svobed^ vn^ 
botenstvf cbce vloMti na knrfirity, spor o akademii a 
konsisted^ aby vyjednAn byl vzemsk^m sondn pfed rovntm 
po^m osob pod jednon t pod oboijf, kone^nd od defense 



mi 

mby fttaTOY^ npsstili. Jak uiadiio bylo pi^ej(lz?ldati» ne* 
vpokojila odpo?M tato stoyy pod .dboiU kteh k iMuym 
dalifm odkladflm timyilDem^liBToloyati; €o se pakvzue* 
ienf t6 vici na korfirsty t^£e, privem namitali, „ze to jedn^Df 
jejich nepfin&le2f k i&dQ^mn rozezntoi knrfirstflv a knl- 
iat ftisk;^ch, pon^vadS oni jsoa kr&lovstvf a stavov^ svo- 
bbdnf a maji sv^ho ylastnlho kr&le a p&na v zemi, ktert 
poviaen jest v takov^cb vdcech pi^icbrafiovati, a co by 
bylo zemi jeho k dobr^mn a niitein^ma, spola s stavy 
sv^mi pffbodnd naHzovati.'' (3k&la.) I byli YHickni stavor^ 
pod obojf jednobo timyslu, hastoapiti toti2 na defensi, strany 
kter^ se tak^ mliiili nsrozaoidti se stavy katoHcktmi. 
%pelvL pakYZBeali ot&zknna nejvyist tifednlky podjednon, 
zdali tato odpov^d* dsafskoa pom&hali nvaiovati aoebo 
k nl radili. Na to odpovMil jmenem katoliku nejvyssi 
pitrkrabi vyh^ba?^, 2e jim dsai^ zapovedel na takov^ 
ot&xky odpoYldati (Akta), a t6i co se defensi t|6e, ie 
(mi bez poYolenf cfsafsk^ho ni6eho jednati nemoboa. Na 
torn toho dne zftst&no , a dalsl jecUi&nf pro nast&vajfcf 
ned^li, v kteroai ie k sv. Jakuba na procesi jiti mnsi, 
86 nejYyssi porkrabl vymlonval, odloieno ai& na pond^- 
lek. (SUy.) 

y nedSli SYrcba zmfn^ny mnich Kaspar Felix Mo- 
raYec kdzal y kostele t^la Bo2ibo velmi ost^e proti pa- 
pe2i, Da£e2 ii6inil YOfejn^ Yyzn&nf Yfry evaogelick^ a 
YcieH Pto^ pod obojl sp&sobon pHjal z rakoa far&fe 
SYato-V&claYsk^bo, ktery2to jsa tak^ jeden z pi^estoaplych 
koH^U opastil toho dne sloaieni mse a zplv&ni y jazykn 
latiosk^m a poaze ^esky y kostele zpiYati dal. Kdy2 
potom ten b^Yal^ mnich z kostela domA se vracel, byl 
po aliclch, kady jiti musel, Yinde n&ranm^ shon lido, 
kler^ i^ostiY bjl Jej spatHti ; ale pondvadi nSkteH jeho 



&02 

pH,te\4 86 obftvali, aby snad ▼ torn davn neipfito^il se 
k nlma n^kdo -ze strany protiyn^ a jema neabllill, yzall 
ho men sebe pan z T^henic jeit^ s jin^mi pfednljifml 
proknratory, a tak jej bezpefine do jeho obydli provo- 
dili. (Slav.) 



HIava pita. 

Defense zff^ena. 

y pond^lf dne 22. ^ervna stavov^ podobojl siedSe 
se zvolili ze sebe komisi k avaSovtof toho, co by d&Ie 
iiniti m^Ii. Ta n^ktefi mi^li za to, aby novoa SMost 
cfsaH podali, ale v^tiina necht^la se y i&dn6 dalif vy- 
jedndv&ni ddyati, a tak nzavf eno jest nastoapiti na de- 
fensi. Komise rozd^lila se na dv^ : jedni spisovali omlnvti, 
kter& se m^la cfsaH podati, pro6 stavov^ na t^ jeho reso- 
Inci pfestati nemohon a sobe hotovosC naHzQjf — drazf 
zhotovovali ndvrh zam^Slen^ defense. (Slav.) 

Pfiltiho dne vypraveni json bd stavil vyslancov^ do 
Moravy s listem, ve kter^m se Moravanftm zpr&va d&vala 
o torn, jak v Cech&ch v^ci stojf, a stavov^ moraviti v tes 
potfeby pomoc jsou poi&d&ni. Ve stfedn ptihl&sili se 
vyslancov^ kladstf a loketStf k defensi, ^ftdajfce b^ti do 
spolkn pHjati od stav^, jakoS se i stalo. Tak6 Jan 
Rudolf Tr6ka aStep&n Jiff ze ^ternberka, nejsonoe osobn# 
pfftomni na sn^m^, zaslali plsemn^ sv6 pHstonpenf k de* 
fensi. Proti ^ternberkovi ^ice n^ktefl pro jeho pfedeiM 
obojetnd chovftnl vystnpovali, necht^fce ho pfijmoati v spo- 
lek, a viak pfece skroceni jsonod v^tsfho po5ta aobon 
t^ch pdnii pfistonpenf pfijato. (Slav.) T^hoi dne doho* 



303 

toven jest od komfse s&vth k defensi, ale je^fe zadr^en 
aS do odpov^di ciss^sk^ na omlnya jemu podanon. (Sk&la.) 

Zatim Yznesenajestot^zkana stavy katolick6» znajf-U 
se ktomn, £eJ8oa slibilib&jitistavypod obojf protivlem 
jejich nepf&teliim, kteH by je chtdli utiskovati a jim 
▼ n&bo2.enstvf jejich pfek&ieti, na^ei odpoyM^li katolfci 
skrze nejvyssiho pnrkrablho, 2e se k tomu znigi a v torn 
sUti a trvati pHpovldaji. Tn jest jim d&le. ot&zka polo- 
Sena, zdali tedy cht^jf spolcf^n^ s nimi na tn defensi na- 
stonpiti, ale na to nejyysif pnrkrabf odpov^ddl obiirnon 
vyh^ba?on feil, ve kter^ stavy podobojf zrazoval od de- 
fense, ie toho ^&dn^ potfeba nenl, kdyby vsak jin&^e 
bj'ti nemoblo, ze by to mnseli dMve na JMG. vzn^sti. 
(Akta.) 

Zatlm jal se vyslanec sasky Dr. Gerstenberger pro- 
sti^edkovati mezi ob^ma stranama, a s vedomfm i pHvo- 
lenim cfsaf ov^ pfedlo2il stavtim pod obojf n&vrh o desiti 
artiknllcb, ve kter^m viak ponze tykalo se syobody v n&- 
boSenstyf, o akademii pak a konsistoH ani zmlnky ne- 
bylo. I slibovai Gerstenberger, kdyby stavovd na torn 
h&vrbn pi^estali a od akademie a konsistoi^e npnstili, ie 
by to bled^i na cfsaH obdrSeti, aby ten n^vrh poti^il. 
(Slav.) Ta v^e nvaiov^na jest dne 25. 6er?na ve sneme, 
a jii n^kteff schylovali se pfistonpiti k tomti n&vrhn, 
ale jinf opatrn^jif namltali, kterak by jenom NSmcilm 
z toho niitek vzeiel, kdyby (eitf evangellci, nemigfce 
ani vlastnf akad^nie ani svd konsistof ef mnseli diti sv^ do 
Ntoec na u6enf posilati a t6z tarn odtnd knSze br&ti. 
Na to jest n&vrh ten jednosvom^ zamltnnt (Slav.) T^hoS 
dne pHili do sn^mn nejvySli dfednld, jsoace vyslftni od 
cfsafe, kter^ po nich stavfim pod oboji vzkazoval, majf-li 
n^jak^ BtSinostiy aby je ve spis nvedli a cfsaH podali. 



304 

 

Tigm.d&na jest odporM od'stafft: kdjri 4r4b6 tM y6e* 
sk^ch rad&cfa se nenvainji, a takof^oh spiBft hi posavad 
od flfch a nepokojD^cb lid! vidy jea k tomn uiKtO jest, 
aby se vec protahovala a stavov^ ztrAtea 6aBii a veil* 
k;^mi titratami se omrzeli a bez vyffzenl z Prahj odjeti 
piinnceni byli — protoz ie neeht^f s efsafem v HAa6 
dalii pfsemnl jedn^nl se pooit^ti a te po^ajl toliko 
Jelt^ do zltfka; ned&-]i jim cisaf pHznivoa resoluci, 2e 
bez dalilbe odkladit pfistoapl k defensi, at s nimi kato« 
Hci diii anebo ne. (Akta.) Nejvyisi pnrkrabi velice se 
vymlouTal, 2e nejvyssl Hfednlci iinili co mobli, jestli ni- 
Mko nevyffdili, to ie vina jejicb nenf*, ostatnc it se 
ztobot^sl, 2e bylijinf (Gerstenberger) pf i cisaH iCastn^if, 
kteH na n^m stavfim jii tak znamenitycb v^cf vymoUi. 
(Slav.) 

Dne 26. vyhotoven jest z&pis smloavy mezi Cecby 
a Slezany, ve kter^m ob^ strany na vz^em se zavazo- 
valy, ptisp^ti sobe naprvnf po2&d&nl s2000 pdiibo lida 
a 1000 jezdci, na drab^ yyzv&ni s tim sam:fiii po^^tem, 
na tfetf pak s celou svon mod. (Akta.) T6boi dae 
pozd§ Ye6er pHsla odpov^d efsafsk&, y kter^ zase ni- 
2eho nebylo povoleno, toliko ie pon^kad byla sformo- 
vdsa podle t^ch artikalfi od posla sask^bo navrSen^eb. 
(Slav.) Nadejice se stavov^ pod obojl ji2 napfed takovd 
odpovMi, meli jii pobotov^ s?on omlava na ni, jii za- 
alali cfsafi, a bned pristonpili k defensi, jejlSto od svrcbii 
amfn^nd komise vypracovan^ n&vib ve ^ntA ay^diti se 
jali. Ta defense yyps&na jest po cel6 zemi dyojn&sobni 
podle sacnnkn od r. 1596, a naHzeno k jejimn sprayo- 
y&ni tticet direktorii, z kaiid^bo stava po deseti. Nad 
lidem v&le6n^ zyoleni jsoa yfidcoy^ a siee za gener&la 
iaitnanta brabe z Tborna, za gener&ia mari&lka Leonard 



305 

z Felsa a za gener&la vachtmistra Jan mladif z Bnbna. 
DirektorAm a gener&lftm vymefen plat, a Tharnovi d&na 
moc i cizf lid sajlmat a s dAstojaiky o plat se smloa- 
vat To vse d&lo se od stavfi pod fochem, jakoby to 
jen proti zlym rddcAm, jich nepf&telAm a rnsitelflm po- 
koje (^elilo; cfsafskon osoba v£dy pH vsem vyhraiovali, 
ano 2e to i k jeho vlastnf ochran^ 6inf, pf edstfrali. JeitS 
jednoo zeptali se katolfkA, zdali cht^ji pHstoapiti k d^- 
fensi, ale ti odlo^ili s odpovedi do r&na. (Slav.) 

Vt6m2 sezeni stavA vypov^zenjest ze zemd do osmi 
dnA primas staromdstsk^ iiff Hejdelias pod trestem obS- 
ienl. Na odtivodnenl takov^bo pHkr^ho ortele ve spis 
nvedena json viecka jeho provin^ni, a ta ma ve 20 61&n- 
dch vytyk&ny p&chan^ od neho nef&dy, ba i ^evn^ zlo- 
^iny, jako ie pHdel k tifadAm obecnlm, nemaje iftdndho 
vmdstech Prai^sk^ch zakonpeni; jak^ch ohavnych smejdfi 
se dopoust^l ; ie s dan§mi ze sv^ch statkfi zfist&val v re- 
stu, ani2 jinych povinnostl zemsk;^ch vykon&val; ie nale- 
zen6 v^ci si pf ivlastiioval ; ie noSnfho 2asa n&silim do 
jednohodoma v timysln loupe^n^m vrazil; 2eobec vdloby 
nv&d^l, rady vyn&sel, s&mdo oboe dlnien ztist&val a jako 
primas vieckn libovolnost sob^ dovoloval, poctivS son- 
sedy vselijak tr^znil a neslechetnlky k AfadAm dosazo- 
val; 2e stavAm pod obojf nad&val, pravd ie jeden 2id 
lepif jest nei 15 takov^cb, co se sch&zeji na Novom^st- 
sk^m rathonze; ie voj&ky najfmal; ie se vycblonbal 
zvl&stnl dfiv^ron cisai^skon, pravS 2e cfsaf &sto pro ndj 
V nod posilA, ie mn v sv6 pfltomnosti sedati dovolnje, 
ano ie m& on klf6e od dsaf ova pokoje. Tento tak zvan;^ 
vejhostni list HejdeliasAv £ten jest vefejn^ ve sn^m^, a 
drnb^ho dne na to takd na Staromlstsk^ i NovomSstskd 
radnid. (Akta.) 

Maly. I 20 



306 

ZfistaliC pak toho dne pohromad^ stavov^ a2 do 1 1 ho- 
din V noci, tak ie kdy2 dloaho ze sn^a neili, maozf 
z prostfedka jejich, kteH byli pro hlad dHve z hrada 
odeSH, ojejich bezpeinosC se bftU, i po6aly pro8kako?ati 
povSsti o jejich zabavenfi z 6ehoi^ lid obecn^ nein&lo se 
po Praze bouHl. Tu sebralo se vz&cn^jifch osob ?po6ta 
pfes 100 konf, ktefi jeli na brad pfeBYSd6it se co se 
d^je, ale na cestS ji2 potk&vali vr&cejicf se ze sndma 
stavy, a tak m^sto zase se apokojiio. (Slav.) 

ie viSak zaHzenfm defense stavov^ v zjevn^ odpor 
se proti cisaH postavili, pfestali od t^ doby choditi do 
sn6mn na brad Praisk;^, ale napotom scbftzky sv^ odb^- 
vali na radnici Starqmdstsk^, . an 6el&dka jejich dobfe 
ozbrojenA silnon Btr&i drSela na rynkn apoMdek ndrld- 
vala mezi lidem obecnym velice rozjit^en^m. Rozeps&ni 
pak defense d&no do tiska. Vytiit^no jest »v Stardm 
M^st^ Prai^sk^m n dMice Mistra Daniele z Veieslavfna/ 
mal:^^ 4^ 4^2 archn, a po ?sf zemi rozesl&no. 



Oddll 6tvrt^. 

Yieobecn4 hotovosf a2 do stvrzenf 

maj^st&tn. 



HIava prvni. 

Pfisaha direktoru. Vyjedndv^ni u nejvyssiho 

purkrablho. 

y sobotn due 27. (ervna instalov&ni jsoa na rad- 
niei Staromestsk^ direktoi^i, a stavov^ pod obojl dali jim 
od sebe plnomocenstvf, naproti £ema2 pfijali od nich 
revers v ten smysl, ie oni nic o sv^ Qjm6 bez nich o ni- 
boSenstvf vyjedn&vati nechtf, 2e jim kaidd hrozlcl ne- 
bezpe^enstvi obl&sf, a z pen^z, jak^ od nich pHjmoa, 
tity sloiU To v§e stvrzeno jest pffsahon s obon stran, 
na6e2 direktoH v nov^ sv6 dftstojnosti zasedli. (Slav.) 

Ta pHsH na radnici Starom^stskon pan Ferdinand 
z Donlna a pan Parkhart To£nfk z Kfinic, jsonce vy- 
sl&ni od stavii katolick^ch k staviim pod obojl, aby je 
pozvali do sn^mn na hrad Praisk;^. Ale stavov^ pod 
obojf odepi^eli, pravfce, ie to jii sedm& resolace cfsafski 

20* 



308 

jest, kterd jaki prvnf takposledni p&vodem iieupHmn;^cb 
rad na takov;f^ch skodnych v;^kladech a vymink&ch po- 
stayeoajest, ie docela na z&haba stavii podobojfch £elf; 
ie oni ne pro p^etrzenl snema, ale pro lepsl bezpe^nost 
sem na rathouz postoapili a dffve do snemu nepfljdoa, 
pokad jejich 2Mosf strany artikala o n&boienstvi vy- 
pln^na nebnde. (Akta.) 

Prvnf jedndnl, ka kter^mn pak direktoh pristou- 
pili, bylo pfij^ka pen^z, kterych bylo potfebi ke zH- 
zov^nf hoj;ovo8ti, pokud by se nesesli dane od stavfi die 
vym^fenl r. 1596 na zem alo2en6. Potom rokov&no o 
manici, a kdezto bylo velice pochybno, ie by ji z kr&* 
lovsk^ zbrojnice dostati mohli, nsnesli se direktoH na 
torn, aby o ni pisemne po^&dali knfzete Eristiana z An- 
haltn. (Slav.) 

Mezi tlm, co direktofi na r^idnici v poradS sed^li,. 
stalo se, ie jeden mnich od sv. Jakaba vmfsil se mezi 
6elMka stavovskou, kter^ v silndm po6ta a dobi^e ozbro- 
jena rynk Starom^stsky obsazena mela, a nepochybnd 
vsete6n^ sobe po^fnal. Ten jest za vyzveda^e pokl&- 
d&n, i sbehla se naii luza a po^ala bo tepati, ani^ tomn 
celed' stavovskd brdniti mobla aneb cht^la, a on st^ii 
jen ntekem zivot zacboval, skryv se v blizk^m jednom 
dome. Takovym vytrinostem aby se budoucn^ nbr&nilo, 
poslali direktorov^ do vsech kl^sterti, napomlnajlce mnieby, 
aby, pokad ta roztrika trv& a od nich lepsf Hd ne- 
bnde zaveden, rad§ji doma zustdvali a nikde na olidch 
se nenkazovali ; spola pak mesto detn^jslmi str&^emi opa- 
tfili a mdstskd rad^ na srdce vlo2ili p^^i o zachov&nl 
pof^dku. (Slav.) 

Brnh^ho dne obdrzeli direktoH od nekterych bohat- 
slch obyvatelfi Pra^skych 30.000 zl. jako^to pflj6ku na 



309 

ta yypsanoa kontribnci. Ta jest mezi nimi jedn&no oto, 
m&-li se vedle hotovosti, kteron zemd od sebe postavf, 
tak^ jeit^ cizf wSAe^nf lid najfmati, a po dlonh^m spora 
o tu v5c ustanoveno, aby se najaly 3000 p^Siho a 1500 jfzd- 
nfho lida, a to verbov^nf pora^eno jmenovan^m j\i gene- 
rftlftm. (Slav.) 

StavAm Loketsk;^iu, jich2 vyslancov^ dne 29. ^ervna ' 
pfed direktory pfedstoapili, poloien jest sjezd ▼ jejich 
krsyi, k nema2 direktorov^ sy6 komisafe vyslati slfbili. 
<Slav.) 

T6hoi dne poslal jestnejvyssf pnrkrabf kpana Jann 
JiHmn z §vamberka, nejvyislmn sudlmn dvorsk^mn, k pana 
y&clavovi Badovci, k pann JiHma z Gerstorfa^ k pana 
Bohnslavovi z Micbalovie, k pann Adamoyi Linhartn a 
k pann Y&clavovi Magrlovi, i&daje jich, aby ho zitfej- 
ifho dne navstfvili. Obeslanf tito ozn&mili to ihned na 
dmh^ den ve schflzce direktorft, tdzajfce se co iimti 
migf. DirektoH nem&lo se horSili, pro6 nejvyisf pnrkrabf 
po strand a jako sonkrom^ k n^kter^m toliko osob&m 
se obracf a ne ke vsem direktorflm spole^nS, a kone6n$ 
na torn zflstali, ie vyslali dv§ osoby z rytffstva k nej- 
vysSfmn purkrablmn, aby timysl jeho zv^d^li. Nejvyiil 
pnrkrabf vzk&zal po nich direktorfim, 2e on a jest^ nS- 
kolik jin;^ch osob pod jednon r&di by s t^mi obeslanymi 
p&ny n^kter^ v^d promlnvili. Ta jest od direktorft 
vStsinon azavi^eno, aby §Ii a vyslechli, a viak v jedn&nf 
H6n6 aby se neponSt^li. Poslftno pak s nimi pro jejich 
bezpe6nosf 15 njusket^rflv a 11 jlzdn;^ch. U nejvySifho 
parkrablho byli z katolick^ch p&nii jeSt^ tito: pan Adam 
mladif z YaldSteina, pan Ferdinand pnrkrabf z Donfna, 
pan Jan z Elenov^ho a z Janovic a pan Porkhart To£nfk 
z Efinic. Ta jest vyslan^m podobojfm domlonvdno, kte- 



310 

rak tistnf jedndaf jest mnobem bezpe^ndjsi cesta ka po- 
staveni na mlsto t6 n&bo^enskd vSci neSli dosavadnf pf- 
semuf „pro rozdlln^ vSelijak^ch slov v^klady,** i navrhoval 
nejvyssl parkrabl, aby obe strany vjist^m stejn^m po6ta 
to se smlonvaly, a sice nejldpe na bradS y sondn^ 
sv^tnici, kdeito beztoho sn^m jest^ nenf vzd&n. Yyslanf 
podobojl slfbili ten ndvrb direktorflm pfedn€sti, co2 i n^i- 
nili. PH^el pak v ta dobn mezi direktory posel knrfirita 
Sask^bo dr. Gerstenberger, kter^Sto jim radii a snaSud 
to 2&dal, aby se pastili v takov^ jedn&nf, d&vaje jim 
nejlepsf nad^je. Direktofi vsemo^n^ se vymlonvali, ie 
podle rieversa stavfim dan^bo nemobon se v iddndjedn^nl 
d&vati, zatlm vsak kone^nS pi^ece slfbili k nejvyiSfma 
parkrabimn ze sebe n^kter^ osoby vyslati. (Slav.) 

Mnselot pak direktorAm pfede v^fm na torn zdle^ti^ 
aby pH tak pov&^livdm po6lndnl sv^m nbezpefiili se sm^- 
slenlm obyvatelstva Praiskdho. Bylaf sice v Praze nd.- 
ramnd. vetsina podobojlch, a jmenovit^ lid obecny aS pfflis^ 
zjevn^ sm^ilenf 08v^d6oval : nicm^n^ bylo potf ebf, aby 
netoliko Inza, ale m^sfanstvo samo probl&silo se s kym 
stojl, a to tfm vice, kdeSto od strany odporn^ mnohd 
dutkliyd veci v obecenstvu proti direktorftm ajejich po- 
Sfn^nf proskakovaly a v sam^ rad§ m^stsk^ strana pod 
oboji s mnobymi pfek&Skami se potk&vala, jako2 stalo 
se jmenovit^ pH instalaci direktorfi, kdy£ kn pinomocen- 
stvl jim od stavft dan^m tak^ Star^ m^sto PraSsk^ pe6et 
svou pHtisknonti m^lo, ie pnrkmistr Daniel Holijan (?) 
spola s tfemi jin;^mi katolick^mi radami proti tomn arpntn^ 
se zasazovali, a vsak pfeblasovdni jsoa od ostatnfcb. 
(Slav.) Cht^liC tedy direktoH svolati obec, totii valn4 
sbromftideni cel^bo m^ifanstva, aby jim stav vScI vy- 
sv^tlili a jlmi se njistili, ale pnrkmistr pr&v^ jmenovan^ 



311 

ne<^l^l 86 jim k toma propftj6iti. I obeslali tedy dire-, 
kteii sami ze sv^ mod pfed sebe 6tvrtnfky, jim2 DaH- 
dili, aby k zejtfejilma dni obec na radnici Bvolali, jako2 
ae i Btalo. To mlnvil k sfarom&id^Q^ma m^sfanstva pan 
Jan Oasteck^, ie ta defense ne6elf proti cfsaH, aby se 
nidlm nedAvali misti, n;^br2 ie se to ddje k zachov&ni 
pii pokoji JMC. i vsech obyvateliiy kr^ovstvi, dile pak 
takd k tomn, aby mSsta spola s yysSfmi stavy rovn^ho 
opatfenl pH nAbo2enstvi sv^m ai^iti mohli. Pfe6etl tak^ 
koncept majest&ta cfsaH pfedloien^, aby me§£anstvo z.e- 
vrnbn^ oi se jednA v^d^lo. Na to odpovM^l od obce 
perkmistr hor vinidn^ch Tom^il Slemer z Castalovic, yzd&- 
vi^e dfky vyssfm za to, ie tak horlivd m^st se ojlmaji, 
pro£e2 takd oni s hrdly a statky pH nich a2 do pfemo- 
2enf st&ti chtdji. Za to pod^koval Starom^stskj^m ve jmena 
direktord pan Theobald ^vihovsk^, a s tim obec se roze- 
ila. (Akta.) 

T^hoi dne poslali direktoH n^kollk osob k nejvyi- 
Sinni pnrkrablmn, kterd ma mdli porn£eno ozn&miti, ie 
oni bez ostatnich stavA v i&dn6 jedn&nl se d&vati ne- 
mohoo, a ie stojl na potvrzenl majest&ta, jehoi koncept 
byli dsafi podali. Katolfkti byl tenkrdte v^tsi po£et a 
nctJvyiiSllio pnrkrabiho, a ti se omloavali, ie k toma 
jednftnl vybidnoti byli od posla sask^ho, i jevili svoa 
i^dost aby 'mohli vyjedn&vati s v^tilm poitem podobO' 
Jlch. Yyslancov^ direktorik slfbili to pfedn^sti, a tak^ 
proti toma ni^eho nemeli, aby vyslechli pfednesenf kato- 
liki ; oyfiem ie odpov^cP na n^ iddnoa pr;^ d&ti nemc^oa, 
Eatolfci tedy pJPedlozili podobojfm dvd otiizky: 1) jak^ 
aedostatek jest v poslednl cisafsk^ resolad strany n&bo- 
ienstvi? a 2) v 6em se koncept mtgest&ta s ton reso- 
lad nosrovn&vA? (Slav.) Tyto ot&zky vyslancov^ direkto- 



312 

rftm pf ednesli, anynfnastalo piln^ vyjeda&v^nloboa stran, 
kter6 z?l&$t§ za pomod sask^ho posla a pak pfevaboii, 
jakoo V tak nebezpe^ntcb okolnostech masela nab^vati 
pH d?ofe strana mlrnSjsfch katolfkii, kone£n^ pfece k 24- 
doacfmn cfli vedlo. Ta jest sem tarn posU&no od dire- 
ktorft k nejvysslmn pnrkrabfma a zase nazp^t po cel^ 
t^den, i smlonv&no o kaidon plsmenn zmfndn^bo kon- 
ceptn, pfi (iemi strana pod obojf v nepodstatnych n§- 
kter^ch v^cecb katollkdm povolila. Nejpr?^ vzk&zali di- 
rektoH katoUkdm, kdy2 oni se jich ptajf jak^ nedostatek 
jest V poslednl cfsai^sk^ rescind, ie oni naopak t&2f se 
katolfkft, jak;^ nedostatek oni v konceptn majest&tn na- 
ch&zejf? (Slav.) Tu katolfd vypo6tli osm panktftv, co by 
y torn konceptn zmenSno byti mSlo, z nichS nejhlayn^jil 
byly nAslednjld : 1) necbtSli aby niivAno bylo slova evan- 
geliSti stAwo^6, n^br2 aby vsnde st&lo: stavov6 podoboji; 
2) ohra2ovali se proti tomn, kdezto v konceptn majest&tn 
stojl: aby se na kaSdem miste slnSby boSi dlekonfesi ^eskS 
konati smSly, to jte nemftie roznmSno byti o kostelfchka- 
tolickych ; 3) strany pohfbft, aby toti2 osoby podobojl po- 
chovdv&ny b^ti mohly tak^ v katolickycb kostelfch, jakoS 
naopak vidycky se d&lo, ie podobojl katolfkfim pohfbft 
▼e svycb kostelfch dopfdvali, vyhraSovali sobe kostel na 
hrade PraSsk^m a kostely Plzensk^ a Bnd^jovick^ ;. 4) go 
se tyfie konsistofe a akademie, aby obS stfany k poro- 
vndni sporA volily stejn^ pofiet defensorft, totii stavov^ 
lest a dsaf iest Na nSkter^ z tech pnnktft depntace 
direktorft ihhed odpovMela, ostatnf, pravila, 2e mnsi 
Yzn^sti na pln^ po6et. Tak jmenovite co se t^6e drnh^ho 
pnnktn, v torn katolfkAm pHsv^d6ili, ale strany pohfbft 
dflraznd opfeli se proti S&dosti katolikA, ie nevMl pro6 
by podobojl nemdli nllvati rovn^ho pr&va s katoliky. 



313 

Ueito jich pfece mnohem v^t$l po£et jest neSli t^chto, 
ano 2e pr&vd na hrad§ PraSskdm pochov&n jest kM Jiff, 
kter:^^ byl pod obojl. Kone^n^ zmiaili se katoli6tf p&ai, 
kterak JMG. doslechla, ie stavov^ pod oboji v&ledn^ lid 
najimajl, toho aby ne6inili, . ie ti artikalov^, o ktery^ch 
jest^ obe strany na rozdilech trvajl, aejsoa tak t^2c(, 
aby nemohli k narovnAnl pfijfti, a cisaf ie sob^ takov^ho 
pokojn^ho narovn&ni pfeje. S Um toho dne depatace 
odeila. (Slav.) Drab^ho dne poslali direktofi po zpral^m 
nv&ienf v^ci nejvysdfma parkrabfma odpov^d svoa, ve 
kter6 toliko strany drah^ho pnnkta povolovali; v ohleda 
ostatnfch v nejmensfm noastnpovali, pevn^ na sv6m sto* 
jfce. Co se pak ty6e najim&ni [ vojensk^ho lida, o torn 
vzk&zali «nejvys8imn porkrabimn, ie ho sice nSco majl, ale 
neproti kr&lianiproti strand pod jednon, „n^br2 protii^m, 
kteH by n^co proti strand pod obojl pf ed sebe brali a tomo, 
aby milostiv^ z&mlnvy JMG. k vykbn&ni pHj(ti mohly, pfe- 
k&2eli, neb k pokoji vdrnych prostfedki&v pod&vany^ch a2iti 
nechtdli*/ k toma ie onijist^ zpr^vy o torn maji, kterak 
posel spanelsk^ lid najlm^, a v BavoHch mastmiiky se 
d^ji, pH nich^to na Cechy se trostojl.. Nejvyssi parkrabf 
odpoveddl, takov^ povesti ie json klevety a 2e se s yfllf 
neb vedomlm JMG. z&dn^ najim&nf lida nedSje. .(Slav.) 
JMe oznamoval depatad direktorsk^, ie by clsaf k msge- 
st&ta toma na jisty spfisob povolil, kdyby totii stavo?^ 
pod oboji ty nedostatky, kter^ se v nem nach^egf, reversem 
od sebe dan^m napraviti chtdli, ale aby npastili od de- 
fense, od direkci i vsecbndch z&vazkftv a pHsah, takid aby 
QStoiipili od vypovSdi nad Felicianem Mosem.a Hejdeliasem, 
pon^vadi na sndme nem& byt nikdo soazen, ne2 toliko 
od sondn pof&dem pr4va. Pepatace sUbila to ozn&miti 
pin^nto po6ta. (Akta.) 



314 

Po ten cel^ &ifi hrab^ Thnrn pOnd poPtaze Terboval, 
z kter6ho2to oajat^ho lido p^f ponedi&iii jsoii v Prase, 
ale Jezdci posfldni json na venkov, kde2to nejvlee nby- 
tOTftni na grnntech pftnft katolick^ch, B?^tsk^ch i dachov- 
nfch, kteff s nimi velikon obtfi mdli. Zatfm povstftvali 
V lidn rozli^n^ rozpr&vky od strany pod jednoQ roztni* 
iovan^, jakoby direktoH vinni byli temi roztri^kami, kdeito 
pr^ cfsa^jii tolik povoli^e, zeby na torn strana pod obojf 
pil^estati mohla; to najfm&nf lidn ie jest daremnd, aby 
jej direktoH sami platili; kontribnce ie by se nemdla 
ddvati, a jin^ch podobn^ch fe£f mnoho. Proti takovtm 
ikodliv^m fe£cm vyslali direktoH listy do vsech krajV 
ve ktei^ch oby vateldm krdloirstvi zpr&TQ o torn d&vajf, jak 
v^ci stojf, aby se i&dnfmi Mi^fmi pov^stmi m^liti ned&- 
▼ali. Datovftny pak jsou tyto listy: „y pondeii den pa- 
mdtnl sv. mistra Jana Hasa a mistra Jeronyma, nni(ledlnl* 
kflv boiicb'' (6. ^ervence), co2 jmenovit^ a dvora velik6 
poborieni spiisobilo. ZdroveJi nzavFeli stavov^ i d&le lid 
fMeinf najlmati, na z&povSdi elsafsk^ se neobll2ejfce. 
(Slav.J 

T^oi dne pfedloien jest direktoriUm kn podpisn 
SYrchh zmfn^n;^ revers, oni viak necht^li jej podepsati, 
pon^vad^ by slova majest&tn rnSil, pravice, ai bnde ma< 
jestftt Btvrzen, ie sob^ katollci bndon mod n^initi opa* 
tfenf na sn^m^. (Akta.) Tn posel sask;^ Dr. Gerstenberger 
chodil od strany ke strand a prostfedkoval, cfsafi pak 
domlonvali mfrndjif katollci, aby po?olil k iftdosti stavA 
podobojfch k nvairovAnl jeiti vdtSfho zl^bo, nv&ddjfce mn 
lia pamdC, kterak Matids pait^nlm svobcdy protestantftm 
Rakonsko upokojil, a ie jest se obdvati, aby stavoT^ 
podoboji od clsafe se odtrhnoace k ndmn jakoito dekanci 
krdlovstvl 6eBk^bo se nepfidali. To, a2 nejvy^if kan€li^ 



315 

clsafe velmi zra^oval ode vseho povoldnl, pravS mezi 
jin^m v^slovn^: „Jestli2e VCM. pan bratr kr&l Mati&S 
syjm povolenlm Rakn^andm k zceBtn^mu n^boienstyi da 
pekla sobe cesta strojf, jest nad^je, ie VCM. jeho v torn 
o&sledovati chtlti neMi,^ (Slav.) cfsaf, vida netistDpnosf 
stavfl pod obojfch, zjevnon jejich zponrn a rostouci ne* 
bezpeienstvl, a kdy2 pr&v^ navr&tivsf se z Moravy po- 
slov^ direktorfi pHnesli odpov^cP tam^jiSfch etavA, 2e tak4 
oni pHstapnjf k defensi, vyhra2njlce vedle clsafe jeSt^ 
takd p&na sv^ho krdle Matidie (Sk&la), cbt^j neeht^ 
nncena se videl povoliti k majest&ta, a viak s too poslednl 
dvojl vjfminkou, aby na mfst^ evangel%6ti stavove posta* 
veno V B^m bylo : stavovS pod oboji, pak aby se pHdalo,. 
ie to vse trvati mi die znenf reb'gionsfridu ai do obec- 
n^ho gener&Inlho kfesfansk^ho v flii o ndbo2enstvf po* 
rovD&nf. Tyto obe v^miiiky jakoSto v hlavnim smysltr 
majest^tn nic nem^Dld direktofi kone6n^ pHjali; co se 
viak t^^e nposteoi od defense, kter^ clsaf 2ddal, v torn 
se omlnv]]]^ ie se oni i stavov^ dffve obapolnfi propu- 
stiti mnsl ze vzdjeron^cb zdvazkftv, ^ lid najat^ ie nelze 
hned najednon rozpnstiti, ne2 vsak bade strany maje- 
st^tD vsecko na n&leiitdm mlste postaveno, ie i ta vSc 
strany defense ke konci pfivedena bnde. 



HJava druhi. 

Majest^t yyddn a v desky vlozen. 

Jakkoliv pak nynl blavnf oUzka povai^ovAna inohla 
b;^ti za nkonSenoii, pfece ne2 majestdt stavflm pod obojf 
aknte^n^ jest yyd^n, byly jeStd mnob^ tahanice m^zi ob^ma 



316 

stranami o vedlejsf y^ci. Tak nastapovali katoUd na to, 
aby jim stavov^ pod obojf k jejich opati^enf dali rovers, 
tito zase odkazovali katolfky s ton vScf na snem, tarn 
^by torn jedn&ni bylo, a pokad by takovj^ rovers slova 
majost^ta nerasil, ie oui ma odporovati nebndoa. Ye 
sch&zk&ch pak oboa stran, kterd drHay byly kn po- 
Klednfma rodigov&nf koacepta majest&tn, jest^ jednoa po- 
knsili se katolfci p to, aby artikal o defensofich akademie 
die jejich smysla postavea byl, ale podobojf v torn ne- 
povolili. Edyi kone6n§ vie, co so maje^t&ta t^kalo, ii&- 
le2itS jest na mlst^ postaveno, n^ineno jest mezi ob^ma 
fitranami pfsemnd narovn&nf, ve kter^m strana pod jednoa 
slasn^ jest opatf ena, a toto narovn&nf mSlo b^ti od cisafe 
potvrzeno a vedle majest&ta do desk vlo^eno. 

Dne 10. £erveace vzk&z&no jest direktor&m, ie cfsaf 
majest&t podej^sal, aby si pro n§j pHsli na brad do 
8oadn6 sv^tnice, 2e jim s dalsim ozn&menim JMG. od- 
Teden bade. Ta stala se h&dka mezi direktory, majl-li 
aahora jfti, a kone6n§ asnesli se na torn, aby nechodili, 
nybri aby majestdt. jim posl^in byl. Takovdho asneieaf 
pan z Donina, kter;^ s tim vzk&z&nfm k direktor&m byl 
Tysl&n, velice litoval a mrzatS odeseL Ale cfsaf po- 
-drah^ vzkdzal direktorftm/ aby si pfisli pro majest&t, 2e 
jim jeitS n^co dd.le ozn&miti chce, protoS aby se dosta- 
vili V hojnSm poSta. Ta teprv vyslali direktoH ze sebe 
12 osob na brad spola se spisem podSkovacfm, ve kte* 
r^m se omloavali, pro6 jeSt^ najat^ vojensk^ lid propu- 
stiti nemohoa. A viak to, co cisaf direktorfim jestS 
d&le ozn&miti cht§l, net^kalo se ni^eho jin^ho, nei^li pr&v§ 
npaitSnl od defease, kdeito on vzdy na sv6m st&l, 2e 
litavftm podobojim nevyd& dHve majestit. pokad oni lid 
aaverbovan^ nerozpastl. 2e ale direktofi tomu odpfralf. 



317 

dsaf majesUt jim nevydal, a deputace s pr&zdn:fm se 
navr&tila. (Slav.) 

Na to poslali dne 12. ^ervence direktofi novon de- 
pataci do kancel&fe ceskd, kterd, nejvySslm Hi^ednlkflm 
pod jednoir dfitkliv^ yftitkj pro takov^ prodldvAnl ^inila, 
Tjhroiajfc jim, pokud by jaci zll n&sledkov^ z toho po§li, 
ie je stavov^ pod obojf postlhati bndoa na jich osob&ch 
i statcich. Ta uejvyssi parkrabi, ^ddoaci ten majest&t 
ji2 V race drze, u6inil smiflivou fe6 k vyslancftm direk- 
torfl, V kterdi pravil mezi jinym, 2e clsaf t6 nadijejest, 
ze pH nasUvajfcfm snemovnfm jedndnl vedle ^astdho se 
ohlasovAnl podobojfch nic nebude pfed sebe br&no proti 
mocnosti a dAstojenstvl JMC. ; bylo-li by jinak, ie ten ^ 
insgest&t nem& 2ddn^ mod mfti. KdyS pak majestdt vy- 
slancdm odevzd&v^n byl, ti pohfeiili na n^m obvykl^ 
podpis nejvyssiho kancllfe Zdefika z Lobkovic, jeho^^ 
kdy^ na to nkazovdno, nejvyssf pnrkrabf vymlonvati se 
jal, ie ho dachovnl r&dcov^ jeho s toho zrazovali a on 
proti sv^mu sv^domi to byti pokl&d&. Na to odpov^deli 
podobojl, ie clsaf md tak^ svedomf a pfece sv;^m pod- 
pisem poskvmiti je nemfnl; kdyi pak nejvysdl pnrkrabf 
se nabfzei, ie on sdm se na mfste nejvysslEo kanclife 
podepsati chce, Yde6n^ to pfijali. Podobn^ choQlqstiv^ 
sv^domi jako nejvyssf pfsaf m^i tak6 sekretdf 6esk;^ Jan 
Mencel, kter^ aby ten majest&t tak^ spolii, jaki na tifad 
jeho slaielo, podepsati nemnsel, radeji se z tii^adn po- 
d^koval. Najehomfstopodepsal se zetjeho Pavel Michna, 
kter^ za svdho tchdna sekret&fem se stal. (Sk&la.) 

Vyslancovd direktorfi pHjavse majestdt z rnkon nej- 
vyisfho pnrkrabfho nesii jej na Starom^stskoa radnici^ 
kdeito dmh^ho dne 6ten jest vefejn^ u pHtomnosti veli- 
kdho po5ta stavfi. U^in^n jest z n^ho opts, pftvodnf pak 



318 

Ustina odevzd&na jest ke schov&nf radnim ptoflm Novo- 
m^stsk^m, od nicfaS na radnici jejich aloiena jest do 
zelen^ trably. (Slav.) 

Kdyi direktofi i&dsiuf xnajest&t iii v rakon mSli, 
znova dolehal clsaf na zraseni defense a rozpaitSni v&- 
lein^ho lida, ale direktoH vymlonvali se jako dfive, 
ie ta v^c tak lebkd nenl, ostatnd ie takd Slezan^, s nimi2 
oni V tizk^m spolka json, podobn^ho opatfenf v n&bo- 
ienstvf svto vyhled&yaji, tedy dffve nei oni ^d svAj 
rozpustl, aby cisaf takd Slezanfim podobny majest&t vydaL 
K avaiov&nf t^ v^ci pozv&ni json do kancel&i^e 6esk^ nej- 
yyiif tifednlci a sondcov^ zemitl pod obojf, aby o torn 
80 sv^mi kolegy pod jednon se smlavili. (Akta.) 

Pon^vadi pak po nstanovenl direktorft vStsi po^et 
flta,Yfi od sn^mn na sv6 statky se byl rozjel, a nynl, kdyi^ 
pl^ek&ika odstran^na jest, nastoupiti se m^lo na dalii 
sn^movni jedu&ni : proto2 rozpisoval cfsaf do vsech krajfi, 
2e ji2 majest&t ad^lil, aby se tedy stavovd k dalsfmn 
SD^mov&nl dostavili. Podobn& psanf rozesllali po krajfch 
takd direktoH, zvonce stavy do Praby k snemn na p&toa 
ned^li po sv. Trojici, toti^ na 19. ^ervence, a napomf- 
najice k odv&dini kontribace od nicb vypsan^. Zatlm 
drieli lid svfij vojensk;^ na rozpaitinf, vym^fajlce ma od- 
bytn^ho. (Slav.) 

E nr6en^ma dni sjeli se stavov6 a 20. 6ervence na 
Starom^stsk^ radnici se sbrom&2dili. Pan Badovec d&val 
ta obslrnoa zpr&va o cel6m jedn&nl direktorA s cfsafem, 
1 vyli6oval vsecky obtfie a pfeUiky, sjakymi jim bojo- 
vati bylo, ne2U tiSela sv6ho dos&hli. Potom £ten jest 
vefejnS niajest&t, jimito cfsai^ adeloval svoboda 6eakd 
konfesl a konsisto!^ i akademii stavikm pod oboji ke spra- 
vov&nl odevzdAval. D&le 5teno porovn&nl mezi stranami 



aj9 

pod jednon a pod obojl, a t6i pfipomenuta slova nej- 
vyssfho pnrkrabfho pri odevzd&v&Qf majest&tn, coi kdy2 
viecko jest vykon&no, 8tavov6 skrze jednoho ze Bvdho 
prostfedkn pod^kovali direktorfim za jejich pr&ci, spoln 
pak je 2&dali, aby se t^ pr&ce nezbavovalf, pokad i jinf 
pilnf artiknlov^ obecni na mist^ postaveni nebadoa, slibu- 
jlce pH nich st&ti se statky i hrdly svymi, (Slav.) 

Drah^ho dne odebrali se stavovd na sn^m, ale Zde- 
n^k z Lobkovic, Vil^m Slavata a Jaroslav z Martinic 
z&stali T £esk^ kancel&H a do sn^ma neSli, tak jako 
tak6 pi^edesle pfi odevzd&v&ni majest&tu stavftm pod obojf 
pHtomni nebyli. Tn jal se nejvydsi parkrabf 6f8ti sn^- 
movnf proposici, cbtSje aby stavov^ jiS k uva2ov&nf jiaj^ch 
artikulS pHstoupili, ale poddbojf ozn^mili skrze pana 
Badovce, 2e drive, uei se to st6ti mfiie, masl majestdt 
y desky vlozon b^ti. Jmenoval tedy nejyyisi parkrabi 
za relatory k desk&m osoby ze stava pansk^ho a ry tf f - 
sk^ho, ale tu se ozvali m^sta, 2ddajfce aby tak6 z jejich 
stavQ relatofi byli astanoveni, ponlvad^ oni k tomu rova^ 
pr&?o majl. Tomn odporovali vyssf stavovd, ale na rada 
nejyyssiho parkrablho vznesena jest ta vec na clsafe, 
kter^ rozhodl v ten smysl, ie a6koliv toho dHve ne- 
b^valo, on nicm^ne v t^ pfl6ine ndbo^enstvl jim to po- 
volnje, ale aby to za iMn6 prdvo nem^ti. M^sta podSko- 
vali se cfsaH, pravfce, ie na pf fstfm snSm^ dok^zati chtf 
sw6 pr&vo k relacfm. ' Tn jest i z m^st nstanoveno sest 
relator^, a dne 22. 6ervence majest&t obvykl^m spfiso- 
bem do desk zemskych vlo^en. (Slav.) 



330 



HIava treti. 

Balsi jedn^nl na sn^me v pflcine n&bozenstvf. 
Majestdt na Earlsiyn^ ulo^en. 

Ne21i vsak stavov6 pofl obojf pHstoapili na sndm^ 
k nvaSoY&ni dalilch propcsici kr&lovsk;^ch, jedn&no jest 
mezi nimi a cfsai^em jeste o n^kter^ jin^ artiknle, kter4 
byl cfsaf prede ?ifm na mtsto postaviti slibil. -Nejpfed- 
ndjsf 2ftdosti sta?ii byly n&slednjlcf : 1) aby nejvysif kan- 
clif byl s tifadn svdho ssazen a k 2&dn^mn jin^mu ne- 
pHpnit^n ; 2) aby byla zachov&na rovnosC sed&nf v soadecb 
pod jednon i pod obojf ; 3) aby tak6 Slezanfim podobn^ 
majesUt jako Cechfim byl vyd&n ; 4) aby spolek Cechft 
se Slezany od clsafe pot' rzen byl ; 5) aby ten Md a to 
moc, kteroQ stavov^ defensorftm konsistofe a akademie 
dali, takd timto sn^mem od cfsaf e potvrzena byla ; 6) aby 
se defense naHdila; 7) aby cfsaf potvrdil amnestii, tak 
jaki^ jest od stavtl seps&na. Naproti tomu aastnpoval 
cfsaf nenst&le na zrosenf direkce a rozpast^nl od stavii 
najat^ho lidn v&le£n^ho, jako2 i na to, aby yyroky proti 
Mosovi a Hejdelinsovi odvol&ny byly. 

Proti nejvyssimn kancUfi^ zadali stavov^ pod obojf 
stl2nost k cfsafi, v nii ho vinili z neschopnosti jeho 
k takov^mn til^ada a mnohych nepf fslaSnosti ; nato zase 
nejvySSl kanclif zvlistnfm spisem odpov^d^l, stavov^ pak 
replikovali, a ta vec dloaho se protaho?ala, a2 konefin^ 
na zjevn^ vyj&dfenf cfsafovo, ie on psob^ pana nejv yi- 
ilho kanclffe tak jest pfivykl^, ie ho od sebe propus^ iti 
nemii2e, stavov^ pfece tak nechali a od dalslho pro- 
n&sledov&Qf pana Zdeiika z Lobkovic apnstili. (Akta.) 



321 

Siarany rovnosti sed&nf ? sondech pod jednioa i pod 
oboji. tak6 iiemal& tahanice byla, kdyi dsaiP Bta?y jen 
leda bylo ponbtmi isliby odb:^vati eht^l, tito ale v^c ihned. 
ve skntek avedenoia mfti 2i&diUi, odvol&vajfoe se na bi^ 
Y^til potet» pti iemi pH yiem i^e jenom rovn^ho pr&?» 
2&digf, a2 naposledy dsai^ pf ece k 2&do8ti jcjjich svoliL ' 

Go se tfk^ majest&tn Slezanflm sllben^ho, 2&dal ciuai 
na tSehto, aby dHve od spolka sCechy uzaTfen^ho npn- 
stili, toho2 tito a&initi nijak necht^i. Tak6 i toho Sle«^ 
zan^ i&dali, aby na badoad £asy 2ftdn& osoba dvekevnf 
vice za n^vyisilioliejtniana veBlezska astanovovlina ne-: 
byla, &emai dsaf dloaho odpfral. I chodili sob^ poslo?^ 
slezstf za6ast^ stSiovati ke stavAm ie^kpa na to a^ro^ 
sp^sn^ 8 dsaf em jedn&nf, . a £eStf stavov^ horlive ajimali 
86 jidi, pHmiave s?6 ncjy^til v&ha dodftvajfee tfm, 2o 
necht^li ani slyleti o Mdn^m rozpuitenf najatdho lida, - 
poknd 2&d6sti Slezani vypln^ny nebadon. Eoneing. vid^l 
86 dsaf pHnacena, yydati Slezanfim majest&t a povcrfiti 
k jich iS^dosti strany nejvyssiho bejtmanstyi, ba i spolek 
Cechii a Slezanfi potvrdil, necha? dj^fve tak^ svon osobu 
jakoi^ i Tsecka knlzata Slezskft v n^j pojmontL (Akta^) 
Tak6 k ostatnfm 8vrcha yy^tenym artikalfim d8af, a6ne 
bez rozli£n^ho smlonyilnf, kone6n^ poyolil. 

y t^ mlfe, ye kter^ stayoy^ pod olbojf tispok6joy&ni 
json od dsafe se syymi i&dostmi, tak^ oni jenni poyol-' 
n^i se nkazovali, a 2. z&H syftj lid jfzdn;^, 5. pak fQna 
i yiecken lid: p^si rozpastiU. Od direkce ysak neapn- 
stili a2 pfed sam^m zayfenfm snemn. Go se t^6e Mole 
a Hejdeliosa, onen 4. ffjna nfthle nmfel, tomato pak na 
yelik6 pHmlayy dsaroyy doyoleno s rodinoa syoci pfe- 
bj^yati y 6ech&cb, s tlm ysak yysloyn^ dc^oSenfm, aby 
k miidn^ma 6fada nebyl pHpastdn. (Akta.) 

Maly. I. 21 



322 

Mera tim tak^ sepsAn jest Hd eirkevnf strany konsi- 
stofe a kndif, jak bndoacn^ ode vsech podobojfdi drieno 
bj^ti. m&, eoi vsak nestak) se bez odponi od strany kom- 
pakt6tiBtft, kteh t^ice to nesli, 2e nyni spolii s BratHmi 
b^ti maji pod jednoa spr&voa. Potom voleni jsoa defen-* 
^oH a nofvi konsistof, jejlm2 administratoreiii ii6ia6ii far&f 
T^osk;^ kn^z Eliai Sad ze Semanfna. 

NapoBledy i ta amnestii podepsal clsai^i v niito se 
zavazoTal, ie to naffzenon od stavi podobojfcb direk€i 
a defensi i&dn^ma v ni tiSastn^mii ve zl^m zpomiBati 
ami proto mstiti. se chtlti nebnde. Na ta amnestii pod- 
pisovali setak^ stavov^ katoli6tf , jedin^ nejyysii kanclff, 
Slavata a Marttnic podepsati se nec^t^li, na6e2 a6iii^iia 
jest proti nim protestace od stavil podobojfeh, ve kter^ 
ustanoveno, kdyby badoacn§ kdokdli? proti migest&tii se 
6eho dopnstil, aby k tem, kteH se na amnestii podepsati 
necht^ii, jako k nepr&tel&m syornosti a pokoje hled^no 
bylo. Takd json viickni . tH vyioa6eni z po6ta dvandcti 
sondcft pod jednoa, kteH podle naro?ninf mezi ob^ma 
stianami a6in^n^ho, v pflpada jejich neshody, spola s dva- 
n&cti osobami podobojf takovda pti rozhodovati in^Ii. 
(SkAla.) 

Po vyrovn&nf vsech t&^bto sporft pHkroieno jest 
k ostatnima sn^movnlma jedn&nf, kter^ se prot&hlo 9ki 
do 23. Inora r. 1610. Ta jest mezi jin^mi obecnymi 
artiknli naffzena n0v& defense ve srozam^nf s oisai^em, 
a novi gener&lo?6 nad hotovostf zemskoa astanoveni. 
Pfed nzavfenfm pak sn^ma vr&tili direktoH stavAm plno- 
mocenstvf syd, a obS strany ze s?;^Gh phsah se prdpa- 
stily, na6e2 od stavii podlkovinf niin^no jest direktorftm 
za j^ich pr&ci, a tak ta direkce konec vzala. (Akta.) 

Dne 26. tinora d&ia se slaynd jfzda na Karll^n. 



^23 

Uataaovenl totii k tomn ridOYd stavA vezli tarn maje- 
st&t nloienf v krabid stHbrn^, na kterdSto vyryty byly 
«rby direktorft a pHvSseny jejich pe6eti, aby jej tarn 
spola s 6a8to zmfn^n^m porovn&nfm mezi stranoa pod 
jednoa a pod obojf a s amnestji vedle ostatnfch zemsk^ch 
privilegii schovali. PH t^ pHleSitosti pan Yil^m Slavata 
Jakoito prvnf parkrabf Earlitejnsk^ hospod&f e 5inil a de- 
patacf 8 majest&tem poslanoQ skvostn^ vy6astoTal, a v$ak, 
pondvadi pr&vd byl pfttek a ktoma ias postnl, jak toho 
tak i drah^ho dne 2ftdn^ho masa jim nedal, nei toliko 
sam^ ryby, ilmi.ptoy nekatolick6 velice rozmrzel, kteH 
die sydho spAsoba nem&lo na& bnbovali a kleli. (Slay.) 
Tak Bkon6ilo se to pfepamdtni jedn&nf o majest4t, 
pH nSmi nejpatrndji ak&zala se bezmocnost cisafova, kter^ 
ostanovenim direkce i v^konn^ si6 mod zbaven pravou 
bffikoQ aiindn jest v rakoQ stavft. Ale to vSe joq jeho 
vlastni vinon se stalo, kdy2 radon arpntnfkfl jesnitsk^ch 
zaveden odv&2il se pastiti v boj bez n&leiit^ho nv&2enf 
nerovnoBti sil. U&ieC pak' totb Vypravov&nf sloaiiti za 
pffklad, jakym bShem y2dy a vsade cbodfvigf y^d poli- 
tickd, nech< si ji2 die a konce sy^ho docb&zejf v roce 
jedin^m, jako tato jsme vid^li, anebo tfeba na dlonh^ 
l^ta se protahaji. 



21 



PrUoha I. *) 

Majest&t Cisare Rudolfa, stavAm podoboji kr&lovstvi 
CesMho na svobodni provozov^i niboienstvi dany. 

My Badolf drahy, z Bo2f MUosti volen^ fismsky 
Gfsaf, po Ysecky £asy rozinno2itel fifse, a Uhersky, Cesky, 
Dalmatsk;^, Charvatsk^ etc. Ex&\, etc. Arcikniie Rakousky, 
Markrabe Moravsk^, Lncembarsk^ a Slezsk^ Enf2e, a La- 
2ick6 . Markrab^ etc. 

K v^5n^ pami^ti zn^mo £inime tfmto listem ysem: 
Jako2 json toho vsickni tH Stavov^ Er&lovstvl naseho 
Cesk^bo, t^lo a krev Pdna Je2fse Erista pod obojf pri- 
jfmajfci, v^rni nasi mill, na sn^mn, kter^z l^ta P&n^ 
tisfciho sestistdho osm^bo }ii pominnl^ho v pondeli po 
nedeli Exandi na brade Praisk^m dri^&n, a t6ho2 16ta 
Y p&tek po pam&tce sv. Jana Eftitele zavfin byl, pH 
n&s jakoito kr&li Cesk^m tobo se vsf ponlienostf a pod- 
danosti snaSnd vybled&vali, aby pH t6 obecnf konfesl 
^esk^, kteroni Angsparskon jmennji, na sn^mS obecn^m 
l^ta tisiclho p^tist^bo sedmdesatdbo p&tdbo sepsan^ a JMG. 

*) Text listin t^chto otisten z Druhe Apologie stavd ce- 
sk^ch po porovnani jeho s texty caste jmenovanych rukopisft. 
Podpisy listiny drub6 vzaty zrukopisu: „Akta o ndbozenstvl.*' 



325 

Gisafi Maximilianovi slavn^ a svat^ pamdti, Pann Otci 
Naieimi nejmil€|{iimii, podaii6 (kterai tak, jaki jsme toho 
jistoa zpravn vziti, i tak^ z psanf vlastnf rnkon JOM. 
PwoA Otoe naieho nejmilejlfho psaiit<^h yyrozam^ti rdiili, 
ano i n^kter^ hodn^ pamki pH Desk&ch zemsk^ch toho 
se vynaily, i hned tehd&2 od JM. povolena byla), i pH 
torn mezi sebon v pfedmlnv^ t^i konfesi obsa^en^m po- 
royn&Qi, ano tak^ i pti jin;^ch Bvtch v t^m2 sn^mn ze- 
Jm6na doloieii;^ch a n&bo2enstvi jich se dot^kio^<^^<^ Sado- 
stech zflstaveni byli, a t6i n&boienstvi sviS kfestansk^ 
podoboji voIb^ a svobodn^ bez p^ekiiky kaSdtfho 61ov^ka 
provozovati mohli, to vie aby od N&s jim Stavflm dosta- 
te6a^ potvrzeno bylo, jak2 ty2 artikul a i&dosC jich do 
dotten^ho sn§mn, a t^ sn^m ve Desky zeinsk6 do kva* 
tema sn^mfiv obecnich zelen^o, Mta tisicfho sestist^bo 
oftm^ho V pondelf po ned^li Exandi pod literon E. 8. slovo 
od slova vlo2en^ a vepsan^ to v sob^ Ufe obsahige a za- 
Vfr6; My pak nemoha na onen ^as pro jin^ velikd potreby, 
pro kter^i tehd&2 ten sn^mrozeps&n byl, kter^2^^n4ho 
odkladn trpeti nemohly, toho potTrditi, odkladti do bndoa- 
€fho sn^mn, ke itvrtkn pfed sv. Marti&em tehdfti^ nejpnr 
pffitfm terminovan^ho, k daliimn. vsedb t^ch v^cf zavl* 
rini jsme milostiv^ 2Adati, a mezi tfm, dokndi by koli 
xse to tak na sn^mn obecnim nevykonalo, je Stavy pod* 
obojf, aby sv6 n&bo^enstvl voln^ provozovati mohli, a do 
vyHzenf a ua mlst^ postavenf t^hoi artikale k 2&dn;^m 
urtikolflmy coi by tak v proposici od N&s Stavflm pfed- 
niieno bylo, pfistnpovati, je nvaiovati, ani o nic jednati 
povinni nebyli, opatHti r&6ili, jakS tai milostivi i&dosC 
41 opatiFeni Naie pln^ji sv^d^f, podl^ kter^hoSto pfede* 
il6ho zftstAkif snimovnlho, kdyi sn^m k t^ma^ dni, totii 
ke itvrtkn pfed sv. Martinem poloSen;^ z jisl^^h pH^in 



326 

od Nfts odloien, a potom jin^ sndm ke dai onternimn 
po 8?^ Pavln na vfrn kfestanskon obr&cenf mandatem 
Naifm rozeps&n a na Hrad PraSsk;^ polo2en byl, a do- 
t£enIStavov^ podobojf, podatse nftm znovn dotien^ kon- 
lesf a sneSenf sv^ spoleSn^, nepfest&vali tobo pH N&s^ 
jakoito Er&li a P&nn sv^m, netoliko skrze 8v6 sna2n<^ 
poddan^ a ponfSend prostiy, ale i skrze znamenit^ a vzi- 
ctn6 pflmlnvy vyhled&yati/abycbom k Mdosti t^chS 8ta- 
yfiv podobojf, v^rn^ch a mil^ch poddan^cb Naiicb, povoliti) 
r&^ili : majlce My to vse s Nejvyisfmi Oufedniky a Soadci 
Zemsk^mi a Radami Nasimi Er&lovstvf Cesk^ho v Naiem 
elsaiPsk^in a ,kr&lovsk^m bedlivdm av&ienf, nepominnii 
jsme na ponl2enou a poddanon prosbn t;^ch2 PftnAv, Rytf-^ 
ftv, Pra2an a jin;^ch vyslan;fch z M^st, ze viecb tH Sta?il 
Er&loYStvf tohoto Naseho 6esk^bo, pod obojf telo a kret 
Pftna JeSfse Erista pHjlmajlcfch a k t6i konfesi se pH- 
zn&vajlcicb, ?^rn^ch poddan^ch Sv^ch mil^cb, viem ti^^n 
Stav4m Er&loTStvf tohoto, v^rn:^m poddan^m Nasim, sndm 
obecni ke dni pond^lnfmn po ned^li, jen2 slove Roga- 
tionnrn, jinakkMov&, l^ta tohoto tislcfho sestist^ho dev&- 
tidho mand&ty sv^mi krdloTsk^mi rozepsati, na Hrad Pra2- 
sk;^ poloSiti a v tychi mand&tlch ytibec vysl^ch mezi 
jin^mi toho zjevn^ doloiiti, ze pH tomto sn^mn ten arti- 
knl nftboSenstvf k zavfenf, namfst^ a konci postavenl 
do proposice sn^movnf poloi^iti, a kterak by vsiokni i jeden- 
ka2d^ obzvl&stn^, jak strana pod jednon tak i pod obojl, 
a kteH se k t^i konfesi Ndm pi^edeile od nich podan^ 
pfizn&vajf, n&bo2enstvf sv6 beze viech pfek&2ek a oati* 
skiiv ode vsech lidf, bad' dacfao.vnich anebo sv^tsk^cli, 
vykon&vati mohli, je vtom n&le2it^ opattiti chtfti r&6fme, 
jaki tii mand&tov^ Nasi, jicb2 jest datum na Hrad6 Prai- 
skto V sobota po ned^li Jubilate 2^ta tohoto tisfciho 



327 

sestkt^o dev&t^ho, v torn arUkoH to v aob^ obMhviif 
a sairfrigl ; k kter^mnito 6been€mn tak od Nfts ros^sa- 
ntaa sB^ma kdyi jsoii ae viiekni tfi StavoY^ poslnin^ 
a poddan^ najitidali, ally podl^ Nail milosti?^ zftmlav^, 
? t6mi nuaditii Nasem dolo2eii^, jsme v proposici Naii 
stt^movnf pfedn^ ten arttkol o nAboienstvi poloiiti rifili, 
tn jBon dasto dotieni viiekni tfi Stavov^ sjednocenf pod- 
obojf i&doBt svon pfedeilon v spisn N&m od Nich po- 
dandm obnofili, a za dofitate£n^ opatiPenl i jim tobo 
Deskami i^mskymi potvrzeni poddan^ prosili. 

I chtlce My tojnn, aby v tomto KiAlovatvl mezi 
viemi tfimi Stavy, jako2 stranoB pod jednon tak i 6a8to 
dotcenon stranou pod obojf viemi v^rn^mi a mil;^iDi pod- 
dan;^mi naiimi, nyni i na bndoacl tesy viel^akA l&ska, 
svornost, pokoj a dobr^ sroznm^nl k vzd^ltoi a zacho- 
v&ni obecn^ho dobr^bo pokoje zdst&vati, kaid& strana 
n&boi^eBStvf sv^, v kterdm se spasenf sv^ho dfiv^hije, 
volni a svobodnS bez ntiskovdnf a viech pfekidA jedoi 
k drnh^m provozovati mobla, a aby se (jako2 slnin^ jest) 
sDdmovnlniQ sneienf l^ta tisidbo iestist^ho osm^ho adii^- 
n^rnn, i tak6 tomn mand&tn Naiemn vftbee vyii^mn (v kte- 
T6mi jsme dot6en^ sjednocen^ Stavy podoboji k t6i kOB- 
fesi se pHzn&vajid za ty, kter^&ii json vidycky byli, 
totii za svd v^rn^ poslnin^ poddan^, pod milostivoii 
ocbmnn Naii ke viem fiidiini, pr&viim a Bvobod&m toboto 
Kr&lovBtvl n&leiejfcl, na kter^2 se povinnost Naie krft- 
lov8k&, pr&va a zhzenf z^nski vztahnjf, vyhlilsiti r&6ili 
ai nynf vyblaiojeme) zadosti stalo ; probl^dajfce jakoi k do- 
t^en^m znamenitym pflnilnv&m, tak i k ronoh;^ a sna2- 
n^m prosbftm' tyrch2 Stavii podoboji, a k mnob:^m vdm^m 
a platn:^m od nicb N4m po vsecken ias Naielio itastn^ho 
nad nimi kralovtoi vskntkn prok&zan^ slii2bftin, z ticsh 



328 

Be Tieoh i jinfch mnohych pH^in s dobr^m loim^rslem 
Maifm jist^m ▼ddonifm, mocf kr&lovskon y 6eofa&ch, s ridon 
n^ffiUch tTf ednfkfl?, Sondcflv Zemsktch a Bad Nalieh, 
takto jsme ten aitiknl o nAboienstvf pH tomto iiynf se 
Ha Hradd Praisk^m dri^fcfm obeonim sndmd se Tiemi 
tffmi stavy tohoto kr&lovstvf astanoviti, zavHti, a je Stavy 
^odoboji tfiiito Majest&tem Nasfm opati^iti ri^fme a opa- 
-thijeme. 

Pfedn^, jako2 prv^ to ZHsenfm Zemsktm A 33 iitvr- 
zeno jest, eo sevfry dot^ie, podjednon spilifieboii a pod 
ob^ma aby se nentiskovali, nei spola byii za jednoho 
£loT^ka jako dobH pf&tel6, t6i strana strany aby ne- 
han^la, toho se pH t^mi Zffzenf Zemskta v torn arti- 
kali ztiplna zflstaviiye a tf m sob^ oboje strany nabndoiiGi 
ia»y zav&z&ny json a b^ti maji, pod pokntami tfmi Zfl- 
«enfm Zemsk^m vymefen^mi. 

A pon^adz strana pod jednou v tomto Er&lovsM 
a&boienstvf sv^ volnd a svobodnS provozaje, a strana 
podobojf k t6i konfesf 6esk^ se pHzn&vajfcf jf ▼ torn 
iM[tk6 pfek&iky neb vym^feni ne^inf: aby tedy v torn 
ftmiosC zachovftna b;^ti mobla, protoi jim k tomn povolo- 
vi4;i, moc a pr&?o d&?ati r&6fme, aby i 5asto dotienf 
sjednoceni Stavov^ podobojf, jak2 stav pansk^, rytffsk^, 
tak i Pra2an^, Homlci a jin& m6sta s lidmi poddantmi 
jich, a snmmoo viickni, kteH se koliv k dot6en^ kon- 
fesf £esk^ n§kdy slavn^ a svat^ pam^ti cfsaH Maximi* 
lianovi pimn Otci NaSemn nejmilejsimn, pfi sndmn obec- 
Blm l^ta tisfcfho p^tist^ho sedmdes&t^ho p&t^ho, a nyni 
zBovn n&m podantf (pH kter^i je miloitiv^ zftstavovati 
iMfme) pHznali a pHzn&vaJf, iftdn^ho nevymiftnjfce, toll* 
Mi n&boien8t?f svtf kiPesfansk^ podobojf podld t6i kon- 
fesf a sv^ho mezi seboa a6ingn6ho porovn&nf a sjednoceni 



829 

¥oJiiS a svobodB^ vindy ia na vMikdm mistS prOvoBOvati 
a fXkon&vati, pfi vife a n^boiensM svto, t6i i pH 
kattstva a f&dn cirkevnfm, kter^i mezi mmi jest anebo 
od nich naHzen bode, pokojn^ zaneeh&Bi b^i mohli, a to 
ai do kfesfansk^ho dokonaldho obecn^bo porovn&ni o ii&bo- 
ienitvl V Svat^ ftlsi, a kompakt&ty ji2 prvjd na sn^ma 
obecnim l^ta tisfciho p^tist^ho sedes&t^ho 8«dm^ho mina- 
Ij^mi a z privileginm zemsk^bo i jinde vypaitdn^mi se 
flipravovati povinni b^ nemaji, nejson a nebadou. 

D&mi tak^ tpni Stavftm podoboji tnto zvldstni mi- 
losC 6iiiiti a jim viem tfem Stavdm podoboji k t^i koa- 
fesi se pfizn&YH^toim konsi^tof Praiskotr dolejSf v moc 
a bpatrov&nf Jejicb zase d&vati a k tomn milostiv^ poyolo- 
vati r&(Hine, aby Hi sjednocenf Stavo?6 podoboji toni 
konsiBtof kn^istvem sv^m podl^ t^i konfesi a snesenl 
BV^ho obnoviti, a t6l kn§2stvo jak iesk^ tak n^meck^ 
podl^ nl Hditi d^i anebo zHzenf na sv6 kollatnry bez 
TiSelijakd pi^ek&2ky arcibisknpa Praisk^ho aneb kohoikoliv 
jin^ho dosazovati , pfijimati ; nicm^n^ i akademii Prai* 
flkoa, od starod&vna strand podoboji n&leiejici, kteron^ jim 
'Stavflm 86 viim jejim pfislasenstvim tolikd^ y moc j^ich 
ittilostivd d&vati r&6ime, tak aby ji moiihodD^mi a n66- 
n^i osazovati, dobr^, chvalitebn^ Mdy naHzovati a nad 
tfm obojlm z prostfedka sv^ho jistd osoby za defensory 
naffditi mohli. Mezi tim pak, dokadi by se tohokoliv 
od nich nevykon&valo, majl nicm^nd tii Stavovd podoboji 
▼iickni pti torn, co2 svrchn ps&no jest, aby n&boienstvi 
s?^ volnd a sTobodnd vsndy proTozovati mohli, zouplaa 
zanech&ni b^ti. 

A koiikkoliv osob ti2 fijedaoceni Sta?oy6 podoboji 
z prostfedka sv^ho za defensory nad toQ2 svoa konsistoH 
a akademii Praiskon s spolefin^ho sv^ho sneieni ze viech 



330 

tiPf Stavilv r roTnte poitn safidi a je nto jakoito KrAli 
a PAnQ sY6mii zejm^na posnamenan^ podajf, cboome a 
mAme ty viecky osoby, kter^i ntoi tak pozaamraan^ 
pod&ny badon, iidn6ho z nich nevyponitdjlc, a mimo ta 
povinnost, kter&i jim od StaTflv sv^f ena bade, jim 2ddn;^Gh 
jin^ch poYinnostf neb instrnkcf ned&vajfc, ode dne podtoi 
Nftm t6ho£ paznamen&nf ve dvon ned^Ueh poHd zb^^ch 
k tomn potvrditi a je za takov^ defensory Tyhl&siti. Pakli 
bycbom pro jin& zanepr&zdndni Naie neb jak^koliv jin^ 
pHiiny y torn 6asa syrchu oznftmen^m jich potvrditi ne* 
mobli a nepotvrdiii, tehdy maji pfece nad tfm obojim za 
defensory zAstati, to vie Hditi a konati moc mtti, jakoby 
od N&s k tomn potvrzeni a vyblftieni byli. A amfel-li 
by kdy kter;^ z nich, tehdy na mlsto toho z svdta seil^ho 
ti2 Stavov^ podobojf pH tehd&i nejpnr pflstfm sn^m^ 
bndoa mod jin^ho k t^m ^v:^m pozfist&vajfcim voliti a pfi- 
dati, co2 se i na 6asy potomnf yidycky spfisobem syrchu 
psan^m jakoito od N&s, d^dicfiy Naiich a budondch Er&- 
Ifty Ceskych, tak i od nich Stayfly a Defensoriiy ffditi 
a konati m&. 

JestliSe by kdo tak^ z t^chS sjednocen^ch vieeh tH 
Stavfty tohotd Kr&loystyl podoboji mimo ty kosteiy a 
chr&my Boi^l, jich2 y drienf json a kteK2 jim pry^ ni- 
le^ejl (pH nich2 pokojn^ ziHstayeni a zanech&ni b;^ maji), 
jest^ bncf y m^stecb,. y meste£k6ch, yesnicfch aneb kde- 
koliy jinde eht^l nebo chteliyiceji chr&mfly neb kostelfty 
k Bo21 sXuih^, aneb takd skoly pro yyo£oy&ni mlAdeie 
yystay^ti d&ti : tobo jakoS stay pansk^, rytif sky, tak Pra- 
2an^, Homlci a jin& mSsta, ysickni spole^ne i jedenkald;^ 
obzylftitne, yolni a syobodn^ kaSddho 6asa ndiniti moci 
bude a bndon, .bez pfek&iky kai^d^ho ^lovika yseli- 
kterak^. ^ 



331 

A }ako2 t nejedn^ch m^stech Nailich Er&lovskycb 
i jeji HilOBti Glsafot^ jako2ta Kr&lov^ Cesk^ z obojiho^ 
nftboieiiBtvf, totS£ pod jednon i pod obpjf, spoln bydlejf: 
jHTOtoi tomn obzTl&itnS chtfti a o torn porbn^eti r&j^me, 
aby pro zachoY&nf Iftsky a sVornosti kaid& dtrana n&bo- 
ienQtvf sy^ volnd provozovala, kn^Sfmi ^^i se ffdila 
a spravovala, a jedna strana ditih^ v jejfm n&bo2enstvf 
a Mdfefa 2&dn^bo vym^fovdni ne^inilai provozov&nf n&bo- 
ienstvf, mrtY^ch tdl v kostelfch a na krchovlcfa pocborft- 
vftnf a zYon^nf nebrtoila. 

Tak^ jii^ po dnesnf den iAdnf, jak z yyisfcb s?a- 
bodn^ch Stavftv, tak ani mesta, m^ste6ka i tak6 selsk^ 
lid od vrcbnostf svych ani 2&dn6ho jin^ho dachovniho- 
ani sv^tsk^ho £lovdka nemajf a nem& od sv^ho n&bo^en- 
stvi odtiskovAn a k n^bo2enstvl strany drnb^ mod ant 
ni2&dn^m vymyslen^m spfisobem pfinncov&n b;^ti. 

A ie to vie, co2 svrcbn ps&no, od Nds pro zadio- 
ytini l&sky a svornosti vSrne mfn^no a naflzeno jest, 
proto2 pHffk&me slovem sv^m kr&lovBk^m, ie ti2 viickni 
sjednocenf tff Stavov^ Er&Iovstvf Naseho Ceskdho pod** 
obojl, k %^i konfesf £esk^ se pfizn&vajfcl, nyn^jsl i bn- 
.doncf potomci'^ jich, pH torn pfi vsem, eoi se svrcha pfie, 
od K&s, d^dicfly Naiicb i bndoocfch Erftlfly Cesk;^cii 
sonplna, y celosti, bez piP^rnsenf zAstayeni a cbr&n^ni 
b^ti majf, nebo je tak^ y torn ye yiem pfi torn pokoji 
y syatd &Si o ndboienstyf, jenS religionsfryd sloye, n{in6>- 
n^m, jakoito pfednf ond syat^ 6(se zflstaynjeme a za- 
neohfty&me, y £emi se jim nemd od Nfts, d^dicflv Naiidi 
a bndoadeh Er&lfty 6e8k;^ch, ani od 2&dn6ho Jin^bo dn- 
choynlbo ani sy^tsk^bo £loy^ka pfek&§^ky iftdn^ iimti 
na Sasy bndotid a yg6n^. 



332 

A prod tomato v^8 dot^ea^ma o n&bo2enstvi ntia^ 
D^mn pokoji a jich Stavftv podobojl od n&s st&ltoa opa- 
tiPeni 2&dn4 pora6eiif a nic takov^ho, coi by jim y iem 
n€jjinen$lm piPek42ka neb zm^n^nl toho a6ioiti mohlo, 
od N&8, d§dic&v Naiich a budonclch Er&Ulv Cesk^ch, 
ani od z&do^ho jinAo vych&zeti ani p^jlmtao b^ti iiom4. 
A by€ i pak vyilo neb od kobokoliv pf^ato bylo,. tehdy 
nemi to moci 2&dn^ mfti, ani v t6 .v^d co baif prAvn^ 
nebo bez pr&va vice eouzeno aneb vyiPknnto b;^, za kte- 
ronito pH^inon pi^edesl& vseiyakft proti dottond strand 
podobojf a kteHi se k t^i konfesi deakd ptiznAvajf, 
odkndkoliv vyilA pomienf a mand&ty vyzdvibovati, mo- 
fiti, kaziti a v nic obracovati r&6ime, tak 2e to yie, 
i nyndjil a pfedeild jich Stavfiv pfi N&s potvtzeni t^hoi 
artiknle vybled&v&nl a coikoliv mezi tim a2 posavad se 
zbdhlo, nenf a b^ti nem& jim v$em tfem sjednocen;^ 
St^vftm tohoto Kr&lovstvf, spole^nd i obzvl&stnd, k ni- 
iM.n6 onhone a njmd jich dobrych povdsti a jak^koliv 
obtl2nosti. Go2 jim tak^ od N&s i badoncfcfa Kr&lilv 
^esk^ch ni6lm2 zl^m . spomln&no a zjina6o¥&no byti nemA 
nynf, na 6asy bndoad a vedn^. 

PHkazigfce viem Nejvyiiim Oafednlkflm, Soadcftm 
Zemsk^m a Rad&m sv^m, t6i vSem Stavftm a obyvate- 
Iftm tohoto Kr&lovstvi, vdmym mil^m, nyndjiim i badoa- 
€fm< abyste je p&ny, rytffstvo, Praiany, Hornlky i viecka 
mSsta, vsecky tH Stavy tohoto Er&lovstyf, se vSeni lidmi 
poddan;^mi jich a 8Qmmo;a vieckn strana podoboiji, k t^i 
konfesi iesk6 se pHznAvajicI^ pri tomto Naiem opatiPeni 
a Majest&tn ve viech jeho artiknlich, zndnich a senten- 
dich zfistavili a chr&nili, 2&dn:^ch jim v torn pi^ekilek 
nedinice ani komn jin^mn diniti nedopoaitdjlce, pod uva- 
rov&nfm hn^vn a nemilosti Naii. A kdoi by se ieho 



333 

tofaokoliy bad! z dachovnfch aneb sv^tsk^ch lidi k pfe- 
raSenl toho Majest&tn dopastil, m&me a povinni b;^ti 
r&6lme s d^dici a bndoacfmi Er&li Cesk^mi a s Stavy 
tohoto Er&loYStvI k takov^mu kaid^ma jakoito rositeli 
obecn^ho dobr^ho pokoje hled^ti a Stavy ph torn chr&- 
niti a obhajovati tak a tfm vfilm spftsobem, jak2 artikal 
y Zffzenf Zemsk^m a obhajoY&nf zem^, Hin a pr&va 
vymSfuje. 

Naposledy pfikazovati T&iime v^tslm a mensfm oaf ed- 
iifMka Desk zemsktcb Er&lovstvf Nai^bo (^esk^fao, aby 
pro badoad pam^C ten^o Majest&t N&s ' na relaci sn^-* 
movnl, kter&i pH tomto sn^m^ ode vsech tfi Stavfl toboto 
Kr&lovstvf ke Dsk&m zem8k;^m a^iii^na btti mft, ye Dsky 
zemsk^ yloiiti a yepsati, a potom tento original k jin^ 
syobodto neb priyilegifm zemskym na Earlstejn poloiiti 
dali. Toma na syedomf pe^C NaSi cfsairskoa k tomato 
lista a Majestftta Nasemn pHylsiti jsme rozkdzati r&£ili. 

Dftn na Hrad^ Nasem Pra^sk^m ye 6tyrtek po sya- 
tto Prokopa l^ta P&n^ tisiclbo sestist^ho dey&t^ho, a kr&- 
loystyl Naiich ftimsk^ho tHc&t^ho 6tyrt6bo, Uhersk^o 
tHc&t^ho sedm^bo, a Cesk^ho t6i tHc&t^bo Styrt^ho. 

Rudolf m/p. 

Adamns de Sternberg, 

supremos Burggrayius Pragensis m/p. 

Ad Mandatom Sacrae Caes. Majestatis propriam. 
Paulus Mickna m/p. 



Pmoha IL 

Porovn&nj mezi 8tranou pod Jednou a stranou pod 

oboji u6inlne. 

Go2 86 toho artiknle o niboienstTf, ktery2 n« milo- 
stiTOU i&Aost JMG. jako2tQ Kr&le Cesk^ho pH snSmS 
l6tA 1608 V ponddlf po neddli Exaadi drian^m, ai^ do 
•droh^ho sn^ma k daliima viech t^ch vdc£ zayfr&ni od- 
loien byl, dot^6e, pon^vadi jest JMG. tfi artikal se v$emi 
thmi Sta?y tohoto Kr&lovstvl na tomto snSmS za?Hti. 
a strand podobojl, tdlo a kre? P&na Je2fse Krista pH- 
Jlmajfcf, Majest&tem sv^m krUoYskfrn, aby svd n&boien- 
«tvf podl^ konfesf 5esk6 JMG. podan^, a s?^ho mezi 
sebou uiindn^ho sneseni a porovo&nf TolnS a svobodnd 
beze vif pfek42ky profozovati mohli, jist^ opatfenf iiii- 
niti, t6i konsistof dolejil a akademii PraSskou s jejfm 
pHslaienstvim jim StavAm podobojl v moe a opatro?&ni 
Jich d&ti r&6il, jak2 tfi Majest&t na zvl&stni relaci snd- 
monif i ve Dsky zevisk^ vlo2en^, kterdho2 jest datam 
▼• 6tvrtek po sv. Prokopa l^ta pHtomn^ho 1609, to 
T sobd obSlrnd obsahnje a zavfr&, toho se pH timi 
Majest&tn a opatiPenf zpnplna zflstavt^e. 

A jako2 json se strana pod jednoa s osobami od 
Stavfly podobojl volen;^mi na to namlavili a sbesli, ie 



335 

Stave v6 podoboji ji stmno pod jednoa piPi jejfch koste- 
Ifch, sloi^bich Boilch, ceremonilch, kollatordeh, kltf teHcb, 
koUejicb, vejBaddch, nad&nlch, desAtcfcb, piatfch, piUpad- 
nostecb, dftcbodlcb a starobylych HAich bez prom^ny 
V ii^kboienstyf jich zcela a zonplna (ne^iinfce jim v torn 
ikdnfck phkoh a pfekdzek), Jako2 i strana pod jedaoa 
je Btrana podoboji pH jich kostelidi, jak2 kter& strana 
£ebo a2 posa?ad v dr2enf jest, zistavki chtdji a majf. 

T^i jestli ie by JMC. jakoito Kr&l Cosk;^ na pan- 
stvich 8v:^cb aneb kdo z vyilifch StaVflr bodf pod jednoa 
neb pod obojf r&dil.chtlti aneb cbtdli pro sebe neb lidi 
poddan^ ST^ na fetrn a koUatara svon kneze pod obojf 
takov^ho, kter^S by od arcibisknpa Pra2sk6ho na kn$2- 
st?l sv^cen byi, vzfti, aby to udinlti mod r&iil a mphl. 
Yiak CO se m^st Pra^sk^cb i jin^ch v tomto Kr&lovstvi 
dot^^e, pondvadi json obce viech th mSst Praiskych 
i kn^istvo jich» jako i jin& mdsta a velik^m po(ta kt^mi^ 
Stairftm podobojf a k td konfesi pHstonpili a se v torn 
ve Ysem ttin f&dem, kter^2 mezi nimi stranoa podoboji 
podi£ tAi konfesf jest anebo jeitS naflzen bade, fiditi 
cfat^ji; z t^ pHiiny aby potom ? kter^koli obci aneb 
osadS i&dn^ch roztr2ek aneb h&dek nebylo, na torn jsoa 
se mezi seboa amlavili: jestliie by se v kteri obci neb 
osadd jeSt^ kdo nalezl, 2e by se cht^l spravovati kn^zem 
takovi^m podoboji, kter^2 by od arcibiskapa Praisk^ho 
a ne podid dot^n^ konfesf. ^esk^ sv^cenbyl, abytakovy 
kaidy mohl (ne6inice v§ak v t^ obci neb osad^ ani v t6 
konsistoN, gd JMC. tymi Stavftm podoboji v moc dan^, 
iidnd pfek&iiky neb roztriitosti) se, kde2 se ma koli 
TidSti bade, k takov6ma kn^zi od arcibiskapa Praisk^ho 
sv^cen^ma obr&titi a slaSeb cirkevnfch od n^ho aiivati. 

Item CO se pocho?4?&nI mrtv:^ch t^l a z?oa^nf do* 



336 

tfie, ie jioik se ti, kdo£ pod obojf jsoii, pH kostelfch 
a Uaidk pod jednoii, jako i ti, kdoi ' pod jednoa jsoo, 
pH koftelfdi a brtch pod obojf pochovftvati nemiyf, led 
f Tolf a Yi&aadm kollatora neb sprftyc&T daciiomlcJi t6 
Uay. Nei jesUiie by k &fe 16, kterti jest pod jednoQ, 
nileieli Ud^, ktoHi json pod obojf, a k t« Ute deaAOLf 
neb jak AoliT platy diyali, tehdy migf se bes zyUUitafho 
povolenf t^hoi kollatora to pochovAvati; jako i s drnk^ 
strany, jestliie by k fale t6, kter&2 jest pod obojf, n&Ie- 
2eli lidd, kteH json pod jednoa, a des&tky neb jak^kotiv 
platy k nf ddvali, majf se tak^ bez zvliitnfho povolenf 
t^hoS kollatora tn pochov&vati. Pakli by kter^ koUator 
neb kdokoli jin^ pocbov&v&nf t^l mrt?ych br&nil, t^dy 
nebndon povinni t^ch desAtktiv neb jak^chkoli jin^eb pla- 
tiv vfce dAvati, n;^br2 vrdmosf jich mtie je k jin^ hie, 
kde se jim libiti bndc. obr&titi i tn je pocbov&Tati d&ti. 
V kter^cb pak mfstech nebo m^stech, bad Krftloyd^^eh 
Kr41ov6 Jejl Milostf neb na panstvicb JMC, ti, kdoi 
pod obojf json, sv^ch vlastnfcb kosteliiy neb pohfbil?, ani 
spole^n^ch s stranon pod jednoa by nemdli: ti vedl^ 
zn^nf yfi dotien^ho Majest&tn sobe kostely a cbr&my 
k slaib^ Bo2f vystav^ti, jako i mlsta k pohi^bftm syym 
vzd^lati moci badoa. A pokadi by fii prv6 pred tfmto 
sneienlm kdo s k^m o jakoa kollatam pfed poiP&dn]^ 
soadem' toboto KrAloTStvf rozepH zasloa m^l, kter&S by 
na prftvnim rozezn&nf zffcstdvala, v torn strany pr&vidfao 
rozezn&nf o6ek&yati majl; viak ti nebo ten, kdoi by se 
na dmh^m jakycb kollatar neb far dosoaditi cht^li nebo 
cht^l, nemajf a nem& se driiteli v ta fam neb kollatora 
vkl&dati, lei6 by ma pry^ soadem pHsoazena byla, jaki 
t€i sneSenf jich oboa atran pln^ji sv^d6(. 

I ponSvadi v^S dot6en^ Majest&t, od JMC. strand 



337 

podobojl dant, proti tomato jich soboa stran spole^n^ma 
sueieni, a zase toto sneseni proti t^mai Majest&tn ne* 
ieU a takov^ opatfeni jedn^ kter^koli strany smysla 
prav^ho opatfeni strany dnih^ nernil; protoit JMC. je 
strann pod jednoa netoliko pH torn opatfeni, kter6i jim 
takd yfs dot6eii;^m Migestdtem a6iQeno jest, ale i pH 
tofflto v;^s dot6en6m porovn&nl ve vsem zouplna, tak 2e 
jako2 ty2 Majestdt tomato sneseni, tak i toto sneseni 
tomato Majest4ta v ni6emi na ikoda neni a b^ti nem&, 
zftstavovati a k toma milostivS povolovati Hii, aby jako2 
dotien^ho Majest&ta, tak i toho artikale sndmovnlho sf- 
pis strand pod jednoa i takd 6a8to dot6end strand pod- 
oboji pod pe6eti zemskoa tohoto Erdlovstvi od Desk 
zemskych yyd&n byl. 

Aktam ve 6tyrtek po svatdm Prokopa L^ta 1609. 

Ze stavu panskSho: Adam ze Sternberka. Adam 
mladii z Valdstejna. Ferdinand z Donfna. Jan Zbyndk 
Zajic z Hazmbnrka. Vil^m z Landstejna. Jan z Eleno- 
v^ho a Janovic. Parkhart To6nfk z KHmic. Tibarci ze 
id&m. Vilim Fridncb z Pisnice. Jan Jiff z Svamberka 
na Vorlika. Jan Sezima z Sezimova Oasti. Teobald 
z Byimberka a Svihova. Radslav ze Vchynic a zTetova. 
Heindrich Mates ? Tharna. Leonard Eolon z Felza. Jan 
Litvln z fii6an. Vilim starSi z Lobkovic. Joacbim Ondfej 
Slik z Holide, brab^ z Pazoana. V&clav Yilim z Roapova. 
Vaclav z Badova. 

Ze statm rytirskeho, JiHk Gerstorf z Geritorfa. Ma< 
ty&i starii Stampacb z Stampacha. Mikal&i Befkovskj^ 
z debifova. Kriitof Fictam z Fictam. Bernart nejstarsf 
z Hodejova. Jiffk Van^ara zfiehnic. JiHk Gbomtit zHa 
rasova. Bohaslav z Michalovic. JindHch Ota z Losa. Jan 
inladii z Babna. 

Maly. I. 22 



d38 

2k stavu mestskeho : V&clav Magrle z Sobfika. Mar- 
tin Fruwein z Podoli. Simeon z llambarkn. Nathanael 
VodiLansk;^ z Vracova. Jilji Perger z Castalovic. Valentin 
Kochan z Prachovd. Daniel Kqr&lek zTdilna. AdamVo- 
prcha z Vracova. 

A tito vSickni na mist^ vsech tH Stavftv pod obojf 
toto sjednocenf podepsali. 



Ptiloha III- 

Amnestia 5ili opatreni StavAv proti naf izen6 defensi 

od JMC. Jim dane. 

Jakoz json vsickni tH Stavov^ tohoto Er&lovstvf 
Cesk^ho pod obojl pfijlmajlcl p^ sn^mn tomto jistoa de- 
fensi sYolili a naHdili, a nad toai defensi osoby ze viech 
tH StavAy za spr&vce nstanovili a jim k tomn plnomo- 
censtvl proti zaps&ni jich dali, jaki artikal o t^2 defensi 
vfibec yytiit^n;^ a plnomocenstvl od Stavtlv dan^ to v sob^ 
iffe obsahige a zavlr&, podle 6eho2 jsoo v^ipsan^ zmoc- 
n^n^ osoby jist;^ po6et knecht& i tak^ jlzdn;^ch verbovati 
dali, na to se k roce t^m2 Stavflm v nemalon sama pendz 
vydlniili k po krajlch listy otevfen^mi hotoYOSf, ton^ 
defensi svolenon, t6i kontribnci asblrky zemsk^, kter^2 
l^ta 1596 Bvolen^ byly, na n^i t&2 defense vzta^enajest, 
nafidili ; i pooevad^ jest JMG. jakoSto Er&l Cesk^ Msge- 
st&tem sv;^ cfsafsk^m a kr&lov8k:^m, aji2 do Desk zem- 
sk^ch yloiien^m, voln^, svobodn^ abezpe£n^ provozov&nl 
naboSenstvf, jim viiem ti^em staviim tohoto Er&loTStvf pod 
oboji pHjlmajiclm a k konfesf 6esk6 (pH kterd2 zflsta- 
yeni a zaneeh&nijsoa) se prizn&yajicimj yroynosti sstra- 
non pod jednon doToliti, pustiti, konsistoiP i akademii 

2?^ 



340 

PraiskoQ ? moc jich nv^sti, i dalsf jist^, dostate6n^ jicb 
Ye vsech potfebnich artikallch n^boienstvf se tykajlcfck 
opatfenf a£initi r&6il; proti 6emaz jest JMC. t^m^ Sta- 
vflm, aby od t^ defense, verbov&nf lida jizdn^ho i p^sfho^ 
direkce osob k ni volen;^ch a dalsiho yseho procesa apa- 
stili, milo8tiv§ vyhled&vati poni£iti, a ie Stavy , pH n&- 
bo^enstvl jich, t^z pH torn MajesUta jim dan^m a vSech 
privilegiich, svobod&ch, pr&vfch a ZHzenf Zemsk^m proti 
viel^'ak;^m nebezpe6enstvlm a proti toma kaSd^mn, da- 
choYnlma neb svetsk^ma 61ov^ku, kdo^ by jim bndf s&m 
od osoby sv^ neb skrze jin^ lidi jak^mikoli yymy8len;^ni 
spfisobem v 6lmkoli skoditi, nblizovati neb se nad nimi 
vysmfvati cbt^l, s&m zast&vati, chr&niti a vedle zHzenf 
zemsk^ho obhajovati chtlti rd6l, milostive se zak&zati rd£il \ 
na kter^2to JMC. vyhled^v^nl apom^enl dot6enf vsickni 
tH Stavov^ podobojl pHjfmajfcf json od t6i defense, di- 
rekce, verbov&nf a chov&ni t^hoi lidn vojensk^ho npa- 
stili a yen ze zem^ vypravili, a JMC. naproti tomn je 
vsecky tft stavy podobojf, k t^i konfesl 6eski^ se pft- 
zn&vajicf, kt&tii json toa2 defensi svolili a naffdili, takto 
s jist^m av&2enfm nejvyssfch p&ah Oafednikfty, Sondcft 
Zemsk^ch a Rad JM. Glsa^sk^, t6i ysech tH Stayily pod 
jednon pHjimajlclch sneSenfm a zflst&nfm opatroyati, igiiCo- 
yati a nbezpe^oyati r&6f: 

PfednS 2e jim ysem t^em stayflm ErMoystyf tohoto 
Cesk^o pod obojf zp&sobon pfgfmajfcfm a* k t6 kon- 
fesf se pf izn&yajicfm , spolefine i 24dn^ma z nich ob- 
zyldstn^, jako i osob&m od nich k sprayoy&nf t^2 naHzen^ 
defense yolen^m a zmocnin^m, t6i ani tdm, kteftS json 
se koli y t6 defensi bud yojenskym neb jak^koli jin;^ 
spfisobem poti^eboyati dali, tobo ni6eho2, co jest koli 
od t^ch2 Stayfty podobojl pod toa2 naHzenon defensi 



341 

pro tea artiknl o n&bo2enstyl a6in^no a zavHno, Mdnou 
nemilostf, nelibostf zpominati, aSddn^ma, sv^tsk^ma neba 
dacbovnimn 61ov^kn, jak2 jm^nem 8v;^m cfsafsk^m, tak 
i jich iimkoli vlastnfm, zjevnS ani tajnS, ' nynl i na ve6n^ 
6a8y nad nimi se proto vymstlvati, fe^l neb skatkem^ 
nadobr^cb jicb povSstecb, iivotfch, statclcb, manSelk&cb, 
dftk&cb a jak^chkoli vymyslen^cb pH£in&cb a v^cech sko- 
diti, a snmmoa v ni£em2 tarn, co se naffzen^ a konan^ 
defensf, a coSkoli do zavf enf tohoto sn^ma poilo, doty^e, 
i&Anfmi p&hony, obesl&nimi, srocenlmi, pora^enlmi ste- 
2o?at], pflkoff ^initi, ani iddn^ho lidn vojensk^ho ka 
pomstS od koboi^koli a pod jakoa2koli barvou, formoo 
a pfedestfenoQ pfl£inou, jak by to lest lidskd vymysliti 
a vystihnoati mohla, bez v^domf a vfile vsf zemd najf- 
mati, verbovati a je cbovati dopoait^ti chtlti a mfti ne- 
r&6i; nebo JM. Cfsal^sk& s.tymiS vsemi tHmi stavy pod- 
oboji pfijlmajlclmi jakozto v^rn}^mi, poslnsn^mi poddanjTni 
8v;^i, pod milostivon ochrana JM. Gfsafskd, ke vsem 
Mdfim, prdvftm, svoboddm, privilegilm tohoto Erdlovstvi 
i tak^ Zffzenl Zemsk^mn pfindle^ejlclmi, ve vsem dobfe 
a milostiv^ spokojen b^ti rd6(. A jestliie by se kdokoli 
proti tomato JMG. milostivdma opatfeni ^eho toho, jakS 
se svrcba pise, i dopnstil, tehdy m& tlm ?sim spftsobem 
to vzneieno, pfedsevzato i sonzeno b;^ti, takz jak ten 
artiknl o mod defensorAv nad konsistoH a akademii Pra2- 
skon, t^2 sonda strany phpadn;^ch v^ci o n&tisdch 
pro n&bozenstvl, t6i jak se ten soad drieti a kdo jeho 
soadcov^ b:^ti majf, to t sobe siiPeji obsahnje a zavfr&. 

(Nasledujf t^i podpisoy6 oboustran.) 



B S A H. 



Pfipomenutf. . Strdnka 

Publicistika. 

Odpoved Cecha na spfsek hrabete Josefa Mati&se Thuna 

„Der Slavismus in Bdhmen^ 3 

Neco poyaz0 naseho narodnflio snazenl ... 18 
Hrabete Lva Thuna „tJvahy o nynejgich pom^rech hlede 

zvlAstg k Cecham" .20 

Politicti idealiste 47 

Nirodnosf a svoboda .- 55 

Pfivod 8t4tu 69 

Federace^a centralisace 63 

Eoruna Ceskd . 73 

rovnopravnosti narodni 79 

Yseobecn^m provedeni ndrodni rovnopr&vnosti . . 88 

porotnich soudech 99 

kolkdcb na literami plody a novin&rskych kaucich 103 
politickem vycbovani mUde^e ve skoldch ; . .114 

;^gmatick4 sankce 120 

UYs3iy CJecha o nov^m zfizenl Eakouska . .126 

Politick^ obrat Rakouska US 

Nase tiloha 164 

Mysl^nky o rozfesenf otdzky Boci^lni .174 

Vymo^eni Budolfova majest&tu. 

Pfedmluva k prvnimu vyd^ 227 

^dmluva k tfetiina rydixi 228 

Uvod 229 

Oddil prvni. Jednanl na prvnim obecn^m snSmS. 

Hlaya prvni. Pripravy obou stran 234 

Hlava druhi. Spor stavft s dsafem o lonsk^ z&pis . 238 



Strdnka 

Hlava treti. Pokus o mSsta 242 

Hlava ctvrt4.\ Porady v kabinetu. Doruceni stavflm cisaf- 

sk^ odpovSdi . . > 249 

Hlava pdt&. Eozdvojeni mezi nekatollky. Eeplika na 

cisafskou odpoved . . 252 

Hlava sest4. Druhd replika stavfl pod obojlch a clsafova 

odpovfid na ni . . . . . . . 255 

Hlava sedmd. Tfetl replika stavfi a bdpoved na ni . 260 
Hlava osmd. RozpustSni snSmu . . . . . 261 

Oddil druhy. Sjezd Novomestsky. 
Hlava prvni. Clsaf zapovldd sjezd .... 272 

Hlava druhd. Zapoceti sjezdu. Poboufenl lidu . . 275 
Hlava tfeti. Novy snSm rozepsAn. Konec sjezdu . . 281 
Oddil ti^etl. Jednini nov^ho sntou ai do zhzeni defense. 
Hlava prvnl. Sn6m zapo5at. ^ddosf k cisari o svobodu 

ndbozenstvi . 286 

Hlava druM. Neprosp68n6 jedndni s cisafem. Pristupo- 

vdnl kn^zi k cesk^ koniesi 288 

Hlava tfetl. Dolehani na pdny katolick^. Eoncept maje- 

stdtu . . ....... 294 

Hlava ctvrtA. Procesi o Bozlm tele. Odpoved cisafova 298 

Hlava patd. Defense zflzena 302 

Oddil ctvrty. Vseobecnd hotovost az dostvrzeni maje- 

stdtu. 
Hlava prvni. Pfisaha direktorfi. VyjednAvdni u nejvys- 

siho purkrabiho . . . . . .307 

Hlava druhd. Ma.jestdt vyddn a v desky vlozen . 315 

Hlava tfetL Dalsi jedndni na sn^me v pricine ndbozen- 

stvi. Majestdt na Earlstyn^ ulozen . . 320 

Pfiloba I. ^Majestdt Gisafe Kudolfa, stavtim podoboji 
krdlovstvi Cesk^ho na svobodn^ provozovdni nibo^en- 

stvi dany . . * 324 

Pf iloha n. Porovnini mezi stranon pod jednou a stra- 

nou pod oboji ucinen^ 334 

Pfiloha HI. Amnestia cili opatfeni Stavfiv proti nafi- 
zen^ defensi od JMC. jim dan§ 339